Uran, zamrzlá planeta

Uran patří do třídy velkých planet. Je 14,5 krát hmotnější než naše Země, jeho průměr činí 52 900 km. Kolem Slunce obíhá Uran ve vzdálenosti 19,2 AU. Planeta Uran byla objevena teprve v roce 1781 známým astronomem Williamem Herschelem.

Staří pozorovatelé, na rozdíl od bližších planet, Uran neobjevili, neboť jeho jasnost činí pouhých 6^m a kolem této hodnoty kolísá vcelku nepatrně. Jeho jasnost se blíží hranici citlivosti lidského oka, proto starým astronomům unikl. V předteleskopickém období tam měl Uran nepatrnou šanci na objevení. A to ani přesto, že Uran má největší odrazivost ze všech planet Sluneční soustavy.

Tato ohromná plynná koule namodralé barvy je i přes svou vzdálenost, kdy od Slunce dostává jen velice málo energie, poměrně bouřlivým světem s neobyčejně dynamickou atmosférou, jak nám o tom svědectví přinesla sonda Voyager 2, která 24.1.1986 proletěla kolem Uranu v minimální vzdálenosti 28 000 km.

Tato sonda shromáždila a na Zemi přenesla ohromné množství dat a fotografií, které velice rozšířily naše znalosti o této planetě. O další výzkum a poznatky se později postaral i Hubbleuv vesmírný teleskop.

V roce 1977 byly u Uranu objeveny prstence, podobné těm, které známé ze Saturnu. Soustava prstenců sahá do vzdálenosti 42 000 až 52 000 km od středu planety Uran. Objev prstenců byl učiněn při zákrytu hvězdy SAO 158 687 Uranem.

Prstence leží v rovině rovníku, který je však k rovině oběžné dráhy silně skloněn – o plných 97,9°. A protože roviny oběžné dráhy Uranu se prakticky neliší od roviny ekliptiky (jen 46´ 21´´), je během doby oběhu Uranu kolem Slunce (84 l) střídavě vidět jižní a severní pól.

Uran se kolem své osy otočí jednou za 17,3 h. Jeho atmosféra však rotuje poněkud jinak, je neobyčejně dynamická a dosahuje tloušťky asi 1 000 km. Je tvořena převážně vodíkem, ale objevuje se dusík, čpavek, metan a řada dalších uhlovodíků. Teplota atmosféry činí okolo 80 K, vrstvy čpavku až 200 K. Tlak na povrchu Uranu dosahuje neuvěřitelných 1 000 Mpa, což je 10 000 × více než na zemském povrchu.

Podle současných znalostí má Uran pevný povrch tvořený silnou vrstvou ledů (voda a amoniak). Jádro má být kamenné. Pokud jde o měsíce, z větších měsíců Uranu jsou známy Ariel, Umbriel, Titania a Oberon. Ty, stejně jako Uranovy prstence, obíhají v rovině rovníku planety, tedy kolmo k rovině oběžné dráhy planety.

Uran, fyzické charakteristiky