Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 5.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Cestování > Kakadu, národní park v Austrálii

Kakadu, národní park v Austrálii

národní parky Austrálie

10.1.2007 | Elena Háblová

Je jedním z největších a nejkrásnějších národních parků světa. Byl vyhlášen 5.3.1979 z důvodů ochrany nejen přírodního, ale i kulturního bohatství. Rozprostírá se na ploše 17 552 km2 a je biologicky nejpestřejší částí australského světadílu. Na jeho území jsou všechny základní krajinné typy tropické Austrálie: pobřežní mangrovy při zálivu Van Diemen s širokými deltami řek, travnaté nížiny s močály, jezery, meandrujícími řekami a lesy, skalnatá úbočí zlomového pásma porostlá eukalypty a nakonec i skalnatá, zalesněná náhorní plošina Arnhemské země.

Kakadu

Všechny tyto navzájem tak odlišné přírodní celky podléhají cyklu extrémních klimatických období – období sucha a období dešťů. Z vnitrozemí vede do národního parku jediná přístupová cesta. Je to slavná Stuart way, protínající celý kontinent od jihu k severu. Kopíruje trasu jihoaustralské Velké severní výzkumné expedice, která pod vedením jednoho z největších australských cestovatelů Johna McDonalla Stuarta, poprvé našla schůdnou cestu z Adelaide až k Indickému oceánu.

To se stalo v roce 1862 a Stuartovi vynesla tato v pořadí již třetí expedice věhlas po celém světě, ale také vážně podlomené zdraví. Vracel se z tropického severu neschopen vlastní chůze na jakémsi primitivním vozíku taženém dvěma koňmi. Tři roky po svém triumfu zemřel v Anglii v bídě a zapomění.

Dnes je Stuart way hlavní tepnou australského vnitrozemí a kromě obrovských náklaďáků s třemi návěsy je hojně využívána turisty. Ti, kdož míří do Kakadu, musí v osadě Pine Creek odbočit na Kakadu way a asi po 50 kilometrech narazí na vstupní bránu. Zabloudit není možné, protože australské značení turistických cest je bezchybné. Vstupenka do parku stojí 16,25 dolaru a platí 7 dní. Patří k ní i brožura s podrobnými plány všech turistických tras a kempů v Kakadu.

Celé území Arnhemské země, nejsevernějšího poloostrova Austrálie, patří v dnešní době domorodcům z původního kmene Gagudžu. Zkomolením tohoto slova vzniklo jméno Kakadu. Domorodci území Kakadu pronajímají ředitelství národních parků. Mnoho černých Austrálců pracuje v parku jako průvodci a jsou ochotni se o nevšední a hluboké znalosti krajiny i historie podělit s návštěvníky. Doufají, že turisté ocení zdejší přírodní a duchovní hodnoty a naučí se je respektovat.

Na sedmi stech místech v Kakadu byly na skalách objeveny domorodé kresby, nejstarší z poslední doby ledové. Předkové dnešních domorodců přišli do Austrálie před 40 000 lety z Jihovýchodní Asie. Umožnil jim to pevninský most mezi Novou Guineou a Austrálií, který v té době vznikl výrazným poklesem hladiny moře. Díky těmto vzácným kresbám je Kakadu na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Kresby zachycují nepsanou historii domorodých obyvatel, kteří neznali písmo. Své legendy uchovávali ústním podáním, tancem a kresbami vytvořenými směsí okru a zvířecí krve. Většina kreseb, které se překrývají i v několika vrstvách, však zobrazuje zvířata. Když se úlovek vydařil, měl lovec právo jej vypodobnit na skálu. Přitom samotný proces tvoření byl důležitější než výsledek, kresba je samotný duch zvířete. Podle zobrazených zvířat lze usuzovat i na dobu vzniku a stáří uměleckého díla. Některá ze spodobněných zvířat již byla vyhubena, například vačnatec ďábel medvědovitý, který z Austrálie nenávratně zmizel.

Krokodýl

Dnes žije v Kakadu asi 60 druhů savců, 280 druhů ptáků, 100 druhů plazů a odhadem asi 10 000 druhů hmyzu. Díky přírodní a klimatické rozmanitosti podporované tropickými teplotami daří se tady nevídanému množství rostlin a zvířat. Dalo by se říci, že zde roste vzorek téměř všeho rostlinstva tropické severní Austrálie. Nejpodivnějším z typických tvorů je agama límcová. Je zcela neškodná, ale když je vyplašena, podobá se malému zuřícímu drakovi. Dokáže roztáhnout kůži volně visící kolem krku do obrovského límce a vztyčená na zadních nohách se snaží vetřelce zastrašit.

Do Kakadu se jezdí především za krokodýly, a to krokodýly volně žijícími. Ti nemají zapotřebí žádných zastrašovacích prostředků. Budí respekt svým samotným vzezřením a rozhodně není radno riskovat. Na souši je krokodýl málo pohyblivý a klidně se válí v bahně v bezprostřední blízkosti ptáků. Jeho lovištěm jsou kalné vody řek. Dokáže se nepozorovaně ukrýt i v třiceticentimetrové hloubce a prudkým vymrštěním zaútočit na kořist stojící na břehu. Snad žádného zvědavého Čecha nenapadne chodit těsně kolem vody a píchat do ní klackem, jestli tam není krokodýl.

Ani koupání v přírodních jezerech není bezpečné, pokud to místo není přímo ke koupání určené. Přestože se tři téměř rovnoběžně protékající řeky nazývají Západní, Jižní a Východní Aligátoří, nežije v celé Austrálii ani jeden aligátor. V této oblasti se vyskytuje obávaný krokodýl mořský ve stojatých vodách a ústích řek. Dorůstá délky 3 – 7 metrů a může vážit až jednu tunu.


Zobrazit místo NP Kakadu, Austrálie na větší mapě

V 60. letech 20. století byl málem vyhuben pro svoji cennou kůži. Dnes je chráněn a jeho stavy se rychle obnovují. Tento největší plaz na světě, láskyplně nazývaný "saltie" je proslulý svou agresivitou. Svou přezdívku si vysloužil, protože miluje jako jediný z krokodýlů život v brakické vodě. Dokonce bývá viděn i v moři. V nejsevernějším cípu Kakadu zvaném Top End je nejhustší koncentrace krokodýla mořského na světě, a tomu odpovídá i hustota varovných cedulí na březích. Méně útoční sladkovodní krokodýli Johnsonovi jsou dlouzí necelé dva metry a jejich úzké čelisti jsou uzpůsobeny k lovu ryb.

Na rozdíl od "saltie", který obývá slanou i sladkou vodu po celé jihovýchodní Asii, je "freshie" výlučně australským druhem. Přezdívka je odvozena od anglického fresh water. K popularitě Kakadu přispěly i filmy o Krokodýlu Dundeem, které jsou zčásti inspirovány životem skutečného muže. Ten zemřel v roce 1999 při přestřelce s policií.

Každopádně nejbezpečnější způsob, jak se v národním parku Kakadu potkat s krokodýlem, je využít některou z mnoha nabídek výletních lodí na řece Yellow. Během dvouhodinové plavby mají turisté možnost seznámit se s velkým množstvím ptáků obývajících pobřežní vegetaci a z bezpečí paluby si z bezprostřední blízkosti prohlédnout odpočívající krokodýly.

Západ Slunce

Austrálie má víc než 500 národních parků rozesetých po celém území. Daleko předčila všechno, co kdy bylo uděláno pro ochranu životního prostředí. Všechny tyto oblasti spravuje federální vláda, schopná zajistit dodržování směrnic, které byly vydány na jejich ochranu. Na tomto kontinentě pochopili, že záchrana přírody má smysl.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Austrálie a Nový Zéland, obecné informace
+ Národní park Egmont, Nový Zéland
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Baranec Štiavnické vrchy Krkonoše, ubytování Radegast Pravčická brána Kvarky Žiarska chata Klíč Beskydy, ubytování Poledník Závojový vodopád Maroko Jeřáb Merkur Sovinec Jupiter Poľana Soos Lužické hory Starý Jičín Fáze Měsíce Rešovské vodopády
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
2. Ukrajinské Karpaty Přes Ploskou poloninu a údolím Černé Tisy do Jasině - dva dny sám v horách Zakarpatí
3. Karpattreky Beskydský Karpattrek (5), hřebenovka Kysuckých Beskyd
4. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
5. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
Reklama
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist