Masité plodnice sírovce žlutooranžového jsou vějířovitého až půlkruhovitého tvaru, mnohdy různě deformované. Mají v průměru 100 až 400 mm, výjimečně snad až 500 mm. K substrátu přirůstají bokem. Za mlada jsou plodnice jasně žluté až žlutooranžové, spodní strana bývá sírově žlutá. Dužina mladých hub je měkká a šťavnatá, u starých hub tuhá a drobivá. Rourky jsou 1,5 až 4 mm dlouhé, póry jsou oválné. Bezbarvé vejčité výtrusy mají rozměry 5 až 7 × 3,5 až 4,5 mikrometru. Staré plodnice mívají krémovou až bělavou barvu.
Houba parazituje především na listnatých jako je vrba, topol a nebo dub, akát, jírovec. Napadá ale i některé ovocné stromy v zahradách a sadech. Houba roste od jara do podzimu, obvykle od dubna do září. Sírovec žlutooranžový obsahuje řadu látek, např. různé polysacharidy a komplexy polysacharidů s peptidy, ergosterol, laetirobin, laetiporové kyseliny, benzofuranové glykosidy, fenolické sloučeniny, quercetin, katechin. Prokázána byla i kyselina trametenolová, kyselina dehydrotrametenolová, eburiková aj.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.