Austrálie a Nový Zéland, přírodní poměry zemí

Geografie, hory, pouště a příroda, podnebí - Austrálie a Nový Zéland

Austrálie

je se svou rozlohou 7 682 300 čtverečních kilometrů nejmenším světadílem naší modré planety. Pokud jde ale o její přírodní skvosty, rozhodně se k nejmenším světadílům řadit nedá. O tom se "učená" Evropa mohla dozvědět až od jejich prvních objevitelů. Prvním, kdo prokazatelně spatřil australský kontinent byl v březnu roku 1606 holandský kapitán Willem Jansz.

Jižněji ležící Tasmánii jako první spatřil až v roce 1642 Abel Tasman. Podrobnější průzkum australského pobřeží vykonal v roce 1770 až britský mořeplavec, jehož jméno se nesmazatelně zapsalo do kroniky zámořských objevů. Byl to James Cook (1728 – 1779). Austrálie však již dávno před tím byla osídlena lidským rodem. Asi před 40 000 lety sem přišli z jihovýchodní dnešní australští černoši – Aborgines.

Austrálie je dnes federací šesti států, dvou pevninských a několika ostrovních teritorií. Se 17 870 000 obyvateli je tak (po Antarktidě) nejřidčeji osídleným kontinentem. Mezi svazové státy patří Viktorie a Nový Jižní Wales, Queensland, Západní a Jižní Austrálie a ostrov Tasmánie. K pevninským teritoriím patří Severní teritorium a Území hlavního města Canberra. Canberra má pouze 320 tisíc obyvatel. Největšími městy jsou ale Sydney (3 720 tis.), Melbourne (3 130 tis.), Perth (1 960 tis.), Brisbane, Adelaide a Newcastle.

Austrálie je nejméně hornatým kontinentem. Nejvyšší vrchol – Mount Kosciusko dosahuje výšky jen 2 230 metrů. Nejnižší bod kontinentu se nachází u Eyreova jezera (-16 m). Nejdelší australskou řekou s 3 780 kilometry je Murray-Darling. Co na Austrálii zaujme určitě každého - zdejší endemická fauna. Naprostá většina původních savců jsou vačnatci. Například medvídek koala, klokan, vačice a vombati. Ještě pozoruhodnějšími jsou vejcorodí savci jako je ptakopysk a ježura. Méně příjemnou je skutečnost, že se v Austrálii nachází i osm z deseti nejjedovatějších druhů hadů na světě.

Nový Zéland

Nový Zéland je samostatným ostrovním státem s rozlohou 267 515 čtverečních kilometrů a asi 3,6 mil. obyvatel. Leží v Tichém oceánu asi 1 600 kilometrů jihovýchodně od australské pevniny. Je tvořen Severním a Jižním ostrovem. K Novému Zélandu patří i několik zámořských teritorií, například Cookovy ostrovy.

První osídlenci dorazili na ostrovy někdy v období let 800 až 1000 n.l., dnes známí jako Maorové. Pravděpodobně sem připluli z polynéských ostrovů. Prvním Evropanem, který sem zabloudil byl Holanďan Abel Janszoon Tasman. Podrobněji ostrovy prozkoumal až britský mořeplavec James Cook. Ještě později se na Novém Zélandu usazovali lovci velryb. V roce 1841 se Nový Zéland stal korunní kolonií.

V roce 1907 byl kolonii udělen statut dominia po té, co se na ostrovech stále hlasitěji ozýval požadavek práva na sebeurčení. Dnes je Nový Zéland konstituční monarchií. Hlavou státu je britská královna, která je zastupována guvernérem. Vláda je ale soustředěna v rukou Sněmovny reprezentantů, což je v podstatě jednokomorový parlament. Hlavním městem Nového Zélandu je Wellington (260 tis.). Dalšími velkými městy jsou Auckland (900 tis.), Christchurch (310 tis.) a Hamilton.

Nejvyšším vrcholem Nového Zélandu je Mount Cook (3 764 m), který leží na Jižním ostrově. Na Severním ostrově je nejvyšším Ruapehu (2 797 m). Podobně jako v Austrálii tady žije množství endemických zvířecích i rostlinných druhů. Typickým představitelem plazů je určitě haterie novozélandská, která jinde vyhynule už před asi 60 milióny let!

Populárním je i pták kiwi a papoušek kea, který je největším druhem papouška na světě. V minulosti tady žil až tři metry vysoký běhavý pták moa, ale ten byl bohužel před několika stoletími vyhuben domorodci. Ještě v době Jamese Cooka se tady ale měl vyskytovat. Z rostlin se tady vyskytuje jižní druh buku, smrk kauri i stromovité kapradiny.