Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 1.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Hřebenem Šumavy na vrchol Polomu

Hřebenem Šumavy na vrchol Polomu

Polom, Sklářský vrch a Tok, turistika na Šumavě

24.8.2011 | Bohumír Bouška

Šumava nabízí několik desítek zajímavých cest po hřebenech. Ty nejznámější kopírují státní hranici, další jsou tradiční ještě z dob, kdy pohyb omezovali bolševici a k čáře se nesmělo. Jsou tu ale i takové, které jsou hůře průchodné a neznámé.

Polom, pohled k východu

K těm posledním patří i cesta na vrchol Polomu (1 295 m n.m.) přes vrcholy Toku (1 023 m n. m.) a Sklářského vrchu (1 195 m n.m.). Tímto hřebenem prochází i hlavní evropské rozvodí - Labe - Dunaj. Navíc je to jedno z posledních míst v pohoří, které lze označit za divočinu.

Cesta začíná na křižovatce u Gerlovy Huti, směrem k jihu. Odtud se jde po hřebeni volně lesem na vrchol Toku, který je vzdálený přibližně 1 km. Okolní les je převážně smrkový s příměsí jedle, bříz a jeřábu.Vrchol i svahy Toku jsou z větší části porostlé mladou, neprůchodnou smrčinou a není odtud nic vidět.

Pokračování na Sklářský vrch je tak trochu sázkou do loterie. Průchod po několika starých lesních a dnes neudržovaných cestách končí u neprostupného mlází či v bahništi. Navíc si tyto cesty pro sebe zabraly až metrové keře borůvčí, které během chvilky prosáknou vodou vše od pasu dolů, včetně bot. Když to vypadá na ústup, je tu jak na zavolání příkop, ve kterém jsou po několika desítkách metrů umístěné kolíky s oranžovým koncem. Předtucha o správnosti jeho využití a pomoc kompasu se nakonec ukazuje jako správná. Zanesená struha končí u lesní silničky, za kterou začíná prudké stoupání na Sklářský vrch.

Okolní les se proměnil jako mávnutím kouzelného proutku. Druhová skladba se rozrostla o další listnáče, mezi nimiž dominují buky. Les je zde řídký a svah pokrývají skupiny kamenů z velké části porostlé mechovými polštáři. S přibývající výškou ubývá stromů. Některé se staly kořistí kůrovce, ale ta větší část zcela zdravých leží a čeká k odvozu na pily "park ne park". Zničené cesty a zvuk pil nedaleko odtud jsou toho neomylným svědectvím.

Tok, vrchol Jižní svah Sklářského vrchu

Svah hory nabírá na prudkosti, pot začíná proudit v praméncích a srdíčko zvyšuje frekvenci. Vrcholek je sice na dosah, ale prodrat se k němu z této strany se ukazuje jako nemožné. Hledání cesty končí na opačné straně nádherným travnatým paloukem, za kterým vykukuje vrcholová tyč. Mezi stromy se objevují zarámované výhledy na okolní hory. Pohled z jižního skalnatého vrcholu je již bez omezení. Celý jižní svah je velká travnatá pláň sporadicky porostlá smrky. Na její západní straně je kamenná hrázka směřující až do sedla pod Polomem.

Pohled ze Sklářského vrchu na Pancíř Polom, mrtvý les

Sem tam znatelné cesty a celé okolí je pokryté mrtvým lesem. Padlé kmeny ukryté ve vysoké trávě jsou asi největším nebezpečím. Ze sedla začíná poslední strmý úsek cesty. Okolní hory se představují v plné kráse a s narůstající výškou jsou stále malebnější. Poslední desítky metrů a dnes to výše již nepůjde.

Mapa

Severní vrchol Polomu je jakoby obklopen prstencem hor Šumavy a Bavorského lesa. Tak alespoň ty nejznámější. K JV je Poledník (1 315 m n.m.), o něco blíž na jihu Plesná (1 337 m n.m.), na západě nejvyšší ze všech, Velký Javor (1 456 m n.m.). Na JZ je mohutná Jezerní hora (1 343 m n.m.) a Špičák (1 201 m n.m.).

Sever zdobí Pancíř (1 213 m n.m.) s rozhlednou a za ním Můstek (1 235 m n.m.). Na SV je táhlá Javorná (1 090 m n.m.) a bezlesý Hadí vrch (1 022 m n.m.). Končíme na východě Křemelnou (1 125 m n.m.) a k tomu je nutné přidat desítky dalších. Dlouhý hřeben Polomu je na jihu zakončen druhým, o 4 m nižším vrcholem, na kterém je malá meteorologická stanice.

Polom, na hřebeni Polom, pohled na Javornou a Hadí vrch Polom, pohled na Velký Javor

Sestup do Železné Rudy přes vrchol Debrníku (1 061 m n.m.) se během cesty ukázal tou horší volbou. Jedná se spíše o sešup, strmou kamenitou a mokrou cestou, která navíc byla klouzavá. Odbočit nelze, po obou stranách je husté smrkové mlází. Další postup po lesních cestách byl spíše překážkovou dráhou s bahnem a hlubokými kalužemi, která v některých místech šla jen přebrodit. Vysvobození přinesla až louka nad Železnou Rudou s výhledy na hory s nejvyšším Velkým Javorem.

Polom, vrchol od jihu Polom Velký Javor od Železné Rudy Železná Ruda, v pozadí Jezerní hora a Špičák

Zbývá pár poznámek k cestě. Délka kolem 10 km, převýšení přes 300 m, spousta vody a bahna. Druhá strana mince se dá vtěsnat do dvou slov, prostě nádhera. Vše je na mapě KČT č. 64 Šumava - Železnorudsko a mé doporučení, pouze pro otrlé povahy.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Turbopřechod hor v okolí Považské Bystrice, aneb vážíme si Pováží
Hory Bioč, neznámé hory Černé Hory
Hory Výstup na Farcau v rumunském pohoří Maramureš
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist