Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 19.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Příroda > Rašeliniště a slatiniště, vznik

Rašeliniště a slatiniště, vznik

Magické, tajemné a velice křehké biotopy - typy a podmínky vzniku rašelinišť, fauna a flóra

26.3.2018 | Otakar Brandos

Rašeliniště patří bezesporu k mimořádně atraktivním turistickým cílům. Pro naše kraje atypická severská krajina rašelinišť, bublající vody rašelinných jezírek a ranní mlhy, výskyt masožravých rostlin a dalších neobvyklých druhů rostlin a živočichů podněcovaly zvídavost i zvědavost člověka odedávna. Není proto divu, že rašeliniště nenavštěvovali pouze přírodovědci, ale také turisté, že se slatě neobjevovaly jen v přírodovědných studiích, ale také v mnoha románech.

Suchopýr

Rašeliniště jsou lokalitami velice křehkými. Vždyť jejich vznik a vývoj je podmíněn velice specifickými podmínkami. Navíc se jedná o útvary velice mladé, vždyť jejich vývoj v našich končinách započal až po skončení doby ledové. Tedy před nějakými 10 000 lety. Bezlesá tundra a chladné stepi, které do té doby představovaly krajinu v našich geografických šířkách, se začaly pomalu zalesňovat a ráz krajiny zcela měnit. Přesto na některých stanovištích byly podmínky natolik extrémní, že si na nich les neporadil. A právě na těchto místech vznikla rašeliniště.

Rašeliniště zvaná také slatě či blata jsou jen jedním z typů mokřadů, jedněch z nejproduktivnějších ekosystémů na planetě Zemi. Jejich rozloha bohužel celosvětově klesá. Především přičiněním člověka.

Čtěte také: Vývoj jizerskohorských rašelinišť

Za mokřady jsou považována nejen rašeliniště a slatiniště, ale i bažiny a dokonce i umělé vodní plochy se stojatou či tekoucí vodou a nebo území s významnou hladinou podzemních vod. Mokřady mají nezastupitelnou úlohu v zadržování a koloběhu vody v přírodě a udržování specifických rostlinných a živočišných společenstev. Jsou jakýmisi centry biodiverzity v krajině, úložištěm atmosférického uhlíku i prvkem, který ovlivňuje místní klima či mikroklima. Jedná se o přechod mezi vodními a suchozemskými ekosystémy.

Doba ledová (glaciál) představuje chladné a poměrně suché období, ve kterém dochází k vývoji silného ledovcového příkrovu na souši a k výraznému poklesu mořské hladiny. Teploty na území ČR a Slovenska klesaly o 14 až 16 °C oproti dnešnímu průměru a krajina je formována periglaciálními a glaciálními (v horských oblastech) jevy …více

Za rašeliniště jsou považovány mokřady s přítomností mechů a rašeliníků a s vrstvou nerozložené organické hmoty - rašeliny. Na území České republiky takovýchto lokalit mnoho nemáme, proto není divu, že se většina z nich dočkala zákonné ochrany. Přesto na některých probíhá či donedávna probíhala průmyslová těžba (viz např. Soumarské rašeliniště na Šumavě).

K rašeliništím bývají přiřazovány i slatiniště, na kterých se rašeliníky nemusí vůbec vyskytovat a tvorbu vrstvy nerozložené organické hmoty zajišťují ostřice a další (především šáchorovité) rostliny. Mezi rašeliniště tak mohou být řazeny lokality s druhově velice rozdílnou vegetací a nápadně rozdílnou tloušťkou odumřelé části rostlinného společenstva. Zatímco na rašeliništích může vrstva rašeliny dosahovat řádově metry (největší naměřenou vrstvu rašeliny má u nás Novoveské rašeliniště v Krušných horách s mocností přes 10 metrů), tak na slatiništích může být vrstva odumřelé a uložené biomasy silná jen několik centimetrů.

Černohorská rašelina

Všechny tyto lokality však mají jeden společný prvek, který bychom mohli považovat za definici toho, co to rašeliniště je - rychlost produkce rostlinné hmoty převažuje nad jejím rozkladem. To vede k hromadění této rostlinné biomasy a k vytváření organogenních sedimentů ve spodních vrstvách rychlostí jednoho až dvou milimetrů za rok (poměrně přesný markant pro určení stáří rašeliniště). Při trvalém zamokření a bez přístupu vzduchu se pak tyto odumřelé rostliny přeměňují na rašelinu nebo slatinu.

U rašelinišť, ke kterým se konečně vracíme, je mech rašeliník jednoznačně převládající rostlinou. V našich končinách je známo několik desítek druhů těchto mechů, které ve svém těle dokáží vázat ohromné množství vody. Nakonec rašeliníky to umí nejlépe ze všech mechů, které se v našich končinách vyskytují.

Podmínky nezbytné pro vznik rašelinišť

V našich geografických šířkách začala rašeliniště vznikat teprve (z geologického hlediska) nedávno - v poledové době, kdy na sever začal ustupovat nejen kontinentální ledovec, ale také rostlinné druhy, které byly v době ledové ve Střední Evropě typické. Vytvářejí se reliktní bezlesá stanoviště, na kterých se zachovala specifická rostlinná (ale i živočišná) společenstva s tzv. glaciální relikty, pozůstatky doby ledové.

Bludné balvany jsou němými svědky ohromných sil přírody. Sil, se kterými se člověk měřit ani se svými nejmodernějšími technologiemi nemůže. Bludné balvany jsou velké Kámen bloky horniny, které ze svého původního místa byly transportovány na velkou vzdálenost (až 1 500 km) kontinentálním ledovcem v pleistocénu (starších čtvrtohorách) …více

Pro vznik rašelinišť či slatí však byly zapotřebí zcela specifické podmínky, takže tyto biotopy jsou nejen neobyčejně vzácné, ale i rozlohou poměrně nevelké a ostře ohraničené. Nezbytným předpokladem pro vznik rašeliniště je trvalé zamokření povrchu. Trvalé zamokření podporuje nejen rychlý růst mechů a dalších rostlin, ale také zbraňuje přístupu kyslíku, který je nezbytný k rozkládání organických zbytků.

Rašeliniště tak vznikají buď v místech mělkých depresí s neprostupným podložím a vysokým úhrnem srážek a nebo v okolí pramenů. A nebo v místech s kombinací obou složek. Není proto divu, že se s rašeliništi u nás setkáváme především v horských oblastech a nebo ve středních polohách.

Vývoj rašelinišť po skončení doby ledové nebyl nijak přímočarý. Vzhled rašelinišť i zastoupení vysokobylinné vegetace doznaly četných změn. Tak např. v raném holocénu vznikají především slatiniště a přechodová rašeliniště. Až v atlantiku vznikají první vrchoviště. V subboreálu a subatlantiku dochází k erozi nejstarších vrchovišť a ke vzniku nových vrchovišť.

Chalupská slať

V průběhu poledové doby se mění i skladba některých rostlin, především dřevin. To dobře dokládají samotné vrstvy rašeliny, ve kterých se po tisíciletí ukládají pylová zrna. Vrstvy rašeliny jsou tedy jakousi pamětí krajiny. Tak např. na jizerskohorských rašeliništích bylo zjištěno, že zde v minulosti po dobu snad 5 000 let rostly především lísky, lípy a duby. Teprve v posledních asi tisíci letech se objevilo současné rostlinstvo.

Typy rašelinišť

S klasifikací rašelinišť je to tak trochu potíž. V literatuře se objevují různé klasifikace. Nejen v rámci Evropy, ale i jen v samotné České republice a na Slovensku. Jednotlivé klasifikace jsou většinou navzájem nekompatibilní a vznikly na základě stanovení rozdílných parametrů. Jisté mísení pojmů, jak uvidíme níže, se promítlo i do vlastních názvů některých rašelinišť. Například v případě Chalupské slati či Jezerní slati na Šumavě.

