Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 24.10.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Velký Rozsutec s vnoučaty

Velký Rozsutec s vnoučaty

Výstup na nejkrásnější horu Slovenska

12.11.2010 | Ivan Zajíček

Je právě polovina srpna roku 2010 a já trávím rodinný týden v horách Malé Fatry se svými třemi vnoučaty ve věku 11-15 let. Abych nezapomněl - taky s babičkou! Je to naše šestá sedmidenní horská dovolená, začínali jsme v roce 2005 na Českomoravské vrchovině, postupně "zvyšujeme laťku" a vloni jsme již stanuli na nejvyšším bodě České republiky - Sněžce. A kampak dál výše, než právě na Slovensko!

Vrchol Velkého Rozsutce

Slovenskou anabázi jsem se rozhodl zahájit překrásnou a poměrně nenáročnou Malou Fatrou, příští rok "postoupit" na Nízké Tatry a pak vzhůru do Vysokých Tater. Takový je můj plán - záleží ovšem na dětech, zdali se jim vůbec bude chtít s dědou tak vysoko chodit. A taky jestli děda bude ještě moci tak vysoko chodit… Toť otázka!

Jsme ubytovaní v penzionu Vyhnaná ve stejnojmenné dolině ve Štefanové, místní části Terchovej. Je tady čisto, dobré jídlo, pivo za jedno euro a dva hezké pokojíky s příslušenstvím - co si tedy kromě počasí můžeme více přát?

Ale právě ono počasí nás na u slovenských bratrů nepřivítalo zrovna přátelsky - již v neděli začalo pršet, ale dnes je čtvrtek a je polojasno. Za sebou máme již klasiku ze Snilovského sedla přes nejvyšší horu pohoří Veľký Kriváň, Chleb a chatu pod Chlebom, taky chatu na Grúni přímo z našeho základního tábora i Jánošíkové diery a tak nám zbývá tento horský bonbónek.

Děti s úctou každý den pozorují charakteristický majestátní rozeklaný vrchol, bíle se třpytící a zářící ve slunečních paprscích, a asi se jim to zdá trochu moc vysoko. Převýšení je z naší chaty docela slušné - téměř rovných tisíc metrů (chybí jen patnáct metrů).

Lucka a řetězy

Na snídani jdeme již v osm hodin a s radostí zjišťujeme, že je venku to pravé letní "azuro". Balíme ruksaky, bereme pití i něco na zub a vyrážíme. Cesta začíná ze středu Štefanové a pokračuje na jihovýchod okolo dalšího penzionu "Na lampáši" loukami s jalovci po zelené značce dosti prudce nahoru.

Předchozí vydatné deště způsobily, že terén je značně navlhlý a občas to klouže. Největší obavy mám o dvanáctiletého Radka, který má potíže s chodidly, ale tváří se, že je vše v pořádku. Zato fotbalista z Petřvaldu - dvanáctiletý Vašek - poskakuje do kopce, jako by se nechumelilo. Ale ono doopravdy nechumelí - tak co. Patnáctiletá slečna Lucka se tváří zatím neutrálně. Jako by ji Rozsutec moc nezajímal.

Přicházíme do smrkového lesa a vnikáme na jeho okraj, kde nacházíme spoustu krásných kovářů. Naši sousedi je tady moc nesbírají, jsou hlavně na praváky. Chytře si je uschováváme do naší skrýše na zpáteční cestu. A pokračujeme dál. Do sedla Medziholie je to ještě asi půl hodiny, tam stála kdysi chata pod Rozsutcom, která vyhořela roce 1985. Věčná škoda. Na ní jsem ještě bydlel na lyžařském výcviku s VŠB v roce 1966. Časy se mění!

Babička, horská učitelka

Dohání nás velká skupina turistů, hovořící záhadnou řečí. Ano, jsou to Maďaři, kteří se rozhodli vytvořit možná svůj výškový rekord. I když jejich nejvyšší Kékes (1 014 m) v pohoří Mátra taky přesahuje hranici tisíce metrů nad mořem, o kterém se nám i jim může jenom nechat zdát. To za Rakouska - Uherska jsme byli s hochy od Dunaje bratři a měli Alpy i moře. Čo bolo, to bolo, Terazky jsme zase v EU!

Konečně stojíme u rozcestníku v sedle Medziholie (1 185 m), jenž odděluje dva žárlivé, zcela jinak vyhlížející, sousední dominantní vrcholy - Velký Rozsutec a Stoh, a já nervózně pozoruji oblohu, jenž se nějak mračí a zatahuje. Nahoře jsem byl již mnohokrát a vím, že taková bouřka na řetězech v závěrečném úseku nejkrásnější hory Slovenska není nic příjemného. Navíc, když je člověk s dětmi. Proto dáváme rodinnou horskou poradu a vyčkáváme, stejně tak jako stateční Maďaři.

Začíná foukat dosti silný vítr a dávám rozkaz obléci na sebe vše, co máme. Radek zjišťuje, že zapomněl doma dlouhé kalhoty, tak mu dávám své návleky, které když si natáhne, tak je má až ke kraťasům. Mezi mraky se však objevuje opět sluníčko a je rozhodnuto. Jde se nahoru! Máme to odsud ještě čtyři sta výškových metrů, tedy pro nás hodinku a půl pomalou chůzí. Dříve zamlada jsem to vyběhl za půl hodiny, dnes mi bude vyhovovat tempo dětí.

Mraky nad horou

Hranice lesa zde dosahuje výšky až 1 450 metrů, takže počáteční část výstupu je bez výhledů. O to více je oceňujeme při výstupu z lesa a otevírá se nám fatranské širokoúhlé panoráma - i když je zataženo, pod mraky je kupodivu skoro jasno a viditelnost je tudíž dobrá. Dávám dětem první výklad z geomorfologie, ale to hlavní si nechávám na vrchol.

Chodník v poměrně náročném terénu je upravený, jde se dobře. Cesta je zpevněná dřevěnými schůdky, protože dolomit je zde velmi drolivý. Přicházíme k prvním řetězům a tak uštědřuji dětem základní školení, kterak se ve skále pohybovat, pokud se chceme navrátit celí do našeho základního tábora. Vysvětluji jim techniku tří bodů a taky co jsou chyty a stupy. Celkem rychle to chápou a babička jistí konec naší expedice - má jisté zkušenosti z ferrat v Itálii a Rakousku. Pro Vaška je to ale tempo značně pomalé a jde si svým. Řetězy - neřetězy. Tím došlo k tomu, že na nás čeká až nahoře těsně pod vrcholem asi deset minut a je mu docela zima.

Pořizuji pár fotografií, aby doma dětem uvěřili, že vylezli tak vysoko a jdeme za Vaškem. Setkáváme se u rozcestníku v sedýlku, nahoru je to již jen skok. Zdoláváme poslední skalní úsek a je to tady! Pod vrcholovým rozcestníkem sedí skupinka spokojeně se tvářících lidiček a my se k nim přidáváme. Jsme ve výšce 1 610 metrů. Sice níže, než na Velkém Fatranském Kriváni před pár dny, ale zato na vrcholu nejhezčím. Krmíme pejska, jenž vyskákal "přes oves a zelenou louku" až nahoru a obdivujeme horské velikány okolo nás.

Sedlo Medziholie

Je vidět vše, co se dá odtud zahlédnout, jen vrcholky Vysokých Tater a Roháčů jsou v mracích. Několikrát vnoučatům trpělivě opakuji, jak se co jmenuje. Snad se na ně něco "přilepí" a v zeměpise si šplhnou u paní učitelky. Páni učitelé totiž vymřeli. Rozhled je zcela kruhový a jmenovat okolní pohoří by bylo pro znalce nošením dříví do lesa. Skalní město okolo nás je úžasné, geologické podloží tvoří dolomit a vápenec. Škoda, že většina květinek již má po svém jarním zenitu, ale i tak by se zde botanici vyřádili. Dětem se tady líbí a to je dobře. I když svůj obdiv nedávají nijak zřetelně najevo.

Sedíme v bundách i čepicích a kocháme se asi čtvrt hodiny. Moje vrcholové pivo v plechu jen zasyčelo. Po snědení vlastních zásob opatrně sestupujeme stejnou cestou dolů, na řetězech přibylo nejrůznějších poutníků a tak vysvětluji dětem zásadu šťastného návratu - nespěchat, dobře se dívat pod nohy a hlídat si stupy. Překonáváme relativně "nejtěžší" úsek a jsme zase v lese.

V sedle na lavičkách, již na louce, dopíjíme zbytek tekutin a začínáme se těšit na večeři. Naposledy odtud s respektem pozorujeme vrcholovou bílou špici. Sestup probíhá ve znamení houbaření, kovářů jsme nalezli asi třicet a taky pár praváků. Babička bude sušit. Lucka s Radkem nám utekli a potkali jsme je až těsně před Štefanovou. Akce skončila úspěšně - hurá!

Oslavit to jdeme do penzionu "Stárek", kde si dáváme každý něco malého dle své chuti, Lucka má dokonce palačinku s šipkou ze šlehačky, která ukazuje směrem na Velký Rozsutec. Mi postačí dvě piva a borovička.

Chata vo Vyhnanej

Večeře v naší restauraci pak dnes dětem chutnala mimořádně a na důkaz únavy i svalové horečky ještě hrály asi dvě hodiny stolní tenis v suterénu, kdy se vítězem turnaje stal Vašek, který o pár míčků porazil i mne, čímž mě namíchl. Ještě vloni na Hofmannových boudách u Jánských Lázní v Krkonoších na mě neměl. Ničil ho tehdy můj rafinovaný "řezaný" servis. No jo - tak to bude za chvilku se vším a asi to tak má být.

Takže překrásný "slovenský král" Velký Rozutec, který jsem již v Ostravě dětem ukazoval v knihách, aby věděly co je nemine, nás nezklamal, ale potěšil a snad na to budou děti vzpomínat ještě po letech. A o to mi šlo! A příští rok nás snad čeká další slovenská nádhera - Ďumbier, Chopok a Králova hola v Nízkých Tatrách. Dostaneme se tak společně konečně historicky poprvé přes oněch dva tisíce výškových metrů. Už abych začal s ohledem na vysokohorskou přirážku střádat eura! Pro občas pracujícího důchodce je to brnkačka - tak co. Zná někdo lepší investici do svých dětí?

Velký rozsutec, turistická mapa

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Hřebenem Belianských Tater
Hory Na roháčský Volovec s dětmi
Hory Tofana di Mezzo - via ferrata Giuseppe Olivieri
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist