Hrad Veľký Kamenec mám velice rád, při každé cestě na Zemplín se na hradě
zastavím a pokochám pohledy do nedozírných nížin Panonie, které se ztrácejí v mlžném
oparu.
Hrad Velký Kamenec mi prvně padl do oka při jízdě vlakem z Košic do
ukrajinského Čopu. Tehdy jsem si předsevzal, že se na tuto nevelkou, ale krásnou
hradní zříceninu podívám. To se stalo krátce po té, co jsme do redakce pořídili
přibližovadlo. Putování v veřejnou dopravou v těchto končinách je skutečně velice
obtížné …
Kamenec zvaný rovněž Kamenský hrad se v historických pramenech objevuje jako
Kuezd, castrum Kuwesd, castrum Kewesd
či castrum Kwesd, Kewesd a Nagy Kewesd. Postaven byl někdy ve 13. století po
tatarských vpádech na nevysokém návrší zvedajícím se nad okolní rovinu, přesný
rok vzniku však není znám. První známá písemná zmínka o hradě pochází až z roku
1438.
Předpokládá se, že ke stavbě hradu Velký Kamenec došlo někdy okolo roku
1247 Lorandem Rathold, avšak spolehlivé prameny neexistují. V roce 1288 se
Kamenské panství stává majetkem rodu Bokšovců a rychle se rozrůstá.
Původní hrad měl podobu útočištní válcové věže s obvodovým opevněním. Na nevelkém
nádvoří se nacházela cisterna na vodu, jenž byla jediným zdrojem. Postupně byl
hrad rozšiřován, především při přestavbách v 15. století. Velký Kamenec tak
postupně dostával trojúhelníkový půdorys s nárožními polygonálními baštami
zakomponovanými do hradeb hradu. Ty byly dále posíleny o valové opevnění
sahající až ke dnešnímu kostelu.
V roce 1439 umírá král Albrecht Habsburský a v Uhrách nastává mocenské vakuum. Toho
využívá Jan Zerhadel, jenž neoprávněně získává hrad Kamenec v roce 1446. Ve stejném
roce je uherskými stavy za místodržitele království zvolen Jan Hunyady, což se
však nelíbilo Habsburkům, kteří do Uher vysílají vojska Jana Jiskry z Brandýsa.
V Uhrách se rozhořely boje o trůn.
Po tomto datu se o Kamenci píše podstatně častěji. Asi proto, že se v roce 1451
zmocňují hradu vojska již zmíněného Jana Jiskry z Brandýsa, jenž z hradu kontroloval
rozsáhlou oblast a podnikal výpady proti svým protivníkům. Jiskrovci na hradě
pobyli dlouhých sedm let, než byli vytlačeni vojsky Matyáše Korvína v roce
1458.
V 16. století probíhají na hradě rozsáhlé stavební úpravy, hrad je rozšiřován
a dále opevňován. Snad v očekávání příštích válečných útrap, které celé 17. století
zmítaly Horními Uhrami, a které skončily až počátkem 18. století. Po smrti
Ludvíka II. Jagellonského se na uherském trůně objevují hned dva panovníci -
Ferdinand I. Habsburský a jako protikrál Jan Zápolský. Okamžitě se rozpoutává
řada povstání (občanských válek). Nedaleko odsud - na zámku v Borši, se narodil
jeden z vůdců stavovských povstání v Uhrách - František (Ferenc) Rákoczi II.
Stavovská protihabsburská povstání Velký Kamenec zprvu nezasáhla. To se změnilo
až po prozrazení tzv. Vesselenyiho spiknutí, které mělo za cíl zavraždit panovníka
během lovu, a do kterého se zapletl i Jiří Šós, vlastník Velkokamenského
hradního panství. Hrad je králem konfiskován v roce 1672 a v roce 1673 obsazen
císařským vojskem, které hrad za pomocí střelného prachu rozbořilo.
Bourání hradu Kamenec bylo natolik důkladné, že dnes se z hradu dochovalo pouze
několik zdí paláců, torzo dělové bašty a torzo obranné polygonální věže se zachovalými
dělovými střílnami na třech úrovních a otvory po oknech. Ta zároveň sloužila
jako obytná věž o čtyřech podlažích.
Hrad Veľký Kamenec na turistické mapě
Použitá literatura
[1.] Jaroslav Nešpor, Za tajomstvami zrúcanín, Zrúcaniny východného Slovenska, Bratislava, 2003
[2.] Š. Pisoň, Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku, 1973
