Globální oteplování a tání ledovců v Antarktidě

Prudké tání ledovců v Antarktidě vědce znepokojuje

Antarktida je největší rezervoárem sladké vody na naší matičce Zemi. Rezervoárem, který se však podle výsledků britských vědců ztenčuje o 152 krychlových kilometrů ročně. K tomuto poměrně šokujícímu závěru dospěli britští vědci po pětiletém zkoumání dat naměřených satelity na oběžné dráze kolem Země.

Na poměrně výrazném ústupu antarktických ledovců se nepodepisuje vyšší teplota vzduchu, ale stále teplejší mořskými proudy, které pronikají k antarktickým ledovcům ze severnějších zeměpisných šířek a způsobují odlamování velkých bloků ledovců. Například v roce 2002 se na Antarktickém poloostrově rozpadl obří ledovec Larsen B, který dosahoval rozlohy 3 250 čtverečních kilometrů.

Ledovcové šelfy lemující antarktické pobřeží se za poslední tři desetiletí zmenšily o téměř 13.500 čtverečních kilometrů. Dosavadní oteplování světového oceánu mohlo vést k rozpuštění všech ledovců během následujících 150 let, tvrdí glaciolog Duncan Wingham z londýnské University.

Řada nepřímých pozorování nasvědčuje, že antarktický ledový štít je narušován zespodu. Za posledních 10 let se z pevninských příkrovů na obou zemských polokoulích ztrácelo v průměru 125 miliard tun ledu ročně. Hladina oceánů se díky tomu úbytku ledovců zvyšovala za rok o 0,35 milimetru, což odpovídá přibližně dvanácti procentům celkového ročního přírůstku (3 mm). Navíc se antarktický ledový štít na západě a dva systémy na východě Antarktidy posouvají k moři zrychleným tempem, v průměru o 20 až 100 procent rychleji než tomu bylo během předchozích dekád, kdy se začal pohyb ledovců pozorovat.

Pokud by došlo k naplnění katastrofických vizí a rozpustily by se dva největší ledové krunýře, které pokrývající Grónsko a Antarktidu, hladina světového oceánu by stoupla zhruba o 70 metrů, což by vedlo k drastické změně mapy světa a mohutnému stěhování národů. Vědci si však uvědomují nejistotu svých předpovědí, které jsou postaveny na měřeních družic za posledních 10 let.