Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Archiv | Kalendář akcí | Napsat článek
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 6.10.2017 , svátek má
Bude vás zajímat
Bude vás zajímat
Reklama
Treking > Tipy na výlet > Rájem chatařů z Veverské Bitýšky na Tišnovsko

Rájem chatařů z Veverské Bítýšky na Tišnovsko

Túra kolem Svratky

1.8.2008 | Theodor Teshim

DOMI SUAE QUILIBET REX
Ve svém domě každý pánem (můj dům - můj hrad)
Neznámý autor

Řeka

Tímto článkem hodlám představit spojku krásným údolím Svratky z Veverské Bítýšky, známého východiště i cíle značených tras v severozápadním okolí Brna, do Tišnova, (nejen) brány přírodního parku Svratecká hornatina.

Nesporný půvab údolí si v uplynulých padesáti letech uvědomovali lidí ze širokého okolí, kteří svými chatkami učinili z romantického prolomu Svratky mimořádně intenzivně rekreačně využívanou oblast ve stínu strmých skal a přírodně cenných lesnatých svahů.

Místy se zdá, že záplava nejrůznějších příbytků pro oddech v lůně přírody daleko za městem nebere začátku ani konce. Nedivme se, vždyť bylo zjištěno, že Češi mají po Švédech nejvíce chat a rekreačních objektů na světě!

Kladem níže popsané cesty však zůstává krajinářsky hodnotné údolí prolomu Svratky a přístup na Tišnovsko z Bítýšky, stejně jako možnost kombinovat trasu do několika okruhů vedoucích klidnými lesnatými pasážemi, přes výhledová místa či atraktivním údolím Bílého potoku s návratem do Veverské Bítýšky.

Trasa: Veverská Bítýška, náměstí (Č, ŽL, Z) - Šárka, chatová osada ( 4,1 km; Č) - Březina (6,8 km; Č) - Tišnov, nádraží (10,5 km; Č)

  • Zajímavosti po cestě: přírodní rezervace "Průlom Svratky - Sokolí" (zřejmě) v návrhu, restaurace Saloon na Šárce, pozůstatky vodních děl - náhony u Bítýšky a Březiny, dávná existence dnes zaniklých hamrů a malá vodní elektrárna Červený mlýn v Březině.
  • Prolom Svratky mezi Herolticemi a Veverskou Bítýškou
Lávka přes řeku

Na úvod si před vlastním popisem trasy přibližme, kam se vlastně za Bítýškou vydáváme, co za přírodní hodnoty netrpělivě očekávat, na co se máme vlastně těšit. Geomorfology toužící po tom, hodit naši trasu do správného šuplíčku, uspokojme sdělením, že se budeme pohybovat ve dvou geomorfologických celcích: Boskovické brázdě, kam patří Chudčická pahorkatina a Veverskobitýšská kotlina a v Křižanovické vrchovině, do níž řadíme Deblínskou vrchovinu.

Hluboce zařezané prolomové údolí Svratky mezi Bítýškou a Herolticemi s výškovým rozdílem více jak 160 m mezi nejvyšším a nejnižším místem dělí Deblínskou vrchovinu ve dvě části: východní s hřbetem Sokolí a západní hřbet Petrova (či též Tichý). Území je geologicky značně pestré (ruly, fylity, krystalické vápence, pískovce, dále terciérní mořské vápnité jíly, kvartérní spraše a říční usazeniny).

Tišnovsko na turistické mapě

Údolí rovněž vyniká pestrostí lesních a skalních biotopů (na 27 přírodních biotopů). Velké plochy zaujímají suťové lesy. Na úpatí suťových svahů roste ohrožený keř klokoč zpeřený (Staphylea pinnata), který se prozradí bílými květy složenými do laty v květnu a červnu. Jeho kulovitá semena se prý kdysi používaly na výrobu ozdob i růženců.

Saloon na Šárce

V podobných polohách jako klokoč se zde vyskytuje i silně ohrožený jehličnatý keř nebo strom tis červený (Taxus baccata). Poznáme jej nejspíše podle červeného dužnatého míšku obalujícího jeho semena. Tento míšek je spolu s dřevem tisu jedinou nejedovatou částí rostliny, jinak je prudce jedovatý.

Vzácnější je též hustě trsnatá lesní ostřice ostřice převislá (Carex pendula), převislé jsou jak její seshora sytě zelené listy, tak její až 0,5 m dlouhé květenství. Suchá a slunná skalnatá stanoviště vyhledává vzácnější plazivý keřík s chlupatými listy kručinka chlupatá (Genista pilosa) kvetoucí jasně žlutě od května do června.

V bukových lesích navrhované rezervace od května do července bíle kvete lesní orchidej ohrožená okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), najdeme tu i další orchidej ohrožený vemeník Lávka přes Svratku dvoulistý (Platanthera bifolia), rostlinu s přímou lodyhou a se středně velkými bílými květy, jež jsou upořádána do řídkého klasu a rozvíjejí se od května do července.

Ve zdejších dubohabrových porostech roste ohrožený brambořík evropský (Cyclamen purpurascens), který od června do září les prozáří svými pětičetnými červenofialovými květy. Poznáme jej dle tmavozelených skvrnitých srdcovitých až ledvinitých listů a nazad obrácených okvětních lístků, připomínajících při troše fantazie punkerského "kohouta". Na jižní a jihozápadní Moravě je tento brambořík v přírodě původní, v Čechách byl vysazen. Podél řeky Svratky se také ze severu k jihu šířily údolím mnohé teplomilné druhy rostlin.

Přírodní hodnoty lokality by mělo chránit vyhlášení navrhované přírodní rezervace s rozlohou 141,5 ha. Chráněné území zahrnuje v návrhu na pravém břehu údolí až několik set metrů široký pás lesa mezi Bítýškou a Herolticemi, na levém břehu pak izolovanou skalnatou oblast Výřích skal a dále levobřežní svah naproti chatové osady u Heroltic.

Z Veverské Bítýšky do "Saloonu na Šárce"

Z náměstí ve Veverské Bítýšce zamíříme pod pečlivým vedením hned trojice značek k mostu přes Bílý potok, což je významný pravobřežní přítok Svratky. Mineme rozlehlý tovární komplex firmy Hartmann - Rico (výroba zdravotnických a hygienických potřeb) a areál společnosti Bioster (rovněž výroba zdravotnických potřeb, také radiační sterilizace). U prvních chatek se odděluje stoupáním doleva zelená se žlutou značkou, naše červená zůstává u řeky, která zde je rozdělena v náhon a vlastní koryto. Vybudováním náhonu v minulosti vznikl asi 1 km dlouhý ostrov hustě obestavěný chatkami.

Na začátku ostrova u splavu náhonu narazíme na dvě budky za plotem patřící snad čističce vod. Naše nohy dusají po zpevněné cestě. Po levici máme skalnatý sráz se suťovým převážně listnatým lesem, po pravici pomalu tekou líné hnědé vody náhonu, jenž překonávají četné mostky k chatkám.

Pozor pes!

Velmi pěkná je lávka vypnutá do odvážného oblouku připomínajícího pružný trup baletky, no úplné "chatařské Benátky". Ostrov končí u stavidla s nedalekou velkou dřevěnou chatou. Splav opodál láká v parných letních měsících ke koupání na vlastní nebezpečí či alespoň svlažení znavených nohou, v pracovní dny i o letních prázdninách tu skoro nikdo není.

Kousek dále na druhé straně řeky strmí ve výšce impozantní Výří skály. Chaty na dně údolí jsou zasazené do pěkného krajinného rámce, nicméně jejich velká koncentrace již na tomto kilometru může některým milovníkům klidných zákoutí na toulkách přírodou připadat otravná. Někde tu do Svratky zprava ústí Holasický potok.

Cesta míjí tábornické středisko katolických rekreantů YMCY. Záhy mění značka k upřímné radosti většiny turistů širokou lesní zpevněnou cestu za úzkou pěšinu a krátce, leč strmě stoupá do svahu po naší levé ruce. Rázem se ocitáme poměrně vysoko nad řekou na stezce zařezané do strmého srázu. Zatáčíme kolem ostrohu, následuje sestup a opět se vítáme s řekou takřka na úrovni její hladiny. Tato pasáž zarostlým břehem má své velké kouzlo.

Výří skály

Záhy dosáhneme chatrného mostku a též dalšího dělení Svratky s asi 200 m dlouhým ostrovem pokrytým bujnou vegetací. Levé říční rameno má prý být původní náhon k hamrům, které stávaly na levém břehu řeky na veverském panství od roku 1536, jejich stavitelem byl majitel sousedního rozlehlého pernštejnského panství Jan z Pernštejna. Dodnes se tu místu, kde hamry stávaly, říká "U Širokého proudu". Železná ruda se těžila po staletí v rozsáhlém území na západ odsud, mezi Bítýškou, Deblínem a Velkou Bíteší.

Po naší levici se za plotem s ostnatým drátem nachází rekreační středisko (camp) Šárka, jíž vévodí mohutná stejnojmenná dřevěná rekreační stavba. Šárka se jmenuje i turistické rozcestí (235 m) a jméno divošky ze staročeské pověsti i mé neméně divoké spolužačky ze základní školy se dostalo rovněž do názvu místní zřejmě sezónně otevřené skvělé hospody "Saloon na Šárce". Útulný dřevěný interiér vskutku připomíná tak trochu časy, kdy se kolty chrabrým mužům houpaly proklatě nízko až někde u kolen skrytých v několik let nepraných kalhotech. Na čepu je Starobrno Tradiční (10°) a opravdu excelentní Medium (11°). Pivo zde čepované má blízko k tomu, co se popisuje v řeckých bájích a pověstech jako nektar.

Krajina na Tišnovsku

Podobně výtečné pivečko si v tomto regionu můžete dát na Šmelcovně v údolí Bílého potoku (rovněž Starobrno, přineseme brzy samostatný článek) nebo v Lažánecké hospodě v Lažánkách (Starobrno a Dalešice). K jídlu i vcelku přeplněný žaludek snadno zlákají dobře naložení utopenci, domácí tvarohová bábovka s kokosem, uzeniny a krkovička na grilu, ba dokonce i oblíbený chléb s máslem hustě pokladený hanáckým národním pokladem - tvarůžky (nabídka v létě 2008). Otevřeno je tu přes prázdniny od 11 hod, od pátku do neděle již od 10 hod. U hospody se zastřešeným venkovním posezením najdeme též koryto Pejškovského potoku, pravostranného přítoku Svratky.

Podél Svratky k Březině

Značka nás nemilosrdně odvádí od pohostinného koutu kousek podél zmíněného vodního toku, zelená míří rovně lesnatým údolím k obci Pejškov (viz konec článku), my však s červenou odbočujeme doprava. Rekreační areál Baumat vypadá jako nevábné odkladiště dětí na tábor. Stísněnou atmosféru z úplné absence jedné z priorit většiny turistů - odpočinku od davů lidí - dokresluje moře chat v kopci po levici.

Štěrková cesta vede po rovině, řeka šumí v šeru břehového porostu za stromy po pravici. Chatky rekreantů mají svá podivuhodná jména jako Andělka, Helena a další. Cedule s nápisem: "Nebezpečný úsek 400 m kolo nutno přenést" slibuje osvěžení náročnější pasáží. Jedná se však jen o rozblácenou, snad trošku kamenitou stezku s kořeny těsně u řeky, je jasné, že musí být sezónně zaplavovaná.

Chatová osada

Strmý svah po levici zpestřují skalky. Vyjdeme zpoza stromů a před námi je další rekreační areál, tentokrát dětský tábor Brněnka, kde se v době volna prohánějí rodiny statečných řidičů brněnských tramvají a trolejbusů, neboť provozovatelem zařízení ve službě oddychu je dopravní podnik města Brna (DPMB). Ani tady nás nemine letmá vzpomínka na industriální minulost místa - zde někde zřejmě stával na pravém břehu Svratky hamr zbudovaný roku 1535 již zmíněným Janem z Pernštejna a Janem z Lipé, vlastníkem veverského panství.

Poblíž najdeme cykloturistické rozcestí. Svratka nedaleko zprava přibírá Heroltický (Vohančický) potok. Značka se stále drží řeky, cesta nad ní kousek stoupá a je zpevněna zídkou. Chatky neberou konce, stále se vynořují nové a nové. Údolí se již nějakou chvíli nenápadně otevírá, na západě jej ohraničují svahy kopce Bačkovce (419 m) a z východu vrch Sokolí (398 m), řeku lemují louky a vzrostlé stromy její nivy. Na druhé straně do Svratky ústí říčka Lubě, pojmenovaná po první vsi, jíž protéká, a pramenící daleko odsud v jihozápadním cípu přírodního parku Lysicko u Rašova.

Svratka

Červená odbočuje doleva, kousíček stoupá k domku se zahradou, stáčí se kolem něj doprava a lesíkem krátce sestupuje dolů k domu se sadem jabloní, který již patří k obci Březina. Ves tohoto jména prý byla založena už v 9. století. Původně patřila podobně jako nedaleký Tišnov k hradu Veveří. Roku 1234 královna Konstancie, manželka Přemysla Otakara I., založila u Tišnova klášter Porta Coeli a Březina se stala jeho majetkem.

K pamětihodnostem obce krom tří kamenných křížů a pomníku obětem I. světové války patří kaple sv. Václava z roku 1774 a boží muka s trojúhelníkovitým půdorysem a letopočtem 1717. Rád bych upozornil také na zajímavý komplex oprýskaných budov na kraji obce ve směru na Tišnov, na elektrárnu Červený mlýn, která využívá, jak název napovídá, náhonu bývalého mlýna. Voda pohání Kaplanovu turbínu Storek o hltnosti 4,5 m3/s a výkonu 136 kW. Elektrická energie je zde vyráběna od roku 1941 (v roce 1998 bylo vyrobeno 150 MWh). Zařízení zásobuje energií především dílnu pro servis a repase armatur firmy Armatury Kukrecht s.r.o.

Svratka

Dvě cesty do Tišnova a zmínka o Bezručovi

Cesta

Z Březiny červená pokračuje dále proti proudu Svratky do Tišnova. Nejprve prochází opět chatovou oblastí, poté krajem lesa stále po pravém břehu řeky dosahuje jižní části Tišnova s mostem přes Svratku. Přímo v Březině u místa, kde se náhon Červeného mlýna odděluje od řeky, najdeme též útulný hostinec U Splavu. K pohostinství můžeme od elektrárny dojít i po 300 m po levém břehu romantického náhonu, proti jeho proudu, u nějž se nachází další, patrně sezónně otevřené občerstvení v mohutné dřevěné boudě u budky/WC s vyřezaným klasickým motivem srdíčka a doplněné o netradiční mucholapku.

Pokud v Březině pojmeme ten šťastný nápad navštívit asi 4 km vzdálenou rozhlednu na Klucanině u Tišnova, zláká nás po letmém náhledu do mapy možná žlutá značka. Ta z vesnice vyráží po mostě překlenujícím náhon, za zatáčkou překračuje po dalším mostě samotnou Svratku, dále nás však čekají nepříjemné necelé 2 km po poměrně dosti frekventované a místy nepřehledné asfaltce s alejí ovocných stromů (tuším jabloně) k vlakové zastávce v Hradčanech. Slabou útěchou za nervy při absolvování pasáže, kde riskujeme vlastní život, nám mohou být výhledy ze silnice na kopce v okolí Tišnova.

Turistické značení je kvalitní

Přímo před námi se zvedá zmíněná Klucanina (410 m) s rozhlednou na hřbetě, o západněji pak nad městečkem rozdílnou velikostí připomíná biblickou dvojici Davida a Goliáše tajemný masiv Květnice (469 m) s nižší Malou Skálou (387 m) v těsném sousedství.

Průhled mezi tímto vrchem a Klucaninou dovoluje pohlédnout na Lysou (455 m) nad Šerkovicemi a Kopaninu (462 m) nad Lomničkou (mezi Lysou a Kopaninou obzoru se modrá proužek Sýkoře 701 m - má osobní domněnka). Jižně od Květnice se nad Tišnovem zvedá Kozí brada (366 m). Mezi ní a Květnicí zahlédneme v dálce vrch Dranč (407 m) a vyšší Křivoš (464 m).

Žlutou pro nebezpečí srážky s motoristou prostě raději pusťme s hlavy i přes to, že tudy prý chodil sám Petr Bezruč se svou "smečkou" při tradičním výšlapu u příležitosti turistického "Vítání jara" ze Zastávky u Brna přes Šmelcovnu v údolí Bílého potoka do Hradčan u Tišnova. Pokud tedy chceme navštívit tišnovskou kamennou krasavici, rozhlednu na Klucanině, jeví se mi jako vhodnější po červené dojít do Tišnova a odsud vystoupit na vrchol za výhledem buď po modré nebo některou z mnoha neznačených cest.

Chatka

Návrhy čtyř značených okruhů se startem a cílem ve Veverské Bítýšce, do kterých lze popsanou cestu, či její část zakomponovat:

  • Veverská Bítýška, náměstí (Č, Z, ŽL) - Šárka (4,1 km; Z) - Pod Dřínovou (4,9 km; ŽL) - Holasice (8,2 km; Z, ŽL) - Veverská Bítýška, náměstí (11 km; Č, Z, ŽL)
  • Veverská Bítýška, náměstí (Č, Z, ŽL) - Šárka (4,1 km; Č) - Březina (6,8 km; ŽL) - Heroltice (8,2 km; ŽL) - Pod Dřínovou (9,3 km; ŽL) - Holasice (12,6 km; Z, ŽL) - Veverská Bítýška, náměstí (15,4 km; Č, Z, ŽL)
  • Veverská Bítýška, náměstí (Č, Z, ŽL) - Šárka (4,1 km; Z) - Pod Dřínovou (4,9 km; Z) - Pejškovský potok (7,5 km; Z) - Pravková (9,4 km; Z) - Lažánky (12,6 km; Z) - Holasice (13,6 km; Z, ŽL) - Veverská Bítýška, náměstí (16,4 km; Č, Z, ŽL)
  • Veverská Bítýška, náměstí (Č, Z, ŽL) - Šárka (4,1 km; Z) - Pod Dřínovou (4,9 km; Z) - Pejškovský potok (7,5 km; Z) - Pravková (9,4 km; Č) - Maršov (11,9 km; Č) - Šmelcovna (14,1 km; M) - Chaloupky (18,4 km; M) - Prachovna (20,1 km; M) - Veverská Bítýška, náměstí (22,6 km; Č, Z, ŽL)

Odkazy a další informace:

Treking.cz - diskuze
Nejčtenější
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist