Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 7.1.2016 , svátek má
Reklama
Treking > Naše vrcholy > Churáňov a počasí

Churáňov a počasí

Churáňov a počasí patří k sobě

1.3.2009 | Lumír Kothera, foto Otakar Brandos

Churáňov hlásí: 900 úderů blesků, červencový sníh, 99 stavů počasí. Centrum meteorologie na Churáňově bylo založeno z podnětu RNDr J. Červeného a zahájilo svoji činnost 9. prosince 1952.

Meteorologická stanice na Churáňově

Churáňov - oblíbené horské sportovní a turistické středisko - určitě není zapotřebí blíže představovat. Stovky turistů svědčí o stálé oblibě tohoto kouta Šumavy. Postoupíme-li od Sporthotelu Olympia výš, vykoukne na nás nedaleko konečné stanice pravidelné autobusové linky z prstence nízkých smrků až na samém vrcholu stejnojmenného kopce hranatá prosklená budova velikosti přibližně rodinného domku.

Co ji však hned na první pohled odlišuje od většiny podobných stavení, je množství měřících přístrojů na střeše i přilehlém oploceném pozemku. Budova je pracovištěm pěti pozorovatelů Českého ústavu hydrometeorologického, kteří zde nepřetržitě denní i noční službou vždy po jednom z meteorologů s1edují a zaznamenávají stav šumavského počasí, aby o něm pravidelně v každou hodinu telexem podali zprávu meteorologům do komořanského telekomunikačního počítače v Praze.

Churáňov na turistické mapě


Churáňov v dávné minulosti

Průběhu a změn počasí si lidé všímali již kdysi, ale na Šumavě existují ve starých kronikách rovněž záznamy o neobvyklých jevech, vyskytujících se v průběhu staletí. Tak roku 1434 vládla ukrutná zima, kdy lidé ze vsí nemohli ani do měst, zatímco o masopustě 1477 napadlo tolik sněhu, že ho koňům bylo po sedla.

Ani později zima nepolevovala, neboť o vánocích 1842 bylo ze železnorudských chalup vidět jenom komíny a na Březníku v roce 1846 se nasypalo skoro pět metrů sněhu. Ten na šumavských horách napadal v zimě 1853 v takové množství, že vydržel ze mrazů až do dubna 1854, kdy několik vesnic na pravém břehu Otavy bylo odříznuto od světa. Zato a1e 20. ledna 1877 chodila chasa ze železnorudských chalup do kostela s klobouky ozdobenými větvičkami s úplně rozvinutými višňovými květy.

Osada Churáňov

0 rok později silné mrazy, které začaly v předešlém roce, trvaly až do února. Sníh na šumavských horách padal ještě počátkem července 1888. Koncem února 1889 dostoupily za mrazů závěje takových rozměrů, že místy nebylo při silnicích vidět ani stromoví. V pátek 8.září 1889 večer byla pozorována polární záře. Obzor k severu tonul bílém jasném světle, z něhož vybíhaly paprsky a široké bílé pruhy, částečně červené a stále se měnicí.

18. července 1921 se strhla nad povodím Vydry bouře s průtrží mračen, takže v noci pod Turnerovou chatou vystoupila Vydra téměř o dva metry. Koncem července téhož roku panovala vedra kolem 40 °C. Rozmary počasí se nevyhnuly ani obdobím posledním. 6. ledna 1967 hlásil Pancíř téměř dva metry sněhu, který v horské chatě uvěznil na čtyřicet školních dětí. V březnu 1970 byla krajina pokryta téměř dvoumetrovou vrstvou sněhu, která umožnila ještě v květnu konání lyžařských závodů, a o deset let později v témže měsíci tu jejich jednometrová výše způsobila dokonce sněhovou kalamitu.

Počasí si v průběhu století všímala řada významných osobností. Ve své době si v Čechách vedl denní záznamy za pobytu v Praze nejen slavný hvězdář Jan Kepler, publikující je v roce 1604 v díle "Prognostica", ale také J. A. Komenský, který o jevech hydrosféry vydal v roce 1633 spis "Physica Synopsis".

K dalším nadšencům meteorologie patřil ředitel pražského Klementina Josef Stepling (1716 - 1778), jeho nástupce prof. Antonín Strnad, který se zasloužil o vznik organizovaných meteorologických sítí v tehdejším Rakousko - Uhersku, další ředitel Klementina P. Alois David, K. Fritsch , K. Kreisl, od roku 1862 ředitel rakouského meteorologického ústavu, i němec R. Spitaler, zakladatel observatoře na Milešovce.

…a současnost

Práce churáňovské stanice se stala určujícím činitelem předpovědi počasí celou republiku a její údaje přispívají do Světové meteorologické organizace WMO, v níž Česká republika je jedním ze 139 sdružovaných států. K dispozici tu mají nejrůznější teploměry, vlhkoměry, anemometr, zachycující směr a rychlost větru, psychrometr, s jehož pomocí se měří teploty, z nichž se vypočítává hodnota rosného bodu, ombrometr, kterým je možno zjistit kolik milimetrů srážek spadlo za uplynulou hodinu, heliograf, určený ke změření délky slunečního svitu, a řadu dalších jednoduchých i složitých nezbytných aparatur a pomůcek. Získané údaje se po zapsání do meteorologického deníku přenesou do počítače, jehož program sestaví tzv. synoptickou zprávu, skládající se z pětimístných skupin čísel.

Vrchoviště pod Churáňovským vrchem

Následuje vlastní převod dat do číselného tvaru formou zašifrované zprávy mezinárodního číselného kódu. Sledují se i jevy, získané vlastním pozorováním, jako třeba dohlednost, která se určuje docela prostě podle toho, která z terénních kót, o nichž se přesně ví, jak jsou daleko, je zrovna vidět. Nepřetržitě se provádí automatické měření radioaktivity a podstatná část činnosti je zaměřena i na široké spektrum škodlivých koncentrací, ničících šumavský les a krajinu vůbec někdy už ve vlastním prostoru Churáňova, kdy zejména o sobotách a nedělích jsou často dosahovány hodnoty, blízké hodnotám Prahy a velkých průmyslových měst.

Mezinárodní kód rozlišuje 99 druhů počasí, avšak faktorů, které o něm spolurozhodují, je mnoho. Množství jejich činitelů lze předvídat, avšak jiné již ovládá nahodilost. Na Churáňově zachytí ale i úkazy, které jednotlivé meteorologické situace někdy doprovázejí. Jedním z nich jsou bouřky, zasahují nejvyšší bod Stašska tmavými mračny, v jejichž často dvouhodinovém průběhu nad stanicí zaznamená měřící zařízení podle intenzity bouře až 900 úderů blesků.

K asi padesátileté řadě pozorování přibývají neustále nové hodnoty. 27. července 1983 vystoupilo maximum teplot na 34 °C nad nulou. Jednou z nejteplejších zim u nás byla zima v roce 1989 - 1990, která měla nadnulovou průměrnou hodnotu 0,1 °C, naopak nejchladnějším dnem, kdy rtuť teploměru klesla na mínus 33 °C, byl 10. únor 1956.

Rovněž zima roku 1962 - 1963 s průměrnou teplotou mínus 8,5 °C patřila k nejstudenějším. Extrémně největší náraz větru foukal v březnu 1990 a činil 162 km za hodinu. Rekordní výška sněhu 200 cm v březnu 1988 zatím nebyla překonána. Zkrátka počasí je pořád a my vždycky budeme chtít vědět, čím nás překvapí. Tady na Churáňově to pokaždé vědí o pár hodin dřív.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Soumrak Radhošť Chata Barborka Soos Koberštejn Charbulák Paprsek Trosky Kaon Kaltenštejn Tesařík obecný Dachstein Házmburk Coulomb Velikonoce Higgsův boson Bouzov Aktuální počasí Ježek Elektron Nesmeky Keprník
Reklama
Populární treky
1. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
3. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist