Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 18.5.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Tipy na výlet > Stifterova vyhlídka na Šumavě

Stifterova vyhlídka na Šumavě

Vyhlídka a Stifterův pomník

11.3.2009 | Lumír Kothera

Vysoko nad Plešným jezerem, rozlohou třetím z osmi ledovcových na české a bavorské straně Šumavy, ční na 220 metrové příkré jezerní stěně v nadmořské výšce 1 311 metrů jako prst k nebi majestátní, téměř patnáct metrů vysoký obelisk Adalberta Stiftera, talentovaného malíře a mistrného novelisty 19. století, v jehož díle najdeme jedno z nejkrásnějších literárních ztvárnění přírodních půvabů Šumavy.

Adalbert Stifter, reprodukce

K pomníku je možné se v podstatě vydat třemi různě náročnými trasami. První, desetikilometrová, vede po zelené značce z nové Pece kolem hotelu a pokračuje lesy vzhůru k vodám Plešného jezera. S ohledem na blízkost parkoviště je trasa využívána většinou turistů. V posledním úseku ztěžuje stoupání "kamenné moře".

Pro turisty jedoucí vlakem z Volar, je výhodnější vystoupit na stanici Černý Kříž a vypravit se vzhůru lesní cestou 5 km po modré nebo částečně též po žluté značce do osady Jelení Vrchy; těsně před osadou odbočuje doprava k Plešnému jezeru sedmikilometrová zeleně značená lesní asfaltová cesta. Je to v podstatě táž, po níž na jaře 1876 šli stavitelé pomníku, dnes ovšem samozřejmě schůdnější a příjemnější. Jinou možnost přístupu nabízí červená značka horské hraniční šestikilometrové "hřebenovky" z Třístoličníku přes Trojmezí a Rakouskou louku necelým půlhodinovým sestupem po žluté značce z vrcholu Plechého.

Romanopisec Šumavy

Stifter pocházel z Českokrumlovska z prostého venkovského prostředí. Narodil se 23. října 1805 v Horní Plané, kde prožil dětství. Po studiu na klášterním gymnáziu v Kremsmünsteru v Horním Rakousku odešel na vídeňskou univerzitu, kde se věnoval právům, později matematice a přírodním vědám. Ačkoliv byl mimořádně nadaný, studia nikdy nedokončil. Snad z přílišné obavy ze zkoušek, pravděpodobně však pro své všestranné, hlavně umělecké zájmy.

A tak se živil vyučováním matematiky a fyziky v bohatých šlechtických rodinách. Současně psal básně a stále se zdokonaloval v malbě. K zajištění existence přijal roku 1850 místo inspektora národních škol v Linci. Poslední léta života mu ztrpčovala strastiplná nevyléčitelná choroba, což vedlo k tomu, že si 28. ledna 1868 v Linci vzal život.

Přesto, že hlavně ve Vídni se pohyboval v těsné blízkosti jistě překrásných rakouských Alp, obdivoval po celý život rodnou Šumavu, kam se vracel jako student i jako dospělý muž. Kouzlo jeho povídek spočívá v naprosto přesném a přitom uměleckém líčení krás přírody, kdy jednoduché věci se mu jeví ve své pestrosti, hovoří osobitým hlasem, jsou cítit zvláštní vůni. Nejvýrazněji se to projevilo v povídce "Der Hochwald", v češtině pojmenované "Vysoký les" a později "Hvozd", za kterou obdržel neformální titul "básníka Šumavy".

Vysoký les - to je mohutný pralesovitý pohraniční útvar mezi Stožcem, Plešným jezerem a Vítkovým kamenem, kam autor zasadil nejkrásnější vyznání rodnému kraji: "Celé dny a týdny jsem chodil lesy a slézal rokle… až - byla to světlá, krásná chvíle - mi duši probleskla myšlenka na toto jezero které mi kdysi starý Řehoř ukázal, a řekl přitom: "Na tomto palouku, u této vody bije srdce lesa…" Je mi tu, jako bych je slyšel, je líbezné a věrné, pevnější než královský hrad…"

Velké rozhodnutí

Básnická velikost a čistota "Vysokého lesa" nebyla v žádném jiném Stifterově díle překonána. To po Stifterově smrti vedlo jeho přátele k myšlence zachovat nejtrvaleji básníkovu památku v místech děje povídky, odkud Stifter nejednou shlížel na nádherné panorama "srdce" řeky Vltavy, která dole pod ním jako had se vinula nesčetnými zákrutami. Byl zřízen zvláštní komitét v čele s Jordánem Kajetánem Markusem, ředitelem měšťanské školy ve Vídni a předsedou Spolku rodáků ze Šumavy, žijících v Rakousku.

Původní návrh byl umístit na skalní stěně nápis "A. Stifter", tvořený dva metry vysokými zlatými písmeny, které by byly čitelné dalekohledem až z básníkova rodiště, avšak od tohoto úmyslu se upustilo; jezerní stěna byla převislá a postavení vysokého lešení v tehdejší době v neobydlených končinách bylo neproveditelné. Nakonec bylo rozhodnuto - podle doporučení sochaře Jana Rinta z Lince - zbudovat na vrcholu stěny mohutný jehlan. Návrh k němu vypracoval slavný vídeňský architekt Jindřich rytíř Ferstel.

Začalo se stavět

Realizací památníku byl pověřen schwarzenberský hajný a kameník Josef Paleček z Jeleních vrchů, který si vybral čtyři zručné kameníky - Jan Saumera, Josefa Schrödera, Františka Saumera a Františka Stinyho. Všichni se koncem května 1876 vydali starou jezerní cestou ve čtyři hodiny ráno z Jeleních Vrchů k výčnělku Plechého; náklad na dvoukolovém vozíku, taženého volem, jim kromě potravin a pokrývek tvořilo jen nejprimitivnější nářadí, sestávající z dřevěných kladek, konopných lan, dlát, kamenných palic, klínů a seker.

U jezera pod stěnou stanuli po tříhodinové cestě a tady si nejdříve zhotovili jednoduchou dřevěnou chatku, opatřenou uprostřed otevřeným ohništěm, u stěn pak primitivními lůžky z mechu a chvojí. V dalších třech dnech vynesli všechno nářadí ke staveništi na vrchol stěny. Základní kámen k pomníku v podobě vrcholku skály byl sice na místě, avšak další mohutný kvádr bylo nutné získat z místa vzdáleného několik kilometrů.

Jeho přemístění v obtížném pralesovitém terénu nemělo nikde jinde v té době obdoby; trvalo 16 dnů, přičemž neopracovaným jím první den za pomocí válečků na dřevěných kolejích pohnuli o pouhých 50 centimetrů! Aby se stal podstavcem celého monumentu, museli jej na stanovišti otesat do tvaru obrovské krychle. S ostatními kameny to bylo snazší, protože byly menší a získávaly se z nejbližšího okolí, avšak i tak se váha těch nejmenších počítala na metráky.

Pomník pak začal pomalu vyrůstat a byl hotov ještě na podzim 1876. Jak bývalo zvykem, pracovalo se od slunka do slunka, práce v naprostém osamocení byla na úkol, a každý z dělníků dostal po zlatce denně, což byl slušný výdělek. Sami si vařili, spali dole u jezera ve srubu, a každou sobotu chodili do Jeleních Vrchů pro potraviny.

V zimním období se s pracemi muselo přestat a tak teprve z jara 1877 došlo na mohutné jehle k vycementování spár mezi jednotlivými částmi a k ozdobení stěn vyrytými nápisy a citáty za Stifterových děl. Skalní vyhlídka byla zabezpečena dřevěným můstkem, později vyměněným za kovový. Místo pod ním vyplnili čtyři kameníci počátečními písmeny svých jmen o velikosti kolem deseti centimetrů.

Slavnostní odhalení památníku se konalo 26. srpna 1877 za přítomnosti početných hostů ze Šumavy, z Horního Rakouska a Bavorska. Časně ráno toho dne vyjela z Horní Plané řada kočárů a povozů. Asi po hodině dorazily za pěkného počasí do nové Pece, kde hosté vystoupili a pokračovali k jezeru strmou cestou pěšky.

Během slavnosti však začalo pršet, a tak se společnost vydala stejnou cestou zpět do Horní Plané, kde se pokračovalo v místním hostinci. K události vydal J. K. Markus o Stifterovi brožůrku, kterou na slavnosti prodával Stifterův bratr; protože však k prodeji neměl úřední povolení, byl na několik dní uvězněn.

Ještě dlouho po slavnosti se kamenozedníci rádi vraceli do míst památníku za vzpomínkami. Dva z nich se sice časem odstěhovali do Ameriky, ale ti, co zůstali, se každým rokem vydávali iniciály jmen opravit a natřít - černou barvou těch, co zemřeli, bílou barvou své. V roce 1936 pohlédl na své dílo téměř 80 letý František Saumer, který i přes vysoký věk přišel naposledy do zamilovaných míst. Možná, že někdejší kameníci toho od Stiftera mnoho nečetli, avšak všeobecná úcta ke slavnému krajanovi se v nich kdysi spojila společným dílem, trvajícím dodnes.

Stifterův památník na turistické mapě

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist