Nad poklidným meandrovitě se kroutícím tokem řeky Poprad spěchající
někam k severovýchodu se na strmém travnatém návrší nad obcí Plaveč tyčí ruiny hradu
Plaveč. Jeho smutná silueta shlíží do široké nivy řeky Poprad teskně
vzpomínajíc na léta zašlé slávy.
Ano, slávy. Hrad Plaveč toho během několikasetleté historie zažil skutečně
mnoho. Plaveč (polsky Zamek Plawiec, maďarsky Palocsa) byl založen někdy okolo roku
1294 šlechticem Arnoldem, synem Ditricha ze Spiše, kdy je zmiňován pod původním
latinským názvem castrum Palocha. Původně malý kamenný hrad byl vybudován k
ochraně obchodní stezky vedoucí z Uher do Polska.
Později se hrad stává královským majetkem. Z královských rukou přechází do majetku
rodu Drugetovců ve 14. století. Po vymření tohoto rodu získávají Plaveč Bebekovci.
V roce 1449 se hradu zmocňují husitská vojska a po roce 1453 zažívá hrad Plaveč
opět bouřlivé časy, stává se hlavním sídlem vůdce bratřického hnutí Petra
Aksamita. Bratříci byli z hradu vytlačeni vojsky Imricha Zápolského, jenž se na
krátkou dobu hradu zmocňuje.
Počátkem 16. století hrad získávají Horvátovci, kteří počátkem 17. století hrad
velkoryse přestavují v renesančním slohu a dávají mu podobu pohodlného panského
sídla. Zkázou hradu se stává požár v roce 1856, po němž je Plaveč uváděn jako
pustý.
Původní hrad tvořila jen obytná věž o průměru asi 9 m a s až tři metry silnými
kamennými stěnami. Přístup k věži střežila nedokonalá kamenná hradba. Později
byl hrad dále rozšiřován a opevňován. Opevňování nebylo tak úplně od věci,
neboť hrad Plaveč stál v místě strategicky poněkud méně výhodném.
Do dnešních dní se zachovaly pouze zbytky obytných paláců, dělové bašty a další
flankovací bašty. Z hradního návrší se ale otevírají fantastické rozhledy do
okolní krajiny, takže výstupem na hrad nepohrdnou určitě ani turisté, kteří
nejsou příznivci historie. Plaveč tak určitě může obohatit vaše toulky v oblasti
Spišsko - šarišského mezihoří na
pomezí pohoří Čergov
a Spišská Magura.