Oblast Český ráj a pískovcová skalní města

Česká skalní města (5), oblast Český ráj

Dnešní díl bude trochu delší, protože se jedná o celou oblast a na druhou stranu drobit Český ráj na jednotlivá skalní města a městečka by nutně vedlo k mnoha kraťoučkým pokračováním.

Nikde nenajdeme takovou koncentraci skalních měst, městeček a pískovcových údolí jako na území mezi Jičínem, Turnovem a Mnichovým Hradištěm. Mnohde však musíte počítat s komercializací a zvýšeným množstvím turistů a autobusových výletníků.

Prachovské skály, 2,6 km²

Nejznámější skalní město leží severozápadně od Jičína na otevřené náhorní plošině a z prachovských vyhlídek máte celý Český ráj jako na dlani. Přestože v oblasti převládá ta česká nešťastná smrková, uměle vysazená, monokultura, v nepřístupných místech lze spatřit reliktní bory a sem tam narazit i na mnohosetletý buk, který je záměrně ponecháván i ve stavu zlomení, protože se stávají příbytkem mnoha druhů drobných zvířat, ptáků a hmyzu. Z velkých ptáků hnízdí ve skalách vzácní dravci a sovy.

Čtěte také: Prachovské skály ve fotografii

Ve skalách je opravdu velmi málo neznačených cest. Dva prohlídkové okruhy (zelený a kratší žlutý) vás provedou po všech známých skalních útvarech jako Fortna, Šikmá věž, Americká sluj, Císařská chodba, Rumcajsova, Hlaholská a mnoho dalších vyhlídek.

Vstup do skal je samozřejmě zpoplatněný. V samém centru je i občerstvovna, kde si znavení můžete dát pěnivý, vychlazený mok. Na závěr nesmím zapomenout na červenou turistickou značku od Prachova, která skály protíná od horní pokladny tzv. direttisimou přímo k občerstvovně a dál pokračuje ze skal směrem na zříceninu hradu Pařez atd.

Hruboskalské skalní město, 2,2 km²

Nachází se 5 km jihovýchodně od Turnova a výška stěn dosahuje až 60 metrů. Na rozdíl od Prachovek jsou z něj výhledy převážně jen do údolí Libuňky k severu, protože skalní deska se do tohoto údolí za milióny let rozpadla a vytvořila tak trochu údolní skalní město.

Východiskem do Hruboskalského skalního města jsou Sedmihorky na hlavní silnici Jičín - Turnov. Železniční zastávky pak jsou Hrubá Skála a Sedmihorky. Přímo na zámek Hrubá Sklála se dostanete po zelené značce. Žlutá značka z rozcestí od Adamova lože a modrá přímo ze Sedmihorek vás pak provedou všemi atraktivními kouty hruboskalska, včetně nejznámějšího útvaru Kapela, dále pak Majáku, Dračí věže a Dračího zubu. Všechno jsou pojmy celých generací pískovcových lezců.

Další zajímavá místa jsou vyhlídky Janova, U Lvíčka, Na Kapelu a Mariánská s výhledem na Trosky. Též bych jmenoval hojně navštěvovanou hlubokou rokli pod zámkem Hrubá Skála, do níž vede 65 metrů dlouhá sklaní chodba - Myší díra. Hledat v Hruboskalsku nějaké neznačené dobrodružné stezky nemá praktický význam. Jedná se spíš o jednodenní prohlídku nalehko. Psát zde o smrkovývh monokulturách a reliktních borech by bylo nudným opakováním.

Příhrazské skály, 5,2 km²

Třetí významný celek Českého ráje najdeme východně od Mnichova Hradiště, na samém okraji CHKO. Nejblíže do skal to je ze zastávky Březina po žluté značce. V Příhrazech je napočítáno 178 skalních věží. A pozor změna - převážnou část porostu tvoří, hádejte, borovice! Tedy občas se zamíchá nějaký ten buk a dub.

V oblasti Příhrazské vrchoviny se kdysi nacházelo šest středověkých hradů. Nejlépe se dochoval Valečov, z ostatních jako Klamorna, Hynšta nebo právě Drábské světničky se zachovaly jenom ty tesané místnosti v měkkém pískovci. Drábské světničky jsou z nich nejrozsáhlejší, dochovaly se dvě desítky tesaných místností různého použití, zbytky pěti chodeb a tesané kapsy, ve kterých byly zakotveny dřevěné konstrukce. Dominantou byla mohutná věž, chránící vchod po padacím mostě.

