Poslední aktualizace: 11.1.2025 |
Treking > Příroda > Racek chechtavý (Larus ridibundus), slovensky čajka smejivá, velký a velice hlučný vodní pták
Racek chechtavý (Larus ridibundus), slovensky čajka smejivá, velký a velice hlučný vodní ptákRacek chechtavý (Larus ridibundus)3.1.2023 | Otakar Brandos
Racek chechtavý (Larus ridibundus), slovensky čajka smejivá, je velký a velice hlučný vodní pták ozývající se charakteristickými chraplavými skřeky. Dosahuje délky až 40 cm, hmotnosti 200 až 400 g a rozpětí křídel téměř 100 cm (86 - 99 cm). Racka chechtavého, který je zástupcem čeledi rackovití (Laridae), popsal a zařadil již známý švédský přírodovědec Carl Linné v roce 1766. ![]() |
|
Racek chechtavý je zbarvením podobný jiným druhům racků v Evropě. Základním zbarvením je bílá. Jen křídla jsou šedá a ocasní pera černá. Má-li racek prostý šat, má hlavu bílou s černými flíčky za ušima. U svatebního šatu, kdy je hlava celá černá, jej snadno odlišíme od statnějšího racka černohlavého (Ichtyaetus melanocephalus). Zobák i nohy jsou temně rudé. Racci jsou velice hluční ptáci, kteří se při sběru potravy ozývají hlasitým chechtáním. A ještě hlučnější jsou na hnízdištích v době hnízdění, kdy často hnízdí ve společnosti jiných druhů racků. Třeba racka bouřního (Larus camus). U nás se racek objevuje po celém území, především v blízkosti vodních ploch a do výšek 700 až 800 metrů nad mořem. Preferuje ale rybniční soustavy, kde nalézá dostatek potravy. Zalétá ale i na pole, kde je nejčastěji uvidíme během polních prací poletovat za pluhem, na skládky apod. Areál rozšíření tohoto společenského ptáka sahá od Pyrenejského poloostrova až po Dálný Východ. ![]() Na jídelníčku racků nejsou jen ryby, ale i červi a různý hmyz. Třeba kobylky a sarančata. Nepohrdnou ale ani zdechlinami, takže do jisté míry plní v naší přírodě i funkci zdravotní policie. Přestože je racek chechtavý převážně masožravý, v době hojnosti se nevyhýbá ani různým plodům a nebo obilí. Racci hnízdí ve velkých koloniích, které mohou čítat i tisíce jedinců. Hnízdí na rybnících se zarostlými břehy, v mokřinách a nebo u slepých říčních ramen. Hnízda si stavějí na zemi v hustých porostech a nebo na vodě. Samička klade od dubna do června do hnízda 2 až 4 vejce, inkubační doba trvá 22 až 24 dní. Vylíhlá mláďata zůstávají na hnízdě jen krátce, maximálně 10 dní. Mláďata, která opustila hnízdo, se shlukují do racčích školek, ve kterých může být i několik desítek mláďat. ![]() Racek patří mezi tzv. nekrmivé ptáky. Ihned po vylíhnutí totiž mláďata dokáží zobat potravu ze země, rodiče jim na hnízdě potravu pouze předkládají. Po týdnu umí plavat. Opouštějí rodné hnízdo a v případě nebezpečí se dokáží skrývat. Mladí racci začínají létat asi po čtyřech týdnech po vylíhnutí, pohlavně dospívají ve 2. roce života. V přírodě se dožívá 10 a více let, nejstarší známý jedinec se dožil 32 let. Mnoho racků u nás přezimuje. Zdržují se na nezamrzajících řekách. Většina racků ale odlétá do jihozápadní Evropy a nebo do severní Afriky. V minulosti u nás hnízdilo na dva milióny párů, dnes se v odborné literatuře uvádí jen okolo 100 000 hnízdních párů. Líbil se vám tento článek? |