Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 17.10.2021
Treking > Treky, turistika > Velké a Malé Osturnianské jezero, Xenino jezero aneb úžasná túra v Osturnianské brázdě

Velké a Malé Osturnianské jezero, Xenino jezero aneb úžasná túra v Osturnianské brázdě

Za jezery Osturnianské brázdy

2.8.2010 | Otakar Brandos

Osturnianská brázda rozhodně nepatří k turisticky příliš navštěvovaným oblastem. Leží doslova ve stínu blízkých Tater, které jsou pro většinu návštěvníků této oblasti mnohem atraktivnější. Přestože mám Tatry rád, neváhal jsem během červencové cesty je pouze minout a "prozkoumat" tento zapomenutý kout Spišské Magury.

Pohled na Havran a Ždiarkou vidlu, Belianské Tatry

Z obce Spišské Hanušovce míříme přes obec Veľká Franková do obce Osturňa (717 m), jenž je mimo jiné známá souborem zachovalé lidové architektury. Nakupujeme základní proviant a po nové žluté turistické značce, jenž byla vybudována z unijních fondů míříme k prvnímu z jezer. Tím je Malé Osturnianské jezero, kolem kterého prochází žlutá TZ do Polska do obce Lapszanka.

Od Velké Frankové, z hřebene nad Osturní i od polské Lapszanky (respektive její části zvané Wyźni Koniec) se otevírají fantastické pohledy na Belianské Tatry a Vysoké Tatry. Monumentální štíty tady doslova defilují jako na dlani. Od Ždiarské vidly a Havrana až po Giewont, posvátnou polskou horu nad městečkem Zakopané.

Prohlédnout fotky k článku

Malé Osturnianské jezero

Turistický rozcestník v Osturni

Žlutá turistická značka nás spolehlivě přivádí k lavičkám a informační tabuli nad Malým Osturnianským jezerem. Respektive mělkou depresí, která je zarostlá hustou vegetací typickou pro přechodové rašeliniště. Vodní hladina tady již prakticky vidět není, občas probleskne skrze hustou vegetaci. Malé Osturnianské jezero, zvané také jako Oprondkovo pleso, je chráněno jako přírodní rezervace.

Její výměra činí 7,06 ha, nachází se v katastrálním území obce Osturňa v nadmořské výšce 885 m. Jezero patří, stejně jako všechna ostatní jezera Spišské Magury, k sesuvovým jezerům. Malé Osturnianské jezero nemá povrchový odtok a je napájeno pouze podzemními prameny a dešťovou vodou. V letním období tady kvete všivec (Pedicularis palustris), vachta (Menyanthes trofoliata), dřípatka karpatská (Soldanella carpatica) a řada dalších rostlin.

Lapszanka

Po široké lesní cestě pokračujeme dále k severu k nedaleké hranici s Polskem, kterou překračujeme u hraničního kamene č. 160/6. Vítají nás upravené louky a řada chat sloužících jako rekreační objekty. A především nezapomenutelné pohledy na Vysoké Tatry, které jsou pro většinu Čechů i Slováků z této strany poměrně nezvyklé.

V obci se zdržíme jen krátce, na horním konci naneštěstí není žádná hospůdka. Točené pivo by v panujícím vedru skutečně přišlo vhod. Naštěstí ale máme vlastní zásoby na uhašení pivního dluhu. Fotíme tak alespoň malou kapličku s hřebenem Tater a po modré turistické značce míříme k hranici Slovenska a Polska ke kótě v hřebeni vrchu Pieskowy Wierch (983 m) s hraničním kamenem č. II/155. Kousek pod vrškem uhýbá z lesní cesty sotva viditelný chodníček vpravo do lesa s hustým podrostem.

Xenino jezero

Máme namířeno ke Kseninu jezeru, dalšímu z jezer této části Spišské Magury. Přecházíme velká množství padlých stromů a snažíme se nalézt alespoň nějaký záblesk vodní hladiny slibovaného jezera. Jenže ouha, po Xeninu jezeru se již dávno slehla zem, mělkou depresi nacházíme zcela bezvodou, roste zde jen typická mokřadní vegetace. Zkoušel jsem nalézt na googlackých mapách v okolí vodní plochu pro případ, že jsme se netrefili do správného dolíku, ale skutečně žádnou vodní plochu jsem tady nenašel. Byli jsme tedy správně… Xenino jezero tak můžeme ze seznamu jezer Spišské Magury vpodstatě vyškrtnout.

Cesta k Velkému Osturnianské jezeru

Od reliktu Xenina jezera máme namířeno k Velkému Osturnianskému jezeru. Kolegové se chtějí vrátit po hranici do Osturně a po jezeře pátrat odspodu, nakonec však podléhají mému přesvědčování, že je škoda nenahlédnout do interiéru karpatského pralesa a podívat se k jezeru pěkně shora. Po cestě umí chodit každý "blboun panelákový", my přece dokážeme chodit i mimo cest. Jsme mimo území přírodní rezervace, tak proč ne. Půjdeme rovnou za nosem a dojdeme přímo k jezeru. V "nátlaku" mi napomohla i široká stezka vyšlapaná zvěří.


Zobrazit místo Osturnianské jezera, Spišská Magura na větší mapě

Stezka však poměrně záhy mizí a před námi se objevují velké lesní polomy. Čerstvě vyvrácené smrky tvoří těžko průchozí hradbu. Pokud ale přijdete na ten správný způsob překonávání takovýchto bariér, postupujete docela rychle. Celkem rychle mizím kolegům z dohledu i z doslechu jejich nadávek. Cestu zvládají poněkud špatně. Nakonec narážím starou na lesní cestu, po níž to jde ještě o poznání rychleji. Asi čtvrt hodinky čekám na zadní voj, jenž se notně doškrábán konečně objevuje. Naštěstí již voj vychladl trousíc něco o mělkém hrobě .

Konečně vycházíme na louky a po pravé ruce se objevuje náš cíl - Velké Osturnianské jezero. Orientační smysl mě nezklamal. Ušetřili jsme si pěkných pár kilometrů chůze nazpět do Osturně.

Veľké Osturnianské jezero

Velké Osturnianské jezero, které je nazýváno také jako Jarušovo pleso, se nachází stejně jako obě předchozí jezera severně od obce Osturňa na jižním úbočí pohraničního hřebene. Velká deprese o rozloze několika hektarů dává tušit, že dřívější jezero muselo být skutečně hodně velké. Dnes je vodní plocha rozdělena na několik menších jezírek, zbývající plochy jsou porostlé bujnou mokřadní Předzvěst blížící se fronty? vegetací. Vody jezera, které během roku prakticky nekolísají, jsou napájeny řadou povrchových i podzemních přítoků. Velké Osturnianské jezero je odvodňováno Osturnianským potokem.

Také Velké Osturnianské jezero s okolím je chráněno. Tato přírodní rezervace dosahuje výměry 41,81 ha a nachází se v katastru obce Osturňa. Z chráněných rostlin se tady opět objevuje vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), všivec mokřadní (Pedicularis palustris) a dokonce masožravá rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Z chráněných živočichů si zmínku zaslouží čolek horský (Triturus alpestris) s délkou až 6 cm a obývající polohy až do 1 800 m n.m. a čolek karpatský (Triturus montandoni) dorůstající délky až 10 cm.

Cesta k Velkému Osturnianskému jezeru značená sice není, ale z obce sem vede dobře prošlapaný chodník. Pokud byste jezer ještě neměli dosti, pak na druhé straně údolí se nachází ještě jedno jezero - Osturnianské jezero. To jsem však již popsal v minulosti v samostatném článku. Posledním větším jezerem Spišské Magury je Jezerske jezero, které jsem také popsal již dříve, a které se nachází až za dalším hřebenem.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Výběr článků
Hory Dom jako aklimatizační hora pro Mont Blanc
Hory Putování grónskou pustinou
Hory Výstup na Velký Rozsutec, nejkrásnější horu Slovenska
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist