Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 8.1.2014 , svátek má
Reklama
Treking > Cykloturistika > Haná ze sedla bajku

Haná ze sedla bajku

Objevování Hané v sedle bajku, cykloturistika na "rovinaté" Hané

16.2.2010 | Josef Hebr

Pokud někdo prožil 17 let života na východním Slovensku a jeho zájmovou oblastí během té doby byly například Vysoké Tatry, Spišská Magura a Pieniny, Slovenský ráj, Muránska planina a další nádherná slovenská pohoří a posléze se přestěhuje na Hanou, utrpí ze začátku přirozeně "krajinný šok".

Typická krajina na Hané

Když však člověku otrne (a samozřejmě když má zájem), brzy zjistí, že i na Hané lze nalézt množství velmi pěkných a zajímavých míst a objevit nečekaně pestré formy krajiny. Je třeba k tomu málo, trochu volného čas , vlastní nohy (lépe však kolo), občas běžky a kupodivu někdy i plavidlo - kajak, kánoe či raft.

Kolem řek Bečva a Morava

Mnoho lidí si spojují Hanou pouze s úrodnými rovinami kolem řek Moravy, Bečvy a Hané a za "plnohodnotnou" považuje oblast kolem Olomouce, Litovle, Přerova, Prostějova a částečně Kroměříže. Etnografové s ohledem na nářečí, výskyt krojů, charakter zemědělské výroby, rozšiřují tento region od Šumperka na severozápadě po Zdounky na jihovýchodě. Haná je také územím, kde se stýkají dva horopisné celky - Český masív a Karpatská soustava. Jedná se sice jen o okrajové pahorkatiny, ale ty právě vnášejí pestrost a dynamiku do jinak fádní zemědělsky využívané krajiny.

Popravdě třeba přiznat, že Haná nevypadala vždy takto, vlastně ještě před sto lety (i když je zde prokázané husté osídlení již od dob paleolitu a všichni historičtí obyvatelé se na této krajině podepisovali intenzivním mýcením a žďářením) zde bylo množství lužních lesů hlavně kolem řek, hájů a mezí, bažin, rybníků i rašelinišť, řeky a potoky byly vodnatější, čistější a volně meandrovaly krajinou, komunikační síť nebyla likvidační pro mnoho forem života. Potřeby neustálého navyšování zemědělské produkce (a tvorby zisku z pěstování cukrovky, chmele a obilnin) udělaly z velké části tohoto regionu to, čím je dnes.

Zemědělská krajina Hané

Aspoň částečně původní vzhled krajiny zůstal zachovaný právě na zmiňovaných pahorkatinách, k Českému masívu patřícím výběžkům Drahanské vrchoviny a Zábřežské vrchoviny, Oderských vrchů, ke Karpatské soustavě zde patří Kelčská pahorkatina, Hostýnské vrchy a Vizovické vrchy, Chřiby a Litenčická pahorkatina. Nadmořská výška těchto oblastí na Hané se pohybuje od 200 do 500 m n.m., pouze v případě Drahanské vrchoviny a Oderských vrchů se lze dostat nad 600 m n.m. Tento velmi orientační přehled tedy naznačuje, že i na Hané lze leccos podniknout.

Z Prostějova do Čelechovic kolem Velkého Kosíře

Taková cesta z Prostějova do Litovle je za normálních okolností asi 27 km dlouhá i na koloběžce sjízdná záležitost, ale dá se z ní udělat velmi pěkný (a podstatně delší) nářez pro horáka nebo treka, pokud se naplánuje třeba okrajem Zábřežské vrchoviny. Tuto trasu jsem projel mnohokrát a doporučuji ji každému, kdo hledá nějaké nové zážitky. Takže z Prostějova se vyrazí po cyklostezce na sever do Smržic, Čelechovic a odtud dále stoupáme po zelené KČT kamenitou cestou kolem státního lomu a památníku F. Palackého, později po lesní asfaltce (stále rovně) se mine vrchol Velkého Kosíře (442 m n.m.), kterému se dnes nevěnuje pozornost, protože to hlavní teprve čeká.

Lesy

Stále rovně, teď už z kopce a stále lesem, nesmí se minout odbočka zelené KČT a po ní vpravo, místy poměrně náročný sjezd až na okraj Lhoty pod Kosířem. Odtud vpravo do Drahanovic. Tady se dá prohlédnout podle jména Černá, ve skutečnosti však bílá věž, pozůstatek středověké tvrze. Z jejího vrcholu je pěkný rozhled hlavně na východ na "pravou" Hanou. Pokračuje se dále zase chvíli odpočinkově po silnici do Náměšti na Hané až k Hornímu zámku (býval zde totiž ještě Dolní zámek, ze kterého je dnes sladovna), který patříval rodu Harrachů. Kolem něj, zříceniny středověkého hradu a potom přímo strmě dolů areálem amfiteátru po žluté KČT až do Terezského údolí.

Terezské údolí

Terezské údolí, přírodní rezervace o rozloze 789 ha, vyhlášená v roce 2006, je jednou z opravdu velmi pěkných oblastí Hané. Její přirozenou osou je říčka Šumice, pramenící v Bouzovské vrchovině severozápadně od rezervace. Do Terezského údolí vstupuje poblíž Laškova, opouští jej u Náměště na Hané, dále se vlévá do přítoku Moravy - Blaty. V době jarního tání nebo intenzivnějších srážek je zajímavá i pro vodáky (sjízdná na kanoi nebo kajaku). Nejvyšším vrcholem rezervace je Křemela (406,2 m n.m).

Zemědělská krajina

Cenné na rezervaci je to, že na malé ploše se vyskytuje množství biotopů - lesní, louky úpolínové a totenové, acidofilní doubravy, rokle, severní a jižní svahy, mokřady a říční niva. Toto spektrum tvoří vynikající životní podmínky pro množství vzácných rostlin a živočichů. Terezské údolí je také nesmírně zajímavé pro milovníky historie - zřícenina středověkého hradu a dva zámky v Náměšti na Hané, výšinné eneolitické hradisko na ostrožně Rmíz, rozsáhlá mohylová pohřebiště, objekt u Ludéřova, o němž se archeologové dohadují, zda se jedná o keltskou svatyni nebo švédské ležení, staré mlýny a komunikace.

Proti proudu Šumice

Přestože se dá rezervace projet po mnoha cestách, dnes to bude údolím stále proti proudu Šumice. Nejpěkněji zde je v době plného květu okolních luk nebo na podzim, když se zabarví listí stromů na svazích údolí. Rezervaci opustíme poblíž Laškova, kterým také projíždíme. V této obci, jejíž počátky se datují do 14. století, se nachází malý klasicistní, dnes účelově využívaný zámeček, na kterém je zajímavé, že v něm přespával v roce 1887 při příležitosti organizování vojenských manévrů sám mocnář.

Řeka Morava

Laškovem se projede a pokračuje po neustále stoupající okresce s minimálním provozem na severozápad přes Krakovec, kolem zemědělské usedlosti Rovina až na rozcestí před Bohuslavicemi. Zalesněné výběžky Zábřežské vrchoviny se střídajícími se poli a loukami opravdu nevyvolávají dojem žírné Hané. Na rozcestí se odbočí vpravo a po několika stovkách metrů vlevo po zelené KČT a opět proti proudu Šumice, která však je teď zatím ještě potůčkem v plínkách, se jede krásným lesem a po kraji luk s občasným zpestřením v podobě vývratu v cestě až do obce Luká. Zde se rozloučíme se zelenou KČT, vyrazíme na sever a u Božích muk před obcí Veselíčko odbočíme vpravo, po modré KČT nejprve do Ješova, posléze do Slavětína.

Výhledy

Přestože se pohybujeme v průměrné výšce "pouhých" 470 m n.m., otevírají se zde nádherné výhledy na Bouzovsko a Hrubý Jeseník. Nyní musíme přežít asi 2 km na "normální" silnici, ale na rozcestí Na Pindě odbočíme vlevo na sever opět na okresku, kterou ještě asi auta málo znají. Hned za lesíkem se nám naskytne asi nejkrásnější výhled dne, na horizontech se postupně seřadili masív Hrubého Jeseníku, zvlněná krajina CHKO Litovelské Pomoraví a jeho součást kopec Třesín (345 m n.m.), vyšperkovaný známými ale i dosud neznámými (zatím úplně neprobádané systémy jeskyní) přírodními výtvory Mladečského krasu.

Jeskyně

Svižným sjezdem přes Měrotín se dorazí až na silnici na úbočí masívu Třesína, směřující z Mladče do Loštic a na ní se odbočí vlevo, na západ. Po několika stovkách metrů se dorazí k osamělé budově, která je vlastně vstupem do dalšího jekynního systému Mladečského krasu, jeskyně Ve štole nebo také U Robinzona. Tyto jeskyně, objevené náhodně v šedesátých letech min. století, jsou veřejně nepřístupné, ale slouží jako místo experimentální speleoterapeutické léčby dětí s alergiemi nebo i jinými respiračními chorobami.

Třesín

Odtud se pokračuje dále po silnici až do Měníka (zde se otevírají také pěkné výhledy, hlavně na Zábřežsko), odkud nejprve po červené a následně po modré se krásnou lesní cestou místy s náročnějšími pasážemi objíždí severní úbočí Třesína. Cesta vede kolem několika krasových vyvěraček, malé jeskyně Podkova a také kolem několika romantických staveb, vybudované v 19. století Lichtensteiny, kteří se zde v Pomoraví snažili vybudovat obdobný přírodní park, jako je v Lednici. Jejich dílo však bylo definitivně znehodnoceno výstavbou necitlivě trasované rychlostní komunikace Olomouc - Mohelnice, která proťala toto krásné území.

CHKO Litovelské Pomoraví

Další zastávka na cestě

Po modré KČT se dorazí až na okraj Mladče a protože dnes zdejší známé jeskyně nejsou na plánu, pokračuje se odtud dále po modré, nejprve nadjezdem se překoná zmiňovaná rychlostní komunikace, dojede se k mostu přes Moravu, odkud je možné se pokochat pohledem na divoké neregulované řečiště Moravy. Stále rovně, až před Novými Zámky se odbočí po modré vlevo a odteď bude návštěvník ve stálém kontaktu s nádhernými lužními lesy a loukami CHKO Litovelské Pomoraví, hanáckými protipovodňovými hrázemi ještě ze středověku, občas se otevřou krásné výhledy na Moravu, na další romantické stavby (Obelisk a Chrám přátelství).

Nejprve lesními cestami stále po vcelku dobře sjízdné modré KČT až do Nových Mlýnů (kde se dá eventuálně dobře občerstvit v Rybářské baště), odtud opět chvíli po okreskách přes Doubravice do Moravičan, na jejím okraji kolem polderu (protipovodňová stavba) k lesu a odtud neznačenou lesní cestou na sever do Stavenic a dále do Úsova, kde se dá prohlédnout zámek. Z Úsova se již cestovatel začíná vracet na jih k hájovně Kluče. Protože zdejší lesy jsou protkány množstvím křížících se cest a svážnic a orientace by zde nemusela být jednoznačná, je nejjednodušší řídit se cykloturistickým značením.

Po cyklostezkách do Litovle

Od hájenky nejprve 7 km po 6026, od prvého rozcestí vpravo po 6051, to se ocitneme nad Rybářskou baštou, ale nepůjdeme se znovu občerstvovat, protože teď už čeká pouze dlouhá rovina (cyklostezka 51) až do Litovle. Cesta od hájenky se změní v opravdovou lahůdku, člověk může dle libosti obdivovat krásné lesy, slovanské mohyly, smírčí kříž, ale někdy si také užívat přítomnost malých krvežíznivých trapičů (bodavý hmyz), kterým se však dá ujet. Tentokráte se projede přímo Novými Zámky, bývalé šlechtické sídlo vedle cesty dnes slouží jako sociální zařízení.

Zámek

Litovel už je na dohled, zde si může upachtěný (občas pobodaný, poškrábaný a blátem postříkaný) ale i nadšený a spokojený cestovatel vybrat zařízení podle vlastního gusta, kde doplní kalorie a kvalitní tekutiny místní produkce. Takto pojatá cesta z Prostějova do Litovle měřila 90 km a v žádném případě ničím nepřipomínala nudnou a fádní krajinu, jaká by se běžně na Hané dala očekávat. Navíc po celé trase se nachází množství dalších přírodních výtvorů, historických objektů a zajímavostí, které je možné navštěvovat při dalších a dalších cestách tímto regionem v každém ročním období. Mnoho informací podávají také mapy KČT č. 51 1:50 000 Haná - Prostějovsko, Konicko a Litovelsko nebo např. cyklomapa SHOCART č. 146 1 : 60 000 Horní Pomoraví.

Domů se odtud pro jistotu vracívám tou cestou, která měří asi 27 km a dá se zvládnout i na koloběžce …

Lesy a louky Hané Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Nesmeky, k čemu slouží?
Hory Výstup na Velký Milič netradičně z Maďarska
Hory Góry Kamienne, toulky u našich severních sousedů
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
2. Ukrajinské Karpaty Přes Ploskou poloninu a údolím Černé Tisy do Jasině - dva dny sám v horách Zakarpatí
3. Karpattreky Beskydský Karpattrek (5), hřebenovka Kysuckých Beskyd
4. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
5. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist