Mohelenská hadcová step u Mohelna

Mohelenská hadcová step u obce Mohelno mě lákala odedávna. Již od dob, kdy jsem listoval zadní částí časopisu Sedmička pionýrů, ve kterém byla vždy spousta tipů na unikátní přírodní lokality naší vlasti. Ano, v sedmičce byla i řada balastu a "politiky", svou cenu ale měl, ještě dnes podle výstřižků z něj jezdím po vlastech českých a významných přírodních lokalitách…

Mohelenská hadcová step představuje jednu z nejvýznamnějších přírodních rezervací České republiky a je skutečným klenotem přírody na Moravě. Jedinečné stepní louky a lesostepi pokrývající severní, k jihu obrácené, svahy nad meandrem řeky Jihlavy v Jevišovické pahorkatině jsou domovem řady významných rostlinných i živočišných druhů. Tato přírodní rezervace o rozloze 50 hektarů byla vyhlášena již v roce 1933.

Mohelenská hadcová step na turistické mapě

Mohelenská hadcová step se předmětem výzkumů stala již v polovině 19. století, kdy na jejím území byla objevena kapradina podmrvka hadcová. Tehdy začal i boj i záchranu této unikátní přírodní lokality, neboť hrozilo odtěžení kamene pro stavební a další účely. Místní obyvatelé význam této lokality prostě nechápali.

Díky sklonu terénu stepi a místními mikroklimatu, kdy teploty dosahují až o 10° více než v okolí společně s jedinečnými vlastnostmi podkladu a kdy tmavý hadec (serpentinit, hornina vulkanického původu) nejen přitahuje a akumuluje teplo (to pak vyzařuje především v noci), ale rovněž uvolňuje do půdy při svém zvětrávání hořčík a železo a další těžké kovy vyvolávající u řady rostlin trpasličí vzrůst (tzv. nanismus) tady vznikly jedinečné fytocenózy a zoocenózy.

Statut chráněného území získala Mohelenská hadcová step až 31.12.1933, kdy tehdejší Ministerstvo školství a národní osvěty svým výnosem zřídilo rezervaci. Přesnějšího vymezení hranic se Mohelenská hadcová step dočkala až v roce 1952. Došlo k omezení pastvy na území rezervace a poněkud neuvážené výsadbě borovice (ta byla později z větší části odstraněna). V roce 1992 byla Mohelenská step překategorizována na národní přírodní rezervaci a v roce 2005 byla zařazena do soustavy Natura 2000.

Mohelenská hadcová step se rozkládá na strmých svazích nad tokem řeky Jihlava na dohled jaderné elektrárny Dukovany, která zdejší panorama poněkud kazí. Výškové rozpětí rezervace činí 125 m (260 m - 385 m nad mořem) na strmých skalních svazích, které vznikly působením vod řeky Jihlava, která si prorazila cestu v tvrdých vrstvách přeměněných hornin Náměšťské plošiny.

Říční údolí s úzkým dnem má tvar písmene V a asi nejkrásnější částí říčního toku je tzv. Čertův ocas, krásný meandr řeky kousek pod hrází vodního díla Mohelno, jehož hráz zadržuje 17,1 mil. kubických metrů vody. O kousek výše stojící vodní dílo Dalešice zadržuje dokonce 127,3 mil. kubických metrů vody.

Takováto hluboká říční údolí jsou typická pro řeky, které opouštějí Českomoravskou vrchovinu a vtékají do moravských úvalů. Naše údolí začalo vznikat před asi 1,7 miliónem let v období mladších třetihor (pliocénu). Tehdejší zdvihy zemské kůry měly za následek vznik eroze na vodních tocích, které pomalým tempem pokračují dodnes.

Přírodní rezervací Mohelenská hadcová step prochází naučný chodník. Jeho délka činí asi 4 km, má celkem 10 zastavení s pěkně provedenými naučnými tabulemi, vyhlídkovou plošinou i lavičkami. Na tuto poměrně krátkou procházku vystačíte obvykle se dvěmi hodinami. Tedy pokud nepatříte mezi "fanatické" fotografy a nebo přírodovědce. To vám pak nevystačí celý den…

Jednotlivé informační tabule vás tak postupně informují o jednotlivých biotopech, kterými procházíte. Od biotopů skalních hran a štěrbin, přes akátiny, říční nivu, lesy na granulitu, hadcovou doubravu až po skalní step a lesostep. Podle vegetačního krytu (vertikálního členění) tak můžete postupně (bráno od toku řeky Jihlava) projít dubohabřinou, kyselou doubravou, suťovým lesem, lužní olšinou, hadcovou doubravou, skalní stepí a drnovou stepí.

Na vyobrazeních na informačních tabulích se můžete seznámit s nejvýznamnějšími rostlinnými a živočišnými druhy, se kterými se tady můžete setkat. Skutečně bohatě jsou tady zastoupeni pavouci, kterých tady bylo popsáno neuvěřitelných 285 druhů. Přitom 72 druhů pavouků se v rámci ČR nachází pouze zde. Z nich pozornost určitě přitáhne pestře zbarvený stepník rudý (Eresus cinnaberinus). Podobně bohatě jsou zastoupeni mravenci, jichž tady bylo zaregistrováno 71 druhů.

Z dalších živočichů tady můžete potkat sysla obecného (Citellus citellus), jenž byl v minulosti huben jako škůdce a nakonec byl ohrožen totálním vyhubením. Z dalších druhů nesmím zapomenout na výra velkého (Bubo bubo), dudka chocholatého (Upupa epops), lelka lesního (Caprimulgus europeanus) či lindušku lesní (Anthus trivialis) a konopku obecnou (Carduelis cannabina) jako zástupce ptáků. Z plazů jsou nejhojnější užovka hladká (Coronella austriaca) a ještěrka zelená (Lacerta viridis). Pokud jde o bezobratlé, pak asi nejznámějším druhem je kudlanka nábožná (Mantis religiosa), pakudlanka jižní (Mantispa styriaca).

Na slunných místech poletuje řada motýlů, z nichž největšími a nejbarevnějšími jsou například otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) a otakárek fenyklový (Papilio machaon) či okáč bojínkový (Melanagria galathea) a modrásek jetelový (Polyommatus bellargus). Vzácně se vyskytuje vřetenuška pozdní (Zygaena laeta). Bohatě jsou zastoupeni brouci z nichž určitě nepřehlédneme roháče obecného (Lucanus cervus), střevlíka vrásčitého (Carabus intricatus) aj.

Podobně je bohatě zastoupena i místní flóra. Asi nejznámější zdejší rostlinou je podmrvka hadcová (Notholaena marantae). Objevuje se ale i kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla), rozrazil klasna (Pseudolysimachion spicatum), sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium), travnička obecná hadcová (Armeria vulgaris subsp. serpentini), česnek žlutý (Allium flavum), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), bílojetel německý (Dorycnium germanicum), dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), tařice horská (Alyssum montanum), kručinka chlupatá (Genista pilosa), hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca), rozchodník bílý (Sedum album), rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii), křivatec český (Gagea bohemica), rozrazil klasnatý (Psydolysimachion spicatum), mateřídouška časná (Thymus praecox), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis) aj.

Návštěvou Mohelenské hadcové stepi rozhodně neprohloupíte. A pokud její návštěvu spojíte s návštěvou nedalekého hradu Templštýn a přírodní rezervace Velká skála, pak budete mít postoráno o celý den, jenž bude pln nevšedních turistických zážitků.