Ukrajina: povrch a vodstvo, přírodní poměry

Počasí, geografie, přírodní poměry a ambasáda ČR

Ukrajina je země ležící ve východní Evropě. Na východě hraničí s Ruskem, na jihozápadě s Moldavskem (včetně Podněstří), Rumunskem, na západě s Maďarskem, Slovenskem a Polskem, na severu s Běloruskem. Jižní hranice je tvořena Černým a Azovským mořem, které odděluje poloostrov Krym. Na Dněpru, největší ukrajinské řece, leží také hlavní město Kyjev. 28.2.2005 ukrajinská strana jednostranně zrušila vízovou povinnost pro občany ČR k cestám na Ukrajinu v celkové délce pobytu do 90 dnů.

Počasí a klima na Ukrajině

Ukrajina leží v mírném podnebném pásu, s výjimkou úzkého pruhu mezi Černým mořem a Krymskými horami, kde zasahuje pás subtropický. Zima je zde většinou velmi chladná, nejstudenějšími měsíci jsou prosinec, leden a únor, kdy teploty klesají až pod -10 °C. Léto je naopak velice teplé, na jihu až horké. Nejvyšší teploty bývají v červnu, červenci a srpnu a činí 25 °C. Nejvyšší úhrn srážek vykazují Karpaty s 1 500 mm ročně. Na břehu Černého moře je pak tento nižší - do 300 mm.

• Aktuální počasí na Ukrajině

Geografie Ukrajiny

Ukrajina je po Rusku druhým největším státem Evropy. Bývá přiřazována k východoevropským státům, ale její nejzápadnější regiony jako Halič nebo Zakarpatí náleží kulturně a historicky ke střední Evropě.

Střední a východní Ukrajina zaujímá jihozápadní část rozlehlé Východoevropské roviny. Povrch je tvořen především vysočinami a pahorkatinami či náhorními plošinami přerušovanými údolími řek, která jsou typická především pro přítoky Dněstru v Podolí. Na jihu země se rozkládají rovinaté stepi. Druhá větší rovinatá oblast je tzv. Polesí při hranicích s Běloruskem. Největšími pohořími jsou Karpaty na jihozápadě země (nejvyšším vrchem je Hoverla s 2 061 metry) a Krymské hory na jihu Krymského poloostrova, jejichž nejvyšší vrcholky dosahují 1 500 m. Poloostrov Krym je se zbytkem pevniny spojen Perekopskou šíjí.

Většina řek patří do úmoří Azovského a Černého moře. Nejvýznamnější řekou je Dněpr, který protíná Ukrajinu ze severu na jih a dělí ji na dvě části, "levobřežní" a "pravobřežní". Velké řeky jsou využívány jednak pro lodní dopravu, jednak jako zdroj energie. Zejména na Dněpru bylo vybudováno několik velkých přehrad s hydroelektrárnami, z nichž nejznámější je DněproGES v Záporoží. Největší přehradní nádrží je Kremenčucká vodní nádrž.

Největší ukrajinská jezera jsou v Budžaku v údolích Dunaje (Jalpuh, Kahul). Větší jezera se rozkládají na pobřeží Černého a Azovského moře. Největší z nich je Dněsterské (360 km²), což je současně největší neumělá vodní plocha Ukrajiny. V ukrajinských Karpatech je nejvýznamnější jezero Siněvir.

Ambasáda ČR na Ukrajině

• Ambasáda České republiky na Ukrajině

Další související články: