Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Archiv | Kalendář akcí | Napsat článek
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 7.1.2016 , , svátek má
Reklama
Reklama
Treking > Naše vrcholy > Jezerní hora

Jezerní hora

Výstup na zakázanou horu na Šumavě

16.2.2009 | Bohumír Bouška, foto Naděžda Ildžová

Je až s podivem, že naše cesta nezačíná v žádné exotické zemi, kde domorodci uctívají a střeží tajemství svých posvátných hor. Jejich nepřekročitelná tabu mají opodstatnění v jejich víře a pokud bychom k nim cestu podnikli, zcela jistě by v našem jednání převládl takt a respekt k hostitelům a jejich zvykům. Bohužel, my jsme se rozhodli pro cestu v našich luzích a hájích s cílem zdolat jednu z nejkrásnějších hor Šumavy.

Vrchol před námi, Jezerní hora

Na první pohled všechno vypadá jednoduše, ale když si uvědomíme, že žijeme v zemi, která sice světu předkládá, jak hodně ctí demokratické principy, ale kde na straně druhé je listina základních lidských práv a svobod cárem papíru, je jasné, že bez různých překážek tady nejde cestovat. Prosím čtenáře o trpělivost, ale fakt, že mnohé české hory se dostaly pod správu lidí, kteří si z poslání udělali dojnou krávu, mě nutí k napsání těchto řádků. Kupí se nesmyslná rozhodnutí jež mají základ v podivných zákonech, které si každý vykládá, jak se mu to hodí.

Šumava je rozsáhlým horským pásmem rozkládajícím se podél hranice s Německem a Rakouskem v jihozápadních Čechách. Délka hřebene pohoří činí úctyhodných téměř 120 kilometrů, maximální šířka pohoří, které se v Německu nazývá Bayerischen Wald (Bavorský les), je 45 kilometrů. Hřebenem Šumavy mimo jiné prochází hlavní evropské rozvodí mezi Černým mořem a Severním mořem. Nejvyšším vrcholem české strany Šumavy je Plechý (1 378 m), dalšími významnými vrcholy jsou Boubín (1 362 m), Jezerní hora (1 343 m). Nejvyšší horou Šumavy (Bavorského lesa) je však Velký Javor (1 456 m, Grosser Arber), ležící již na území Německa…

Chodím po Šumavě pětačtyřicet let a odšlapané kilometry bych spočítat nedokázal. Stál jsem skoro na všech jejích vrcholech. Přesto bych si nedovolil říci, že pohoří znám. Každá cesta je jiná a hory vydávají svá tajemství jen pozvolna a ne každému. Přivítal jsem sametovou revoluci a poznal rakouskou a bavorskou část hor. Prošel jsem i místa, která byla dříve za dráty a udělal jsem moc dobře. Teď se mnou asi hodně lidí nebude souhlasit, když napíši, že nejčernějším dnem Šumavy byl 20. březen 1991, kdy byla vyhlášena národním parkem.

Ne orkány, vichřice či kůrovec, s tím si příroda dokáže poradit, ale správa parku a její nesmyslné zákazy, které uzavírají jednu část za druhou, jsou pravou příčinou poklesu návštěvnosti Šumavy. Nejkrásnější místa jsou pro běžného turistu nedostupná a stále přibývají další. Pro mě je slůvko národní posvátné, ale k čemu by mně byla Národní galerie či muzeum, kdybych u vchodu dostal pár informací a dovnitř nemohl? Jak bychom chápali Národní divadlo bez diváků? K čemu tedy jsou národní parky? Snad ne pro budoucí generace, pro které budou samozřejmě uzavřeny.

Vědecké kapacity se trumfují v protichůdných názorech a nikdo nedokáže vybrat a zřejmě ani nechce určit, co je pro park prospěšné. Svoji polívčičku si přihřívají poslanci a senátoři s touhou se ukázat, jak všemu rozumí. Zbohatlíci si bezohledně staví sídla v samém srdci hor. Připravují se projekty, které spolknou miliony. Nově plánované návštěvnické centrum má stát sto milionů a jednou z atrakcí bude ohrada pro vlky a rysy. Dráty se po letech opět vrátí na Šumavu.

Jezerní hora, turistická mapa


Proč na rakouské či bavorské straně můžeme chodit jak po cestách značených tak i neznačených. Na české straně je turista brán jako škodná a aby se neřeklo pár míst se mu ukáže. Může se dostat i do míst zakázaných, ale musí zaplatit. Přitom se po cestách, kam turisté nesmějí, prohánějí vozidla správy parku a náklaďáky se dřevem.

Dovolím si tvrdit, že jedno těžební monstrum zničí za jediný den více zákonem chráněných rostlin a živočichů než všichni turisté za celý rok. V žádných horách na světě nenajdete tolik cedulí se zákazy jako na Šumavě. Omlouvám se trpělivému čtenáři za delší úvod, ale myslím si, že je mnoho věcí na našich horách, které volají po nápravě.

Autobusová zastávka v Železné Rudě je startem naší dnešní cesty. Máme namířeno na Jezerní horu. Je již tradicí, že zacházíme k benzínce na kafe. Krátká porada o trase, pohled na modrou oblohu, která slibuje krásný den a za chvíli se loučíme s městem. Modrá značka nás přivádí do Královského hvozdu, který leží již mimo území národního parku. Na kraji lesa opouštíme značku a necháváme se vést křivolakou stezkou. Přecházíme asfaltku, která míří k Čertovu jezeru a hledáme vhodnou cestu k výstupu.

Rozhodujeme se pro Václaváky, takové jméno má cesta na mapě. Jde přímo k vrcholu a je zřejmě dědictvím z minulosti. Stav je katastrofální, asi se tu nedávno konaly manévry. Chůze v hlubokých kolejích je sice po půlhodince za námi, ale to ještě netušíme, co nás ještě čeká. Vycházíme na paseku, kde si zařádila vichřice.

Míjíme několik hezkých skalních útvarů a zničený koberec plavuní. Kmeny se zde pokoušel někdo přerovnat a asi i odvézt. Vpravo se objevila cedule se zákazem, sám voják v poli, a není z toho zřejmé, kam se vlastně nesmí. Jedná se spíše o překážkovou dráhu. Přelézaní kmenů nás zdržuje, ale vrchol je na dohled. Konečně něco hezkého.

Otevírá se nám výhled k jihu na oba Javory. Poslední vyvrácené kmeny a jsme na vrcholu. Kupodivu je zde jen několik málo vývratů. Šli jsme něco přes hodinu a jsme o 450 m výše. Vrchol je rozsáhlá plošina porostlá trávou a řídkým lesem. K jihu je rozhled do sousedního Bavorska. Děsí nás nepořádek v podobě starých koberců, plastových konví a jakési plachty. Tak to zde turisté jistě nenechali.

Dáváme si krátkou přestávku a s obavou sledujeme letící tmavé mraky. Kousek pod námi je značně vyšlapaná pěšina. Vracíme se k ní a sestupujeme. Zastavujeme nad prudkým srázem a pod námi se modrá Čertovo jezero. Objevujeme nádherný výhled a začínáme fotit. Stezka obchází vrchol a my se vracíme k bíločervené tyči.

Jezerní hora je nejvyšší v Královském hvozdu a se svými 1 343 m n.m. osmou nejvyšší české části Šumavy. Jejím vrcholem prochází evropské rozvodí. Zhlíží se ve svých dvou jezerech. Z menšího, Čertova (10,3 ha, 1 030 m n.m., hloubka 36 m), teče voda do Černého moře a voda z našeho největšího ledovcového Černého jezera (18,47 ha, 1 008 m n.m.a 39,8 m), končí v Severním moři. Již v roce 1911 zde byla vyhlášena rezervace. Dnes je jednou ze čtyř národních přírodních památek na Šumavě s rozlohou 175 ha.

Správu CHKO tahle skutečnost zřejmě nezajímá, protože se zde dějí věci, které se dají těžko pochopit. Naše kroky míří ke zbytkům Juránkovy chaty. Přicházíme k pasece s více jak metrovými pařezy, ale kmeny chybí. Mračna nad námi nemají daleko k černé a tak se rozhodujeme k sestupu do sedla pod Malým Špičákem. Přicházíme k nově budované široké cestě, která tu nemá žádné opodstatnění. Docházíme k závoře a přístřešku a nestačíme se divit. Dozvídáme se, že jsme se dopustili nejméně přestupku a navíc to vypadá, že dnes zmokneme.

Rozhodujeme se pro výstup na Malý Špičák (1 159 m n.m.). Vrchol je zalesněný, bez výhledu, a my pokračujeme na vrchol Špičáku (1 201 m n.m.). Je odtud hezký rozhled k severu a na Jezerní horu. Sestupujeme jednou ze sjezdovek ke značené cestě. Z dálky se ozývá zahřmění. Zrychlujeme a po půlhodince jsme na nádraží na Špičáku. Za pět minut sedíme ve vlaku do Železné Rudy a odtud poklusem k autobusu. Začíná pršet a náš autobus se objevuje v zatáčce. Nastupujeme a je tu průtrž mračen s kroupami, jakou jsme dlouho nezažili. Dnes to bylo opravdu s chlupem.

Tato oblast je na mapě KČT č. 64 Železnorudsko. Kudy se může a kudy nesmí je ve hvězdách a tak každý podstupuje určité riziko. Bez problému je výstup z bavorské strany, po hraniční stezce. Je možné, že potkáte novodobé pohraničníky. Určitá změna proti minulosti je patrná. Tito nemají samopal a nejde o život, pouze o pokutu. Způsob jednání je ale dosti podobný.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
25.12.2017, 09:06 Miluše Zemanová | Železná opona je tu stále
05.07.2016, 13:53 Jan | Jezerni hora
05.07.2016, 13:54 Jan | Oprava
18.02.2009, 13:19 Vigi | Podyjí
18.02.2009, 14:58 Theo | Souhlas
23.09.2012, 23:19 Brtník | kdo se tě ptal
17.02.2009, 15:05 Jiří Sklepek | Pokuta
17.02.2009, 16:09 Theo | pokuta


Další související články:

+ Šumava, zelená střecha Evropy, ubytování a turistické chaty na Šumavě, nouzová nocoviště
+ Poledník (1 315 m) neboli Mittagsberg
+ Chalupská slať, největší rašelinné jezírko v ČR; Šumava
+ Černé jezero, držitel řady rekordů
+ Prášilské jezero, svědek doby ledové
+ Hrad Kašperk, klenot hradní architektury
+ Šumavskými hvozdy na bicyklech
Nejčtenější
Reklama
Témata našich článků…
Soumrak Radhošť Chata Barborka Soos Koberštejn Charbulák Paprsek Trosky Kaon Kaltenštejn Tesařík obecný Dachstein Házmburk Coulomb Velikonoce Higgsův boson Bouzov Aktuální počasí Ježek Elektron Nesmeky Keprník
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
3. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist