Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 11.10.2017 , svátek má
Reklama
Treking > Tipy na výlet > Schwarzenberský plavební kanál na Šumavě

Schwarzenberský plavební kanál na Šumavě

Výlet podél Schwarzenberského plavebního kanálu, technická památka na Šumavě

Zajímavé putování kolem této národní technické památky vyhledávají především cyklisté a v zimě běžkaři. Schwarzenberský kanál má jen minimální spád, drží se téměř vrstevnice. Sledují ho zpevněné cesty a značená cyklotrasa tak nabízí nejdelší "rovinku" na Šumavě. Vlastní Schwarzenberský kanál měří úctyhodných 44 km, ale dalších 44,7 km představují ještě vodní smyky a upravené koryto potoka Zwettelbach.

Dolní novorenesanční portál plavebního kanálu

Umělá vodní cesta spojila na konci 18. století nedostupné šumavské lesy v masívu Plechého s povodím Dunaje a otevřela cestu k nebývalému rozmachu těžby dřeva a s tím souvisejícím zakládáním osad v dosud málo obydlené části Šumavy.

Rozhodli jsme se, že hlavní kanál tohoto unikátního díla projdeme pěšky a to směrem proti jeho proudu, neboť tímto směrem postupovala i jeho výstavba. Vybrali jsme si k tomu chladné podzimní dny, kdy mlha a déšť zahnala cyklisty a my si můžeme vychutnat celou trasu v klidu bez neustálého cinkání projíždějících kol.

Rozcestí u Korandy

Vlastní putování okolo kanálu zahajujeme na rozcestí U Korandy v prostoru zaniklé osady Růžový Vrch ve stejnojmenném sedle. Dostat se sem bez auta je poměrně složité, neboť přístupu z českého vnitrozemí brání přehrada Lipno a nezbývá nic jiného, než ji obejít nebo použít v létě přívoz. Nacházíme se přesně na evropském rozvodí mezi Černým a Severním mořem, které přechází sedlem Růžový vrch.

Pro stavbu Schwarzenberského kanálu to bylo naprosto klíčové místo. Účelem stavby byla totiž snaha propojit vodnaté šumavské potoky z povodí Vltavy přes horské rozvodí s povodím Dunaje a zásobovat tak šumavským palivovým dřevem Vídeň.

Horní novogotický portál plavebního portálu

Projektování a vedení stavby se ujal schwarzenberský lesní inženýr Josef Rosenauer a v roce 1778 předložil svůj konečný projekt knížeti Janovi ze Schwarzenberku. Aby dokázal uskutečnitelnost svého plánu, provedl s vlastními dělníky na vlastní náklady výkop, kterým svedl vodu z potoka Ježová do Otovského potoka a dál do Světlé, která se na rakouském území jmenuje Zwettelbach.

Sedlo Růžový vrch

Rozvodí překonal právě v sedle Růžový vrch v nadmořské výšce 790 m n. m. Povolení bylo vydáno a 29. 4. 1789 se začalo stavět. Podle mapy by měla poblíž rozcestí U Korandy začínat naučná stezka sledující kanál podél Otovského potoka k Zwettelbachu, nebyla však nikdy zřízena. Jdeme tedy oklikou přes zaniklou osadu Otov až k místu, kde stará plechová tabulka ukazuje z asfaltové cesty vpravo do údolí Otovského potoka.

Sestupujeme tudy přes prostor zaniklé obce Jasánky až k potoku, jehož dno i břehy jsou vydlážděny kamennými deskami. Potokem prochází státní hranice, přesto jsme neodolali a krátce nakoukli k sousedům. Po rakouském břehu vede značená cesta do Sankt Oswaldu kolem starého hraničního kamenného mezníku z roku 1788. Rakušané tuto část kanálu u osady Morau vyhlásili za technickou památku a opravili.

Plavené dřevo pokračovalo dlážděným korytem Zwettelbachu do řeky Grosse Mühl, která se u Neuhausenu vlévá do Dunaje. Plavba v úseku Zwettelbach patřila kvůli velkému spádu k nejnebezpečnějším.

Vracíme se k rozcestí U Korandy a pokračujeme proti proudu kanálu po modré značce k rakouské hranici. Tento úsek byl rekonstruován, kanál je vyčištěn a teče jím voda. Za turistickým hraničním přechodem. U dvojitého mostu přicházíme ke křížení kanálu s potokem Ježová (Igelbach). Důmyslný dřevěný akvadukt je projektován tak, aby se množství vody vtékající do kanálu mohlo regulovat podle potřeby a aby nadbytečný průtok při povodních neohrožoval stavbu. Nechybí turistický přístřešek s informačními letáky. V letní sezóně se ve vyhlášených termínech odtud směrem k Růžovému vrchu konají pro návštěvníky ukázky plavení dřeva.

Kanál na rakouském území je ve špatném stavu

Další úsek kanálu přes rakouské území je ve špatném stavu a často není ani znatelný. Místy připomíná spíše silniční příkop, je zanesený a zarostlý a někde ho zcela zahrnuli vlastníci lesních pozemků přístupovými cestami. Výjimkou je krátký úsek kanálu se stavidlem (Schrollenbach Schleuse), u kterého stojí Rosenauerův pomník. Byl odhalen v roce 1989 k 200. výročí zahájení stavby.

Boží muka u Gabrielovy skály

Je neuvěřitelné, že hned v prvním roce postoupila stavba výkopu kanálu o 21,6 km a dosáhla až k dnešnímu rozcestí Klápa nad Novou Pecí. Následující rok postoupila stavba po Jezerní potok a v roce 1793 byl kanál prodloužen až po Jelení Vrchy. Tím byla stavba první části kanálu ukončena a čekalo se, až na sebe stavba vydělá. Tento "starý" kanál měřil od ústí potoka Zwettelbach do řeky Grosse Mühl až po osadu Jelení vrchy skoro 32 km a plavit se v něm začalo postupně od roku 1791. Na stavbě pracovalo okolo tisícovky dělníků jen s primitivním vybavením a vzhledem k náročnému terénu i těžkým klimatickým podmínkám je jejich výkon i dnes udivující.

U Rosenauerova pomníčku Schwarzenberský kanál vzhledem k jeho současnému stavu dočasně opouštíme a pokračujeme raději po rakouském značení (zelený trojúhelník) k vrcholu Bärenstein (1 017 m n. m.). Svahy tohoto vrchu jsou poseté balvany a samotný vrchol zdobí vysoká žulová skaliska.

Stezka stoupá strmým kamenným schodištěm až k vyhlídce na temeni jedné ze skal a za železným zábradlím se tyčí dokonce mohutný vrcholový kříž. Odměnou je nám daleký kruhový rozhled. Ochladilo se, vyjasnilo se a jako na dlani máme před sebou nejen vrcholky šumavského hřebene, část přehrady Lipno, Šumavské podhůří, ale i zubatý hřeben Alp, které zapadající Slunce barví do růžova.

Rozhledna Moldaublick

Následující slunečné ráno pokračujeme k blízké rozhledně Moldaublick (1 022 m nad mořem). Z 25 metrů vysoké věže máme takřka letecký pohled přímo na modrou hladinu Lipna, za kterou se zvedají kopce vojenského prostoru Boletice. Nezvyklý je i pohled na sousedící mohutný masív Smrčiny a na pastviny zaniklé obce Zadní Zvonková. Od rozhledny sestupujeme přes obec Schöneben zpět do Čech. Také Schwarzenberský kanál po 9 km rakouským územím překračuje za osadou Sonnenwald státní hranici a stáčí se na sever do prostoru Zadní Zvonkové. Prochází tudy i modrá značka, která sleduje celou trasu kanálu.

Zadní Zvonková

Na zarůstající koryto kanálu opět narážíme na rozcestí Zadní Zvonková. Kanál je v následujícím úseku až po rozcestí Klápa nad Novou Pecí ve špatném stavu, místy je zcela zarostlý a málo znatelný. Opravy se naopak v 90. letech 20. století dočkal zdevastovaný novogotický kostel sv. Jana Nepomuckého, němý svědek kdysi početné obce Zadní Zvonková, která zanikla po zřízení hraničního pásma v 50. letech. Tehdy byly kolem kanálu vztyčeny ostnaté dráty označující pásmo zakázaného vstupu. Stejný osud postihl i osady Josefův Důl a Huťský Dvůr, kolem jejichž pastvin kanál pokračuje.

Rekonstruovaná část plavebního kanálu

Těsně před Klápou, kde kanál kříží potok Rasovka, se v korytě kanálu opět objevuje voda a zanedlouho stojíme u počátku Želnavského smyku. Úsek kanálu, který jsme právě prošli, totiž koncem 19. století ztrácel význam. Vídeň neměla zájem o palivové dřevo, které nahradilo uhlí a poslední plavení od Klápy přes současné rakouské území do Zwettelbachu se konalo v roce 1916. Dokud fungovala sklárna v Huťském Dvoře, plavilo se do roku 1932 ještě tam, pak už byl kanál opuštěn a chátral.

Želnavský smyk

Želnavský smyk však prodloužil životnost horní části kanálu, neboť se jím mohlo plavit dřevo do Nové Pece. Odtud pokračovalo buď po vodě nebo po železnici do Prahy či Hamburku. Smyk je dlouhý 3,9 km a úplně poslední plavení tu proběhlo v roce 1966. Díky tomu je horní část kanálu zachovalejší a následující úsek od Klápy po Jelení Vrchy se dokonce dočkal nedávno opravy a také slouží ukázkám plavení. Za Klápou pokračujeme kolem kanálu napřed otevřenou krajinou s pěkným výhledem na Želnavskou hornatinu, pak opět mizíme v lesích.

Kanál cestou k Jelením vrchům překračuje Koňský potok (Rossbach), kde je podobně jako na potoku Ježová u Růžového vrchu zbudován akvadukt. Kanál přechází přes potok po kamenném mostě, část vody z Koňského potoka však mohla být vedena podle potřeby upraveným Koňským smykem do kanálu. K regulaci množství vody sloužila také plavební nádrž Říjiště na Koňském potoce, která se při plavení vypouštěla. Stavidlem bylo opatřeno i Plešné jezero a vodou zásobovaly kanál i Rosenauerova nádrž na samém počátku kanálu u bavorských hranic a Jelení jezírko u Jeleních Vrchů. Jinak kanál zásobovalo vodou ještě celkem 27 potoků.

Jezerní smyk

Další zajímavá propusť, kterou míjíme, je na Jezerním potoce vytékajícím z Plešného jezera. Zde se na kanál napojuje Jezerní smyk, kterým se podobně jako u Koňského smyku do kanálu splavovalo dřevo z vyšších poloh. Hned za propustí stojí pečlivě udržovaná dřevěná Rosenauerova kaplička. Podle vyprávění tu měl být Rosenauer při modlitbě napaden pytlákem a poraněn nožem za krkem. Jednalo se však o omyl, pytlák se chtěl pomstít nadlesnímu a podobně oblečeného Rosenauera si spletl. Ten mu jeho čin odpustil.

Podle další pověsti si v těchto místech Rosenauer nevěděl rady, kudy by měl kanál pokračovat. O radu prosil Pannu Marii, usnul a po probuzení prý jeho hůl ukazovala správným směrem. V osadě Jelení Vrchy děláme přestávku a jdeme si prohlédnout výstavu věnovanou historii Schwarzenberského kanálu. Je umístěna ve stodole staré Schwarzenberské hájovny a kromě fotografií nás zaujal rozměrný krajinný model celé stavby. V původně dřevařské osadě, která byla založena v roce 1794 během stavby kanálu, je dnes možné se občerstvit ve dvou bufetech a zajíždí sem i autobus.

Pohled na Lipno z rozhledny Moldavblick

Na horním okraji Jeleních Vrchů napájí kanál zprava Jelení smyk, který přivádí vodu z nádrže Jelení jezírko. Nad ním je kanál suchý a strmě stoupá k dolnímu portálu tunelu. Tato nejzajímavější technická památka byla dokončena po dvou letech v r. 1823. Tehdy to byl se svou délkou 419 metrů nejdelší tunel na území monarchie. Prokopáním Jeleního hřbetu se ušetřil původně plánovaný, 19 km dlouhý obchvat.

Současně se stavbou tunelu pokračovala výstavba nového kanálu pod vedením inženýrů Falty a Krause až k bavorské hranici. Tunel dnes není z mnoha důvodů průchozí, úkryt tu mají například netopýři. Dolní kamenný portál má novorenesanční podobu a do nitra tunelu lze vstoupit až k mříži. Horní portál je novogotický a odvětrávání tunelu zajišťují dvě šachty.

Plavení dřeva

Další úsek kanálu nad tunelem již nebyl opravován a o opravě se ani neuvažuje. Koryto je místy zachovalé, jinde zarostlé mechem, zanesené a suché. Stěny a dno jsou obloženy kamennými deskami, jinde je chrání na sucho kladené kameny. Šíře koryta u dna se pohybuje mezi 1,5-2 metry, hloubka kanálu je zpravidla 1 metr a poloměr oblouků umožňoval plavení 14-24 metrů dlouhých klád.

Míjíme skalisko Gabrielstein s německy tesaným nápisem a brzy jsme u propusti Jeleního potoka. Stojí tu lovecký srub s pěknou verandou, na které by se dalo bivakovat. Kanál postupně obtáčí hřbet Václavovy hory a podle ubývajících čísel na sáhových kamenech lemujících v pravidelných odstupech kanál vidíme, že se blížíme k samotnému počátku umělé stoky.

Vrchol Bärenstein, v pozadí Lipno

V místech křížení se Stockým potokem se v korytě opět objevuje voda, neboť závěrečný úsek byl vyčištěn a je třetím místem, kde se v létě předvádí plavení polenového dřeva. Brzy jsme u počátku kanálu v nadmořské výšce 916 metrů, kde jej napájí vodnatý tok Světlé Vody (také jen krátce Světlé). Opodál stojí od roku 1928 další Rosenauerův pomník, který nebyl kupodivu v minulosti poškozen, ačkoliv stál 40 let v nepřístupném prostoru hraničního pásma. Ještě se jdeme podívat k blízké Rosenauerově nádržce. V současnosti má prokopanou hráz a zarůstá. Potok, který ji napájel, už přitéká z Německa.

Jsme u cíle cesty, zbývá nám už jenom sejít po červené značce na vlak do Nového Údolí. Pokud byste chtěli vědět o Schwarzenberském kanále více, přečtěte si informační panely umístěné kolem kanálu nebo navštivte muzeum ve Chvalšinách u Českého Krumlova zaměřené na osobu zdejšího rodáka ing. Josefa Rosenauera a jeho dílo.

Schwarzenberský kanál, turistická mapa

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Výstup na Grossvenediger a Grossglockner
Hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
Hory Dvoudenní přechod hlavního hřebene Hrubého Jeseníku
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist