Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 25.10.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Kysucké Beskydy, přechod

Kysucké Beskydy, přechod

Přechod hlavního hřebene z Pilska na Velkou Raču

14.3.2008 | Zdeněk Kejla, ilustrační foto Otakar Brandos

Když jsme před dvěma lety chtěli přejít celé Slovenské Beskydy (dnes Oravské Beskydy a Kysucké Beskydy, Slovenské Beskydy oficiální geomorfologické členění nezná, pozn. red.) od Babiej hory až na Velkou Raču, zastavilo nás pod Pilskem v sedle Hliny počasí. Proto jsme vloni chtěli tehdy započatou hřebenovku dokončit.

Hřeben Beskyd

V obvyklé sestavě Honza, Martin a já vyrážíme v sobotu ráno z Opavy. První komplikace nastává v Žilině, kde zjišťujeme, že ranní autobus do Námestova je zrušen, z čehož jsou překvapeni i místní. Čtyři volné hodiny trávíme prohlídkou Žiliny v dešti a doplňováním tekutin. Pak už ale spoje fungují přesně a poslední autobus nás vyklápí před čtvrtou hodinou v Oravském Veselém a dokonce přestává i pršet.

Výstup na Pilsko

Po zelené značce stoupáme od uzavřené chaty "Pilsko" nejprve mírně a později velmi strmě vzhůru a za vrcholem Dudová u malého horského potůčku stavíme ve svažitém lese stany. Ráno pak pokračujeme vzhůru lesem a později kosodřevinou na vrchol Pilska (1 556 m). V lese je spousta polomů, pozůstatek ničivé vichřice, která zdevastovala Tatry. Polomy nás pak budou provázet po celém hřebeni.

Za jasného počasí dorážíme na vrchol a obdivujeme daleké výhledy, vidíme Roháče, Malou Fatru, Chočské vrchy a samozřejmě nejbližší Babiu horu.

Klid na vrcholu střídá veliká skupina Poláků, kteří dorážejí jen na lehko z polské chaty Hala Miziova kousek za hranicí. Proto raději sestupujeme k hranici a začínáme vlastní hřebenovku po modré značce, vedoucí po hranici Slovensko - Polsko. Zvlněným hřebenem se dostáváme na Krušetnickou polanu, kde u pramene na polské straně doplňujeme vodu a s úžasem sledujeme asi 10 čtyřkolek, ženoucích se s velkým rámusem a zápachem kolem nás.

Rozbahněným, místy až bažinatým hřebenem postupujeme dále a "úspěšně" míjíme zelenou odbočku na Spálený grúnik, místo dalšího noclehu. To nakonec dosahujeme po neznačené lesní cestě, kterou objevil Honza.

Muchničky

U potoka stavíme stany, myjeme se a pozorujeme pasoucí se srnky, kterým naše přítomnost zjevně nevadí. Idylku narušuje neodbytný hmyz, před kterým nakonec musíme zalézt do stanů. Nejhorší jsou malinkaté muchničky, proti kterým nepomáhá naprosto nic, což zjišťujeme hlavně ráno, kdy se vaření a balení stává skoro hororovou záležitostí. Zcela chápu, že zvířata z tohoto hmyzu můžou zešílet. My k tomu také nemáme moc daleko a proto rychle unikáme na hřeben.

Vystupujeme na vrchol Hrubá bučina (1 132 m), kupodivu porostlý převážně smrkem, a vlnícím se hřebenem pozvolna klesáme do sedla Novoť, kde je silniční hraniční přechod.

Samozřejmě vylézáme z lesa na polské straně celnice a tušíme problémy (viz Treking 2/2004, Oravské Beskydy). K našemu údivu je polský celník velmi vstřícný a po sdělení, že bychom si dali nějaké pivo, nám oznamuje, že obchod hned za celnicí je zavřený, ale že další je asi dva kilometry v Novoti.

Šlapat v horku po asfaltu se nám nechce, tak ten dobrý muž domlouvá s osádkou jednoho auta, jedoucí z Polska jen na nákup a zase zpět, že nás svezou tam i zpátky. Batohy můžeme nechat na celnici. Dobří lidé jsou i v uniformách. Využíváme nabídnuté možnosti a jedeme. Doplňujeme zásoby, vracíme se zpět na celnici a po poděkování všem pokračujeme po modré značce.

Pilsko ze svahu Babí hory

Cesta jde příjemným terénem většinou lesem, to nejhorší nás teprve čeká. Výstup na hřeben Úšustu (1 155 m) je skoro kolmý a sestup z vlastního vrcholu rovněž, navíc je obojí řádně rozbahněno. Jak se tento úsek překonává v dešti, to raději ani nedomýšlíme. Ze sedla pod Úšustem sestupujeme z hřebene kousek po žluté do doliny Stratence, kde budujeme další nocleh. V lese objevuji potůček, kde v tůňce žijí čolci, takže čistší vodu si nemůžeme přát. Nebýt již výše zmíněného létajícího hmyzu, bylo by vše dokonalé.

Bednárová a Rycierova hora

Ráno za ideálního počasí balíme, vracíme se na modrou značku a po hřebeni nazvaném příznačně Rovný Beskyd postupujeme po hranici dále. Přecházíme vrchol Bednárovej, kde je umístěn starý kamenný pomník, na němž je vytesán druhý název vrcholu - Panský kopec. Na vrcholu potkáváme dva mladé Slováky na horských kolech, první (a poslední) slovenské turisty za celý přechod. Po strmém sestupu pokračujeme po hřebeni až na sedlo Przyslop, kde je turistický hraniční přechod, strážený dvěma slovenskými policisty.

Po odpočinku nás čeká úmorné stoupáním na vrchol Rycierova hora (1 226 m), polsky Wielka Ricerzowa. Z vrcholu jsou už jasně vidět Moravskoslezské Beskydy s Lysou horou. Pod vrcholem doplňujeme vodu z pramene, který není zakreslen na mapě a s obavami pozorujeme zatahující se oblohu. Pod vrcholem Májov se průzkumník Honza vydává hledat (a nachází) lesní cestu na polanu Krchov kút, kde by měly být seníky.

Déšť

Honzův jednomístný stan, který jsme s Martinem překřtili na "Rakev" totiž neumožňuje cokoli balit v dešti, aniž by to nepromoklo. Docházíme na polanu, seníky tu jsou, ale rozpadlé, takže stany postavit musíme, i když sklon svahu je všude značný. V podvečer začíná pršet a prší celou noc i ráno. Honza balí a sestupuje do doliny, Martin a já vyčkáváme. Čekáme celý den a celou noc, ale ráno konečně neprší. Všechno je sice mokré, ale chceme dokončit hřeben.

Balíme stan, vystupujeme mokrou trávou, potůčkem a lesem na hřeben a pokračujeme v mokru. Nohy nám promáčí tráva a bažiny, za krk nám padá voda z větví, k dovršení všeho sedá mlha. Slovenská modrá značka je už neprošlapaná, držíme se červené polské a úporně pokračujeme směrem Velká Rača. Po desáté hodině dosahujeme vrcholu, kvůli mlze nevidíme prakticky nic, tak jen pořizuji pár dokumentačních fotek, svačíme a sestupujeme do Oščadnice. Přechod hřebene skončil, poznali jsme další krásný kout Slovenska.

Info

Hřebenovka Oravských a Kysuckých Beskyd je jako stvořená pro lidi, milující hory, přírodu a samotu. Potkáte tu až na výjimky pouze polské turisty, kteří putují na lehko systémem "od chaty k chatě", což na slovenské straně není možné, neboť chaty tu chybí. Nutno spoléhat na vlastní síly, vybavení a zásoby. Doplnění je možné v sedlech Hliny a Novoť. Voda se na hřebeni, resp. pod hřebenem najde bez větších problémů, nelze se ale příliš spoléhat na prameny, zakreslené v mapách.

Přístup na Oravu je nejlepší autobusem z Žiliny do Námestova (125,- SK včetně batohu), z Námestova pak místními autobusy do Oravské Polhory nebo Oravského Veselého. Oblast je na mapách 1:50.000 VKÚ Harmanec č. 101 (Kysucké Beskydy - Velká Rača) a č.102 (Orava - Beskid Žiwiecki). K obvyklému vybavení na týdenní přechod doporučuji přidat účinný repelent.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
21.12.2011, 12:24 Josef Hykel | Oravské a Kysucké Beskydy
21.12.2011, 20:04 -OB- | Pokud budete volit trasu
09.02.2012, 12:15 josef Hykel | hřebenovka
09.02.2012, 12:35 -OB- | Ne, nebojte se, tak strašné
20.02.2012, 08:41 Zdeněk Kejla | Hřebenovku doporučuji


Další související články:

+ Veľký Choč (1 611 m), Chočské vrchy
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Sněžka Slovenský ráj Šumava, ubytování Zverovka Jeseníky, ubytování Kvarky Téryho chata Říp Propast Macocha Praděd Králický Sněžník Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Černé jezero Tribeč Pieniny Železné hory Hukvaldy Zimní hvězdná obloha Štrbské pleso Lomnický štít
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist