Zámek Karlova Koruna, barokní perla v Chlumci nad Cidlinou

Samotný Chlumec má velmi bohatou historii. Již v druhé polovině 8. století zde procházela zemská stezka spojující Prahu s Kladskem. První písemné zmínky k městu jsou až z roku 1110, kdy zde u nějakého opevněného místa uprostřed bažin zastavil český král Vladislav I. polské vojsko vedené králem Boleslavem III.

Od 13. století město vlastnili Šternberkové, kde se předpokládá, že si zde postavili tvrz. Písemně je doložena v roce 1397. Po husitských válkách byla pravděpodobně tvrz přestavěna na hrad. V roce 1611 získal chlumecké panství Václav Vchynský z Vchynic a Tetova, zakladatel pozdější rodové dynastie.

Za třicetileté války byl hrad poškozen. Majitelé se pro své vysoké funkce u císařského dvora na chlumeckém hradě moc nezdržovali a hrad sloužil převážně k hospodářským účelům. V roce 1747 hrad vyhořel a nebyl opravován. V té době již stál na návrší zámek. Hrad stával v místech jižně od kostela a náměstí.

Karlova Koruna - zámek, který byl postaven na severním návrší v letech 1721 až 1723 za Františka Ferdinanda Kinského. Název dostal na počest císaře Karla VI. při příležitosti jeho korunovace v Praze a který zámek a jeho majitele v roce 1723 navštívil. Sídlo mělo sloužit k reprezentaci a klást i na důležitost postavení členů rodu. Architektem byl Jan Blažej Santini-Aichel a stavitelem František Maxmilián Kaňka.

Na chlumeckém panství chovali i koně. Kinští byli vynikající jezdci a jimi chované plemeno dodnes nese název chlumecké plemeno nebo český hunter. Je to plemeno lehkých teplokrevných sportovních koní. Někdy jsou popisováni jako zlatí koně z Čech. Chov založil v roce 1838 Oktavián Josef Kinský. Svého času nejvýznamnější plemeno ve Střední Evropě bylo šlechtěno do poloviny 20. století.

Rod Kinských proslul svou věrnou službou dynastii, ale také i zemským patriotismem. Vždy o sobě prohlašovali, že jsou českým rodem. V roce 1939 zámek zabrala nacistická okupační správa. V roce 1943 zámek vyhořel při rozmrazování potrubí. Veškerý mobiliář se podařilo zachránit, byl rozvezen na zámecké objekty po celé ČR. Zámek byl v roce 1945 zestátněn a bylo započato s nákladnou opravou, která trvala až do roku 1969, kdy byl zámek zpřístupněn veřejnosti.

Zámek se vrátil zpět do rukou rodu Kinských. K zámku přináleží i tereziánský trakt, lichtenštejnský trakt, konírna, jízdárna, kočárovna, vodárna, oranžerie a kaple Zvěstování Panny Marie sedmibolestné. Licence pro stavbu kaple byla vydána v roce 1746, ale její stavbu započal již v roce 1770 Leopold hrabě Kinský. Autorem projektu byl pravděpodobně Jan Blažej Santini-Aichel. Kaple sloužila i jako rodinná hrobka Kinských.

Ze zajímavých osobností, které žily na zámku nelze opomenout baronku Berthu Sophii von Suttnerovou rozenou hraběnku Kinských z Vchynic a Tetova. Bertha byla publicistkou a spisovatelkou. V roce 1891, 3. září, oznámila založení ,,Rakouské společnosti přátel míru". Tato společnost ji při své schůzi jmenovala její prezidentkou. Byla velkou bojovnicí za mír a to i ve svých knihách. Mj. byla i přítelkyní Alfreda Nobela, který ji za její díla obdivoval. Byla pro něj i inspirací v myšlence udělovat cenu za mír. V roce 1905, 10. prosince, byla jako první žena a zároveň i jako první Češka oceněna Nobelovou cenou za mír, kterou převzala v dubnu 1906 v norském Oslu.

Na zámku se pořádají různé kulturní a společenské akce. Sám jsem zde byl účastníkem módní přehlídky, kterou zde měla firma Vamberecká krajka. Za prohlídku stojí nejen zámek, ale i zahrada a blízké okolí. Vždy je dobré se dozvědět něco nového.

• Zámek Karlova Koruna na turistické mapě