Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Cookies  Ceník inzerce 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 12.9.2022 , svátek má
Treking > Cestování > Vodun - tradiční náboženství, kultura a umění s centrem v Beninu

Vodun - tradiční náboženství, kultura a umění s centrem v Beninu

Velmi rozvinuté komplexní náboženství s košatým obřadním systémem

1.9.2022 | Ondřej Havelka
Vodun

Vodun je tradiční západoafrické náboženství - vyznávané především (nikoli ale výlučně) etnikem Eweů - s mimořádně dlouhou a bohatou tradicí, za jehož rodiště i současné centrum je považován západoafrický Benin. Vodun přečkal christianizaci i islamizaci západní Afriky, přečkal rovněž velmi nepřátelský postoj někdejší beninské komunistické vlády a v současnosti zažívá nejen v Beninu novou vlnu zájmu.

Vodun

Jde o velmi rozvinuté komplexní náboženství s košatým obřadním systémem, jež sestává z rozličných (místních) kultů vázaných na konkrétní božstva - tzv. vodun. S vodunem jsem se opakovaně setkával zejména v Togu, Beninu a Nigérii, okrajově i v Burkině Faso a jižním Mali. Některá velmi podobná náboženství (např. thron, bori, jorubské náboženství, odinala a další), která mají téměř totožné obřady nebo věštecké techniky jsem rovněž sledoval v okolních zemích celé západní Afriky při svých opakovaných cestách mezi lety 2001 až 2019, kdy jsem v Africe v souhrnu strávil více než tři roky.

Vodun charakterizuje zbožšťování přírodních elementů, kultická úcta k zemřelým předkům a víra v duchy (vodun je v překladu duch, božstvo, nadpřirozená mocnost), kteří obývají předměty či přírodniny a mohou člověku (podle věřících tohoto náboženství) významně uškodit nebo jej naopak před nebezpečím ochránit. Ve vodunu existuje široká škála božstev vzniklá divinizací přírodních elementů nebo meteorologických jevů, která jsou podle místa výskytu a oblasti jejich kompetence rozdělována do tzv. rodin: nebeských božstev (dži-vodun), vodních božstev (to-vodun), zemských božstev (ai-vodun), božstev v rostlinách či zvířatech (atime-vodun) a osobních božstev.

Vodun

Za stvořitelskou dvojici zodpovědnou za stvoření světa, lidí i vodunů jsou považováni bohové Mawu a Lisa. Lisa měl prvního člověka vymodelovat z hlíny a božím dechem mu vdechnout duši. Nad stvořitelskou dvojicí Mawu a Lisa stojí v některých věroučných liniích nejvyšší bohyně Nana Buluku (nebo též Nana Buruku, Nana Baluku či Nana Buku). Nauka o nejvyšším Bohu je ovšem v regionech různá: setkával jsem se s totožnými, podobnými i zcela protichůdnými výpověďmi věřících i zasvěcenců.

V současné době má vodun v Beninu status oficiálního, vládou (široce) podporovaného náboženství, k němuž se podle sčítání obyvatel z roku 2019 hlásí 17,9 % z celkového počtu téměř dvanácti miliónů obyvatel. Mnoho beninských křesťanů a muslimů ovšem vodun vyznává spolu s křesťanstvím či islámem, případně v synkretické podobě.

Vícečetná náboženská identita je v subsaharské západní Africe běžná - jestliže v Beninu jsou tři nejrozšířenější náboženství křesťanství (ovšem v mnoha rozličných podobách a vzájemně nezřídka i nepřátelských církvích), islám (rovněž v mnoha naukových liniích) a vodun (v nespočetném množství kultů), nemálo Beninců mi při osobních rozhovorech sdělilo, že mají všechna tři náboženství v úctě a všem stejnou měrou věří. Běžnými jevy jsou vedle vícečetné náboženské identity rozličné synkretismy i eklekticismy. Na druhé straně jsou také někteří beninští křesťané (zejména z Nebeské církve Kristovy) a muslimové, kteří považují vodun za nepřípustné čarodějnictví a de facto satanismus a ostře se proti vodunu i synkretismům s jeho prvky vymezují.

Kdo a kde je vodun?

Vodunský kněz (vodunon) není věřícími chápán jako léčitel či duchovní učitel, ale jako prostředník mezi světem lidí a duchů, který dokáže odvrátit dotírající zlo (např. uhranutí - v západní Africe významně rozšířený druh útoku), dokáže však také za úplatu nasměrovat zlo proti nepříteli, a proto se jej lidé v těchto oblastech velmi obávají. Ovládá stejnou okultní sílu jako léčitel (obvykle ve prospěch klienta) i čaroděj (obvykle ve prospěch platícího klienta a v neprospěch označené oběti).

Vodun

Vodunský zasvěcenec disponuje schopností ovládat mocnou nadpřirozenou sílu či entitu - vodun - lokalizovanou v hliněných podobiznách, kde se uctívá, ve stromech či jiných přírodninách, nebo také ve specifické obrácené hliněné nádobě a přimět tuto sílu k jednání. Vodun se při náboženských rituálech "prochází" mezi lidmi, aby si "osedlal" vyvolené a vstoupil do jejich těl. Právě tento prvek je přítomný i v dalších okolních tradičních afrických náboženstvích a pod vlivem ducha (podle nich) může člověk dočasně prorokovat, léčit, vidět očima zvířat, odhalovat čarodějnictví nebo skryté příčiny nesnází společnosti.

Vodun často přebývá v hliněné podobizně, ke které a na kterou lidé přinášejí své oběti - zvířecí krev, alkohol, pokrmy, peníze aj. Například v případě vodun Legba to bývá přibližně půl metru vysoká hliněná tupě kuželovitá podobizna obklopená dary - krev se potom vylévá či kape přímo na ni. Tato obětní místa často působí velmi neuspořádaně (někdy připomínají i smetiště) a rozhodně mívají silnou atmosféru.

Vodunský zasvěcenec připravuje fetiše, nejčastěji dřevěné sošky (symbolika dvojčat opačného pohlaví je nejvýznamnější a nejmocnější) nebo vysušené části zvířat (dříve i lidí), začarované či přímo obydlené duchem, aby chránily domácnost proti případnému nebezpečí na duchovní rovině. V těchto předmětech ovšem podle zasvěcenců nesídlí samotný vodun. Vedle vodunských kněží - vodunon, bývají rozlišováni také věštci - bokononi, léčitelé - amawato a zasvěcenci - vodunsi. Někteří místo pojmu léčitelé hovoří spíše o čarodějích (angličtina tomuto dilematu unikla pojmem witchdoctor), neboť primárně neléčí, ale vysílají zlo proti označenému nepříteli nebo odrážejí zlo vyslané proti klientovi.

Léčitelé i čarodějové využívají sílu zvanou azě (okultní síla prostupující svět materiální i duchovní, jejíž využití umožňuje léčitelům a čarodějům dosahovat svých záměrů) a bo (s významem: kouzlo, kouzelné zaříkadlo, magická formule nebo magický recept), a dokonce i popularizátoři vodunu uvádějí, že hranice mezi léčitelstvím a čarodějnictvím je velmi tenká, snadno prostupná a v praxi zhusta prostupovaná. Nebudu zastírat: setkal jsem se i s temnou, útočnou tváří vodunu a z onoho úhlu pohledu dokážu pochopit ty, kteří označují azě za zlo, respektive působení zlého ducha. Na druhé straně jsem viděl vodunské obřady a rituály, ze kterých se věřící upřímně radovali a v dobrém sdíleli společnou víru. Zdá se, že naše kategorie dobra a zla k vystižení vodunské reality nedostačují. Podle mnohých výzkumů beninskou společnost a kulturu podstatně formuje tradiční léčitelství, vodun i útočné čarodějnictví, dnes také doplněné křesťanstvím a islámem.

Lidské oběti

Lidské oběti byly v Beninu zakázány teprve na začátku 20. stol. Například vodunské obřady při pohřbu krále v tzv. dahomejském období vyžadovaly stovky lidských obětí. Pro dosažení úrody se donedávna zaživa pohřbívalo dítě do půdy, pro zdar stavby se živé dítě pohřbívalo do základů, pro zajištění vláhy se vhazovalo do řeky a pro naklonění si mořského vodunu bylo dítě utopeno v moři. Části obětovaného lidského těla byly používány k výrobě fetišů. Tento způsob přípravy magických předmětů dodnes používají různé formy afrického čarodějnictví. Nejeden křesťanský misionář protestující proti těmto vodunským praktikám byl za svou kritiku ještě před sto lety promptně zahrnut mezi obětované.

Vodun

Dnes jsou lidské oběti nahrazeny zvířecími oběťmi a rozličnými potravinami: vodunská božstva podle tamější víry oběti - zejména zvířecí krev - potřebují, neboť ty jim dodávají moc a sílu; bez obětí mohou i zaniknout. Mezi nejznámější a nejmocnější voduny patří Dan, Heviosso, Hu, Sapata, Gu, Dangbe, Loko, Aidohwedo nebo Legba. Mimořádně zajímavá je skutečnost, že jednotliví voduni mluví odlišnými jazyky a vzájemně si nerozumí; prostředníkem, který rozumí všem jazykům v božské sféře, je rozporuplný vodun Legba.

Větších a menších vodunů je velké množství: každý kult konkrétního božstva - vodun - je organizován kolem hlavního kněze a posvátného místa, kde sídlí uctívaný vodun. Významnou roli v životě věřícího hraje lidský osud zvaný se a systém věštění fá. Tyto fenomény jsou velmi výrazné také u sousedního jorubského náboženství (osud ori a věštění ífá) i náboženství odinala (osud chi a věštění áfá). Pro vyznavače vodunu je se nahlíženo několika způsoby: (1) se jako osud jedince, (2) se jako osobní životní síla, a (3) se jako lidská duše. Osud člověka je podle vodunských věřících určen jeho osobním božstvem již před narozením a člověk by ho měl následovat.

Západoafrický vodun je znám také pod názvem vodou či voodoo a bývá zaměňován za haitský religiózní kult označovaný jako karibské (nebo též haitské či dominikánské) voodoo. Západoafrický vodun je starší původní tradiční náboženství, které se dostalo spolu s otroky do Karibiku, kde jeho synkrezí s katolickým křesťanstvím vzniklo karibské voodoo podobně jako brazilské candomble a kubánská santería. Žádný rozdíl mezi západoafrickým voodoo, vodunem, vodounem atd. není, jde pouze o způsob vyslovení různými jazykovými variacemi. V Guinejském zálivu toto slovo lidé vyslovují vodu, v českém jazyce se ustálila podoba vodun.

Magické sošky, masky, kri-kri a zangbeto

Důležitou součástí vodunské praxe jsou fetiše, do nichž se mohou nižší duchové - nikoli však samotní voduni - materializovat. Kromě fetišů - ochranných sošek nebo masek - zasvěcenci připravují ochranné amulety zvané kri-kri, což je malé kožené pouzdro zavěšované obvykle na krku, uvnitř něhož je začarovaný ochranný předmět nebo kouzlo zapsané na papíře, obvykle pokapané krví obětovaného kohouta. Kri-kri jsem nesčetněkrát zaznamenal nejen u vyznavačů náboženství vodun, bori, jorubského náboženství, ale ve značné míře i u západoafrických křesťanů a muslimů, dokonce i u Tuaregů na severu Mali.

Podobně jako v okolních tradičních náboženstvích existují i v rámci vodunu tzv. tajné společnosti, které mají ochrannou úlohu - v Beninu je známá společnost Zangbeto (v překladu "lidé noci"). Stejnojmenná maska, kterou obléká tanečník, je populární při vodunských slavnostech a festivalech. Zangbeto je vyrobeno tak, aby vytvářelo dojem, že se pohybuje a točí samo a uvnitř nikdo není. Lidé jsou ve výrobě zangbeto velmi vynalézaví a často dokáží vyvolat skutečné přesvědčení, že zangbeto tančí mezi lidmi samo, poháněno vodunem.

Vyprávění na závěr

Mnoho dobrodruhů či misionářů bylo v minulosti šokováno lidskými oběťmi a líčili ve svých textech své silně rozjitřené emoce. Podívejme se proto závěrem do beninské oblasti roku 1753 prostřednictvím vyprávění - jak mě napadlo v římské knihovně Angelicum - odlišeného kurzívou.

Vodun

Při svém studijním pobytu na Papežské univerzitě svatého Tomáše Akvinského v Římě v roce 2021 jsem našel starý latinský text uložený v oddělení Africa 1650-1800 A. D., Servus Oram. Přeložil jsem jej doslovně, aby nezaniklo nic z výpovědní hodnoty, kterou měl autor na mysli.

Já, Johanes, z Boží vůle kněz Kristův, následovník svatého učitele Dominika, byl jsem svědkem události hrůzné, ba pekelné, kterou nyní čtenáři vzácnému popravdě vyložím. Děs se bratře milý cestovati do země, kde samo peklo olizuje lid svým horkým plamenným jazykem, kde Satan - ten mazaný lhář a sodomista, ta rohatá ludra - vskutku po lidech prská zlo, kde kněží falešní v blátě hříchu topí člověka zatraceného. Já, Johanes, viděl jsem, jak zemřel černý král. Dne pátého po smrti krále sešlo se procesí nesmírné a ihned počal masakr nelidský. Na dvě stě otroků bylo podříznuto na hrdle svém, před tělem krále na loži dřevěném položeném. Jejich mrtvoly, mnohé stále cukajíce se, ponechány byly kolem těla vznešeného, těla královského. Přiváděny poté byly páry manželské z každé vesnice království toho a společně vražděny byly, vpichem nože špičatého do srdcí chudáků vedeného. A některým z nebohých obětí ten hrozný kat hlavu setnul a poté z ní oko vydloubl a mlaskavě si na něm pochutnával a řval hrozným řevem: krása, krása! Já, Johanes, z Boží vůle vírou obdarován, padl jsem na zem a vroucně se modlil za zastavení oné orgie pekelné. Můj bratr, Francesco, z Boží vůle rovněž následník Dominikův, nevydržel tu trýzeň a proti popravčímu vystoupil. Tu jej chytili pomahači katovi, za ruce a nohy jej vzali a na nejbližší strom velkými hřeby jako Krista přibili. I nechali jej vykrvácet svlečeného na slunci ohnivém a já nebyl s to mu život zachrániti. Posledními slovy vzýval Krista a žádal jej o odpuštění pro své vrahy, neboť byl si jist, že v omylu svém hříchem zaslepeni nevěděli, co činili. A s ukrutným smíchem po mém umírajícím bratru lidé kameny házeli a všemožně se mu vysmívali.

I přísahám na víru svou, že byl jsem přesvědčen o smrti své, mému bratru podobné. Ale z Boží vůle nestalo se tak. Kat pokračoval ve vraždění párů manželských, až došlo Vodun na děti z vesnice každé. A viděl jsem na oči vlastní, že kat onen si vraždění těch neviňátek tuze vychutnával, že jeho duše dávno peklu propadlá se radovala z každé další smrti, že byl nakonec zcela krví pokrytý, a že se olizoval jako čert a lízal si krev oněch neviňátek z rukou svých a mlaskal jako ďábel, a že prahnul nořit nůž svůj obětní do dalších tvorů Božích, a že pět mužů muselo jej nakonec klacky umlátit, jinak by kat ten zběsilý - Bůh je mi svědkem - zabil všechny přítomné. I tak zemřelo podle počtů mých na pět set devadesát pět lidí černých a ukřižován byl jeden člověk bílý, bratr můj. Tato strašlivá událost, jenž oslavou zvána byla, tato lázeň krvavá, jenž do ruda zbarvila prostor celý kolem zesnulého krále, vryla do mé duše hluboké šrámy a mé sny za nocí následujících proměnila v děs a hrůzu, která nikdy neskončí, než mé srdce spočine v Bohu, počátku i cíli našem. Naše cesta misijně úspěšná nebyla, neboť lidé tam dávno peklu propadli a obrátit se k Bohu nikterak nechtěli. Vrátil jsem se sám, ve zdraví těžce podlomeném, s duší těžce raněnou, s touhou setrvati po zbytek života v civilizaci křesťanské, kde se lidé stejné víry vzájemně nevraždí. Tak píši, abych poutníky varoval, před cestou do končiny pekelné. Bratr Johanes, léta páně 1753.

  • Další zajímavý článek k tématu naleznete například tady.
Vodun Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama


Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Jeseníky, ubytování Soumrak Luční bouda Velká Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Krkonoše, ubytování Spacáky Vysoký vodopád Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Cvilín Chata Šerlich Bouda Jelenka Karlštejn Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist