Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 19.6.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Pohoří > Tatry

Tatry

Tatry nejsou totéž co Vysoké Tatry - přehledná tabulka geomorfologických podcelků a okrsků, geomorfologické členění pohoří

12.4.2011 | Otakar Brandos

Tatry opravdu nejsou totéž co Vysoké Tatry, by z turistického hlediska jsou takto často pojímány. Tatry totiž zahrnují všechny geomorfologické jednotky jako jsou Vysoké Tatry, Západní Tatry (Roháče), Belianské Tatry a další, by se jedná o geomorfologické jednotky různých řádů. Strukturu Tater přehledně zobrazuje níže připojená tabulka.

Tatry, geomorfologický celek

Havran a Ždiarska vidla, Belianské Tatry

Geomorfologický celek Tatry dosahuje rozlohy 785 km2. Jedná se o jeden z celků Vnitřních Západních Karpat a nejvyšší pohoří celého Karpatského oblouku. Tatry jsou "rozděleny" státní hranicí na dvě nestejně velké části. Slovenská část Tater (610 km2) zaujímá necelé 4/5 rozlohy pohoří (78%), kdežto polská část Tater pouze větší pětinu (175 km2, 22%).

Geomorfologický celek Tatry patří do Fatransko - tatranské oblasti, subprovincie Vnitřní Západní Karpaty, provincie Západní Karpaty, subsystému Karpaty a systému Alpsko - himalájského.

Belianské Tatry

Pohoří (celek) Tatry sousedí s řadou geomorfologických celků. Od severu to jsou Podtatranská brázda, Spišská Magura, Podtatranská kotlina a Chočské vrchy. Určitě řadu z vás překvapí, že například ani Město Vysoké Tatry s osadami jako Tatranská Lomnica, Smokovce či Štrbské Pleso včetně druhého největšího plesa slovenské strany "Tater" Štrbského plesa vlastně neleží z geomorfologického hlediska v Tatrách, nýbrž v Podtatranské brázdě v podcelku Tatranské podhorie resp. Popradská kotlina. Přiznám se, že i mne toto členění poněkud překvapuje.

Východní Tatry a Západní Tatry

Tatry se dělí na dva podcelky. Jsou to Západní Tatry a Východní Tatry. Nejvyšším Východní Tatry na mapě vrcholem Východních Tater, které dosahují rozlohy 405 km2, je Gerlachovský štít (2 655 m), jenž je nejen nejvyšším vrcholem Slovenska, ale vůbec celých Karpat, které zasahují na území sedmi států - Rakouska, České republiky, Slovenska, Polska, Ukrajiny, Maďarska a Rumunska. Někteří autoři soudí, že k systému Karpat patří i tzv. Srbské Karpaty, které jsou však obvykle u nás řazeny k Rodopskému systému.

Tatry, geomorfologické členění

celek podcelek okrsek
Tatry Západní Tatry Roháče
Liptovské Tatry
Sivý vrch
Osobitá
Červené vrchy
Liptovské kopy
Východní Tatry Vysoké Tatry
Belianské Tatry

Vysoké Tatry

Podcelek Východních Tater se pak dělí na dva okrsky. Prvním okrskem jsou to nám důvěrně známé Vysoké Tatry s celkovou rozlohou 341 km2, kde 260 km2 připadlo Slovensku a jen 81 km2 Polsku, s nejvyšším Gerlachovským štítem. Délka hřebene Vysokých Tater činí 26 km, přičemž jeho střední výška činí 2 279 m.

Belianské Tatry

Druhým okrskem Východních Tater jsou Belianské Tatry s rozlohou 64 km2. Belianské Tatry leží celé na území Slovenska. Délka jejich hřebene činí jen 14 km a nejvyšším vrcholem je Havran (2 152 m) následován Ždiarskou Vidlou (2 142 m). Podrobněji jsou jednotlivé okrsky popsány v samostatných článcích.

Západní Tatry

Nejvyšším vrcholem podcelku Západní Tatry, které turisté obvykle nesprávně zjednodušeně nazývají Roháče, je Bystrá (2 248 m). Tento geomorfologický podcelek dosahuje rozlohy 380 km2. Z toho 286 km2 připadlo Slovensku a jen 94 km2 Polsku. Západní Tatry se dělí na šest okrsků. Jsou to: Osobitá, Sivý vrch, Liptovské Tatry, Roháče, Červené vrchy a Liptovské kopy. Délka hřebene Západních Tater dosahuje 42 km.

