Historie Ukrajiny (Zakarpatí) - paleolit a neolit

Paleolit, neolit a eneolit na Zakarpatské Ukrajině (1)

Ukrajina je dnes snad nejnešťastnější zemí Evropy. Zemí zmítanou bratrovražednou občanskou válkou, která spěje nejen ke krachu své územní integrity, ale i ke krachu ekonomickému - ke státnímu bankrotu. Zemí, kterou ovládají a dále vysávají oligarchové. Zemí, která se zdá bez budoucnosti.

Bohužel současný neutěšený stav není ničím novým. Ukrajina a její obyvatelé byli po celé známé lidské dějiny drceni mlýnskými kameny velmocenského soupeření. Dnes mezi imperiálními mocnostmi jako USA (zastoupenými EU) a Ruskem, v minulém století mezi Německem a Ruskem či Polskem, na prahu současného letopočtu mezi Římany, Dáky a Kelty.

Osobně je mi velice smutno z toho, co se na dnes Ukrajině děje. Mám tam řadu kamarádů a přátel, kterým bych přál snadnější život. Ten je však perspektivou optiky nepřikrášleného pohledu v nedohlednu. Přál bych Ole, Ljudmile i druhé Ljudmile, Jurijovi, Valerijovi a Natálce, Vasilovi, Sašovi i Sašce klidný život.

Čtěte také: Ukrajinské zlepšováky. Nerozbitná vodka aneb vodka v turistickém balení

Mám i pár přátel v Rusku, které se dostává s přispěním zahraničních i vnitřních vlivů na válečnou hranu se svým západním sousedem, bratrem. I jim bych přál snadnější život. Mé přání je však ve stínu velmocenského soupeření naprosto bezpředmětné…

Neexistuje žádná jiná lidská "disciplína" jako politika ve které platí, že opakem pravdy je jiná pravda. Když čtete ruská, ukrajinská, evropská a nedej bože česká média tak máte pocit, že každá informují o naprosto jiném konfliktu. Přestože paradoxně referují o stejném konfliktu odehrávajícím se nedaleko našich hranic a jenž se nás přímo či nepřímo dotýká a v širší perspektivě dotýkat bude.

K "moudru" o "pravdách" jsem však nepřišel až nyní. Dospěl jsem k němu před několika léty během přípravy kapitoly "Historie" do turistického průvodce po Zakarpatské Ukrajině. Stejné stigma odlišného výkladu historie (zůstaňme nyní jen u oné těžce zkoušené Ukrajiny) se týká i výkladu historie poměrně nedávné, období před, v průběhu i po I. i II. světové válce.

Polská historiografie vykládá dějiny znatelně odlišně od historiografie ukrajinské, ruské a nebo české. Zejména u "soudobých dějin" jsem musel přistoupit k jistým "kompilacím" mnohdy naprosto antagonistických národnostních výkladů mnohých dějinných událostí. Poláci vidí (viděli) mnohé dějinné události naprosto jinak než Ukrajinci, Rusové či Čechoslováci. Samozřejmě to platí i v obracených směrech…

Pojednání o ukrajinské historii jsem zpracoval původně do zmíněné publikace podle podkladů velkého množství knih polské, československé a ukrajinské (ruské) provenience. Vzhledem k obsáhlosti onoho "kompilátu" jsem rozdělil historické pojednání do šesti samostatných kapitol, které během následujících dní budu na Treking.cz postupně zveřejňovat.

Nejstarší známé osídlení kraje pod Karpatami

Nejstarší známé osídlení kraje pod Karpatami se datuje již do starší doby kamenné - paleolitu (asi 1 000 000 - 10 000 let př. n. l.). Toto období bylo poznamenáno střídáním dob ledových a meziledových, teplých a chladných period, během kterých se nejen výrazně měnilo klima, ale také vegetační kryt oblasti.

Ledovce se objevovaly na území Svidovce, Černé hory a Huculských Alp (Rachovských hor), samotný kontinentální ledovec však hranice Karpat nepřekročil a zastavil se v jejich severním podhůří (Předněstrské Beskydy). Území dnešního Předkarpatí tak mělo charakter drsné severské tundry až lesotundry.

Přesto i v těchto drsných podmínkách žil člověk, resp. jeho předchůdce. Vystřídal se tady člověk vzpřímený rodu Pithecantropus, člověk rozumný neandrtálský (Homo sapiens neanderthalensis) i člověk rozumný kromaňonský (Homo sapiens sapiens).

Největší a světově proslulou lokalitou, kde se člověk vyskytoval od nejstarších dob a kde po sobě zanechal řadu stop, je pahorek Sars u Koroleva (na pravém břehu Tisy v blízkosti maďarské hranice), který poskytoval dostatek vhodného materiálu pro výrobu kamenných nástrojů.

Střední paleolit

Ve středním paleolitu (200 000 - 40 000 let před n. l.) žije na jižních svazích Karpat člověk neandrtálský, který byl nejen sběračem, ale také zdatným lovcem, který měl políčeno i na největší zvířata té doby. Těmi byli mamuti, srstnatí nosorožci či jeskynní medvědi. Na konci tohoto období tady dlouho vedle sebe žili neandrtálci i kromaňonci, kteří byli podle dnešních poznatků rozumově vyspělejším druhem.

V mezolitu (střední době kamenné) dochází ke zlepšení klimatických podmínek, nastává teplá meziledová perioda (interglaciál). Mizí nejen, do té doby pro kraj typická, severská tundra, ale také mamuti, nosorožci, jeskynní medvědi a další velká zvířata typická pro tehdejší severskou tundru. Naopak se objevuje menší zvěř, k jejichž lovu stačí menší skupinky lovců. Lidé opouštějí jeskynní příbytky a začínají si budovat dočasná obydlí z proutí.

Neolit a eneolit

V neolitu (mladší době kamenné, 6 000 - 3 500 let př. n. l.) se začíná člověk usazovat na trvalých stanovištích, chovat domestikována zvířata a pěstovat obilniny, žďářením (vypalováním) lesa dále rozšiřuje pole a pastviny.

V eneolitu (pozdní doba kamenná, 3 500 - 2 000 let př. n. l.) a době bronzové (2 000 - 800 let př. n. l.) dochází k výstavbě řady opevněných sídlišť, k využívání kovů. Znalost jejich zpracování přinášejí do karpatské kotliny indoevropské kmeny.

Halštatské období

Kolem roku 800 př. n. l. se tady objevuje nová revoluční technologie - technologie zpracování železa. Nastává tzv. halštatské období, neboli starší doba železná. Zajímavým památníkem na toto období jsou pozůstatky zemního hradiště na hoře Tupča v blízkosti obce Kolčino u Mukačeva.

V 6. století př. n. l. se do oblasti pod Karpatami dostávají kmeny Skytů, které byly íránského původu. Další období - laténské (mladší doba železná) je spojována s příchodem Keltů (400 let př. n. l. - 1. stol. př. n. l.), kteří byli nejen vynikajícími válečníky, ale také zdatnými řemeslníky. Vždyť po sobě zanechali řadu dovedností, které využíváme dodnes. Vezměme si jen takovou obyčejnou věc jako je svírací špendlík. Ano tento předmět denní potřeby poprvé zhotovovali právě Keltové.

Jejich společnost byla již značně diferencovaná, moc a majetek držela vojenská aristokracie. Další privilegovanou vrstvou obyvatelstva byli keltští kněží - tzv. druidové. Keltové žili ve vesnicích, vedle kterých byla ale také stavěna oppida, opevněná sídliště.

Ještě před druhou světovou válkou předpokládala oficiální archeologie, že nejzápadnější hranice rozšíření Keltů ležela na území dnešní Moravy, ale další objevy tuto hranici v posledních desetiletích odsouvají stále dále na východ.

• Pokračování článku

Pod poloninami …jak plynul čas

Zakarpatská Ukrajina je země neopakovatelných půvabů a lidských možností. Zůstává stále krásnou a podmanivou.

"Jsou to především hory, které vystřelují do impozantních výšek, nebo nás konejší křivkami svých vrcholů a klesajících strání. Čteme v nich jako v otevřené knize od rána do večera, od jara do zimy, a vždy v nich nacházíme něco nového. Nezevšední. Nabízí půvab a uklidnění, vůni země, mlhu a jas a dokonalé souznění s přírodou…"

A lidé, kteří tu žijí?

"Jsou hrdi na svou řeč, zvyky, svou zem a přírodu. Je to národ, který vždy bojoval o své přežití, o lepší zítřky, národ, který po staletí zůstával ve stínu historických proměn a lepších příležitostí. Národ, který se nevzdává v hledání příznivějšího místa v Evropě, které mu právem, jako všem ostatním, patří…"

…další informace

Další související články: