Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 23.10.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Znáte Bialské a Rychlebské hory?

Znáte Bialské a Rychlebské hory?

Netradiční přechod Králického Sněžníku, Bialských a Rychlebských hor

10.7.2014 | Hynek Skořepa

Začátkem letošního června se mi poštěstilo získat v práci jeden volný pátek a mohl jsem tak vyrazit na prodloužený víkend. Meteorologové předpovídali krásné počasí, rozhodl jsem se proto vyrazit na vícedenní přechod. K němu se přímo nabízela pohraniční hřebenovka Králického Sněžníku a Rychlebských hor.

Králický Sněžník z rozhledny na Klepáči

Je asi jediná v České republice, kde člověk může uskutečnit pořádný vandr odlehlými horami, v nichž si připadá jako někde ve slovenských Karpatech. Když jsem se prodíral koberci borůvčí v hraničním průseku, mnohokrát jsem zavzpomínal třeba na dávný přechod Oravských Beskyd.

Ve čtvrtek večer jsem dojel vlakem do Dolní Lipky a odtud vyrazil (bohužel po silnici, jiné cesty není) do Heřmanic. Přes týden je to zde odlehlý kraj, chalupáři přijedou až v pátek. Po celou dobu šlapání po silnici (asi hodinu a půl) jsem potkal jediné auto. Bylo docela příjemné mít s sebou psího společníka.

Čtěte také: Králický Sněžník, výstup na vrchol a přechod třetího nejvyššího pohoří ČR

Když jsme večer uléhali pod širákem na pastvině za posledními heřmanickými chalupami, už se stmívalo. Ze spacáku jsem měl krásný panoramatický výhled na okolní kopcovitou krajinu, v dáli svítila světla několika vesnic. Nápadná byla osvětlená alej vedoucí z Králík ke klášteru na Mariánském kopci.

K prameni Kladské Nisy

Další den začal chladným, ale nádherným ránem. Za nedalekým ohradníkem se pásly krávy, které se přišly podívat, co to tam je za neznámé tvory. Nevěřícně na nás zíraly. Raději jsme rychle sbalili a vyrazili po červené značce směrem na Králický Sněžník.

Značku jsme sice uprostřed pastvin ztratili, neodradilo nás to však, vystoupali jsme pastvinami k lesu a tam narazili na hraniční průsek. Ten nás brzy dovedl k rozcestníku Horní Morava (940 m).

Cestou na Klepáč

Odskočili jsme si pro vodu kousek do Polska k prameni Kladské Nisy. Najít ho nebylo úplně snadné. Na polském rozcestníku sice k němu ukazuje směrovka, asi po 100 metrech je však třeba odbočit ze široké lesní cesty nenápadnou pěšinou vlevo dolů do mělkého žlebu. Pramen je označen informační tabulí, ta však není z cesty v houští vidět.

Klepáč neboli Trojmórski Wierch

Po snídani jsme se vrátili na hranici a pokračovali po zelené značce na Klepáč (Trojmórski Wierch, 1 144 m). Ten je nejvýznamnějším bodem hlavního evropského rozvodí, voda z něj totiž odtéká hned do tří moří (Černého skrz řeku Moravu a Dunaj, Baltského skrz Kladskou Nisu a Odru, a nakonec Severního skrz Tichou Orlici, Orlici a Labe).

Popis výstupu na Klepáč si můžete přečíst v jiném článku na tomto webu. Zmíním jen nádherný výhled z rozhledny. Bylo po přechodu studené fronty, díky tomu byly vidět i Krkonoše se Sněžkou, dál polský národní park Stolové hory s Velkou Hejšovinou (Szczeliniec Wielki), Orlické hory atd.

Králický Sněžník

Za Klepáčem, v sedle Puchacz (v překladu Výr) jsme odbočili z hřebenovky (a hraničního průseku) a lesní svážnicí se dostali k rozcestníku Nad Zbojnickou chatou, odkud jsme pokračovali po červené značce směrem na Králický Sněžník (z Klepáče je to na Sněžník 8,5 km).

Cestou přes bažiny

Značka vede nejdříve po široké lesní cestě, pak pěšinou hraničním průsekem. Tam místy prochází smíšenými pralesovitými porosty. Zdejší smrky patří k původní vysokohorské formě se štíhlými korunami kuželovitého tvaru a jsou zavětvené až k zemi. Je na ně radost pohledět a člověk si uvědomí, jak krásná může být divoká příroda, když je jí ponecháno trochu volnosti.

Když jsme se dostali na rozcestí s cestou od polské chaty (schroniska) Na Sněžníku, ocitli jsme se v houfech turistů. Jelikož byl čas oběda, zaskočili jsme na chatu, kde je k mání třeba výborný ukrajinský boršč. Ceny sice nejsou nejnižší, ale vše se sem musí dovézt terénním autem. Lepší je platit ve zlotých, i když berou i koruny.

Pramen Moravy

Po obědě jsme vystoupali na Sněžník, pokochali se rozhledem a pokračovali kolem pramene Moravy a zříceniny bývalé Lichtenštejnovy chaty (u ní je známá soška slůněte, symbol Králického Sněžníku) dál k východu. Po chvíli jsme to vzali hraničním průsekem po polské zelené značce. Na rozdíl od české červené, se kterou jsme se pak ještě několikrát potkali, totiž vede přímo.

Hraniční průsek

Pod Hraniční horou česká červená definitivně odbočila a my jsme opět osaměli. Při chůzi kolem hraničních patníků jsem zavzpomínal na Československo, tu "nádhernou zaniklou zemi", jak ji v jednom ze svých textů nazval Miloslav Nevrlý.

Staré hraniční patníky, byť později přemalovávané, neustále připomínaly, že až do podzimu 1938 zde probíhala hranice mezi Československem a Německem. Po válce bylo původní D (Deutschland) na polské straně patníků neuměle přetvořeno v P. Po rozdělení Československa se na české straně objevilo černě napsané C, vytesané původní CS je však dosud dobře patrné.

Kladské sedlo, Polská hora

Další úsek byl poměrně fádní, jen místy se otevíraly výhledy do Polska. Cesta ubíhala pomalu, až kolem šesté hodiny večer jsme přišli na Kladské sedlo (Przełęcz Płoszczyna). Dál už to bylo zajímavější, zvlášť když jsme procházeli v blízkosti polské rezervace Nowa Morawa byl les velice krásný. Své však taky udělalo podvečerní boční světlo. Potkali jsme jen trojici Poláků s batohy, jinak bylo všude liduprázdno.

Polská chata na Sněžníku

Večer se blížil, bylo třeba spěchat. Kousek za Polskou horou (Rudawiec) zelená značka odbočuje z hraničního průseku do Polska. Spolu se značkou jsme vstoupili do rezervace Puscza Śnieźnej Białky. O tomto zapomenutém pralese jsem na stránkách Trekingu již psal.

A prales opět nezklamal. Na polaně v jádru rezervace se pásly laně. Rozbahněná prameniště jim slouží jako kaliště. Zase jsem měl intenzivní pocit, že nejsem v civilizované České republice, ale někde v karpatské divočině. Iluze bohužel brzo končí. V okolí rezervace je běžný hospodářský les a přístup k lesům není v Polsku o nic lepší než u nás. Drancuje se, kde se dá.

Útulna

To jsme ale měli poznat až ráno. Teď nás čekal nocleh v malé útulně v samém srdci Bialských hor, nacházející se u lesní cesty asi 100 metrů od místa, kde zelená značka vychází z rezervace. Na kraji rezervace je informační tabule, kde je útulna ("schron turystyczny") vyznačena. Na půdě útulny se pohodlně vyspí tři lidé. Střecha však už není v ideálním stavu, takže bouřku bych zde přečkávat nechtěl.

Nowa Biela

Ráno jsem hledal vodu. Podle mapy zde měl být pramen (Rajskie Zródlo). Studánka uvnitř pralesa byla ovšem téměř vyschlá, musel jsem nabrat vodu z potoka pod rezervací. Přežil jsem to však bez následků. Můj psí společník se při každém pití zvládl i vykoupat.

Pak jsme sestoupili do údolí Landecké Bělé (Biala Ląndecka), kterým jsme došli k samotě Nowa Biela. U prvních domů jsme odbočili vpravo do kopce po široké svážnici směrem na pohraniční kopec Kovadlinu (Kowadło). Podle rozcestníku to tam mělo být 45 minut. Polské značení je však dost mizerné, značku jsme brzo ztratili a nakonec jsme se museli prodrat zpátky na hranici lesem a pasekami.

Údolí Landecké Bílé

Vylezli jsme v hraničním průsmyku kousek před sedlem Peklo. To už jsme ovšem byli v Rychlebských horách (polsky Góry Złote). Pro české geografy sice začínají Rychlebské hory již Kladským sedlem, podle polských se však mezi masivem Sněžníku a Zlatými (Rychlebskými) horami nachází ještě Góry Bialskie. Jejich nejvyšší hora Czernica (1 083 m) leží mimo pohraniční hřeben.

Nýznerovské vodopády

Pod sedlem Peklo je upravený pramen a přístřešek s lavicemi. Odtud jsme pokračovali po modré a posléze zelené značce ke známým Nýznerovským vodopádům na Stříbrném potoce. Dál už nezbylo než šlapat opět "po asfaltě" na vlak do Žulové. Ve skoro třicetistupňovém vedru nám ten závěr dal docela zabrat.

Samota Bialské hory z Kovadliny

Celkový dojem z putování však byl rozhodně dobrý. Prošli jsme se krásnou krajinou a cestou jsme za pouhé dva a půl dne navštívili čtyři historické země. Své putování jsme začali v Čechách, na Králickém Sněžníku (hraniční trojmezí Čech, Moravy a Kladska) jsme vstoupili na Moravu, za Polskou horou (Rudawiec) jsme přešli do Kladska a nakonec na Kovadlině vstoupili do českého Slezska (hraničním trojmezím Kladska, Moravy a Slezska je Smrk). Koncem léta, až budou zdejší lesy plné borůvek, by stálo za to naši cestu zopakovat.

Pozn.: Zájemci mohou využít českých map (padesátek KČT) č. 53 Králický Sněžník a č. 54 Rychlebské hory a Lázně Jeseník, případně polské mapy Masyw Śnieźnika (Góry Bialskie, Góry Złote, Krowiarki) v měřítku 1 : 40 000.

Další související články:

+ Králický Sněžník v zimě, podkova Králického Sněžníku
+ Králický Sněžník, procházka nad mraky. Túra z Dolní Moravy k vrcholu Králického Sněžníku
+ Králický Sněžník na skialpech
+ Wilhelmswarte, rozhledna na vrcholu Králického Sněžníku
+ Chata Návrší, Králický Sněžník
+ Penzion Windy, Staré Město pod Králickým Sněžníkem
+ Hotel pod Zvonem, Hynčice pod Sušinou
+ Králický Sněžník ve fotografii
+ Chata Paprsek (Horský hotel Paprsek), Králický Sněžník
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Besedické skály, jedno ze skalních měst Českého ráje
Hory Pekelný přechod Slezských Beskyd - Velký Stožek, Barania Góra a Skrzyczne
Hory Hřebenovka Bílých Karpat. Ze Skalice po hřebeni Bílých Karpat do Střelné
Reklama
Témata našich článků…
Český ráj Vysoké Tatry, ubytování Chata na Šerlichu Šomoška Hukvaldy Zbojnícka chata Krížna Jeseníky, ubytování Vtáčnik Praděd Sovinec Maroko Roháče Sluneční erupce Sivá brada Piz Bernina Pieniny Blesk Veporské vrchy Jeskyně Na Turoldu Batohy Hrad Hazmburk
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Vliv větru na pocitovou teplotu, tabulka pro přepočet

Vítr patří k základním meteorologickým jevům. Vánek či slabý vítr je v letních parnech vítaným společníkem. Silnější vítr může být vítaným společníkem při chůzi nebo drápání se do kopce za předpokladu, že fouká po…

Solární nabíječky pro turistiku a treking - luxus nebo nezbytnost?

Hory

Solární nabíječky se v outdooru objevily poměrně nedávno. Se stále častějším používáním GPS, digitálních fotoaparátů…

Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Baraniarky a Kraviarske, podzimní balada modré hřebenovky
2. České hory Ledopády v Pulčínských skalách; návštěva Pulčínských skal a ledopádů aneb úskalí turistiky na Valašsku
3. Rumunské Karpaty Maramureš, Suhard, Rodna a Sapinta, Sighet (1) - trek po hřebenech rumunských Karpat
4. České hory Králický Sněžník, procházka nad mraky - z Dolní Moravy k vrcholu Králického Sněžníku
5. Slovenské hory Roklinou Suchá Belá, Slovenský ráj a turistické trasy
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist