Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 9.3.2022 , svátek má
Treking > Cykloturistika > Haná na kole, cykloturistika a cyklotrasy Česka

Haná na kole, cykloturistika a cyklotrasy Česka

Objevování Hané v sedle bajku, cykloturistika na "rovinaté" Hané

16.2.2010 | Josef Hebr

Pokud někdo prožil 17 let života na východním Slovensku a jeho zájmovou oblastí během té doby byly například Vysoké Tatry, Spišská Magura a Pieniny, Slovenský ráj, Muránska planina a další nádherná slovenská pohoří a posléze se přestěhuje na Hanou, utrpí ze začátku přirozeně "krajinný šok".

Typická krajina na Hané

Když však člověku otrne (a samozřejmě když má zájem), brzy zjistí, že i na Hané lze nalézt množství velmi pěkných a zajímavých míst a objevit nečekaně pestré formy krajiny. Je třeba k tomu málo, trochu volného čas , vlastní nohy (lépe však kolo), občas běžky a kupodivu někdy i plavidlo - kajak, kánoe či raft.

Kolem řek Bečva a Morava

Mnoho lidí si spojují Hanou pouze s úrodnými rovinami kolem řek Moravy, Bečvy a Hané a za "plnohodnotnou" považuje oblast kolem Olomouce, Litovle, Přerova, Prostějova a částečně Kroměříže. Etnografové s ohledem na nářečí, výskyt krojů, charakter zemědělské výroby, rozšiřují tento region od Šumperka na severozápadě po Zdounky na jihovýchodě. Haná je také územím, kde se stýkají dva horopisné celky - Český masív a Karpatská soustava. Jedná se sice jen o okrajové pahorkatiny, ale ty právě vnášejí pestrost a dynamiku do jinak fádní zemědělsky využívané krajiny.

Popravdě třeba přiznat, že Haná nevypadala vždy takto, vlastně ještě před sto lety (i když je zde prokázané husté osídlení již od dob paleolitu a všichni historičtí obyvatelé se na této krajině podepisovali intenzivním mýcením a žďářením) zde bylo množství lužních lesů hlavně kolem řek, hájů a mezí, bažin, rybníků i rašelinišť, řeky a potoky byly vodnatější, čistější a volně meandrovaly krajinou, komunikační síť nebyla likvidační pro mnoho forem života. Potřeby neustálého navyšování zemědělské produkce (a tvorby zisku z pěstování cukrovky, chmele a obilnin) udělaly z velké části tohoto regionu to, čím je dnes.

Zemědělská krajina Hané

Aspoň částečně původní vzhled krajiny zůstal zachovaný právě na zmiňovaných pahorkatinách, k Českému masívu patřícím výběžkům Drahanské vrchoviny a Zábřežské vrchoviny, Oderských vrchů, ke Karpatské soustavě zde patří Kelčská pahorkatina, Hostýnské vrchy a Vizovické vrchy, Chřiby a Litenčická pahorkatina. Nadmořská výška těchto oblastí na Hané se pohybuje od 200 do 500 m n.m., pouze v případě Drahanské vrchoviny a Oderských vrchů se lze dostat nad 600 m n.m. Tento velmi orientační přehled tedy naznačuje, že i na Hané lze leccos podniknout.

Z Prostějova do Čelechovic kolem Velkého Kosíře

Taková cesta z Prostějova do Litovle je za normálních okolností asi 27 km dlouhá i na koloběžce sjízdná záležitost, ale dá se z ní udělat velmi pěkný (a podstatně delší) nářez pro horáka nebo treka, pokud se naplánuje třeba okrajem Zábřežské vrchoviny. Tuto trasu jsem projel mnohokrát a doporučuji ji každému, kdo hledá nějaké nové zážitky. Takže z Prostějova se vyrazí po cyklostezce na sever do Smržic, Čelechovic a odtud dále stoupáme po zelené KČT kamenitou cestou kolem státního lomu a památníku F. Palackého, později po lesní asfaltce (stále rovně) se mine vrchol Velkého Kosíře (442 m n.m.), kterému se dnes nevěnuje pozornost, protože to hlavní teprve čeká.

Lesy

Stále rovně, teď už z kopce a stále lesem, nesmí se minout odbočka zelené KČT a po ní vpravo, místy poměrně náročný sjezd až na okraj Lhoty pod Kosířem. Odtud vpravo do Drahanovic. Tady se dá prohlédnout podle jména Černá, ve skutečnosti však bílá věž, pozůstatek středověké tvrze. Z jejího vrcholu je pěkný rozhled hlavně na východ na "pravou" Hanou. Pokračuje se dále zase chvíli odpočinkově po silnici do Náměšti na Hané až k Hornímu zámku (býval zde totiž ještě Dolní zámek, ze kterého je dnes sladovna), který patříval rodu Harrachů. Kolem něj, zříceniny středověkého hradu a potom přímo strmě dolů areálem amfiteátru po žluté KČT až do Terezského údolí.

Terezské údolí

Terezské údolí, přírodní rezervace o rozloze 789 ha, vyhlášená v roce 2006, je jednou z opravdu velmi pěkných oblastí Hané. Její přirozenou osou je říčka Šumice, pramenící v Bouzovské vrchovině severozápadně od rezervace. Do Terezského údolí vstupuje poblíž Laškova, opouští jej u Náměště na Hané, dále se vlévá do přítoku Moravy - Blaty. V době jarního tání nebo intenzivnějších srážek je zajímavá i pro vodáky (sjízdná na kanoi nebo kajaku). Nejvyšším vrcholem rezervace je Křemela (406,2 m n.m).

Zemědělská krajina

Cenné na rezervaci je to, že na malé ploše se vyskytuje množství biotopů - lesní, louky úpolínové a totenové, acidofilní doubravy, rokle, severní a jižní svahy, mokřady a říční niva. Toto spektrum tvoří vynikající životní podmínky pro množství vzácných rostlin a živočichů. Terezské údolí je také nesmírně zajímavé pro milovníky historie - zřícenina středověkého hradu a dva zámky v Náměšti na Hané, výšinné eneolitické hradisko na ostrožně Rmíz, rozsáhlá mohylová pohřebiště, objekt u Ludéřova, o němž se archeologové dohadují, zda se jedná o keltskou svatyni nebo švédské ležení, staré mlýny a komunikace.

Proti proudu Šumice

Přestože se dá rezervace projet po mnoha cestách, dnes to bude údolím stále proti proudu Šumice. Nejpěkněji zde je v době plného květu okolních luk nebo na podzim, když se zabarví listí stromů na svazích údolí. Rezervaci opustíme poblíž Laškova, kterým také projíždíme. V této obci, jejíž počátky se datují do 14. století, se nachází malý klasicistní, dnes účelově využívaný zámeček, na kterém je zajímavé, že v něm přespával v roce 1887 při příležitosti organizování vojenských manévrů sám mocnář.

Řeka Morava

Laškovem se projede a pokračuje po neustále sto