Domašínský meander vznikl na řece Váh v místech, kudy si řeka razí cestu mezi
masívy Lúčanské a Krivánské Malé Fatry. Domašínský
meandr (meander) končí zhruba na úrovni Starhradu,
souseda turisticky atraktivního hradu Strečno.
Domašínský meander je rozlohou největší přírodní výtvor Malé Fatry s celkovou
rozlohou asi 80,37 ha. Tento chráněný přírodní výtvor by vyhlášen v roce 1978. Domašínsky
meandr je učebnicovou ukázkou vyhloubené formy říčního reliéfu, který je pro oblast Západních
Karpat ojedinělý.
Meandr vznikl postupným zařezáváním řeky Váh do skalního podloží tvořeného granodiority
a vápenci během třetihor a čtvrtohor. Jednotlivé terasy jsou dodnes dobře patrné. Výškové
rozpětí tohoto úseku řeky činí 16 metrů a pohybuje s v rozmezí 375 až 359 metrů, šířka
meandru přitom dosahuje 480 až 740 metrů.
Domašínský meandr zhruba "obkružuje" vrch Domašín (575 m). Tento
protáhlý a zalesněný kopec (dnes narušeno průseky nového vn elektrického vedení), je ze
tří stran obtékán tokem řeky Váh. I jeho vrchol je součástí přírodního výtvoru Domašínsky
meander.