Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 11.9.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Pohoří > Šarišská vrchovina, hrady a turistika

Šarišská vrchovina, hrady a turistika

Šarišská vrchovina a Spišsko-šarišské medzihorie, ráj pro vlky samotáře - turistika, tipy na výlet a příroda Šariše

26.2.2009 | Otakar Brandos

Hledáte samotu? Hluboké listnaté lesy, ostře modelované vrcholy, krásné výhledy a turistů prosté chodníky? To vše splňuje Šarišská vrchovina, kraj rozkládající se jihozápadně od slovenského města Prešov, centra bývalé župy Šariš. Přiznám se, že s přesným určením hranic pohoří jsem se hodně natrápil a při cestách do toho regionu mi trvalo značně dlouho odlišit od sebe Šarišské vrchy, Branisko a Černou horu.

Šarišská vrchovina, geomorfologické členění

celek podcelek okrsek
Šarišská vrchovina - Širocká brázda
Sedlická brázda
Chminianska brázda

Šarišská vrchovina je poměrně nevysoké a malé pohoří s celkovou rozlohou asi 300 km2. Náleží do provincie Západní Šarišské vrchy z hradu Šariš Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty a oblasti Podholně - magurské. Šarišská vrchovina je ohraničena Spišsko - šarišským mezihořím a Košickou kotlinou na jihu a východě, na západě a severu ji ohraničují malá a poměrně neznámá pohoříčka Čierna hora, Branisko a Bachureň.

Pohoří dosahuje maximálních výšek okolo 700 m, nejvyšším vrcholem pohoří je kopec s podivně znějícím názvem Za horou (717 m). Pohoří je protaženo ve směru JV - SZ v délce asi 30 km. Maximální šířka pohoří dosahuje pouhých 12 - 15 km. Šarišská vrchovina se dělí na tři samostatné okrsky. Jsou to Širocká brázda, Sedlická brázda a Chminianska brázda. Jedná se tedy o skupinu pahorkatin a brázd v povodí řeky Torysa.

Šarišská vrchovina, přírodní poměry

Podloží Šarišských vrchů, ve kterém se střídají obhospodařované pastviny s plochami listnatého či smíšeného lesa, je tvořeno vrstvami pískovců, slínovců, brekcií a jílovců třetihorního stáří. Na hranicích s pohořím Čierna hora vystupují vrstvy dolomitů druhohorního stáří.

Šarišská vrchovina patří do mírně teplé klimatické oblasti s průměrnými červencovými teplotami 14 °C až 18 °C. Průměrné lednové teploty se pohybují v rozmezí -4 °C až -6 °C. Sněhová pokrývka se udrží po dobu 70 - 120 dní ročně v závislosti na výšce a poloze. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 600 - 780 mm.

Šarišská vrchovina, turistická mapa

Spišsko-šarišské medzihorie

Spišsko-šarišské medzihorie tvoří nápadnou sníženinu resp. erozně - tektonickou depresi mezi okolními pohořími majícími středohorský charakter. Tato deprese protáhlého tvaru ve směru jihovýchod - severozápad je obklopena pohořími Spišská Magura, Ľubovnianská vrchovina a Pieniny, Čergov, Bachureň, Šarišská vrchovina a Levočské vrchy.

Spišsko-šarišské medzihorie, geomorfologické členění

celek podcelek okrsek
Spišsko-šarišské medzihorie Ľubovnianska kotlina -
Ľubotínska pahorkatina -
Jakubianska brázda -
Hromovec -
Šarišské podolie Šarišský vrch
Stráže -

Spišsko-šarišské mezihoří má charakter pahorkatiny s izolovaně vystupujícími kuželovitými vrcholy menších výšek a nízkými protáhlými hřbety oddělenými širokými úvaly s řadou lidských sídel. Na území tohoto geomorfologického celku převládá oceánský klimat s výraznými vlivy kontinentálního klimatu.

Prakticky celá oblast je odvodňována řekami Torysa a Poprad, v severní části se objevuje několik minerálních pramenů. Oblast je z velké části pokryta smíšenými lesy. Objevují se bučiny, doubravy, ale i xerotermofilní borovicové lesy a lužní lesy v okolí vodních toků. Velká část oblasti je zemědělsky obhospodařována.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
oprava oprava oprava (kristian, 12.08.2012, 15:09 )
Za huru – zemská kryha, obklopená zlomami a brázdami, vyčlenila sa so Šarišskej vrchoviny v podobe takmer kruhového ostrova. Svojou vyvýšenou polohou, stala sa základňou až siedmich, po obvode rozmiestnených trigonometrických bodov. Západná časť je vyzdvihnutá s najvyšším bodom Dubie 716,9 m. Rástol tu vraj mohutný košatý dub, v mladej dubine o čom by svedčil chotárny názov K dubu. Zdroj obec Široké.
Pane Kristiane, (-OB-, 12.08.2012, 15:36 )
chtělo by to méně pracovat s internetovými "zdroji" a naopak více pracovat s podrobnými mapami a ofic. publikacemi o GM členění… Také nápisy typy "oprava oprava oprava" působí trošku velikášsky, nemyslíte?
ąarisąska vrchovina-ąirocka brazda-vtáčia hora 698m. (Frantiąek, 01.03.2011, 18:04 )
Posledná februárová nedeµa patrila akoľe lyľiarskej akcií,no pre nedostatok snehu sa akcia uskutočnila peąi. Siedmi členovia : Vysoký,Halčáková,Halčák,Bozuµová,Kaluľová,Tomajková,Bednár a dvaja nečlenovia manľelia Lysinovci sa autobusom SAD dopravila do centra 2,5 tisícového ©irokého. Odtiaµ uľ bez turistických značiek za nosom sme vystúpali nad obec , kde bolo KPČ. Na vrchole Za huru 717 m. bola vrcholovka a opis okolia Sµubice,Rajtopky,Rudníku,Patvie . síce len blízkeho ? nakoµko bola eąte ranná hmla či opar. Kráčame vrcholovým pohodlným hrebeňom uľ za slabého slnka a obdivujeme srny ale aj okolitú panorámu a hlavne samotu bez turistických značiek. Kóta Vtáčia hora 698m. sa nachádza v lesíku a tak zastavujeme aľ na Jakubovianskej hore z ktorej vidíme obec ©tefanovce a Hermanovce, za nimi sa týči pohorie Bachurne ? Magura , Bachureň ,Búče, Mindľovú. Traverzujeme lesom po zváľnici a po lúkách a poliach schádzame cez ®diar nad obec Chmiňany s dominantou- gotickým kostolom sv. Michala s prekrásnou ątítkovou atikovou veľou . V závere si uľívame slniečka ale aj dostatočný prídel blata. Hodnotíme , ľe 14 km trasa na beľkách môľe ma» taktieľ svoje čaro a tak sa sem určite eąte vrátime. 27.2.2011 za ZVL Preąov Frantiąek Bednár
Hranice a najvyąąí bod (KarolM, 25.08.2010, 15:48 )
Ahoj Ota! Keďľe si tú hádanku o vymedzení ©ariąskej vrchoviny ako píąeą rozlúątil, bol by som veµmi rád, keby si to mohol bliľąie popísa». Z chaty mám ©ariąskú vrchovinu doslova za rohom, avąak vľdy mám problém, kedy som eąte v Čiernej hore a kedy uľ v ©ariąskej. Chystám sa napísa» pár viet o jednom veµmi zaujímavom mieste v tejto lokalite (Grejnár - 658 m), avąak stojím na tom, ľe si lámem hlavu či sa jedná o čiernohorskú alebo ąariąskú neznámu excelentnú vyhliadku : )). Vąeobecne by ma zaujímalo, kde sa dajú zisti» presné hranice geomorfologických celkov. A eąte jedna drobnos». V článku uvádzaą ako najvyąąí vrch Za horou (717 m), čo je asi správne. V tabuµke pohorí vąak figuruje ako najvyąąí vrch Vtáčia hora (698 m). ktorú ako najvyąąiu uvádzajú aj vąetky kartografické zdroje. P.S. Na Karpaty.net je ©ariąská vrchovina definovaná dos» zvláątne, chcelo by to korekciu.
©ariąská vrchovina (-OB-, 25.08.2010, 16:47 )
Ahoj Karol. Hranice celků zachycuje publikace + mapa "Vyąąí geomorfologické jednotky Slovenské republiky". Mapa je v měřítku 1:500.000, coľ bohuľel k naprosto přesnému určení hranic celků při nárocích nás, turistů, ne vľdy dostačuje :-)). Grejnár je podle této mapy jeątě v ©ariąské vrchovině, hranici mezi ©.V. a Č.H. tady tvoří zhruba koryto Hrabkovského potoka. Obec Hrabkov leľí v ©ariąské v,. ale PP Hrabkovské slepence jiľ nejspíąe patří do Černé hory. Na netu ľádné zdroje zatím nejsou, v září (septembri) se na naąem webu objeví mapa a přehled celků Slovenska tak, jak to mám na stránce http://www.treking.cz/regiony/celky.htm uděláno pro ČR.
©ariąský mok = ©ariąská vrchovina (KarolM, 25.08.2010, 22:31 )
Ota, díky za erudované vysvetlenie. Tá mierka 1.500 000 je vąak ozaj stupídna. Chcelo by to získa» oveµa podrobnejąiu mapu ? pokiaµ vôbec existuje. Geomorfológovia to tieľ moľno nemajú jasné a tak to radąej zahmlievajú. A keďľe nejakú činnos» musia vykazova», tak menia vágne hranice geomorfologických celkov : )). Moľno by sa dali hranice ©ariąskej vrchoviny urči» podµa moku, ktorý sa točí v krčmách. Kde sa točí ©arią, tak je to ©ariąská vrchovina,! Z mojich skúseností to vyzerá dos» hodnoverná pomôcka : )).


Šarišská vrchovina, turistika

Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Černá díra Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Karlštejn Sluneční erupce Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Polární záře Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Rozhledny Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist