Brno - město v kopcích aneb Bryncl - štatl v berglách

Život v naší moravské metropoli jistě přináší jejím obyvatelům a návštěvníkům mnoho nepěkného až trýznivého. Smog, hluk, vyšší kriminalitu a mohli bychom pokračovat dlouze a nevesele dále. Každého, kdo přijíždí k Brnu, však jistě upoutá pohled na dvojici kopců Špilberk a Petrov i celkově malebné rozložení staveb jednotlivých městských částí ve zvlněném terénu. Brno je prostě městem v kopcích, vyjádřeno brněnským dialektem hantecem - štatl v berglách.

Organismus města a v něm žijící obyvatele dnes hýčká mnoho někdejších sedel a údolí i temena kopců, kdysi pokrytá neprostupnými pralesy. Rychle rostoucí aglomerace se dravě zakusuje do zvlněného pásu lesů kolem. V myslích mnoha poetů toto objetí zelených hvozdů vykouzlilo představu zelené podkovy přerušenou jen krajinou polí na jihu a turisté také navazující značené trasy v nejbližším okolí Brna nazvali "Brněnská podkova".

"Věčné město" Řím bylo kdysi rozloženo, podobně jako dnes Lisabon, mezi sedmi pahorky. V případě Brna musíme jít hodně přes tuto číslici symbolizující štěstí. Kopců je v Brně vskutku tolik, že považuji za užitečné uvést jejich přehled v tabulce na konci tohoto příspěvku a odstartovat tímto i nepravidelný seriál, jenž bude v jednotlivých článcích podrobněji pojednávat o většině míst z přehledu.

Brno na turistické mapě

Brno - základní geografické informace a geomorfologické členění

Než se dostaneme k tabulce je vhodné uvést pár základních faktů o Brně i jeho polohu a nejbližší okolí vymezit geomorfologicky. Centrum jižní Moravy Brno je především druhým největším městem ČR (366 680 obyvatel; údaj k 31.12 2006). Dnes sestává z 29 samosprávných městských částí, vesměs někdejších samostatných obcí přičleněných k městu povětšinou v minulém století.

Město leží v nadmořské výšce 190 až 425 m na ploše asi 230 km² z větší míry v Brněnské kotlině. Pokud bychom pojali divoký nápad přejít jej od východu na západ, pak bychom si mohli připsat na chodecké konto 21,5 km. Protékají tudy dvě řeky: Svratka (v délce 29 km) a Svitava (13 km toku). Vody Svratky jsou na severozápadním okraji města zadržovány ve známé Brněnské (Kníničské) přehradě (hantecem tzv. "Prýgl").

A jak je to s geomorfologickým členěním Brna a jeho nejbližšího okolí? Nu je především složité. Brno se rozprostírá na rozmezí Hercynského a Alpsko - Himalajského systému. Prvně jmenovaný systém dominuje většině území - jihozápadu, západu, středu, severu a severovýchodu města a okolí, jehož široký oblouk zvlněného reliéfu náleží celku jménem Brněnská vrchovina. Ta je na severu města dělena komunikačně významným Řečkovicko - Kuřimským prolomem ve dvě oblasti - Drahanskou vrchovinu a Bobravskou vrchovinu.

Drahanská vrchovina k Brnu na severu vybíhá dvěma částmi: za Líšní se zvedají kopce Moravského krasu s dominantním útesem lomu pod Hády; k Lesné se sklání svahy kopců, jež náleží Adamovské vrchovině. Bobravská vrchovina zasahuje na jihozápadním a západní území Brna svou severní částí - Lipavskou vrchovinou (na území Brna pokrývá převážně lesy PP Podkomorské lesy).

Středovou část města vyplňují sníženiny (Žabovřeská kotlina, Pisárecká kotlina) oddělené hřbety (Petrov, Špilberk, Kraví hora…), tento prostor mezi okrajem Drahanské vrchoviny a Bobravskou vrchovinou se souhrnně nazývá Brněnská kotlina. Dyjsko - svratecký úval, náležící k Západním Vněkarpatským sníženinám a tedy Alpsko - Himalájskému systému, zasahuje v porovnání s Brněnskou vrchovinou do menší části území města na jihu, jihovýchodě a východě.

Následující tabulka uvádí přehled téměř čtyř desítek (turisticky zajímavých) kopců na území Brna i v nejbližším okolí. Některé z níže jmenovaných, jako Špilberk či Petrov, není třeba vůbec představovat. U těchto míst se v navazujících článcích nepravidelného seriálu "Brno - město v kopcích" pokusíme o netradiční shrnutí známých faktů a nový pohled turisty na slavné brněnské lokality, třeba jako na významná místa dalekého rozhledu umožňující přehlédnout další krajinné dominanty Jižní Moravy. Seznam však uvádí i větší množství méně známých vrchů, které tak snad zpestří možnosti turistiky a nenáročného odpočinku v přírodě nejbližšího okolí moravské metropole.

Přírodní park (PP) Podkomorské lesy je také řazen k Brnu, proto i osm jeho významných vrcholů figuruje v přehledu. Řazení kopců k jednotlivým městským částem, potažmo jejich katastrálním územím, přírodnímu parkům či obcím je orientační, stejně jako uváděné vzdálenosti. U údajů stran nadmořských výšek jsem vycházel z informací na mapy.cz a z map KČT. Vítám veškeré doplňování a zpřesňování tabulky, jež umožňuje diskuse pod článkem.

Přehled kopců na území města Brna

* Není oficiální název
** nepodařilo se mi zjistit jméno vyššího z kopců

Další informace

Brno - oficiální stránky města www.brno.cz