Cookies Ceník inzerce | ||
![]() |
![]() |
|
Poslední aktualizace: 10.10.2020 | , svátek má |
Treking > Tipy na výlet > Góry Kamienne (Valbřišské hory) a turistika
Góry Kamienne (Valbřišské hory) a turistikaPříhraniční krajinou dávných sopek a hradů5.6.2012 | Jan Vítek
Nedávné otevření státní hranice zpřístupnilo pro turistiku i mnohé příhraniční partie u našich sousedů. K neobyčejně půvabným a dosud velice poklidným partiím polského Podkrkonoší v sousedství Broumovského výběžku, patří členité pásmo Kamenných hor - Góry Kamienne. ![]() Horopisně i geologickou stavbou přímo navazuje na hraniční Vraní a Javoří hory. Také zde jsou hlavním "stavebním materiálem" sopečné vyvřeliny prvohorního (permokarbonského) stáří. Převažují křemenné horniny, náležející do "rodiny" ryolitů, významné zastoupení mají i poněkud tmavší melafyry. Inspirací k poněkud strohému pojmenování Kamenných hor jistě byly četné skalní výchozy a balvanité sutě z výše uvedených sopečných vyvřelin, většinu z nich však překrývá záplava lesních porostů. Na podzim listnáče na zdejších strmých návrších a táhlých hřbetech "hýří" až neskutečnou paletou barev. Zdejší krajina však nabízí i řadu dalších pamětihodností, nezřídka spjatých s pohnutou minulostí naší vlasti. Lesnatá a Větrné díryDo lůna Kamenných hor je snadný přístup údolím Stěnavy přes hraniční přechod u Starostína a příhraniční město Mirošov (Mieroszów). Tomu dominuje věž kostela sv. Michala Archanděla a na poklidném náměstí zaujme řada zachovalých měšťanských domů. Do blízkých hor odtud směřuje několik silnic a turisticky značených cest. Čtěte také: Sokolí hory - Góry Sokole, žulová mini-hornatina v polském Podkrkonoší Za Mirošovem, přesněji řečeno, za přilehlou obcí Kowalova, se nám staví do cesty první hřbet Kamenných hor - Pasmo Lesistej (Pásmo Lesnaté), vrcholící návrším Lesista Wielka - Velká Lesnatá (851 m n.m.). Dostupný je od silnice v údolí Stěnavy, kde u osady Lugowina lze zaparkovat a vydat se po červeně značené cestě na hřbet Lesnaté. Pojmenování je to díky hustému bukovému a smrkovému lesu opravdu přiléhavé. ![]() Cesta zprvu jde bočním údolíčkem, ale záhy prudce stoupá do horní části hřbetu, kde už vcelku povlovným terénem dojdeme na vrchol Velké Lesnaté (3 km z údolí). Zde stojí turistický přístřešek a také rozcestník, upozorňující na nedalekou přírodní zajímavost s neobvyklým pojmenováním Větrné jámy (Szczeliny Wiatrowe). Jde o úzké, několik metrů hluboké rozsedliny, které člení hranu horského svahu. Vznikly svahovým pohybem rozvolněné horniny (ryolitu) a v podzemí přecházejí do soustavy neprůlezných trhlin a sutí, kde se přes léto hromadí teplý vzduch. Ten pak za mrazivých dnů uniká jako mlhavý průvan z horních otvorů, nazývaných už od středověku Větrné jámy (z německého Windlocher). Pokud se z Velké Lesnaté vracíme zpět do údolí Stěnavy, můžeme to třeba vzít po delší žlutě značené trase k obci Unislaw Śląski. Nejvyšší je hora Waligóra![]() Členité a většinou vyhlídkové je i další pokračování Kamenných hor, zvané též Suché hory (Góry Suche), kde vystupuje i nejvyšší kóta celého pohoří, 936 m vysoká Waligora. Tyto partie jsou snadno dostupné z lázeňského městečka Sokolowsko, kam vede silniční odbočka z údolí Stěnavy. Krátká spojka (necelý 1 km jižním směrem) odtud směřuje na modře značenou hřebenovku Suchýmu horami. Ta vzápětí pokračuje už poměrně "ostrým" stoupáním na návrší Włostowa, kde mineme pěkně modelovaný ryolitový útvar (protnutý malým skalním oknem) a při další výstupu oceníme krásné výhledy na pásmo Lesisté a přes údolní městečko Sokolowsko na strmý vrch Stożek. Členité je i další pokračování horského hřbetu s návršími Kostrzyna a Suchawa (928 m), odkud trasa klesne ke křižovatce turistických cest. Modré značky scházejí do sedla Tří dolin, ale pokud hodláme stanout i na nejvyšší hoře Waligoře, tak nás čeká ještě asi kilometrový výstup po žlutých značkách. Z Waligory přehledneme podstatnou část souběžného hřbetu hraničních Javořích hor, vrcholících Ruprechtickým Špičákem a sklánějících se na českou stranu k Broumovu. Následuje krátký, ale až překvapivě příkrý "sešup" do lučnatého sedla Tří dolin s často navštěvovanou horskou chatou Andrzejówka. Do lázeňského Sokolowska se můžeme vrátit zeleně značenou údolní cestou s krátkou odbočkou na návrší s drobnými pozůstatky někdejšího strážního hrádku Zamek Radosno. Ten ještě v polovině 14. století náležel pod Českou korunu. Totéž v podstatě platí i o nedalekém hradu Rogowiec, vystupujícím z vrcholku stejnojmenného návrší ve východní části Kamenných hor. Tam od horské chaty Andrzejówka v sedle Tří dolin dojdeme po červeně a modře značené hřebenovce (asi 3 km). Rozhlédnutí z dávného hraduRogowiec byl nejvýše položenou (v 862 m n.m.) hradní stavbou v celých Sudetách, ovšem z někdejšího pyšného strážního hradu ze sklonku 12. století se zachovala už jen rozvalina se zbytkem hradní věže a zdiva. Své tu totiž už v hloubi středověku vykonaly vojenské nájezdy husitů, k další zkáze pak přispěl i příslovečný zub času… Kromě romantické scenérie zde oceníme zejména pěkný výhled do širokého okolí. Ze zdiva hradní zříceniny zaujmou především lesnaté stráně protějších Valbřišských hor, z přilehlé vyhlídky nad mohutným skalním zřícením u útvaru Skalna Brama (což ve skutečnosti není skalní brána, ale průchodná průrva) se pohled rozevírá přes údolí Bystřice na hrbolaté pásmo Sovích hor. Přes Valbřišské hory![]() Turistická hřebenovka se posléze dělí, ale obě trasy - červená i modrá - klesají do hlubokého údolí říčky Rybné s rázovitými osadami Rybnica Mala a Grzmiąca. Tato místa jsou z české strany už poněkud odlehlá a nejsnadnější přístup ve směru od Mirošova je k nim po silnici přes Unislaw. V údolí se zachovalo několik roubených staveb, včetně kostela Matky Boží Sněžné s dřevěnou zvonicí, v temném zákoutí nad Malou Rybnicí spadá bystřina Rybná několika kaskádami a malým vodopádem. Modré značení stoupá z údolí - jak jinak, opět velice strmě - na Rybnický hřbet a posléze na "hrbatinu" Valbřišských hor, tvořící severovýchodní výspu Kamenných hor. Nejvýše zde vystupuje hora Borowa (854 m), odkud turistické trasy postupně klesají k městu Valbřichu (Wałbrzych) - hlavnímu středisku Dolnoslezského vojvodství - se silničním i vlakovým spojením zpět do vlasti. ![]() Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Góry Kamienne, toulky u našich severních sousedů+ Sokolí hory - Góry Sokole, žulová "mini-hornatina" v polském Podkrkonoší + Na prahu sudetských hor + Broumovská vrchovina - Teplicko - Adršpašské skály a Broumovské stěny, turistika + Jak jsme z map ČR vymazali nejenom Sudety |
|