Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 21.12.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Naše vrcholy > Velký Lopeník

Velký Lopeník

Druhá nejvyšší hora v Bílých Karpatech

18.2.2009 | Theodor Teshim

Velký Lopeník. Druhý nejvyšší vrch Bílých Karpat s charakteristickou téměř novou rozhlednou poskytující bezkonkurenční kruhový výhled. Mohutná masa na hranicích České a Slovenské republiky, jež tvoří kulisu nezapomenutelné krajiny a svérázného folklórního regionu Moravských Kopanic v okolí stejnojmenné kopaničářské obce Lopeníku. Místo s pohnutou historií vážící se k bojům v posledních dnech II. světové války.

Stručná charakteristika

Rozhledna na Velkém Lopeníku

Nejvyšší bod geomorfologického podcelku Lopenická hornatina v okrsku Vyškovecká hornatina leží ve střední části Bílých Karpat asi 4 km jihovýchodně od obce Březová. Budují jej středně rytmické flyšové vrstvy, v nichž převažují pískovce javorinského souvrství vlárského vývoje bělokarpatské jednotky magurského flyše. Jde o trosku javorinského příkrovu, v podstatě nezvrásněnou a ploše nasunutou. Jedná se o strukturně litologicky podmíněný vrchol pískovcového hřbetu. Především západní svahy charakterizují četné sesuvy.

Vrcholové partie Lopeníku (912 m) jsou odlesněny, pokrývají je květnaté pastviny. Většina povrchu prudkých svahů však porůstají převážně bukové porosty s Vrchol Velkého Lopeníku dubem a javorem, i zde místy natrefíme na plochy smrkové monokultury. Drsné klima má podobně jako v pralese na Javořině za výsledek mnohde značně bizarní a fantaskně pokroucený vzhled kmenů stromů. Dočetl jsem se, že i zde existovala snaha vyhlásit alespoň přírodní rezervaci, lesy prý jsou však na Lopeníku rozparcelované a není možno se s majiteli rozumně domluvit. V nižších polohách lesní porosty přechází do kopaničářské krajiny.

Rozhledna

Turistický rozcestník na vrcholu Velkého Lopeníku

První dřevěná rozhledna stála na vrcholovém temeni Velkého Lopeníku prý ještě před II. světovou válkou. Roku 1944 byla vystavěna nová 16 m vysoká vyhlídková věž. Poté, co o dva roky později lehla popelem, záhy znovu povstala jako kdysi Fénix z popela v téměř totožné podobě, aby sloužila turistické veřejnosti.

Po necelých třiceti letech musela být roku 1972 pro svůj špatný technický stav demontována, čímž na dalších více jak třicet let turisté přišli o jeden z nejhodnotnějších výhledů široko daleko.

Až 23. června 2002 vykrystalizovaly snahy českých a slovenských obcí z okolí položením základního kamene nové rozhledny. Stavět se však začalo o dva roky později v září 2004, pro veřejnost byla zbrusu nová rozhledna slavnostně otevřena 16. července 2005. Celkové náklady se vyšplhaly na téměř 2 miliony korun.

Stavba vysoká skoro 22 m dle návrhu studia New Work vyrostla pouhé tři metry od státní hranice. Rozhledna stojí na podstavě obdélného půdorysu (5,7 × 5,9 m) z betonu a kamene o výšce asi 4,5 m. Zbytek vyhlídkové věže tvoří příhradová konstrukce z dubového dřeva. Směrem k vrcholu se celek ve dvou směrech zužuje, rozhlednu zakončuje prohnutá střecha otevřená směrem vzhůru. Každý rok se na konci sezóny koná tzv. Kateřinské uzavření rozhledny, v zimě tedy snad bývá uzavřená, o Vánocích 2008 však rozhodně bylo možno po ledové námraze pokrývající schody za výhledem vystoupat (více info prosím případně doplňte v diskusi).

Výhled

Altán na Velkém Lopeníku

Po překonání 101 schodů se otevírá kruhový výhled. Nejblíže se nacházejí okolní bělokarpatské vrcholy; na severozápadě je to Studený vrch (646 m) nad Březovou, v severovýchodním sousedství Lopeníku Mikulčin vrch (798 m), Kykula (746 m), Machnáč (771 m), Dúžník (807 m) a další. Mezi Mikulčiným vrchem a Kykulou vykukuje masa Vřšateckých bradel s Chmelovou (925 m). K jihu přehlédneme kopanice v okolí Nové Bošáce, Moravského Lieskového a Lubiny, obzoru však za nizoučkou Novou horou (552 m) vévodí široce rozkročená Velká Javorina (970 m).

Na slovenské straně nás za Váhem východním směrem čeká členitý reliéf Strážovských vrchů, nechybí nejvyšší Strážov (1 213 m) či mohutná masa Baske (955 m). Severněji zahlédneme jižní část Lúčanské Malé Fatry s charakteristickým zubem Klaku (1 352 m), na druhé straně pak jižně od Strážovských vrchů pás Povážského Inovce s nejvyšším Inovcem s vysílačem (1 042 m), pod hřebenem Inovce vystupuje Cestou k vrcholu Velkého Lopeníku romantická silueta hradního bradla s Beckovem. Na pravém břehu Váhu pak i z Lopeníku dohlédneme na severní část Malých Karpat, vidět je také třebas známé Bradlo (545 m) u Brezové.

Na moravské straně se krom dalších bělokarpatských vrcholů díváme především do úrodných nížin se sídly jako je Hluk, Uherský Brod či Uherské Hradiště. Na obzoru se táhnou Chřiby, v nichž za hezkého počasí můžeme rozeznat hradní vrch Buchlova (509 m) se sousední Modlou (510 m) nesoucí kapli sv. Barbory, na druhé straně pak Holý kopec (548 m), kus dále i nejvyšší Brdo (587 m) s rozhlednou. Na jihozápadě prý bývá za příznivých podmínek vidět Pálavu. Severně by mělo být vidět i na jednotlivé části Vizovické vrchoviny včetně hřebene Vizovických vrchů (Komonecké hornatiny), ještě severněji pak i jižní část Hostýnských vrchů.

Další objekty na vrcholu

Poblíže vyhlídkové věže před deštěm ochrání střecha turistického altánu (méně pohodlná možnost nouzového bivaku), nedaleko najdeme i suché WC. Turistický rozcestník udává vzdálenosti míst na zelené TZ,dále směřuje k sestupu na slovenskou stranu do Nové Bošáci a také k prameni vody na opačné straně vzdálenému asi 200 m. Posezení s opékáním umožňují lavičky s ohništěm, krátkou informaci přinášejí i tabule okolních mikroregionů i zastavení Naučné stezky Lopeník (5b). Vrchol je značen pruhovanou tyčí nedaleko betonové skruže rovněž upravené k posezení. Nejvyšší bod zřejmě označuje i hranol ze zřejmě šesti dílů.

Pomník osvobození z roku 1975 byl vystavěn nad hromadným hrobem s těly 22 sovětských vojáků. Při bojích v dubnu 1945 zde zahynulo na 250 vojáků, během odstraňování min pak dalších deset lidí, opodál je vztyčen jednoduchý dřevěný kříž.

Velký Lopeník a rozhledna, turistická mapa


Literatura a internetové zdroje:

  • Mackovčin P., Demek J. a kolektiv (2006): Hory a nížiny. AOPK ČR. Brno
  • Vavrík B. a kolektiv (1988): Biele Karpaty. Šport. Bratislava
  • www.archiweb.cz/buildings
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Lopeník a boąácká slivovice (Ivan Zajíček, 08.01.2011, 13:26 )
Na Lopeníku jsem byl asi pětkrát -krásný kopec. Jednou jsme tam ąli asi před 4 roky s ľenou z Mikulčina vrchu 30.12. a nevěřili jsme svým očím - davy turistů táhly od rozhledny proti nám a vąude byla cítit slivovice. Někteří poutníci jiľ prospěvovali lidové písně. Jednalo se o tradiční předsilvestrovský pochod Z Boąáce do Boąáce přes Lopeník. Bylo to milé setkání s milými lidmi.
Bílé Karpaty anebo Biele Karpaty?? (Moravák kousek od Slovenska, 02.01.2011, 17:27 )
Pánové, nemíchejte hruąky s jabkami...!!Jinak budete mít kompot!
V případě Bílých Karpat neboli (-OB-, 02.01.2011, 18:13 )
Bielych Karpat jabka s hruąkami míchat nelze, nebo» tato část Karpat jedno jest. Počet písmenek v první části názvu závisí pouze na to, z které strany se na Bílé (Biele) Karpaty koukáme.
Leč přesto se míchá.. (Moravák kousek od Slovenska, 02.01.2011, 22:21 )
Leč přesto se míchá..Viz Lopeník a Chmelová-uvádí se v diskusi v dobrém úmyslu jako dvě druhé nejvyąąí hory B.K. Stříbro můľe být jen jedno a to je Chmelová, ľe? ©lo jen o to-moudrý Oto!
Toľ milý Morávaku, (-OB-, 02.01.2011, 22:32 )
nemyslíą, ľe pak daná poznámka měla být směrována pod uvedený diskusní příspěvek neľ jako nový příspěvek k článk? ©lo jen o to, mudrý Moraváku.
K materiálu rozhledny (brněnské anglista, 02.01.2011, 00:34 )
Rozhledna je sice parádní, ale uľ od slavnostního otevření ve mně hlodají určité pochyby... Chápu asi omezený rozpočet zadavatelů, snahu udělat stavbu esteticky jedinečnou (architekti často staví kvůli profesním oceněním, atd.), ale ten materiál se do těch horských podmínek fakt moc nehodí (ľivotnost dřeva tak 25 let). Můj odhad je, ľe kolem r. 2030 to bude chtít radikální opravu, kolem r. 2040 se bude řeąit otázka "co s tím?"
Dvojitá oprava (brněnské anglista, 02.01.2011, 00:20 )
1. Lopeník je skutečně druhým nejvyąąím vrcholem Bílých Karpat, počítají-li se vrcholy na moravské straně (tj. např. v rámci CHKO Bílé Karpaty). V rámci celého pohoří je to jinak aľ čtvrtý nejvyąąí vrch, po Velké Javořině (970), Chmeµové (925) a Jelenci (925). 2. Stará rozhledna nebyla zcela jistě demontována někdy r. 1972. Jeątě skoro celá osmdesátá léta se na ni dalo vylézt (za to osobně ručím! :) Koncem osmdesátých let uľ byla nakloněná a nakonec ji k zemi srazili těľkou technikou sovětątí vojáci, kteří měli na vrcholu radarové stanoviątě. Zbytky několik let dohořívaly na trampských táborácích cca 10m na slovenské straně hranice.
Jelenec je 2. nejvyšším vrcholem na moravské straně (Martin z Karpat, 17.08.2016, 09:33 )
Sice reaguji na komentář z roku 2011 .... Lopeník (911 m) není 2. nejvyšším, tím je skutečně Jelenec a to s výškou 925 m a nachází se přímo na hranici ČR/SR. A k upřesnění: pozemek pod věží je v majetku ČR ve správě Lesů ČR a ta věž a všechny stavby jsou v majetku SR, ve správě Ministerstva obrany SR.
oprava (Lukáą Lenon, 12.10.2010, 19:42 )
Jenom drobná oprava k článku.Lopeník není druhým nejvyąąím vrchlem Karpat,i kdyľ je to často uváděno.Tím je Chmeµová u Vrąatských bradel(925m).
Otevřeno i v zimě (pavel, 12.10.2010, 08:29 )
Podle informací získaných při říjnové návątěvě je rozhledna o tevřena i v zimních měsících, vstup je na vlastní nebezpečí.jinak vstupné pro dospělého je 20 Kč a dokonce tam je k dostání káva a lahvové pivko.


Další související články:

+ Sestup z Velké Javoriny do Květné, Bílé Karpaty
+ Tip na krátký okruh před noclehem na Holubyho chatě; Bílé Karpaty
+ Bílé Karpaty, ubytování v Bílých Karpatech
+ Můj první Klondyke aneb lednová noc s trampy v Bílých Karpatech
+ Z Javorníku nad Veličkou na Velkou Javorinu (970 m), nejvyšší vrch Bílých Karpat
+ Bílé Karpaty opravdu bílé
+ Z Matúšovho do Valašského kráľovstva
+ Najsevernejším pohorím Bielych Karpát, aneb kam nevedú turistické chodníky (2)
+ Kobylinec, aneb kam nevedú turistické chodníky (3)
+ Trek přes Bílé Karpaty aneb se ztrátami se musí počítat! Soutěžní článek č. 10, Treking s Tilakem 2008
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Soumrak Radhošť Chata Barborka Soos Koberštejn Charbulák Paprsek Trosky Kaon Kaltenštejn Tesařík obecný Dachstein Házmburk Coulomb Velikonoce Higgsův boson Bouzov Aktuální počasí Ježek Elektron Nesmeky Keprník
Reklama
Populární treky
1. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
3. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist