Původně renesanční zámek Chyše a zámecký pivovar

Tip na výlet v Tepelské vrchovině

V naší maličké zemi je nespočet památek. Mezi jednu z nich patří i zámek Chyše. Nejsem zrovna zámkový typ, ale když už někde trávím dovolenou, chci poznat a vidět co nejvíce bez ohledu na to, abych musel najezdit či nachodit nesmyslné množství kilometrů.

Když jsem nechal auto na náměstí, vydal jsem se k zámku, do zámecké zahrady. U vrat zámku jsem se dozvěděl, a ještě několik dalších turistů, se kterými jsem se zde setkal, že prohlídka je cca za hodinku. Řekl jsem si, že počkám a projdu se po zámeckém parku a udělám nějaké fotky. Park se mi líbil a díky němu jsem obešel zámek kolem dokola a mohl jej nafotit z různých stran a úhlů. Nazval bych to maximálně využitý čas. Těšil jsem se na prohlídku. Věděl jsem, že nás bude provázet majitel zámku - pan Lažanský.

Chyše jako taková má velmi bohatou historii. Poprvé byla připomínána v letech 1169 až 1192 jako původní vladycké sídlo společně se vsí. Střídali se zde neznámé rody až do roku 1254, kdy zde bylo sídlo Odolenoviců. V letech 1361 až 1365 byly Chyše majetkem královské koruny Karla IV., ale v letech 1370 již patřila ke žlutickému panství a od roku 1397 byly v držení bratří Smetánků z Hradišťan. Od roku 1422 se zde opět vystřídalo několik majitelů.

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1473, kdy jej král Vladislav Jagellonský propustil z manství Burianovi II. z Gutštejna. Ten zde nechává opravit původní neobyvatelný hrad, o kterém se nedochovaly žádné záznamy, a v roce 1487 založil karmelitánský klášter. Sňatkem s Anežkou z Gutštejna získává v roce 1566 Chyši jako dědictví Mikuláš Lobkowicz. Ten nechává hrad přestavět na renesanční zámek, který prodává už v roce 1579.

Roku 1587 kupuje tento majetek Griselda, vdova po Adamovi ze Švamberka, rozená z Lobkovic. Po ní ho vlastnil její syn Bohuchval Berka z Dubé a na Kuřivodách. Ten byl považován za jednoho ze strůjců stavovského povstání v letech 1618 - 1620 a proto hned po prohrané bitvě na Bílé hoře uprchl ze země. V nepřítomnosti byl odsouzen k trestu smrti, jeho jméno přibito na šibenici a veškerý majetek zkonfiskován. V roce 1622 bylo panství bez řádného odhadu velmi levně prodáno Jiřímu Vilému Michnovi z Vacínova. Rod Michnů vlastnil Chyši až do roku 1644, kdy ji koupil v dražbě Vilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat pro svou dceru Annu Ludmilu.

Ta nechává renesanční zámek přestavět v barokním stylu a na kopci za městem nově postavit kostel Zvěstování Panny Marie s rodinnou hrobkou. Když Ludmila roku 1718 zemřela, zdědili panství její bratr Jan František Kolovrat-Krakovský, po něm jeho syn Vilém Albrecht a jeho syn Jan Josef. Od něho roku 1747 koupil Chyše Leopold Putz z Breitenbachu. Putzové celé panství zadlužili a tak jej získává v roce 1766 v dražbě hrabě Prokop Lažanský z Bukové.

Prokop III. nechal v letech 1856 až 1858 provést nákladnou rekonstrukci zámku ve stylu tudorské gotiky, čímž dal zámku jeho současnou podobu. Hlavním architektem byl zároveň i pražský stavitel Ignác Ullmann. Leopold II. hrával v mládí divadlo a nechal zřídit i hraběcí divadlo zde na zámku.

Roku 1891 se majitelem Chýší stává Leopoldův bratr, Vladimír Lažanský, významný představitel české kulturní a politické scény na přelomu století, mj. i prezident Národopisné výstavy československé v Praze roku 1895. Jeho syn Prokop IV. vlastnil velkostatek od roku 1925 až do roku 1945, kdy byl na základě Benešových dekretů zestátněn.

Za Vladimíra Lažanského pobýval v roce 1917 na zámku i Karel Čapek, který učil jeho syna Prokopa IV. Karlu Čapkovi je zde věnována i místnost, ve které pobýval, včetně výhledu z balkónu. Krátký pobyt na zámku ovlivnil Karla Čapka natolik, že jej promítl i do několika svých děl. Za zmínku stojí román Krakatit, kdy hrdina románu se jmenuje Prokop.

Po 2. světové válce, když byl zámek ve vlastnictví státu, sídlilo zde několik státních institucí, které se o zámek nestaraly. V roce 1967 musel být zámek uzavřen a do roku 1989 se oprav nedočkal.

Po roce 1989 byl zámek v soukromých rukou, ale roku 1996 jej kupují za 10 000 000 Kč Vladimír a Marcela Lažanští a ještě téhož roku začnou probíhat opravářské práce. Součástí areálu je i zámecký pivovar, kde se v současné době vaří pivo. Historie vaření piva zde spadá až do roku 1580.

V restauraci patřící k pivovaru se lze i velmi dobře najíst, ochutnat místní pěnivý mok. Je dobré si udělat čas i na prohlídku, která trvala hodinu a půl a to jsme ještě se zámeckým pánem povídali po prohlídce a jeho výkladu o všem možném dobře půl hodiny, kdy nás vytrhla z rozhovoru jeho manželka s tím, že je čas na další prohlídku. Lažanským mimo jiné náležel v minulosti i zámek Manětín. A jak se oprava daří či nedaří, či se povedla či nepovedla dokládám přiloženými fotografiemi.

• Zámek Chyše na turistické mapě