Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 30.10.2017 , svátek má
Treking > Karpattreky > Hřebenovka Malé Fatry / Karpattrek

Hřebenovka Malé Fatry / Karpattrek

Až na Martinské hole, Fatransko-turčanský Karpattrek (9)

21.10.2012 | Otakar Brandos

Budím se za kuropění a dávno před východem Slunce mám již sbaleno. Opouštím ztichlou Chatu pod Suchým, která mi na poslední noc Fatransko-turčanského Karpattreku poskytla přívětivého přístřeší. Odemykám venkovní dveře a vdechuji svěží ranní vzduch, který plícím doslova lahodí.

Reliktní doubrava nad Starhradem

Naposledy zamávám Chatě pod Suchým (1 075 m) a již se vydávám vstříc Martinským holím, které mám od chaty jako na dlani. Včera odpoledne mě servírka na chatě strašila, že dnes má již pršet, ale s takovýmto stavem počasí rozhodně smířen nejsem, mám objednáno pěkné počasí až do cíle. Rozhodně mám v úmyslu na Minčolu fotit za slunečného počasí…

Čtěte také: Pohodová hřebenovka Malé Fatry, Fatransko-turčanský Karpattrek (8)

Minčol

Po červené turistické značce sestupuji po široké lesní cestě směr Plešel (981 m) a po krásném hřebínku s teplomilnou doubravou se dostávám k hranici přírodní rezervace Starý hrad, která má rozlohu 85,42 ha a vyhlášena byla v roce 1967 z důvodu ochrany lesních porostů s dubem zimním (Quercus petraea), reliktními porosty doubrav ze začátku holocénu (8 - 10 tis. let).

Přes Starhrad na Strečno

Skrz stromy se objevují pěkné výhledy na Domašínský meandr s protějším vrchem Domašín (575 m). Brzy jsem na pěkné vyhlídce, Starhrad v ranním světle ze které je vidět nejen Domašínský meandr, ale také ruina Starhradu zvaného také Varín, jenž se hrdě zvedá nad hladinou Váhu na strmém skalním bradle. Nyní po ránu je zalit načervenalým světlem vycházejícího Slunce.

Na hradě se zdržuji jen krátce, byl jsem tady již nesčetněkrát a na Martinské hole bych chtěl dnes dojít tak do tří hodin odpoledne. Přes rozcestí Podhradské (420 m) a po loukách s výhledy na hrad Strečno se dostávám do obce Nezbudská Lúčka (360 m).

Přes lávku nad řekou Váh přecházím na protější břeh do obce Strečno (370 m). Právě se na protější břeh vydává kompa vyzvednout jednoho nedočkavce. Pořizuji pár fotografií a pokračuji přes vesnici, která je připomínána již v roce 1321 jako součást Strečňanského panství. Stále se držím červené turistické značky (dálková trasa E3).

Přes sedlo Javorina na Minčol

Po velice strmém stoupání v lese (proč vedou zdejší lesní cesty po těch nejstrmějších spádnicích?) se konečně dostávám do otevřeného terénu pod sedlem Rakytie. Po pravici se otevírají pohledy na těžbou zbrázděný vrchol Polom. V kamenolomu na Polomu se začalo těžit v roce 1925. Vytěžený vápenec byl do roku 1981 do vápenky ve Varíne transportován lanovkami, po roce 1981 přepravu zajistil pásový dopravník. Necelé století kutání je na hoře znát, lom je viditelný i od nás z Beskyd.

Hrad Strečno tyčící se nad řekou Váh Polom je zvrásněn lomovou stěnou

V sedle Rakytie (709 m) je rozcestník, informační panel a turistický přístřešek, před kterým se nachází upravené ohniště. Na dalším úseku, jenž se zvedá jen pozvolna, snídám ostružiny, kterých tady zraje velké množství. Rozhodně je to lepší snídaně než nějaké studené párky s teplým pivem z nějaké umolousané hogofogo reštyky…

Konečně je tady sedlo Javorina (967 m), ze kterého je to deset minut na památník na Polomu. Chvíli zvažuji krátkou odbočku, ale posléze ji zavrhuji. Po obloze se honí mraky, podmračená obloha každou chvíli slibuje déšť. Spěchám proto dále na hřeben. Přes rozcestí Saračníky (1 010 m) se dostávám k dalšímu prudkému stoupání, které mi dává docela zabrat. Nejen díky své strmosti, ale také "díky" množství klestí, které tady zanechali lesáci. No a své polínko přidali i motorkáři, který turistický chodník rozryli jako kanci. V té kamenné drti a prachu se opravdu chodí "skvěle". Děkuji vám, "milí" motorkáři, "děkuji" vám, že ničíte zdejší přírodu.

Konečně mám to šílené stoupání za sebou. Dostávám se na úzký hřebínek s malými skalkami a velkými buky a javory. Krajinářsky pěkný úsek, byť je zatím bez výhledů. Přes Rázsošnou vede značka na vrch Úplaz (1 301 m), jenž je zcela porostlý borůvčím, které je nyní zbarveno do temně rudých barev. Smrky se mísí s jeřabinami, jejich plody ale již opadly. Vrchol také poskytuje první výhledy do kraje. Viditelnost je ale špatná, Javorníky a Beskydy již zakryla frontální oblačnost. Tady ale začíná prosvítat sluníčko.

Kousek pod Rázsošnou Na Úplazu již úřaduje podzim Cesta k Minčolu

Slunce zprvu zasvítilo hodně nesměle, nyní ale začíná krásně hřát. Toho nemohu nevyužít. Usedám do trávy a dávám si konečně opožděnou snídani. Dorážím poslední zásoby proviantu při poslední snídani tohoto devítidenního treku. Léto, které se za pár dní překulí do podzimu, ještě dokáže ukázat, kdo je tady pánem…

Přes Minčol na Krížavu

Další cesta vede po travnatých a "borůvkových" mýtinách střídajících se s porosty tvořenými převážně horskou smrčinou. Za zády zůstává kamenolomem rozrytý vrchol Polomu, vepředu se začíná rýsovat vrchol Minčolu. Tento úsek je velice pěkný, osobně jej mám velice rád. Krajina tady tak trochu připomíná krajinu Jeseníků. Již se objevuje i výhled k vrcholům Krížava a Veľká lúka, kruh se začíná uzavírat.

Javorníky se skrývají v mlze a mracích Balvany na hřebeni Lúčanské Fatry Minčol

Po krátkém sestupu do sedla Okopy (1 299 m) dělám krátkou fotografickou pauzu. Fotím zdejší kanón z II. světové války. Čekám na sluníčko, které se opět skrylo za mraky. Slunce ale na sebe nenechává dlouho čekat a opět vysvitá. A já mohu nacvakat pár snímků za světla, které jsem si pro tuto příležitost u svatého Petra objednával. Díky.

Následující stoupání na travnatý Minčol (1 364 m) má za sebou rychle. Opět se začíná zatahovat a navíc začíná opravdu silně foukat. Málem se mi v tom vichru nepodaří udělat záznam do vrcholové knihy, která se skrývala ve schránce na Minčolu…

Následuje sestup do sedla Prašivé (1 260 m), které se skrývá v lese a je chráněno před větrem. Alespoň nemusím vytahovat z batohu bundu. Další cesta vede přes louky a téměř po rovině. Lučnaté pasáže se v rychlém sledu střídají s remízky a porosty borůvčí, které mě provázejí přes vrchol Dlhá lúka (1 305 m) až na vrchol Zázrivá (1 394 m). Následuje dlouhá pasáž po oblém travnatém hřebeni, na kterém dnes potkávám první turisty. Z Polska…

Kanón pod Minčolem Krížava

Pak již následuje rozcestí Pod Krížavou (1 430 m) a vrchol samotné Križavy (1 457 m), ke kterému mě přivádí velice hluboké koryto - chodník, vymletý vodou. Nejvyšší bod ale přístupný není, neboť tady stojí budova televizního vysílače. Celý areál je pak obehnán plotem z betonových panelů, kolem kterých se dostávám až na rozcestí Križava, vysielač (1 457 m), kde se celý okruh uzavírá a kroky se spojují. Tady jsem před devíti dny začínal a dnes tady okruh končím.

Cesta končí, cesta začíná

Následuje již jen sestup k chatě Martinské hole, oběd a odjezd domů. Nutno dodat, že za slunečného počasí a modré oblohy. Opravdu neuvěřitelné. Po celou dobu mi přálo počasí, byť viditelnost nebyla úplně ideální. Pršet začalo až v noci po návratu do Ostravy a vytrvale pršelo celý následující den. V tomto počasí by se po karpatských hřebenech šlapalo opravdu špatně.

Loučení s poloninami Malá Fatry Krížava

Jsem spokojený, že se celý trek vyvedl a že jsem celou trasu absolvoval na jeden zátah. Nafotil jsem hodně přes tisíc snímků, o 160 z nich jsem se během devíti pokračování podělil s vámi. Vybavení nezklamalo, trasa se obešla bez puchýřů či jiných zdravotních komplikací. Trochu chybělo pivo a zázemí pro trekaře tak na polovině trasy. Přesto považuji tento trek za jeden z nejkrásnějších a nejinspirativnějších, který jsem kdy absolvoval.

Kilometráž deváté etapy

Bod na trase Prošlá trasa Převýšení
Starý hrad 3,5 km 20 m
Nezbudská Lúčka 6,5 km 100 m
Sedlo Rakytie 9,3 km 500 m
Sedlo Javorina 11,8 km 870 m
Minčol 15,5 km 1 300 m
Zázrivá 18 km 1 450 m
Krížava 19 km 1 500 m
Chata Martinské hole 21 km 1 500 m

KONEC

V současné době připravujeme dalších osm Karpattreků, které nás provedou těmi nejkrásnějšími a nejzajímavějšími oblastmi slovenských, ale také Moravských Karpat. Tímto posledním dílem se ale pro letošní rok neloučím, ještě připravuji článek s postřehy k prvním dvěma Karpattrekům. Postřehy ohledně vybavení, organizace i samotné realizace treků.

No a proč jsme se pustili do Karpattreků? Asi nejlépe to vyjádřil kamarád Miro, který se ke mně přidal při přechodu z Kremnických vrchů na Velkou Fatru. Každá doba má své. Dříve to byla cesta SNP, tak proč by to dnes nemohly být Karpatrreky? Po cestě SNP stejně téměř nikdo nechodí, málokdo pamatuje ony pohnuté doby. Proč by tedy Karpattreky nemohly být inspirací alespoň pro současné generace. Jsem si vědom, že určitě nepůjde o žádnou masovku, jak tomu bylo v době největší slávy cesty SNP, ale třeba budou Karpattreky inspirací alespoň pro tvrdé jádro současných trekařů.

Další související články:

+ Přechod Martinských holí aneb Fatransko-turčanský Karpattrek (1)
+ Malá Fatra, přechod hlavního hřebene pohoří
+ Jižní částí hřebene Martinských holí na vrcholu babího léta
+ Malá Fatra, levné ubytování a horské chaty, útulny
+ Příroda NP Malá Fatra, fauna a flóra
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
21.10.2012, 21:53 Michal | Trasa
22.10.2012, 08:23 -OB- | Otázkou je,
22.10.2012, 20:36 Michal | Alpy
21.10.2012, 21:49 Michal | Pěkný
22.10.2012, 08:19 -OB- | Ze železa


Reklama
Výběr článků
Hory Baumgartner překonal rychlost zvuku při stratosférickém skoku z výšky 39 km!
Hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
Hory Pohodová hřebenovka Malé Fatry, Fatransko-turčanský Karpattrek (8)
Reklama
Témata našich článků…
Slovenský ráj Barborka Sněžka Krkonoše, ubytování Karlštejn Téryho chata Říp Beskydy, ubytování Praděd Propast Macocha Skalnaté pleso Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Černé jezero Pieniny Šumava Velká Fatra Hukvaldy Lomnický štít Štrbské pleso Chopok
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Karpattreky Trek z Malé Fatry do pohoří Žiar, Fatransko-turčanský Karpattrek (2)
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Dvoudenní trek na Černou horu a Stoh dolinou Černého Čeremoše na pomezí Ukrajiny a Rumunska
4. České hory Dvoudenní přechod hlavního hřebene Hrubého Jeseníku
5. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist