Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 16.12.2016 , , svátek má
Treking > Soutěže > Alvand peak a Mount Damavand - posvátné hory Persie

Alvand peak a Mount Damavand - posvátné hory Persie

Treking s Tilakem 2014, soutěžní článek č. 4

19.9.2014 | Bohuslav Kramoliš

Alvand peak (3 428 m) je jedna z nejslavnějších hor Íránu a nejznámějším vrcholem horského pásma Kuh-e Alvand, označovaného taktéž jako Alvand Kuh, nebo Alwand. Pásmo leží v pohoří Zagros v blízkosti města Hamedan. Nejvyšší stejnojmenná hora Kuh-e Alvand (3 570 m), známá také jako Char-Gholleh, je však od vrcholu Alvand peak vzdálená téměř 14 km jihovýchodním směrem.

Cestou na hřeben kolem oblíbeného místa Kivarestan

Vrchol Alvand peak je tvořen skalnatým útvarem v podobě sedícího lva a je opředen mnoha pověstmi. Na hoře měl taktéž přebývat legendární středověký básník a derviš Baba Taher zvaný Oryán, za kterým měli na vrchol vystupovat poutníci z celé země, když ho chtěli požádat o radu. V okolí hory se nachází různé starověké nápisy a skalní rytiny, z nichž nejznámější naleznete v údolí Ganj Nameh.

Z tohoto údolí vede k vrcholu také výstupová trasa. Je poměrně snadná a v létě se dá "na lehko" bez problému zvládnout i se sestupem za jeden den. Pokud si ale chcete užít vícedenní přechod, nebo máte v plánu vyšplhat i na Kalaq Lan, pak doporučuji kamennou útulnu pod zmíněným vrcholem.

Čtěte také: Minovými poli na irácký Halgurd, netradiční turistika s nádechem…

Do Teheránu letíme z Prahy s přestupem v Istanbulu. Vstupní víza získáváme přímo na letišti Imama Khomeiního rychle a bez problémů za poplatek 50 €. Při následném odbavení ale dostáváme o jednu krosnu méně, a tak po vyřízení reklamace odjíždíme z letiště se smíšenými pocity a s trochu uspěchaným taxikářem do centra.

Ve městě navštívíme Mahmuda, kamaráda našeho průvodce, u kterého si po zbytek dne uschováme naše zbylé krosny a vydáme se na letmou obhlídku města. Vyměníme dolary, nesmí chybět návštěva památníku Islámské revoluce na Azadi square, Velké mešity, bazaru i čajovny.

Po poradě v čajovně posouváme plán výstupu na Damavand z důvodu chybějícího vybavení do nízkých teplot na další týden. Snad se reklamaci s batohem podaří vyřešit brzy. Náš průvodce Silvestr si doplňuje provizorní výbavu částečně na trhu, z části domlouvá zápůjčku od íránských známých a padá rozhodnutí vyrazit nejprve na méně náročnou horu Alvand.

Skalnatý vrchol Kalaq Lan

Cestou k Mahmudovi pro bagáž dokupujeme potřebné zásoby na dvoudenní trek a po rozloučení vyrážíme taxíkem a následně nočním autobusem z hlavního terminálu směrem město Hamedán. V Hamedánu jsme něco před třetí hodinou ranní. Zde se potkáváme se Silvovými přátely, kteří mu přivezli část věcí potřebných na trek. Cestou pod Alvand ještě kupujeme benzín do vařiče a sháníme vodu.

Nad ránem se dostáváme do výletního místa Íránců v údolí Ganj Nameh, ze kterého vyráží pod vrchol lanovka, nachází se tady kemp, stánky s občerstvením, bobová dráha a další atrakce. Zde na chvíli uléháme do spacáků. Po osmé hodině nás ale budí ruch v kempu, a tak balíme věci a vyrážíme směrem k vrcholu.

Stezka se zpočátku line údolím kolem potoku, občas mineme menší vodopád. Snažíme se nastoupat co nejvíce výškových metrů, dokud má ovzduší přijatelnou teplotu. Na piknikovém místě zvaném Kivarestan se chodník od potoku odklání a pokračuje pod lanovkou, až následně zmizí ve strmém svahu pod chatou Íránské horolezecké federace. Teprve v jejím stínu si dáváme malou snídani a od správce chaty dostáváme zdarma mapu okolí.

Sedící lev na Alvand peak 3 428 m

Po krátké přestávce pokračujeme pěšinou v mírném stoupání, nalevo pod námi míjíme planinu Meydan-e Mishan s horní stanicí lanovky a stánky s občerstvením. Šlapeme vzhůru kolem potůčku k zelenému údolí s názvem Takht-e Nader s pasoucím se dobytkem a cestou potkáváme vracející se íránské turisty, převážně ženy, se kterými se zdravíme. Ujišťují nás, že jdeme správně a tak se s těžkým krokem a se sluníčkem v zádech suneme dále do sedla pod Alvand.

Ze sedla je už v dáli vidět útulna Íránské horolezecké federace ležící pod vrcholem Kalaq Lan. Příjemnou chůzí traverzem míjíme íránského baču se stádem ovcí a koz, který nás zve na noc do svého příbytku. S díky se s ním loučíme a pokračujeme k chatě. Zanedlouho již sedíme na terase útulny a dopřáváme si krátkého oddechu před závěrečným výstupem.

Pohled z Kalaq Lan na sedlo s útulnou a protější Alvand peak

Krosny necháváme odpočívat v přítmí útulny a poslední úsek výšlapu si užíváme "na lehko". Cestou k Alvand peak (3 428 m n.m.) přibíráme i sousední, téměř stejně vysoký vrchol, tyčící se asi 150 metrů vedle. Z něj se nám otevírají fantastické výhledy na protější hřeben s vrcholem Kalaq Lan a do hlubokého údolí Dozakh Darreh. Co nevidět ale skáčeme lvovi po hlavě, skalnatý vrchol má podobu sedícího lva a Íránci ho vnímají jako jednu z několika svých posvátných hor.

Z Alvand peak je nádherný výhled na Hamedán s přilehlým údolím Ganj Nameh. Cestu zpět k chatě si zkracujeme traverzem mezi skalisky. Chodník tady sice žádný nevede, ale po obrovských balvanech posázených ve svahu se dá docela dobře skákat.

Horský hřeben Kuh-e Alvand

Na terase útulny vaříme čaj a čínské polévky, pramen kousek pod chatou využíváme k lehké koupeli a k praní svršků. Během večera dorazí k útulně ještě několik Íránců, z nichž dva zůstávají přes noc. Jejich večerní, ani ranní motlitby nás ale nijak neruší, a konečně si po dvou dnech zaslouženě užíváme delšího spánku.

Ráno se po snídani loučíme s našimi spolunocležníky a stoupáme směrem ke skalnatému vrcholu Kalaq Lan (3 350 m), zvedající se na hřebenu nad útulnou. Odtud se vydáváme nenáročnou hřebenovkou na zbytek treku okolo Alvandu.

Chodník se místy ztrácí v porostu bodláčí a jiné pichlavé květeny, po čase se ale začínají objevovat kamenní mužíci, kteří nám udávají směr další chůze. Závěrečná část treku vede spíš po kozích než turistických stezkách, i tak kolem jedné hodiny odpolední nasedáme ve spodní stanici lanovky v údolí Ganj Nameh do taxíku a odjíždíme do centra Hamedánu.

Sestup do údolí Ganj Nameh

Následující dny jsou ve znamení poznávání kurdských vesniček posazených hluboko v horách v blízkosti irácké hranice. Projíždíme serpentinami přes ostré hřebeny a hluboká údolí hypnotických kurdských hor, občas zastavíme u místních na čaj a vstřebáváme zdejší jedinečnou atmosféru.

Mount Damavand, íránsky Kúh-e Damávand - je národním symbolem a obdobně jako Alvand posvátnou íránskou horou. S výškou 5 610 m je nejvyšším vrcholem Íránu i všech zemí Blízkého východu a druhá nejvyšší sopka na severní polokouli. Najdete ji v pohoří Elborz poblíž jižního pobřeží Kaspického moře v provincii Mazandarán, asi 70 km severovýchodně od íránského hlavního města Teherán.

Mount Damavand z jihu

Vzhledem k výskytu aktivních fumarol a horkých pramenů na jejích svazích, se jedná o potenciálně aktivní stratovulkán, jehož poslední erupce se odhaduje na dobu před 7 300 lety. Damavand je významná hora v perské mytologii. Jedna z nejslavnějších legend o lukostřelci Arašovi popisuje, jak nejlepší střelec té doby vylezl na jeho vrchol, aby odtud vystřelenými šípy určil nové hranice starověkého Íránu. Podle jiných zoroastrijských textů byl tříhlavý drak tyrana Aži Daháka (jinak taky Zahhák) přikován k Damavandu, aby zde zůstal až do konce světa.

Damavand je taktéž symbolem íránského odporu proti zvůli a cizí nadvládě v perské poezii a literatuře. Na vrchol vede několik různě náročných výstupových tras, z nichž jsou na některých postaveny útulny a chaty. Mezi nejznámější trasy patří: jižní cesta, severní cesta, východní cesta, západní cesta a severozápadní cesta.

Pouť na Damavand zahajujeme ve městě Sanandaj, hlavním městě íránské provincie Kurdistán. Do Sanandaje přijíždíme z Marivanu kolem třetí hodiny odpoledne. Zakoupíme jízdenky na noční bus do Teheránu a jdeme navštívit muzeum kurdské kultury v centru města. Projdeme se bazarem, kde dokupujeme zásoby pro výstup na Damavand a den završíme posezením v čajovně.

Hluboko pod námi tábor Bargah

K večeru přejedeme na autobusový terminál, ze kterého pokračujeme sedmi hodinovou cestou VIP autobusem do Teheránu. Cesta je příjemná, polohovatelné sedadla umožní docela pohodový spánek, svačinku co dostáváme na cestu ani nestihnu sníst.

Ráno mě stevard budí narovnáním opěrky sedadla na teheránském terminálu Azadi. Přesedáme na taxík a vyrážíme pod Damavand. Řidič nás sice nejdříve veze do stejnojmenného města od našeho cíle vzdáleného asi 40 km, cestou se ale vše vysvětlí a tak kolem osmé vystupujeme ve vesnici Reyneh, kde začíná jedna z výstupových tras. Ve zdejším šopu kupujeme snídani a domlouváme odvoz k odbočce do hor.

Rozhodli jsme se, že trasu do základního tábora Gusfand Sara (3 040 m) zvládneme pěšky. Cestou po kamenité prašné silnici nás míjí několik terénních aut naložených turisty, kteří chtějí pošetřit síly před samotným výstupem na vrchol. Cesta se klikatí po jižním svahu Damavandu a my obtěžkáni dvaceti kilovými krosnami kráčíme pod palbou slunce ke svému cíli.

Napravo od nás míjíme ledopád Abshar-e Yakhi

Základního táboru dosahujeme kolem poledne. Nachází se zde několik stavení, stánek s občerstvením a mešita. Pán u kovového kontejneru nám nabízí vývoz batohů do druhého výškového táboru na mulách. My ale poděkujeme, pouze dobereme vodu a pokračujeme ve výšlapu.

Přestože se začíná projevovat úbytek kyslíku ve vzduchu a neženeme se kdoví jak rychlým tempem, předběhneme časem skupinku anglických turistů, kterým bagáž nahoru veze několik mul s doprovodem. Výstup do druhého výškového tábora Bargah-e Sevom (4 220 m) nám dává zabrat.

Zhruba v polovině trasy začíná pršet, na protějším hřebenu se blýská jak nad Tatrú. To, že prší, má ale své nesporné výhody. Ochladilo se, zvlhčil se vzduch a cesta nám tolik nepráší. Do táboru přicházíme v podvečer. Nachází se zde chata Íránské horolezecké federace, kde lze koupit něco k snědku a čaj. Je možno se tady za poplatek i ubytovat, ale chata bývá většinou obsazená. Za chatou je zásobník s pitnou vodou a ve vedlejším objektu suché záchody. Pod chatou jsou spousty upravených míst pro stany. Původní útulna ležící asi sto metrů níže, slouží nyní už jen jako úložiště odpadu a sklad.

Vrchol na dohled

Výstup od asfaltky z 2 400 metrů je na nás znát. Ztěžka stavíme stany a vaříme čaj. Krátce se radíme, jakou strategii výstupu zvolit, nakonec se i přes rady místních horalů vyjít ve dvě ráno, rozhodneme pro přívětivější sedmou hodinu. Buď k nám bude počasí vstřícné a vyjde to, nebo to zkusíme na druhý den. Po večeři se ještě rozhodnu pro aklimatizační výstup směrem ke skalám pod ledopádem, asi 200 metrů výškových nad chatou. Vracím se z vrchu s malým bolehlavem, který zapiju bylinkovým čajem a hurá do spacáku. Budík natahuji na šestou, abychom kolem sedmé mohli vyrazit.

Ráno vše probíhá podle plánu. Bolehlav a únava vymizely, a tak po sedmé hodině vykračujeme chodníkem okolo chaty směrem k vrcholu. Je jasno a sluníčko nás začíná pomalu rozehřívat. Pěšina se klikatí nad chatou a vede směrem k suťovišti. Trochu se necháváme unést prošlápnutými chodníčky a vydáváme se po nich vzhůru. Po čase zjišťujeme, že chůze suťovištěm není úplně to pravé ořechové a uhýbáme napravo na skalnatý hřebínek. Zde nalézáme očíslovanými praporky značenou stezku, propletenou různě mezi skalisky, po které je chůze mnohem snazší.

Zamrzlý kráter Damavandu 5 610 m

Přibývající výška se ale začíná projevovat formou častějších přestávek. Výstup není nijak technicky náročný, jedinou komplikací je pro nás nezvyklá nadmořská výška. Když procházíme kolem ledopádu Abshar-e Yakhi ve výšce 5 100 m, začíná mě mírně bolet hlava. Ledopád má výšku dvanácti metrů a nikdy netaje.

Pomalu doháníme skupinku Íránců, z nichž jeden v nepravidelných intervalech něco vykřikuje. Posledních tři sta metrů výškových se zdá být vůbec nejzajímavějších. Na zemi se začínají objevovat pole ze sirných kamenů a řídké ovzduší sem tam protne výron oxidu siřičitého páchnoucí jako zkažená vajíčka. Jeden z íránských turistů pět metrů přede mnou zvrací. Bolest hlavy se naštěstí nestupňuje, pouze zatnu zuby a snažím se ten sirný odér nevnímat. Trhám se z naší skupiny a snažím se zbytek výstupu urychlit, jen abych byl z toho sirného pole pryč.

Pár desítek metrů pod vrcholem míjím hlavní sirný výron, další z Íránců co už je na vrcholu na mě křičí, ať ten výron obejdu z leva. Kývnu na něj, že rozumím a jsem v pohodě a po chvilce už stojím na vrcholu Damavandu (5 610 m). Přítomní Íránci mi gratulují, já v euforii shazuji na zem batoh a zkoumám okolí kráteru.

Kráter má v průměru asi 150 metrů a je trvale pokryt ledovým příkrovem. Na vrcholu u skalisek lze mezi vlaječkami a různými cedulkami a nápisy najít i bizardní výstavku zbytků těl dvou mrtvých ovcí, které sem z nějakého důvodu vylezly a udusily se oxidem siřičitým. Zbytek naší skupiny doráží vzápětí. Výstup nám zabral 6 a půl hodiny. Následují vzájemné gratulace a společná vrcholová fota. Výhledů si ale tentokráte moc neužíváme. Špička Damavandu se halí do oblaků a začíná mírně sněžit.

Po krátkém odpočinku se dáváme na sestup. Cesta dolů jde poměrně rychle a vzduch se zdá být dýchatelnější s každým zvládnutým krokem. Po třech hodinách přicházíme do tábora Bargah, sestup do Gusfand Sary odkládáme na další den. Ráno po snídani balíme tábor a vykračujeme dolů.

Pod chatou v táboru Bargah je spoustu míst pro stany

Cestou potkáváme desítky převážně íránských turistů stoupajících vzhůru a jsme rádi, že v táboře Bargah nebyl takový nával za doby našeho pobytu. Sestup do tábora Gusfand Sara zvládáme za dvě hodiny. Zde si ve stánku s občerstvením kupujeme nealko pivo a symbolicky tak slavíme úspěšné zdolání Damavandu.

Po krátké přestávce pokračujeme klikatící se cestou směrem k asfaltce spojující vesnice Reyneh a Polur. U odbočky do hor chvíli bez úspěchu stopujeme, až nám odvoz do Poluru nabídne pán mající na starost oplocené prostranství vedle cesty s různými přístřešky a stany se znaky Červeného půlměsíce. Nasedáme na korbu jeho auta a užíváme si rychlou jízdu serpentinami s posledními pohledy na majestátný Damavand.

Zajímavé odkazy:



Další související články:

+ Výstup na Damavand, Irán
+ Kaspické moře a Gasht Rodkan - prales mezi pouštěmi, treking v Iránu
+ Ararat. Výstup na horu Ararat, nejvyšší horu Turecka - divoký Kurdistán
+ Horami divokého Kurdistánu
+ Hory Aladaglar, nejvyšší pohoří Tauru - Turecko (2)
+ Hory Aladaglar, nejvyšší pohoří Tauru - Turecko (1)
+ Kačkar Dagi, hory na východě Turecka
+ Reportáž psaná na Kavkaze
+ Reportáž psaná na Kavkaze (2), Dombaj - Západní Kavkaz
+ Uzunkol aneb reportáž psaná na Kavkaze (3)
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Výběr článků
Hory Goethova skalka, nejzápadnější lezecká oblast v České republice
Hory Treking na Slovensku: Ondavská vrchovina, Laborecká vrchovina a Šariš (1)
Hory Čergov, přechod pohoří na východě Slovenska (1)
Reklama
Témata našich článků…
Velká Javořina Šumava, ubytování Štefánička Petřínská rozhledna Hukvaldy Chata Paprsek Borišov Pieniny Lyžování v Rakousku Praděd Hukvaldy Maroko Pravčická brána Supernovy Sivá brada Les Ecrins Kvarky Cumulonimbus Fačkovské sedlo Kulové hvězdokupy Mačky Ďumbier
Reklama
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Treking Pekelný přechod Slezských Beskyd - Velký Stožek, Barania Góra a Skrzyczne
2. Turistická poradna Co je to softshell a z čeho se vyrábí? Vše o softshellu
3. Rumunské Karpaty Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (2)
4. Naše vrcholy Železná hůrka, nejmladší sopka České republiky
5. Chaty Bezručova chata. Chata KČT na Lysé hoře v Beskydech
6. Vesmír Jupiterova Velká rudá skvrna se smršťuje, Hubble zaznamenal nejmenší velikost víru v historii
7. České hrady Hazmburk. Hrad Hazmburk (Házmburk) je dominantou Dolnooharské tabule
Reklama
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Strom roku 2014, anketa
 18.01.2017 2 příspěvky
Mont Blanc, výstup na horu
 18.01.2017 38 příspěvků
Zimní Český les, turistika
 17.01.2017 3 příspěvky
Szlak Beskidzki, Szlak Sudecki
 12.01.2017 1 příspěvek
Nejvyšší hory ČR, žebříček nejvyšších hor
 11.01.2017 16 příspěvků
Výšlap do Poodří
 09.01.2017 1 příspěvek
Sopky v ČR, seznam
 07.01.2017 6 příspěvků
Sníh na horách, ČR a Slovensko
 06.01.2017 2 příspěvky
Výstup na Hochwildstelle, Schladmingské Taury
 06.01.2017 1 příspěvek
Přírodní rezervace Kněhyně
 05.01.2017 1 příspěvek
Chata Barborka, Horní Bečva
 04.01.2017 8 příspěvků
Nízké Taury a horská turistika
 03.01.2017 3 příspěvky
10 nejkrásnější treků v rakouských Alpách
 03.01.2017 2 příspěvky
Velký Choč, výstup od severu
 02.01.2017 4 příspěvky
Ahoj! Najde se slečna z Olomouce, Šumperka či okol
 29.12.2016 1 příspěvek
Táboření a bivakování v horách
 29.12.2016 20 příspěvků
Kaňon Turda (Cheile Turzii)
 22.12.2016 2 příspěvky
Zádielska tiesňava (dolina)
 21.12.2016 4 příspěvky
Chřiby a turistika, Zavadilka a Kliementek
 19.12.2016 1 příspěvek
Stezka v oblacích Dolní Morava
 18.12.2016 13 příspěvků
Rozhledna na Inovci, Helena
 17.12.2016 1 příspěvek
Kolářova chata Slavíč, chata na Slavíči
 14.12.2016 12 příspěvků
Grossvenediger, rakouské Alpy
 13.12.2016 3 příspěvky
Vsacký Cáb, horský hotel
 12.12.2016 5 příspěvků
Velký Sokol, roklina Slovenského ráje
 11.12.2016 1 příspěvek
Hrady a hrádky Hostýnských vrchů
 09.12.2016 1 příspěvek
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist