Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Cookies  Ceník inzerce 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 12.10.2021 , svátek má
Treking > Vesmír > Trpasličí planety a asteroidy

Trpasličí planety a asteroidy

42 snímků ESO zachycuje největší planetky hlavního pásu Sluneční soustavy

12.10.2021 | ESO2114

Pomocí dalekohledu ESO/VLT v Chile astronomové pořídili snímky 42 planetek patřících k největším objektům hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Vůbec poprvé se vědcům podařilo zobrazit takto rozsáhlou skupinu malých těles Sluneční soustavy v takových detailech. Pozorování odhalila širokou paletu podivných tvarů od téměř sférických až po protáhlé připomínající 'kost pro psa'. Vědcům tato pozorování pomohou prozkoumat původ planetek ve Sluneční soustavě.

42 planetek zobrazených dalekohledem ESO/VLT

Detailní snímky těchto 42 objektů představují značný pokrok při výzkumu planetek. Vznikly díky moderním pozemním dalekohledům a přispějí ke zodpovězení 'základní otázky života, vesmíru a vůbec' [1].

"Pouze trojice velkých planetek hlavního pásu - Ceres, Vesta a Lutetia - byla dosud pozorována opravdu detailně, protože je navštívily kosmické sondy Dawn americké NASA a Rosetta Evropské kosmické agentury," vysvětluje Pierre Vernazza (Laboratoire d'Astrophysique de Marseille, Francie), který vedl studii asteroidů zveřejněnou v časopise Astronomy & Astrophysics. "Naše pozorování pomocí přístrojů ESO přineslo podrobné záběry mnohem většího počtu objektů, celkem 42."

Planetky

Malý počet detailně studovaných planetek měl za následek, že až dosud zůstávaly v podstatě neznámé jejich klíčové charakteristiky jako tvar nebo hustota. Mezi lety 2017 až 2019 Pierre Vernazza a jeho spolupracovníci začali tuto mezeru v našem poznání zacelovat, když zahájili rozsáhlou přehlídku velkých těles hlavního pásu asteroidů.

Většina planetek v pozorovaném vzorku má průměr větší než 100 km. Konkrétněji se týmu podařilo zobrazit téměř všechny objekty hlavního pásu s průměrem větším než 200 km, 20 z celkem 23 takto velkých těles. Dva největší asteroidy, které členové týmu zkoumali, byly Ceres a Vesta s průměry kolem 940 respektive 520 kilometrů, zatímco u těch nejmenších - Urania a Ausomia - se průměr pohybuje jen kolem 90 kilometrů.

42 planetek Sluneční soustavy a jejich dráhy

Rekonstrukcí tvaru pozorovaných planetek vědci zjistili, že je lze v zásadě rozdělit do dvou skupin. Jedny jsou téměř kulaté (sférické), jako třeba Hygiea a Ceres, zatímco jiné mají mnohem podivnější a často protáhlý tvar. Nepochybnou královnou druhé skupiny je Kleopatra připomínající 'kost pro psa'.

Kombinací známého tvaru a informací o hmotnosti objektů členové týmu ukázali, že v rámci této skupiny se velmi výrazně liší hustoty jednotlivých těles. U čtveřice asteroidů s nejnižší hustotou - do této skupiny patří například Lambera a Sylvia - se její hodnota pohybuje kolem 1,3 gramu na centimetr krychlový, což je srovnatelné například s uhlím. Naopak u planetek Psyche a Kalliope s nejvyššími hustotami 3,9 respektive 4,4 gramu na centimetr krychlový, se jedná o hodnoty vyšší než má třeba diamant (3,5 gramu na centimetr krychlový).

Tyto výrazné rozdíly v hustotách jednotlivých asteroidů naznačují, že také jejich složení je významně odlišné, což astronomům přináší důležitou informaci o jejich původu. "Naše pozorování poskytla silné důkazy podporující myšlenku významné migrace těchto těles od doby jejich vzniku. Krátce řečeno, takto nápadné rozdíly ve složení mohou být vysvětleny jedině tak, že tyto objekty pocházejí z odlišných částí Sluneční soustavy," vysvětluje jeden ze spoluautorů studie Josef Hanuš (Univerzita Karlova, Praha, Česká republika). Konkrétně výsledky podporují teorii, že planety s nejnižší hustotou vznikly ve vzdálených oblastech Sluneční soustavy za drahou Neptunu a postupně migrovaly až na své dnešní pozice.

Planetky Ceres a Vesta

Zjistit tyto informace bylo možné díky mimořádné citlivosti přístroje SPHERE (Spectro-Polarimetric High-contrast Exoplanet REsearch), který pracuje na dalekohledu ESO/VLT [2]. "S vylepšenými schopnostmi zařízení SPHERE a díky faktu jak málo toho bylo známo o tvarech největších planetek hlavního pásu, jsme byli schopni dosáhnout významného pokroku v této oblasti," upozorňuje spoluautor studie Laurent Jorda (Laboratoire d'Astrophysique de Marseille).

Astronomové budou schopni detailně zobrazit ještě větší množství planetek pomocí připravovaného velkého dalekohledu ESO/ELT (Extremely Large Telescope) v Chile, který je v současnosti ve fázi výstavby a měl by zahájit vědeckou činnost ve druhé polovině tohoto desetiletí. "Pozorování těles hlavního pásu pomoci ELT nám umožní zkoumat objekty s průměry kolem 35-80 km," dodává Pierre Varnazza. "A s přístrojem obdobným SPHERE připojeným k ELT bychom mohli zobrazovat srovnatelně velký vzorek těles dokonce ve vzdáleném Kuiperově pásu. A to znamená, že budeme pozorováním ze Země schopni charakterizovat geologickou historii mnohem většího počtu malých těles Sluneční soustavy."

Poznámky

[1] V knize 'Stopařův průvodce po Galaxii' (The Hitchhiker's Guide to the Galaxy) Douglase Adamse je číslo '42' odpovědí na 'základní otázku života, vesmíru a vůbec'. Na 12. října 2021 připadá 42. výročí vydání této kultovní knihy.

[2] Všechna pozorování byla provedena pomocí zařízení ZIMPOL (Zurich IMaging POLarimeter), což je zobrazovací polarimetrický subsystém přístroje SPHERE pracující s viditelným světlem.

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku, který byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics, (www.aanda.org).

Složení týmu: P. Vernazza (Aix Marseille University, CNRS, CNES, Laboratoire d'Astrophysique de Marseille, Francie [LAM]), M. Ferrais (LAM), L. Jorda (LAM), J. Hanuš (Astronomický ústav, Matematicko-Fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha, Česká republika [CU]), B. Carry (Université Côte d'Azur, Observatoire de la Côte d'Azur, CNRS, Laboratoire Lagrange, Francie [OCA]), M. Marsset (Department of Earth, Atmospheric and Planetary Sciences, MIT, Cambridge, USA [MIT]), M. Brož (CU), R. Fetick (French Areospace Lab [ONERA] a LAM), M. Viikinkoski (Mathematics & Statistics, Tampere University, Finsko [TU]), F. Marchis (LAM a SETI Institute, Carl Sagan Center, Mountain View, USA), F. Vachier (Institut de mécanique céleste et de calcul des éphémérides, Observatoire de Paris, PSL Research University, CNRS, Sorbonne Universités, UPMC University Paris 06 a Université de Lille, Francie [IMCCE]), A. Drouard (LAM), T. Fusco (French Areospace Lab [ONERA] a LAM), M. Birlan (IMCCE a Astronomical Institute of Romanian Academy, Bucharest, Rumunsko [AIRA]), E. Podlewska-Gaca (Faculty of Physics, Astronomical Observatory Institute, Adam Mickiewicz University, Poznan, Polsko [UAM]), N. Rambaux (IMCCE), M. Neveu (University of Maryland College Park, NASA Goddard Space Flight Center, US [UMD]), P. Bartczak (UAM), G. Dudziński (UAM), E. Jehin (Space sciences, Technologies and Astrophysics Research Institute, Université de Liege, Belgie [STAR]), P. Beck (Institut de Planetologie et d'Astrophysique de Grenoble, UGA-CNRS, Francie [OSUG]), J. Berthier (IMCCE), J. Castillo-Rogez (Jet Propulsion Laboratory, California Institute of Technology, Pasadena,USA [JPL]), F. Cipriani (European Space Agency, ESTEC - Scientific Support Office, Noordwijk, Nizozemí [ESTEC]), F. Colas (IMCCE), C. Dumas (Thirty Meter Telescope, Pasadena, USA [TMT]), J. Ďurech (CU), J. Grice (Laboratoire Atmospheres, Milieux et Observations Spatiales, CNRS a Université de Versailles Saint-Quentin-en-Yvelines …

Planetky Sylvia a Lamberta

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států - Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie - a dvojici strategických partnerů - Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal pracují dalekohledy systému VLT (Velmi velký dalekohled) schopné fungovat společně jako interferometr VLTI a dva přehlídkové teleskopy - VISTA pro infračervenou a VST pro viditelnou oblast spektra. Na Observatoři Paranal bude umístěn a provozován také největší a nejcitlivější teleskop pro sledování záření gama - Cherenkov Telescope Array South. ESO je také významným partnerem zařízení umístěných na planině Chajnantor - APEX a ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane "největším okem lidstva hledícím do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Petr Kabáth
národní kontakt
Mikulůvka, Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Tel.: 608273032
Email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba
překlad
Email: j.srba@seznam.cz

Pierre Vernazza
Laboratoire d'Astrophysique de Marseille
Marseille, France
Tel.: +33 4 91 05 59 11
Email: pierre.vernazza@lam.fr

Josef Hanuš
Charles University
Prague, Czech Republic
Email: josef.hanus@mff.cuni.cz

Laurent Jorda
Laboratoire d'Astrophysique de Marseille
Marseille, France
Tel.: +33 4 91 05 69 06
Email: laurent.jorda@lam.fr

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Z posledních článků vybíráme

2.10.2021 / Klára Polášková
Tipy na výlet · Podzimní Třístoličník nabízí úchvatné výhledy na Šumavu i Alpy

Nejkrásnější výhledy na českou i bavorskou stranu Šumavy jsou na podzim z vrcholu Třístoličníku. V případě příznivého počasí jsou odsud vidět i rakouské Alpy. Tato fantaskní skalní vyhlídka proto určitě stojí za návště …

  • 4.10.2021 / Ubytování
    Hochfeilerhütte Hochfeilerhütte, velká horská chata na dohled nejvyšší hory Zillertálských Alp

28.9.2021 / Martin Zapletal
Trek · Přes Šluknovský a Frýdlandský výběžek: 7denní vandr na nejsevernější bod Česka

V půlce června 2021 jsme měli 7 dní volna. Chtěli jsme se podívat do míst, kde jsme ještě nebyli, do dvou velkých výběžků na severu republiky, Šluknovského a Frýdlandského. Ve Šluknovském jsme se sice už loni projeli na …

27.9.2021 / Dorek Čermák
Trek · 3denní trek z Boubína na Kleť. Projekt 13/5 - Jihočeský kraj / Fotogalerie k článku

Atraktivní kraj, kde je toho tolik k poznání. Celý rok by na to nestačil. Lipenská přehrada, Orlická přehrada, rybník Rožmberk, hraniční kámen Čechy - Morava, zámek Červená Lhota, Schwarzenberský plavební kanál …

19.9.2021 / Otakar Brandos
Naše vrcholy · Devět skal (836 m), nejvyšší hora Žďárských vrchů a Hornosvratecké vrchoviny

Devět skal (836 m n. m.) je nejen nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů, ale také celé Hornosvratecké vrchoviny. Leží asi 3 km od osady Křižánky. Devět skal je také, po Javořici v Javořické vrchovině, hned druhým nej …

7.9.2021 / Václav Vágenknecht
Trek · Góry Sowie a Góry Bardzkie (1), trek v neznámých horách u našich polských sousedů

Je sobota ráno (přesně 8 hodin, 18 minut), vystupuji na vlakovém nádraží Wałbrzych Główny. Nečiním tak ale proto, abych navštívil město, v němž stojí za zmínku náměstí se zdobenou radnicí, kostel či …

6.9.2021 / Otakar Brandos
Skalní města · Skály Pasák (na Pasáku), největší skalní útvary Hrubého Jeseníku

Skály Pasák zvané také na Pasáku nalezneme na západním okraji Hrubého Jeseníku nad údolím říčky Hučava asi dva kilometry od městečka a hradu Branná. Skály Pasák (na Pasáku) představují asi 250 až 300 metrů …

5.9.2021 / Ondřej Havelka
Cestování · Cesta za náboženstvími poříčím Nigeru - kult hada, západoafrický vodun, fascinující synkretismus i temná strana (4)

Nebeskou církev Kristovu založil 29. září 1947 pan Samuel Bilewu Joseph Oshoffa v Beninu. Příznačné je, že zakladatel této západoafrické církve byl původně - stejně jako Ježíš z Nazareta - tesař. Oshoffa měl mít Božské …

1.9.2021 / Otakar Brandos
Trek · Jihovýchodní boky Hrubého Jeseníku (2): 2denní trek přes rozhlednu v Nové Vsi, Ostružnou, Vysokou holi a Velkou kotlinu / Fotogalerie k článku

Ráno je obloha jako vymetená. Naprosté azúro. K tomu na obloze hezky svítí Měsíc, který je pár dní po úplňku. Krátce necháváme na sluníčku proschnout spacáky, balíme a vyrážíme vstříc posledním kilometrům …

31.8.2021 / Otakar Brandos
Hrady · Hrad Boskovice, mohutná goticko-renesanční pevnost na prahu Drahanské vrchoviny

Hrad Boskovice zvaný také Boskovický hrad je mohutná kamenná pevnost nad městečkem Boskovice na prahu Drahanské vrchoviny. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších památek svého druhu na území České republiky …

Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist