Treking > Skalní města > Český ráj a pískovcová skalní města
Český ráj a pískovcová skalní městaČeská skalní města (5), oblast Český ráj5.8.2012 | Zbyněk Jiroušek
a Otakar Brandos, foto Otakar Brandos
Dnešní díl bude trochu delší, protože se jedná o celou oblast a na druhou stranu drobit Český ráj na jednotlivá skalní města a městečka by nutně vedlo k mnoha kraťoučkým pokračováním. Nikde nenajdeme takovou koncentraci skalních měst, městeček a pískovcových údolí jako na území mezi Jičínem, Turnovem a Mnichovým Hradištěm. Mnohde však musíte počítat s komercializací a zvýšeným množstvím turistů a autobusových výletníků. Prachovské skály, 2,6 km2Nejznámější skalní město leží severozápadně od Jičína na otevřené náhorní plošině a z prachovských vyhlídek máte celý Český ráj jako na dlani. Přestože v oblasti převládá ta česká nešťastná smrková, uměle vysazená, monokultura, v nepřístupných místech lze spatřit reliktní bory a sem tam narazit i na mnohosetletý buk, který je záměrně ponecháván i ve stavu zlomení, protože se stávají příbytkem mnoha druhů drobných zvířat, ptáků a hmyzu. Z velkých ptáků hnízdí ve skalách vzácní dravci a sovy. Čtěte také: Prachovské skály ve fotografii Ve skalách je opravdu velmi málo neznačených cest. Dva prohlídkové okruhy (zelený a kratší žlutý) vás provedou po všech známých skalních útvarech jako Fortna, Šikmá věž, Americká sluj, Císařská chodba, Rumcajsova, Hlaholská a mnoho dalších vyhlídek. Vstup do skal je samozřejmě zpoplatněný. V samém centru je i občerstvovna, kde si znavení můžete dát pěnivý, vychlazený mok. Na závěr nesmím zapomenout na červenou turistickou značku od Prachova, která skály protíná od horní pokladny tzv. direttisimou přímo k občerstvovně a dál pokračuje ze skal směrem na zříceninu hradu Pařez atd. Hruboskalské skalní město, 2,2 km2Nachází se 5 km jihovýchodně od Turnova a výška stěn dosahuje až 60 metrů. Na rozdíl od Prachovek jsou z něj výhledy převážně jen do údolí Libuňky k severu, protože skalní deska se do tohoto údolí za milióny let rozpadla a vytvořila tak trochu údolní skalní město. Východiskem do Hruboskalského skalního města jsou Sedmihorky na hlavní silnici Jičín - Turnov. Železniční zastávky pak jsou Hrubá Skála a Sedmihorky. Přímo na zámek Hrubá Sklála se dostanete po zelené značce. Žlutá značka z rozcestí od Adamova lože a modrá přímo ze Sedmihorek vás pak provedou všemi atraktivními kouty hruboskalska, včetně nejznámějšího útvaru Kapela, dále pak Majáku, Dračí věže a Dračího zubu. Všechno jsou pojmy celých generací pískovcových lezců. Další zajímavá místa jsou vyhlídky Janova, U Lvíčka, Na Kapelu a Mariánská s výhledem na Trosky. Též bych jmenoval hojně navštěvovanou hlubokou rokli pod zámkem Hrubá Skála, do níž vede 65 metrů dlouhá sklaní chodba - Myší díra. Hledat v Hruboskalsku nějaké neznačené dobrodružné stezky nemá praktický význam. Jedná se spíš o jednodenní prohlídku nalehko. Psát zde o smrkovývh monokulturách a reliktních borech by bylo nudným opakováním. Příhrazské skály, 5,2 km2Třetí významný celek Českého ráje najdeme východně od Mnichova Hradiště, na samém okraji CHKO. Nejblíže do skal to je ze zastávky Březina po žluté značce. V Příhrazech je napočítáno 178 skalních věží. A pozor změna - převážnou část porostu tvoří, hádejte, borovice! Tedy občas se zamíchá nějaký ten buk a dub. V oblasti Příhrazské vrchoviny se kdysi nacházelo šest středověkých hradů. Nejlépe se dochoval Valečov, z ostatních jako Klamorna, Hynšta nebo právě Drábské světničky se zachovaly jenom ty tesané místnosti v měkkém pískovci. Drábské světničky jsou z nich nejrozsáhlejší, dochovaly se dvě desítky tesaných místností různého použití, zbytky pěti chodeb a tesané kapsy, ve kterých byly zakotveny dřevěné konstrukce. Dominantou byla mohutná věž, chránící vchod po padacím mostě. Po prohlídce světniček můžete pokračovat po červené značce do Příhraz k hospodě. Cestou dvě vyhlídky na turnovsko. V příhrazských skalách se nachází známý, i když už poněkud zarostlý skalní útvar Kobyla, v minulosti (až do 30. let min. století) nepřekonatelný horolezecký problém. Za zmínku stojí také čedičový vrch Mužský, který vyčnívá z jinak pískovcové plošiny. Podtrosecká údolíVýčet musí být úplný, malá izolovaná skalní města nebo spíše skalní údolí s krátkým bočními kaňonyse nacházejí v okolí známých Trosek. Jedno z nich je přímo i pod zříceninou. Dál bych jmenoval Borecké skály severně od Trosek. Které protíná modrá značka z Borku do Rovenska. Další skály a současně možnost koupání je na Nebákově, kam se dostanete z Trosek po modré značce. Žlutá značka z Borku nás pak provede kolem rybníku Vidlák do posledního podtroseckého údolí - Věžického. Obecně nutno říci, že mluvíme-li o rezervaci Podtrosecká údolí, mluvíme o mokřadním biotopu, česky - všude mókro. Nejedná se jen o ty rybníky, ale i o na vodu bohaté přítoky z bočních kaňonů. Takže když se budeme chovat tiše, nedivme se, že se možná setkáme i s takovými potvůrkami jako ledňáček, skorec, rak, škeble říční nebo čolek horský. Plakánek a hrad KostPoněkud izolovaně se nachází toto pískovcové údolí. Hrad Kost leží na silnici ze Sobotky do Kněžmostu. Souběžně se žlutou značkou vede i naučná stezka kolem rybníku Obora a od rozcestí u Mohyly pak pokračuje s modrou do obce Vesec u Sobotky. Plakánek je díky své odlehosti dost zanedbaný a občas špatně průchodný. Bonznu jednu věc, u rybníka Obora má chalupu známý herec Vladimír Dvořák. Klokočské a Betlémské skály, 2,3 km2Západně od Turnova, nad vsí Klokočí se táhne výrazná, asi dvoukilometrová skalní stěna Klokočských skal, po které vede červená značka a umožňuje výhledy hlavně na Kozákov a okolí. Postupně pak přechází do Betlémských skal s odbočkou na Zdenčinu vyhlídku do údolí Jizery u Dolánek. Jižním směrem se pak kuesta svažuje a je rozčleněna roklemi s mnoha otvory a jeskyněmi. Touto částí jen částečně prochází žlutá značka z Bělé. Ta vás přivede k velké pseudokrasové jeskyni v ČR Postojné (nebo také Americe), jejíž délka je přes 50 metrů a bez dobré baterky se neobejdete. Žlutá pak pokračuje na zříceninu Rotštejn. Naproti Rotštejna stojí skála nazvaná Orlí hnízdo. Kdysi se na ní dalo bez lana vylézt a nahoře bývala vrchlová knížka. Zelení mužíci však přístup vkusně zatloukli dřevěnými prkny a vzdali tak holt estetice nejvyšší úrovně. Ovšem nebudete-li se držet žluté, která na začátku skal od Bělé odbočuje doleva, projděte si cestou přímo tzv. údolí kempů. Na Rotštejn se dostanete také, kratší cestou a když budete pozorní, projdete si i místa, která trempové nazvali třeba Oregon, Pueblo nebo Svatyně indiánského pohřebiště, tedy převisy nebo drobné jeskyňky, kterých je tady povícero. Skalní města České ráje, úplný přehled
Pískovcová skalní města Českého ráje na mapěZobrazit místo Český ráj, skalní města na větší mapě A v příštím pokračovaní se přesuneme do oblasti středočeského kraje. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Česká skalní města (4), Teplicko-adršpašské skály+ Česká skalní města (3), Ostaš a Hejda + Česká skalní města (2), Broumovské stěny + Na mořském dně Broumovské vrchoviny podruhé (2) + Na mořském dně Broumovské vrchoviny podruhé, I. část + Na mořském dně Broumovské vrchoviny I. + Broumovská vrchovina, Teplicko - Adršpašské skály a Broumovské stěny + Skalní bludiště, Stolové hory + Rozhledna Ruprechtický Špičák + Rozhledna Žaltman, Jestřebí hory + Barvy Českého ráje |
|