Sivý vrch, Západní Tatry Bobrovec, Západní Tatry

Hranice mezi Východními a Západními Tatrami probíhá zhruba na spojnici Podbanské, Kôprová dolina, Kobylia dolina, sedlo Závory, Kamenistá Tichá a źaliové sedlo. Hranice nesleduje hřebenové partie, nýbrž jednotlivé tektonické zlomy a hranice mezi geologickými jednotkami.

Hranice (tektonické linie) mezi celky (stejně tak například mezi kontinenty) v žádném případě nemusí probíhat po hřebenech hor, nýbrž klidně po bočních hřebenech či dolinách. To je také jedna z hlavních příčin, proč je některými kartografy například kavkazský Elbrus chybně přisuzován Evropě pojímajíc, že leží ještě před Hlavním Kavkazským hřebenem. Přitom Elbrus leží až poměrně daleko za zlomovou linií a leží tedy jednoznačně již v Asii.

Roháče

Asi nejznámějším okrskem podcelku Západní Tatry jsou Roháče. Tento název je často nesprávně přenášen na celé Západní Tatry. Roháče tvoří nejskalnatější část Západních Tater zhruba mezi vrcholy Baníkov (2 178 m) na západě a Volovec (2 061 m) na východě s vrcholy Hrubá kopa, Tri kopy, Plačlivé i Ostrý Roháč. Do Roháčské skupiny patří ale i vrcholy jako Pachoža, Spálená, Salatín i Brestová až po sedlo Pálenica. Nejvyšším vrcholem tohoto okrsku je Baníkov, jenž je nejvyšším vrcholem hlavního hřebene Západních Tater a 4. nejvyšším vrcholem tohoto podcelku.

Liptovské Tatry

Dalším okrskem Západních Tater jsou Liptovské Tatry zvané také jako Liptovské hole. Tento okrsek zahrnuje takové vrcholy jako Baranec, Hrubý vrch s hřebenem Otrhanců, ale i nejvyšší vrchol Západních Tater - Bystrá. Okrsek Liptovské Tatry pak zakončují vrcholy Vežká Kamenistá, Smrečiny a Požská Tomanová. Nejvyšším vrcholem Liptovských Tater je Bystrá (2 248 m) následována vrcholem Jakubiná (2 194 m), která je druhým nejvyšším vrcholem Západních Tater.

Sivý vrch

Nejzápadnějším okrskem Západních Tater je skupina Sivého vrchu. Tato část Tater je budována především vápenci a dolomity, tedy usazenými horninami. Okrsek na západě sousedí s dalším celkem, kterým jsou Chočské vrchy. Na počátku minulého století patřily Chočské vrchy se skupinou Sivého vrchu nerozlučně k sobě jako dnes již neexistující Liptovské vápencové hole. Ty však při pozdějších úpravách geomorfologického členění byly rozparcelovány mezi více celků (Velká Fatra, Chočské vrchy a Tatry). Nejvyšším vrcholem této skupiny je Sivý vrch (1 805 m).

Na tatranských chodnících

Osobitá

Dalším okrskem Západních Tater je skupina Osobité. I tato část Tater je budována převážně vápenci a dolomity. Okrsek Osobitá zahrnuje především masív Osobité s přilehlými vrcholy a dolinami. Nejvyšším vrcholem skupiny Osobité je vrchol Osobitá (1 687 m), jenž je bohužel pro turistický ruch uzavřen.

Červené vrchy

Předposledním okrskem Západních Tater jsou Červené vrchy. I tento okrsek je budován usazenými horninami a představuje část hřebene zhruba mezi Tomanovským sedlem a źaliovým sedlem s vrcholy jako Temniak, Kresanica, Malolučniak, Kondratova kopa a Sucha kopa včetně vrcholů Goričkova a Kasprov vrch.

Vysoká, Vysoké Tatry

Název této skupiny (okrsku) je odvozen od zabarvení travních porostů v podzimních měsících, kdy se rudá barva mrazem spálené trávy velice vyjímá na bílém vápencovém podkladě. Zejména při pohledu z polského Podhalí. Nejvyšším vrcholem Červených vrchů je Kresanica (2 122 m), avšak nejznámějším a nejrozložitějším je masív Temniaku (2 090 m).

Liptovské kopy

Posledním okrskem Západních Tater jsou Liptovské kopy. Jedná se o zalesněný masív s pěknými travnatými holemi sevřený zhruba Kôprovskou dolinou a Tichou dolinou. Skupina Liptovských kop se táhne přibližně od sedla Závory a zahrnuje takové vrcholy jako je Vežká kopa, Garajova kopa, Ostredok, Krížna, Všiváky, Magura či Vežká Brdárova grapa. Nejvyšším vrcholem okrsku Liptovské kopy je Vežká kopa (2 052 m).

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Mapa (Honza, 16.04.2011, 08:52 )
On-line dostupná mapa geomorfologického členění je např. na mapovém portálu na stránce www.geology.sk
Bystrá/Jakubina (Funttomas, 12.04.2011, 15:53 )
Najvyšším bodom Liptovských Tatier resp. Liptovských hôl a zároveň Západných Tatier je Bystrá, nie Jakubina (správne sa píše Jakubina, nie Jakubiná).
V prvním odstavci je uvedena (-OB-, 12.04.2011, 16:33 )
Bystrá, ve druhém jsem Bystrou doplnil, ať to nemate. Jakubiná je zmíněna jakožto druhý nejvyšší vrchol. Pokud jde o Jakibiná/a, pak v mapách jsou používány oba tvary, těžko rozhodnout, který je správný. V tom se liší i poměrně renomovaná autoři.
Ještě na doplnění (-OB-, 12.04.2011, 16:39 )
Jakubiná/a. V roce 1990 zasáhla slovutná komise do názvosloví Tater (dále například Jalovecká/Jalovská dolina atd.). Do té doby uvádějí mapová díla (která mám k dispozici) tvar Jakubiná, dnes některé mapy Jakubina a některé Jakubiná. Ovšem k činnosti názvoslovné komise je na tomto webu jiný samostatný článek a těžko říci, co je správnější. "Standardizace" nestandardizace.
Červené vrchy (Honza, 12.04.2011, 15:13 )
Vymezení Červených vrchů je docela nejednoznačné, Slováci zahrnují k Červeným vrchům i vrcholy na západ od Kondratova vrchu (Goričková, Suchý vrch a Kasprov vrch), Poláci řadí k Červeným vrchům jen úsek mezi Temniakem a Kondratovým vrchem, což je vzhledem k geologickým poměrům správnější (úsek Temniak - Kondratova kopa je budován převážně vápenci a dolomity, východně od Kondratovy kopy to jsou již jen žuly.
Okrsek Červené vrchy (-OB-, 12.04.2011, 15:40 )
je něco trochu jiného. Poláci používají jiné členění, tady však uvádím to, jež je zaužíváno u nás a jak uvádí naše odborná literatura. Poláci například trochu nelogicky řadí Liptovské kopy k Vysokým Tatrám atd. Podobně bych mohl uvádět řadu příkladů i v jiných pohořích. Třeba Beskid Zywiecki. Pro Poláky pohoří jedno, pro nás dvě - Kysucké Beskydy a Oravské Beskydy. To je však již mimo tento článek.
Červené vrchy (Honza, 12.04.2011, 17:06 )
Z geologického hlediska vše na východ od Kondratové kopy nepatří k Červeným vrchům (není tam zastoupen vápenec či dolomit)! A zařazení Liptovských kop je problematické, hřebenLiptovských kop končí na východě v sedle Závory, jež leží východně od Svinice a Valentkové, jež jsou v obou případech řazeny k Východním (Vysokým Tatrám). Slováci přiřadili Liptovské kopy podle jejich charakteru holí podobného Západním Tatrám, Poláci to pak brali více geograficky a logicky - je přece blbost, aby na východ od nejzápadnějších vrcholů Východních Tater ležely ještě Tatry Západní nebo-li ve zkratce řečeno, Poláci berou jako hranici mezi Východními a Západními Tatrami Tichou dolinu, zatímco Slováci Koprovou dolinu. A jen malá odbočka k těm rozdílům - nejnápadnější je ten rozdíl asi u Pienin - Poláci je řadí do Vnitřních Západních Karpat spolu s Tatrami, Slováci pak do Vnějších Západních Karpat, oblast Východné Beskydy. A který přístup je v případě Pienin či Liptovských kop správný, to si opravdu netroufám posoudit.
Správnost či nesprávnost (-OB-, 12.04.2011, 17:13 )
tady neposoudíme, u nás převažuje jiné hledisko členění geomorfologických celků než v Polsku. Tvé argumenty jsou pouze v rovině teoretické a nic nemění na tom, že Liptovské kopy jsou součástí Západních Tater, které zase až tak na východ vysunuty nejsou. Kdyby se u nás používalo několik nespojitých sysdtémů, pak bychom se v geomorfologickém členění vůbec nevyznali. To by pak jedni psali například o skupině Sivého vrchu jako o Liptovských vápencových holích, další jako o Chočských vrších a poslední jako o Tatrách. Proto tady pracuji s platným geomorfologickým členěním v ČR a na Slovensku. Kdybychom brali ohled na polskou kartografii, pak bychom například "správně" museli psát Nižné Tatry a ne Nízké Tatry.
Je to sporné (Honza, 12.04.2011, 21:31 )
Snad ve všech zdrojích se za počátek hlavního hřebene Vysokých (a tedy i Východních Tater) považuje Laliové sedlo, odkud jde hřeben dále přes Svinicu, Valentkovou, Hladké sedlo a dále na východ na Hladký. A právě z Hladkého sedla, resp. sedla Závory ležící ve výběžku hlavního hřebene pokračujícího ze sedla Závory dále na JZ se nachází Liptovské kopy. Z tohoto pohledu je tedy to polské zařazení Liptovských kop do Vysokých Tater logičtější. Ono je to stejně jen uměle vytvořené rozdělení stejně jako je tomu v případě rozdělení bývalých Slovenských Beskyd na Kysucké a Oravské Beskydy (Poláci mají tyto dva celky v jednom celku).
Ne, na tom není vůbec nic sporného, (-OB-, 12.04.2011, 21:57 )
jde pouze o tvou (teď se neuraz, nejde o imperativ) neznalost a nedostatek informací. Oficiální geomorfologické členění u nás je takové, jak je uvedno v tomto textu a tabulce. Tedy u nás v ČR (i na Slovensku), nejsme v Polsku.
OB (Honza, 13.04.2011, 11:57 )
Vím, jaké je v současnosti platné členění na Slovensku, ovšem nejsem si vůbec jist, zda je zrovna v tomto případě zařazení Liptovských kop do Západních Tater správné. Ono stačí totiž najít schématickou mapu Tater a člověk rázem zjistí, že Liptovské kopy se nachází v hřebeni vybíhajícím z vrcholu Hladký, který se nachází i podle slovenského členění ve Vysokých Tatrách. A ještě jeden důležitý fakt - Liptovské kopy nejsou se Západními Tatrami nijak propojeny. Ono se to členění v čase vyvíjí, v minulosti byla např. Šípská Fatra řazena k Chočským vrchům apod. V případě Červených vrchů si to československé členění zjednodušilo - zařazení Suché kopy, Goričkové, Kasprova vrchu a Beskydu k Červeným vrchům nemá totiž žádné odůvodnění a hlavním faktem proti tomuto jevu je naprosto odlišná geologická stavba - vápenec/dolomit v oblasti Temniak - Kondratova kopa a granity v oblasti na západ od Kondratovy kopy.
Honzo, na schématickou mapu (-OB-, 13.04.2011, 12:17 )
se již opravdu vykašli a vezmi si do ruky mapu s geomorfologickými celky. Já ji právě držím v roce a na ní je zařazení jasné - Západní Tatry. Přečti si, prosím, můj článek ještě jednou, zaměř pozornost na 3. a 4. odstavec v podkapitole Belianské Tatry a nebudeme muset omílat stále tentýž "problém".
mapa (Jirka V., 14.04.2011, 17:01 )
Prosím o radu, kde se dá sehnat mapa s geomorfologickým členěním Slovenska.
Mapu s GM členěním (-OB-, 20.04.2011, 12:14 )
Slovenska jsem dostal od našeho bývalého distributora, tělem a duší Kartografa. Tuším, že by měla být k dostání na Kart. institutu v Bratislavě. Určitě by mělo být k zapůjčení v krajských vědeckých knihovnách.
Pro Honzu, geomorfologie (-OB-, 20.04.2011, 12:28 )
Na mapě na adrese http://mapserver.geology.sk:8080/pm_sk/mapviewer.jsf?width=968&height=754 je patrné, že Liptobvské kopy jsou součástí Západních Tater. Stejný údaj uvádí i skvělá monografie Tatranský národný park vyd. Gradus (1994, Ivan Vološčuk a kol.) na straně 33 s mapkou na straně 34.
Nejvyšší kopec Červených vrchů (Ladislav Bačovský, 12.04.2011, 11:12 )
Domníval jsem se, že je to Kresanica - 2122m.n.m
Ano, Kresanica je nejvyšší. (-OB-, 12.04.2011, 11:18 )
Větu jsem trochu usekl, holt myšlenky během psaní článku byly rychlejší než prsty na klávesnici :-)). Díky za upozornění.


Další související články:

+ Belianské Tatry jako okrsek Východních Tater
+ Západní Tatry - Roháče, turistika, turistické trasy a výstupy, ubytování v Roháčích, horské chaty
+ Vysoké Tatry, nejvyšší pohoří v Karpatech - turistika, ubytování a horské chaty ve Vysokých Tatrách
+ Původ tatranského názvosloví
+ Tatry nejsou totéž co Vysoké Tatry, geomorfologické členění Tater
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Trek přes dva národní parky
Hory Vilcan a Retezat, do nejkrásnějších hor Rumunska
Hory Výstup na Triglav, Julské Alpy
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | źubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist