Treking > Tipy na výlet > Rozhraní je u Rozhraní, významný přírodní předěl
Rozhraní je u Rozhraní, významný přírodní předělVýznamný přírodní a krajinný předěl2.5.2013 | Jan Vítek
Slovní hříčka v titulku článku se nabízí při pohledu na správní, horopisnou i geologickou mapu jižního Svitavska. Název obce Rozhraní, položené v údolí horního toku Svitavy, je v mnohém skutečně přiléhavý. Bezprostředním okolím totiž prochází nejen historická hranice Čech a Moravy, ale i současná hranice Pardubického a Jihomoravského kraje, přilehlé údolní svahy představují i významný přírodní a krajinný předěl. Zatímco severní okolí náleží ještě výběžkům Svitavské pahorkatiny na České tabuli, o ostatní partie se dělí úval Malé Hané a východní okraj Českomoravské vrchoviny. Údolí Svitavy zde odkrývá také geologické "rozhraní", kde pod souvrstvím usazených hornin (opuk a pískovců) na okrajích české křídové pánve vystupují mnohem starší krystalické horniny. Čtěte také: Toulovcova rozhledna, rozhledna na Jarošovském kopci Rozhraním prochází silnice i železniční trať z Brna do Svitav a České Třebové, okolí obce je však turisticky dosud jen málo využívané, i když nabízí spoustu půvabných zákoutí mezi sevřenými údolními stráněmi. Méně známé, ale pozoruhodné jsou i některé zdejší přírodní zajímavosti. Patří k nim údolí levého přítoku Svitavy, přitékajícího od obce Študlov k Rozhraní, přesněji řečeno, k její části - osadě Bradlné. V lese nad loukou na levém údolním svahu (dle směru toku) ústí malým otvorem podzemní útvar, označovaný v odborné literatuře jako Jeskyně u Rozhraní. Tvoří jej spleť podzemních prostor, chodbiček a průlezů, veřejnosti samozřejmě nepřístupných. Jde totiž o jeskyni nekrasovou, která se nevytvořila v rozpustném vápenci (jako známé krápníkové podzemí v nedalekém Moravském krasu), ale v opukách, případně jemnozrnných pískovcích, místy i rohovcích křídového stáří. Hlavní roli při vzniku zdejšího poněkud neobvyklého podzemí sehrály svahové pohyby horninových bloků. Jeskynní prostory jsou tak vlastně "jen" podzemní rozsedliny nebo mezery mezi zřícenými a zaklíněnými balvany. Zejména labilní spodní "patra" jsou však jen velice obtížně dostupná. Výsledky někdejšího speleologického průzkumu a měření ukázaly, že Jeskyně u Rozhraní patří (vedle obdobných známějších beskydských "ďur") k nejdelším rozsedlinovým podzemním útvarům (celkem téměř 400 m) na území naší vlasti. Rozhraní na turistické mapěDiskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Výlety do přírodní rezervace Toulovcovy maštale a údolím Krounky, víkend na Vysočině+ Svitavská pahorkatina - geomorfologické členění, turistika a turistické trasy + Česká skalní města (1), Budislavské skály (Toulovcovy a Městské maštale) + Temné rokle kolem Novohradky + Rozhledna na Andrlově chlumu, Ústí nad Orlicí + Baldský vrch (693 m), Svitavská pahorkatina |
|