Užijte si advent s Naší přírodou s 6/2020, vybíráme z obsahu

Nové číslo časopisu Naše příroda (6/2020)

Zase to uteklo jako voda a máme tu konec roku, pojďte si ho zpříjemnit s poslední letošní Naší přírodou. Nakouknete v ní do tajů barev a zjistíte, že jde o mnohem složitější a tím i zajímavější záležitost, než jste si mysleli, navštívíte naše ptáky na jejich zimovištích v teplých krajích, dozvíte se, proč jsou některé stromy památné nebo můžete nakouknout do račího světa.

V čísle najdete i závěrečný díl o rozvodí na našem území a na výlet se můžete vydat do Hostýnských hor nebo třeba na Zvolskou homoli. A v neposlední řadě najdete na stránkách tohoto čísla i výsledky naší celoroční fotosoutěže. Přejeme vám krásný advent a příjemné čtení.

Obsah čísla 6/2020

• Jakou barvu vlastně (ne)máš? / Alena Říhová
• Jak žijí "naši" ptáci na zimovišti? Nepěvci / Tomáš Grim
• Člověk a rak v českých zemích / Jiří Patoka
• Proč jsou některé stromy památné? / Hana a Vladimír Motyčkovi
• Mezi moři severními a jižními - 3. část / Jan Vítek
• Skalní minisvěty Hostýnských hor / Martin Janoška
• Zvolská homole / Jan Moravec
• Doma za humny i venku za hranicemi dejme šanci přírodě / Jiřina Pešová
• Neobyčejné příběhy obyčejných zvířat / Denisa Mikešová
• Rybí klepy / Monika Tošenovská
• Skutečně znáte obyvatele tekoucích vod? / Alena Vláčilová
• Vyhodnoceni fotosoutěže 2020

Jakou barvu vlastně (ne)máš?

Rozhlédnete-li se venku kolem sebe, usmívá se na vás nespočet barev a jejich nejjemnějších odstínů. Matka příroda s nimi totiž rozhodně nešetří. Nejsou tu však jenom proto, aby lahodily oku pozorovatelů, ale hrají nezastupitelnou roli v každodenním životě, kupříkladu při rozpoznávání jedinců téhož druhu, v pohlavním výběru (při volbě sexuálního partnera a identifikaci soka) anebo v potravní biologii (např. ve vztahu kořist-predátor, parazit-hostitel, opylovač-rostlina). A tak se pojďme na barevný svět podívat pěkně zblízka.

Skalními minisvěty Hostýnských hor

Pozoruhodným fenoménem Hostýnských vrchů jsou pískovcové skály. Nejsou sice příliš vysoké a mohutné, ale příroda jich tu rozsela na velkém prostoru tolik, že k jejich objevení jeden výlet ani jedna dovolená nestačí. Navíc se často ukrývají stranou turistických cest a je třeba je pohledat. Obvyklým doplňkem těchto skal jsou pralesovité lesní porosty, které se v okolí zachovaly v důsledku obtížně schůdného terénu a nemožnosti efektivního lesnického využití.

Proč jsou některé stromy posvátné

Mohutné věkovité stromy vzbuzovaly úctu lidí již od pradávna. Je s nimi spojena řada mýtů, které se táhnou až ke kolébce naší civilizace. V Eposu o Gilgamešovi se dozvídáme, že dávní Sumerové uctívali strom Huluppu (některými sumerology ztotožňovaný s vrbou) zasvěcený bohyni Inanně (Ištar), v biblickém ráji rostl strom poznání, buddhisté uctívají fíkovník posvátný, v jehož stínu dosáhl po šestileté meditaci Siddhartha Guatama osvícení a stal se Buddhou. Také keltské a slovanské kmeny sídlící na našem území měly stromy ve velké vážnosti. Zvláště dubové a lipové háje i jednotlivé stromy mimořádného vzrůstu byly uctívány jako posvátné a zřejmě k nim byly přinášeny i oběti.

Další informace na http://www.nasepriroda.cz/.