Po prohlídce světniček můžete pokračovat po červené značce do Příhraz k hospodě. Cestou dvě vyhlídky na turnovsko. V příhrazských skalách se nachází známý, i když už poněkud zarostlý skalní útvar Kobyla, v minulosti (až do 30. let min. století) nepřekonatelný horolezecký problém. Za zmínku stojí také čedičový vrch Mužský, který vyčnívá z jinak pískovcové plošiny.

Podtrosecká údolí

Výčet musí být úplný, malá izolovaná skalní města nebo spíše skalní údolí s krátkým bočními kaňonyse nacházejí v okolí známých Trosek. Jedno z nich je přímo i pod zříceninou. Dál bych jmenoval Borecké skály severně od Trosek. Které protíná modrá značka z Borku do Rovenska. Další skály a současně možnost koupání je na Nebákově, kam se dostanete z Trosek po modré značce. Žlutá značka z Borku nás pak provede kolem rybníku Vidlák do posledního podtroseckého údolí - Věžického.

Obecně nutno říci, že mluvíme-li o rezervaci Podtrosecká údolí, mluvíme o mokřadním biotopu, česky - všude mókro. Nejedná se jen o ty rybníky, ale i o na vodu bohaté přítoky z bočních kaňonů. Takže když se budeme chovat tiše, nedivme se, že se možná setkáme i s takovými potvůrkami jako ledňáček, skorec, rak, škeble říční nebo čolek horský.

Plakánek a hrad Kost

Poněkud izolovaně se nachází toto pískovcové údolí. Hrad Kost leží na silnici ze Sobotky do Kněžmostu. Souběžně se žlutou značkou vede i naučná stezka kolem rybníku Obora a od rozcestí u Mohyly pak pokračuje s modrou do obce Vesec u Sobotky. Plakánek je díky své odlehosti dost zanedbaný a občas špatně průchodný. Bonznu jednu věc, u rybníka Obora má chalupu známý herec Vladimír Dvořák.

Klokočské a Betlémské skály, 2,3 km²

Západně od Turnova, nad vsí Klokočí se táhne výrazná, asi dvoukilometrová skalní stěna Klokočských skal, po které vede červená značka a umožňuje výhledy hlavně na Kozákov a okolí. Postupně pak přechází do Betlémských skal s odbočkou na Zdenčinu vyhlídku do údolí Jizery u Dolánek. Jižním směrem se pak kuesta svažuje a je rozčleněna roklemi s mnoha otvory a jeskyněmi.

Touto částí jen částečně prochází žlutá značka z Bělé. Ta vás přivede k velké pseudokrasové jeskyni v ČR Postojné (nebo také Americe), jejíž délka je přes 50 metrů a bez dobré baterky se neobejdete. Žlutá pak pokračuje na zříceninu Rotštejn.

Naproti Rotštejna stojí skála nazvaná Orlí hnízdo. Kdysi se na ní dalo bez lana vylézt a nahoře bývala vrchlová knížka. Zelení mužíci však přístup vkusně zatloukli dřevěnými prkny a vzdali tak holt estetice nejvyšší úrovně. Ovšem nebudete-li se držet žluté, která na začátku skal od Bělé odbočuje doleva, projděte si cestou přímo tzv. údolí kempů.

Na Rotštejn se dostanete také, kratší cestou a když budete pozorní, projdete si i místa, která trempové nazvali třeba Oregon, Pueblo nebo Svatyně indiánského pohřebiště, tedy převisy nebo drobné jeskyňky, kterých je tady povícero.

Skalní města České ráje, úplný přehled

• Hruboskalské skalní město
• Věžický rybník, Podtrosecká údolí
• Borecké skály
• Apolena
• Prachovské skály
• Údolí Plakánek
• Vranovský hřeben
• Suché skály
• Maloskalská Drábovna
• Besedické skály
• Drábské světničky
• Příhrazské skály
• Měsíční údolí, Drábovna
• Klokočské a Betlémské skály
• Kozlov, Chlum

Pískovcová skalní města Českého ráje na mapě

A v příštím pokračovaní se přesuneme do oblasti středočeského kraje.