Pestřenka druhu Spilomyia diophthalma je zástupcem čeledi pestřenkovití
(Syrphidae) z řádu dvoukřídlí (Diptera). Jak již toto zařazení napovídá,
nemá pestřenka Spilomyia diophthalma nic společného s vosami. Ty patří ke společenskému
hmyzu z řádu blanokřídlí (Hymenoptera).
Přestože pestřenky nemají s vosami nic společného, tak si mnoho z nich přisvojilo dokonalé
vosí mimikry. Včetně naši Spilomyia diophthalma. Nejenže má nápadné žluté "vosí"
pruhování na zadečku, má dokonce i výrazně žluté oči s temnými skvrnami. Dokonce příroda
nezapomněla ani na tykadla, která se podobají těm vosím. Nebojácně tak tato velká pestřenka
hoduje na květech bodláků ve společnosti včel, vos i dalšího hmyzu.
Od vos však pestřenky, tyto užitečné opylovače, odliší při troše cviku i laik. Nejenže
pestřenka nemá žihadlo, ale i tvar těla je nápadně odlišný. Chybí takové to "vosí" zaškrcení
mezi hlavohrudí a zadečkem, takový ten vosí pas. Naopak tato část těla je silná. Stejně jako
je tomu u much. Prozradí ji i barevně zakalená a silně žilkovaná křídla.
Pestřenku Spilomyia diophthalma, která dorůstá velikosti 15 až 18 mm, můžeme vcelku
snadno zaměnit s některými dalšími podobnými druhy pestřenek. Tato pestřenka má dokonce svou
dvojnici v Severní Americe. Je jí opravdu velice podobná pestřenka Spilomyia longicornis.
Pestřenka Spilomyia diophthalma je rozšířena v Evropě, areál jejího výskytu ale zasahuje
až do západní Asie a na Blízký Východ. V naší přírodě se s touto značně velkou pestřenkou
potkáme zpravidla od června až do srpna. Nejen v pahorkatinách, ale i v horských oblastech.
Například na Velké Fatře jsem ji pozoroval ve výšce okolo 1 300 metrů nad mořem.
Slovo grázl používáme pro označení těch nejhorších a nejodpornějších
padouchů. Slovo grázl jistě používá většina Čechů, Moravanů či Slezanů. Avšak asi ne
všichni vědí, kde se toto slovo vzalo a že je součástí našeho jazyka
…
Vrchy Svinec a Starojický kopec najdeme na severozápadním okraji
Podbeskydské pahorkatiny. Přesněji v geomorfologickém podcelku zvaném Štramberská
vrchovina na styku s Moravskou bránou. A právě tyto
…
Značku Devold asi není nutné blíže představovat. Stejně tak její
vyhlášené funkční trika a další výrobky z merina, které jsou určeny jak pro běžné
použití v outdooru tak i do těch nejextrémnějších podmínek
…
Svinec (546 m) ani Petřkovická hora (608 m) svými nadmořskými výškami
sice nepatří mezi žádné velikány, ale jako tip na hezkou túru během chladného počasí,
jaké panovalo například koncem letošního května, určitě
…
Je čtvrtek 3. 9. 2020. Probouzíme se do prosluněného dne na vrcholu
Minčol (1 394 m n. m.) - nejvyšším bodě pohoří Oravská Magura. Stejně jako na pochodu
Michálkovice - Tatry 2014, tak ani tentokrát se žádná
…
Ať už plánujete vícedenní trek jen u našich slovenských sousedů,
nebo vás lákají alpské vrcholky, každé dobrodružství začíná balením batohu. Přečtěte
si tipy, díky kterým se na nezapomenutelný výlet sbalíte levou zadní
…
Nový výzkum belgického týmu vědců, kteří využili data získaná
dalekohledem VLT na Evropské jižní observatoři, ukázal, že v atmosférách komet
roztroušených i na těch nejvzdálenějších místech Sluneční soustavy
…
Zpět v Budišově nad Budišovkou (510 m) jsou po pouhých pěti dnech.
Tentokráte je v plánu dvoudenní okruh okolo města po nejzajímavějších vrcholech
a dolech této části Nízkého Jeseníku. Společnost mi tentokráte
…
Severozápadně od Budišova nad Budišovkou (510 m n. m.) vyrostla
v těsné blízkosti města na nedalekém vrchu Kopřivná (641 m n. m.) nová rozhledna.
Rozhledna Halaška (Kopřivná) byla postavena v rámci projektu
…
