Treking > Skalní města > Skaliska Vršatecká bradla v Bílých Karpatech
Skaliska Vršatecká bradla v Bílých KarpatechVršatecká či Vršatská bradla?20.2.2010 | Otakar Brandos
Vršatecká bradla (Vršatská bradla) zná snad každý turista. Tento nádherný pás bělostně zářících skalisek ležících nedaleko pomezí Slovenska a Moravy padne do oka určitě každému, kdo se pohybuje na středním Považí. ![]() Vršatecká bradla jsou součástí tzv. bradlového pásma Západních Karpat, které se táhne téměř celým Slovenskem a vystupují z něj další známá skaliska Malých Karpat, Kysucké vrchoviny (Ľadonhora či Veľké vreteno), Oravského hradu či Pienin. Toto bradlové pásmo, náležející do tzv. czorsztynské bradlové jednotky, vystupuje nad okolní flyšové horniny Bílých Karpat v pásmu širokém maximálně 14 až 16 kilometrů. Díky unikátnosti bradel a neobyčejně bohaté flóře a fauně byla Vršatecká (či chcete-li Vršatská) bradla vyhlášena přírodní rezervací. Přesněji řečenou dvou přírodních rezervací. První z nich je přírodní rezervace Vršatecké bradlá, jejichž dnešní rozloha činí 82,39 ha. Rezervace byla vyhlášena v roce 1970. Nejvyšším bodem této přírodní rezervace je vrchol Javorník (898 m), který není turisticky přístupný. Prohlédnout fotky k článku o bradlech![]() Panorama Vršateckých bradel, hřeben Javorník ![]() Vršatecká bradla a Chmeľová, druhý nejvyšší vrchol Bílých Karpat ![]() Vršatecká bradla ![]() Vršatecká bradla s hradem Vršatec na podzim ![]() Vršatecká bradla na jaře ![]() Vršatecká bradla ![]() Vršatecká bradla ![]() Podzimní barvy ![]() Jarní barvy ![]() Cestou k hradu Vršatec ![]() Tento hotel je poněkud předražen … Škoda. ![]() Chmeľová ![]() Hřeben Vršateckých (Vršatských) bradel je skutečně ostrý jako břit ![]() Vršatecká bradla, hřeben ![]() Vršatecká bradla ![]() Podzim se na Vršatci skutečně vydováděl ![]() Vršatecká bradla, pohled k jihu ke Krivoklátske tiesňave Druhou z rezervací je přírodní rezervace Vršatecké hradné bradlo zvedající se přímo nad obcí Vršatské Podhradie. Výměra této rezervace, která byla vyhlášena až v roce 1986, činí pouhých 12,05 ha. Předmětem ochrany je nejen samotné skalní bradlo jako nezaměnitelné a unikátní krajinný prvek, ale rovněž velice bohatá teplomilná flóra a fauna skalních stepí se zastoupením druhů obvyklých naopak pro subalpínské pásmo. Součástí přírodní rezervace je i zřícenina hradu Vršatec. V této lokalitě vystupují dvě samostatná bradla. První a vyšším je bradlo Chmeľová (925 m), jenž je zároveň druhým nejvyšším vrcholem Bílých Karpat. Druhým bradlem je úzký pás bílých skalisek táhnoucích se ve směru severovýchod - jihozápad. Jedná se o naše Vršatecká bradla, resp. hřeben Vršatec - Javorník (898 m). Východně od Vršateckých (Vršatských) bradel je bradlo Chotúč, severně pak leží Červenokamenská bradla a Lednická bradla. Vršatecká bradla jsou budována světlými a růžovými vápenci, které se v období střední a horní jury, resp. spodní křídy usazovaly na dně mělkého a teplého moře. Vršatecká bradla (Vršatské bradla), turistická mapaDiskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Hrad Vršatec, strážce cesty z Moravy na Považí+ Červený Kameň + Hrad Lednica využíval strmých vápencových bradel + Bradla Bílých Karpat + Mikušovské bradlá + Bílé Karpaty, ubytování v Bílých Karpatech + Velká Javorina(970 m); nejvyšší vrchol Bílých Karpat (1) + Velká Javorina (970 m); nejvyšší vrchol Bílých Karpat (2) |
|