Obecně lze, podle druhového zastoupení vegetace, rašeliniště rozdělit na dva základní typy, které jsem podrobněji zmínil již výše. Jakýmsi mixem obou typů je pak rašeliniště přechodné. Nyní je připomenu jen v krátkém výčtu:

  • Rašeliniště vrchovištní, vrchoviště
  • Rašeliniště slatinné, slatiniště
  • Rašeliniště přechodné

Rašeliniště vrchovištní - převažujícím rostlinami jsou mechy rašeliníků, mocnost odumřelé a přeměněné biomasy činí řádově metry. Vrchoviště vznikají především v chladnějších oblastech, tedy v horských polohách a v kyselém prostředí. Podloží je nepropustné a veškera voda (obvykle) pochází z atmosférických srážek.

Chalupská slať se od většiny svých šumavských kolegyň dosti odlišuje, protože se vyvíjela v poněkud menší nadmořské výšce na okraji Šumavských plání. Tedy v místech, na kterých panují poněkud vyšší průměrné roční teploty s menším úhrnem vodních srážek a za odlišných hydrologických poměrů. Chalupská slať je tak přechodovým typem mezi typicky údolními vrchovišti, jaká vznikala podél Vltavy a Křemelné a horskými vrchovišti Šumavských plání …více

Slatiniště, slatinné rašeliniště - převažují ostřice a šáchorovité rostliny, mocnost odumřelé a přeměněné biomasy dosahuje centimetry až decimetry. Slatiniště vznikají v prostředí s neutrální reakcí a vyššími průměrnými teplotami než je tomu v místech vrchovišť. Slatiniště zadržuje méně vody a má bohatší mikroflóru. Velice často je nalezneme v zamokřených sníženinách v okolí pramenů i minerálních pramenů.

Přechodné rašeliniště - jedná se o rašeliniště smíšeného původu, kde se objevují jak rostlinná společenstva typická pro vrchoviště i slatiniště, tedy jak rašeliníky, tak ostřice a další vyšší rostliny, které dobře snášejí vlhká stanoviště poměrně chudá na živiny.

V novější literatuře se ale objevují i jiné klasifikace středoevropských rašelinišť, které jsou více kompatibilní s klasifikacemi rašelinišť, které se používá ve Skandinávii a anglicky mluvících zemích. Hlavním kritériem pro klasifikaci, typologii je tady pH a vápnitost prostředí. A s tím korelující druhová pestrost rostlinných společenstev.

  • Vápnitá slatiniště se srážením pěnovce
  • Extrémně bohatá slatiniště bez srážení pěnovce
  • Mírně bohatá rašeliniště a rašelinné louky
  • Přechodová rašeliniště
  • Vrchoviště

Vápnitá slatiniště se srážením pěnovce jsou na vápník a hořčík extrémně bohatá slatiniště. Prostředí má vysoké hodnoty pH. Dochází tady ke vysrážení uhličitanu vápenatého a následné tvorbě pěnovce neboli travertinu. Druhová pestrost rostlinných společenstev je sice nízká, ale typická je pro ně vysoká koncentrace ohrožených a vzácných druhů rostlin. Rašeliníky zde zcela chybějí.

Suchopýr

Extrémně bohatá slatiniště bez srážení pěnovce jsou na vápník a hořčík bohatá slatiniště. Na rozdíl od předchozího typu slatinišť tady nedochází ke srážení uhličitanu vápenatého. Reakce prostředí, tedy pH, je u tohoto typu slatinišť zpravidla neutrální a nebo jen mírně kyselá či zásaditá. Ani zde se rašeliníky nevyskytují. Druhová bohatost je poměrně vysoká.

Velké mechové jezírko patří k největším rašelinným jezírkům v České republice. Velké mechové jezírko nalezneme na území Národní přírodní rezervace Rejvíz v blízkosti osady Rejvíz v severní části Hrubého Jeseníku. Velké mechové jezírko má nepravidelný Jeseníky oválný tvar. Maximální délka činí 68,5 m, šířka 41 m při celkové rozloze 1 692 m2. Objem mechového jezírka činí podle měření asi 4 048 m3 a maximální hloubka 2,95 m. Mocnost rašeliny dosahuje až tří metrů. Jezírko leží v nadmořské výšce asi 766 m …více

Mírně bohatá rašeliniště a rašelinné louky představují rašelinné louky a jiné rašeliništní biotopy, které se vyvíjející pod vlivem vody s nižší až střední koncentrací minerálů. Na rozdíl od dvou předchozích typů zde zcela chybí vápnomilné rostliny. Typickými rostlinnými druhy jsou zástupci určitých skupin rašeliníků, avšak chybí zde druhy typické pro vrchoviště.

Přechodová rašeliniště jsou na minerály nejchudší typy rašelinišť, která jsou sycena podzemní nebo povrchovou vodou. Ve vegetaci silně dominují rašeliníky, které okyselují prostředí a vytlačují jiné mechorosty a cévnaté rostliny. Díky velice kyselému prostředí jsou zdejší rostlinná společenstva druhově chudá.

Vrchoviště představují rašeliniště zásobované výhradně a nebo převážně srážkovou vodou. Jedná se o extrémně kyselá stanoviště chudá nejen na minerály, ale i na živiny. Hlavní složkou vrchovištní vegetace jsou mechy rašeliníky a různé druhy keříčkovitých rostlin jako jsou vřes, vlochyně, kyhanka nebo šicha aj.

Mikroreliéf

Při popisech rašelinišť se laik setkává s řadou cizích pojmů, které mu povětšinou nic neřeknou. Pojmů, které používají jen odborníci, ale které není na škodu si více přiblížit. Chceme-li porozumět jazyku přírodovědců zabývajících se zkoumáním rašelinišť, je vysvětlení si jednotlivých pojmů doslova nezbytné.

Šlenky jsou malé prohlubeniny (do 20 cm) na povrchu rašeliniště, které jsou zpravidla zaplaveny vodou. Mohou ale také krátkodobě vysychat. Šlenky se zpravidla objevují ve svažitých částech vrchovišť. Flarky jsou menší terasovitá jezírka a prohlubně, které jsou co do plochy a hloubky jakýmsi mezi přechodem mezi šlenky a blanky. Někteří autoři však mají flarky jen za jakési protáhlé šlenky.

Sopky. Dnes v naší krajině pozorujeme již jen dozvuky původní sopečné činnosti v podobě vývěrů horkých i chladných minerálních vod a nebo úniků teplých plynů. Např. v NPR Soos u Františkových Lázní. A nebo řadu útvarů upomínající na sopečnou činnost. Ať již v podobě různých utuhnutých čedičových proudů (Panská skála, Lávový proud u Meziny, Čedičové varhany Rotavské varhany atd.) nebo jiných stop jako lahary atd. A kolik že u nás těch sopek bylo? Stopy prvohorního a staršího suchozemského i podmořského vulkanismu byly již dávno setřeny erozí a především horotvornými pohyby. Mnohé produkty tohoto vulkanického období se sice zachovaly dodnes, avšak z míst svého …více

Rašelinná jezírka (blänky, blanky) jsou mnohem větší i hlubší než šlenky. Rašelinná jezírka, jejichž okraje se nazývají lagg, patří k nejatraktivnějším částem rašelinišť. Není tak divu, že např. na Chalupské slati na Šumavě či na Velkém mechovém jezírku v Jeseníkách byly právě v těchto částech vybudovány při naučných stezkách vyhlídkové plošiny.

Bulty jsou malé kopečky na površích rašelinišť, které dosahují výšky do 20 až 40 cm. I bulty se objevují zpravidla ve svažitých částech rašelinišť. Strangy jsou, stejně jako bulty, vyvýšeniny s výškou do 40 cm, které jsou však protaženy do jakýchsi valů po směru vrstevnic.

Vznik a vývoj jednotlivých tvarů mikroreliéfu rašeliniště je ovlivněn velkou řadou faktorů. Od klimatických a hydrologických poměrů, přes kolísání podzemních vod a kryogenní vlivy jako promrzání a sněhová pokrývka, až po druhové zastoupení rostlinných společenstev, tedy vegetační faktory.

Flóra a fauna rašelinišť

Flóra i fauna rašelinišť je velice zranitelná a vždy unikátní. Objevuje se na nich velké množství chráněných i ohrožených druhů a velké množství glaciálních reliktů. Tedy svědků doby ledové, která skončila teprve nedávno. Většina takovýchto stanovišť se nacházela především v horských oblastech, takže není žádným překvapením, že se s rašeliništi setkáváme především na Šumavě, v Krkonoších a Jeseníkách, ale také v Orlických horách, Jizerských horách, Žďárských vrších, Slavkovském lese aj.

Z rostlin se na rašeliništích objevuje vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), vřes obecný (Calluna vulgaris), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora) nebo ostřice zobánkatá (Carex rostrata), tuřice blešní (Vignea pulicaris) či ploník tuhý (Polytrichum strictum), mečík střecholistý (Glaudiolus imbricatus), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Z masožravých (hmyzostravných) rostlin je to např. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Z dřevin pak třeba borovice blatka (Pinus uncinata), borovice kleč (Pinus mugo) a řada dalších.

Z živočichů se na rašeliništích objevují tetřívek obecný (Tetrao tetrix), kulík říční (Charadrius dubius), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus) aj. Z bezobratlých si připomínku zaslouží vzácné druhy motýlů, brouků, šídel či pavouků. Například žluťásek borůvkový (Colias palaeno), modrásek stříbroskvrnný (Vacciniina optilete), perleťovec mokřadní (Proclossiana eunomia), svižník polní (Cicindela campestris), střevlíček vřesovištní (Agonum ericeti), šídlo rašelinné (Aeshna subarctica) nebo slíďák rašelinný (Pardosa sphagnicola) a velká řada dalších druhů.

Na závěr

O některých nejvýznamnějších rašeliništích jsme na našich stránkách již psali. Například o již zmíněné Chalupské slati, největším rašelinném jezírku v ČR, Jezerní slati, Soumarské slati nebo Velkém mechovém jezírku nebo Malém mechovém jezírku v NPR Rejvíz v Jeseníkách. Dalším rašeliništím na území České republiky se budeme na stránkách Trekingu věnovat v tomto roce, kdy plánujeme větší sérii článků o těchto bezesporu interesantních lokalitách.

Smrčina v okolí Černohorské rašeliny Treking.cz - diskuze
Nejčtenější
Reklama
Turistické trasy a výlety podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Karpaty Alpy
Reklama
Vyhledat ubytování podle pohoří

1. Beskydy, ubytování a horské chaty v Beskydech
2. Javorníky, ubytování a horské chaty v Javorníkách
3. Jeseníky, ubytování a horské chaty v Jeseníkách
4. Jizerské hory, ubytování a chaty v Jizerských horách
5. Krkonoše, ubytování a horské boudy v Krkonoších
6. Orlické hory, ubytování a chaty v Orlických horách
7. Šumava, ubytování a horské chaty na Šumavě
CZ / SK
1. Malá Fatra, ubytování a horské chaty na Malé Fatře
2. Nízké Tatry, ubytování a chaty v Nízkých Tatrách
3. Oravské Beskydy, ubytování a chaty na Oravě
4. Roháče, ubytování a chaty v Západních Tatrách
5. Slovenský ráj, ubytování a chaty ve Slovenském ráji
6. Velká Fatra, horské chaty a útulny na Velké Fatře
7. Vysoké Tatry, ubytování a chaty ve Vysokých Tatrách
Reklama
Témata našich článků…
Vesnuše Kmeťov vodopád Rýchorská bouda Cvilín Zámek Hluboká Chata Šerlich Bouda Jelenka Macocha Ceres Den Země Motýli Matterhorn Drahotuš Soumrak Konopiště Proton Cirrus Velhartice Bouřky Černá díra Batohy Ještěd
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Rozhledny Bismarckova rozhledna: Rozhledna na vrchu Zelená hora u Chebu
2. Jeskyně Jeskyně Balcarka, na krápníky nejbohatší jeskyně Moravského krasu
3. Naše vrcholy Luční hora: 2. nejvyšší hora Krkonoš a České republiky
4. Památky Kuželov, větrný mlýn - technické a stavební památky v Bílých Karpatec
5. Vesmír Mléčná dráha neboli naše Galaxie - náš mateřský galaktický hvězdný ostrov
6. Horské chaty Masarykova chata: Horská chata v Beskydech, levné ubytování na Bumbálce
7. České hrady Karlštejn, jeden z nejznámějších a nejnavštěvovanějších českých hradů
Reklama
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist