Kamenný hrad Oltářík, dávné sídlo husitského hejtmana

Jednoho krásného dne jsem vyrazil. Auto jsem nechal zaparkované u rozcestníku turistických cest Děkovka. Vydal jsem se po modré turistické značce vstříc novému poznání, vstříc novým dobrodružstvím. Cesta vedla lesem, nejdříve po lesní cestě. Asi po 300 m následoval rozcestník a odbočka k hradu. Je zde i odpočívadlo s přístřeškem. Odsud je to na hrad již jen půl kilometru.

Asi po sto metrech se cesta začne zvedat. Šlapete po stezce, která s postupným stoupáním byla čím dál víc užší. Napravo čedič, nalevo čedič, drobná suť či suť celkově. V listnatém porostu bylo trochu mokro po nočním dešti. Trochu to při špatném šlápnutí i klouzalo. Během stoupání na vrchol hrad obejdete.

Po vstupní bránu bylo vše na pohodu. Do obytné části, vlastně jejich pozůstatků, vede již strmé stoupání. Po jeho zdolání se naskytnou skvělé výhledy. Je odsud nádherně vidět Házmburk, zřícenina hradu Košťálov - na tom jsem dosud nebyl a třeba se mi podaří se i na něj podívat, ale také krajina široko daleko.

Zakladatelem hradu Oltářík byl husitský hejtman, původně drobný moravský šlechtic, Jakub z Vřesovic uváděný v historických pramenech pro svoji malou postavu jako Jakoubek z Vřesovic. Válkami si Jakoubek dopomohl ke značnému majetku, při jehož výčtu se roku 1435 Oltářík ještě neuvádí, ale k jeho výstavbě došlo nedlouho potom.

Poprvé se hrad připomíná až v roce 1454, kdy jej Jakoubek se svým synem zastavil Janovi z Polenska. Po nich hrad drželi zajícové z Házmburka a páni z Illburka. Hrad plnil funkci vojenského opěrného bodu, jen za pánů z Polenska byl panským sídlem. Viléma mladší z Illburka odkázal roku 1531 veškerý majetek manželce Anežce z Helfenštejna. Za ní se v roce 1544 uvádí již jako pustý.

Vedou se spory i o název hradu. Jméno je pravděpodobné, ale ne zcela jisté. Poslední zmínka o hradu pochází z roku 1612, pak jeho jméno upadlo v zapomnění. Jedna z možností, proč se hrad jmenuje Oltářík je, že vrchol kopce připomínal oltář a od toho zdrobnělina názvu.

Po odpočinku a pokochání se rozhledy z vrcholu kopce a z hradu jsem pozvolna sešel k autu. Na hradě jsem byl sám. Až u turistického odpočívadla jsem potkal jednoho tatínka se synem, kteří plánovali cestu na hrad. Určitě nedoporučuji s dětmi v kočárku. Za procházku a návštěvu to určitě stojí.

• Hrad Oltářík na turistické mapě