Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 16.1.2019 , svátek má
Reklama

Hardegg

Na skok u sousedů v nejmenším městě Rakouska (1), NP Thayatal

27.6.2008 | Theodor Teshim

Hardegg, nejmenší město Rakouska, v němž trvale žije necelá stovka obyvatel, najdeme stuleno u úpatí skalnaté vyvýšeniny nesoucí hrdý rozlehlý hrad, jeden z největších Dolního Rakouska. Historické městečko je navíc jedinou obcí ležící na území rakouského Národního parku (NP) Thaytal, mladšího a menšího bratra NP Podyjí.

Hardegg

Mluvíme-li v nadpisu článku o tom, že se vypravíme na skok k našim jižním sousedům, pak nehovoříme ani příliš obrazně, poněvadž Hardegg leží přímo na břehu hraniční řeky Dyje a s naší zemí jej spojuje most u bývalé celnice, který lze překonat ne jedním, ale tak deseti skoky. V následujících řádcích se tedy na nejprve prudce rozběhněme přehledem minulosti Hardeggu a poté se dlouhým skokem přesuneme na návštěvu k sousedům za Dyji.

Přístup a Thayatalweg

Úplně na úvod se však sluší přiblížit přístupové možnosti do Hardeggu. Z české strany to máme nejblíže z Čížova po modré a zelené turistické značce (3,5 km). V Čížově navíc můžeme navštívit návštěvnické centrum Národního parku Podyjí a za vesnicí také zbytek "železné opony".

Přímo Hardeggem prochází významná dálková trasa, červeně značená Thayatalweg, představující také jediný značený přístup pro pěší mířící do městečka z některého z blízkých míst v Rakousku.

Turistický rozcestník Z Riegersbugu, kde se lze podívat do interiérů zpřístupněného barokního zámku (kombinovaná vstupenka s hradem v Hardeggu), to máme po Thayatalweg do Hardeggu 8 km východním směrem. Ještě o něco blíže, ve vzdálenosti pouhých 3,5 km, se nachází malá obec Felling s muzeem perleťářství. Ze starobylého výstavného vinařského centra, města Retz, do Hardeggu doputujeme po 20 km vydáme-li se směrem na severozápad.

Thayatalweg o délce asi 185 km víceméně kopíruje tok řeky Dyje (Thaya) na rakouském území, vede téměř celá severozápadní částí Dolního Rakouska zvanou Waldviertel. Z Nebelsteinu míří přes Gmünd, Waidhofen až k městu Raabs a.d. Thaya, kde soutokem Rakouské Dyje s Moravskou Dyjí vzniká řeka Dyje, která, sice ochuzena o přívlastek v názvu, ale posílena spojením obou toků, míří spolu se stezkou dále směr Drosendorf a Hardegg.

Hardegg, turistická mapa

Thayatalweg se kousek za Hardeggem od řeky odklání a pokračuje až do Retzu ležícího již v kraji sluncem prozářených vinic Weinviertelu, kde trasa končí, podobně jako pouť Dyje Rakouskem pár kilometrů severněji.

Přehled výhledů na Hardegg

Úvod naší hardeggské trilogie doplňuji také přehledem míst, jež poskytují zajímavé výhledy na městečko. Jednotlivé vyhlídky pak budou probrány v dalším textu.

Místo Trasa
Hardeggská vyhlídka Hardeggský okruh
U splavu Hardeggský okruh
Most přes Dyji (Thayabrücke) Hraniční přechod
Hrad Hardegg Prohlídka hradu
Max Plateau Hardegger Rundweg
Reginafelsen Hardegger Rundweg
Vyhlídka na trase Hennerweg
Vyhlídka na trase Einsiedlerweg

Běh staletí v Hardeggu

Pohraniční městečko na hranici Rakouska a Moravy s hradem na skalnaté ostrožně obtékané řekou Dyjí a jejím největším přítokem mezi Vranovem a Znojmem, potokem jménem Fugnitz, hledí již tisíc let do divukrásné přírody kolem plné dramatických scenérií. Fascinující okolí Hardeggu zasazeného do hlubokého údolí neprostupných lesů a strmých, rozeklaných skal přiřklo místu i jeho jméno, ve skupině starých západogermánských jazyků Althochdeutsch totiž značí slova "hard" les a "egg" skálu či kámen. Předtím, než se pustíme do dalšího vyprávění, si přiblížíme pomocí přehledné tabulky chronologicky seřazené významné milníky historie Hardeggu.

Hardegg - přehled historie

Časové zařazení Událost
10. stol. Na místě hradu stálo předsunuté dřevohlinité hradisko bránícího jižní hranici Velké Moravy.
11. stol. Po zániku Velké Moravy sídlo slouží k ochraně neklidné hranice rakouského markrabství (Ostarrîchi) s Moravou.
Po roce 1100 Příchod jednoho z nejmocnějších rakouských rodů, salzburgských pánů von Plain do oblasti.
1125 až 1150 Zmiňován Otto von Hardegg, pravděpodobně leník (šlechtic ve službách) hrabat von Plain.
1171 Připomíná se Dietmar von Hardegg, vazal jiného významného rakouského rodu Kuenringů (vlastnili nedaleký pohraniční hrad Kaja, česky Chýje)
1187 Hardegg vlastní hrabata von Plain, která jsou v listině císaře Leopolda V. jmenována po svém sídle "von Plain - Hardegg".
12. až 14. stol. Postupné rozšiřování hradního areálu až do dnešní velkolepé rozlohy.
1260 Rod pánů z Plain vymírá po meči poté, co hrabě Otto a jeho bratr Konrad zahynuli ve válce proti Kumánům.
1290 Hardegg poprvé zmiňován jako město ("civitas").
Do roku 1312 Městské hradby připojeny k hradním zdem za hraběte Bertholda von Rabenswalde, zakladatele blízkého města Retzu a třetího manžela vdovy Wilbirgis von Plain.
Počátek 14. stol. Hrad získává Berchtoldův prasynovec Berthold von Querfurt, purkrabí města Magdeburgu, zakladatel předního rakouského rodu Maydburg -Hardegg. Jeho příslušníci zastávali významné funkce na dvoře císaře Karla IV.
1388 Hrad rozdělen na dvě poloviny - přední s kaplí sv. Jana a zadní s kaplí sv. Jiří.
1425 Obsazení hradu husity (tábority), kteří 25.11.1425 dobyli nedaleké mohutně opevněné město Retz s následným barbarským povražděním více jak tisíce lidí. Hrad Hardegg zřejmě nebyl příliš poškozen.
1481 Hraběcí rod Maydburg -Hardegg vymírá.
1495 Hrad kupují bratři Sigmund a Heinrich Prüschenk, o čtyři roky později byli povýšeni na říšská hrabata, za jménem si psali von Hardegg.
1506 Požár hradu, po němž následuje nákladná rekonstrukce.
16. a počátek 17. století Hardegg baštou protestantského vyznání. Sigmund (1539 - 1599) von Hardegg byl vůdcem protestantské opozice proti císaři.
1. pol. 17. stol. Obléhání Hardeggu Švédy během třicetileté války
1635 Panství koupili pánové von St. Julien.
1683 Do hradu bylo ukryto stříbro z kostela v Retzu v obavách před napadením města Turky.
1730 Sigmund Friedrich hrabě Khevenhüller se stal novým majitelem panství.
1754 Hrad zasažen bleskem, jenž zapříčinil požár sídla; někdy se uvádí, že se jednalo o zemětřesení, jež poničilo hrad.
1764 Po požáru městečka dal kníže Johann Josef Khevenhüller povolení použít hradu jako snadného zdroje stavebního materiálu pro obnovu domků obyvatel, tím byla akcelerována přeměna sídla v částečnou ruinu
1885 až 1905 Historizující obnova hradu na popud knížete Johanna Karla Khevenhüllera - Metsche. Blízký přítel knížete byl mexický císař Maxmilián I. Mexický, tedy arcivévoda František Ferdinand z rodu Habsburků, mladší bratr rakouského císaře Františka Josefa I. Záměrem přestavby hradu bylo zřízení hrobky knížecího rodu Khevenhüller - Metsch na hradě a také památníku císaře Maxmiliána I. Mexického, popraveného povstalci diktátora Benita Juaréze v Mexiku 19.6.1867.
1945 Skonem knížete Antona Sigismunda († 8.11. v Salzburgu) vymírá po meči dolnorakouská linie rodu Khevenhüller - Metsch.
1945 až 1956 Okupace sovětským vojskem; rudí osvoboditelé nesmyslně poničili a pokradli mnohé z hradních sbírek a vybavení.
1956 Po okupaci sovětským vojskem hrad navrácen původním majitelům, tedy dceři zemřelého knížete hraběnce Marianne Pilati von Thassul zu Daxberg. V dalších letech započala rozsáhlá rekonstrukce.
1977 až 1982 Archeologický výzkum hradní ostrožny prokázal osídlení již v 10. století.
Současnost Současným vlastníkem zpřístupněného hradu je hrabě Gotthard Pilati von Thassul zu Daxberg (1945), syn nejstarší dcery knížete Antona Sigismunda Khevenhüllera - Metsche. Hrabě je majitel také blízkého rovněž zpřístupněného barokního zámku Riegersburgu (8 km západně od Hardeggu).

Hardeggská vyhlídka

Hardeggská vyhlídka

Prohlídku Hardeggu započneme zcela záměrně ne přímo mezi jeho domky, ale kousek dále a výše na Hardeggské vyhlídce (Hardegger Warte), suverénně nejnavštěvovanějším místě NP Podyjí. Odsud máme pohádkové městečko s hradem v objetí zalesněných skalních útesů jako na dlani. Jedinečným výhledem, který zůstane natrvalo vryt i do duše největšího flegmatika, se můžeme kochat po dlouhé minuty navzdory případné nepřízně počasí díky dřevěnému altánu, který vyhlídku umožňuje.

Dřevěné "orlí hnízdo" na strmém útesu nad Dyjí původně roku 1885 vystavěl turistický klub ze Znojma na území vranovského panství, proto byla také vyhlídka původně pojmenována po Luitgardě, dceři pána zámku ve Vranově. Dřevěnou stavbu křížového půdorysu se dvěma lavičkami a střechou z pálených tašek v nadmořské výšce 400 m nechal rekonstruovat roku 1990 Rakouský turistický klub za podpory pana Waltera Wenzela. Rakouští turisté se drželi původního vzhledu altánu a celou akci pojednali jako velmi milý a velkorysý dar správě tehdejší CHKO Podyjí, jenž byl předán 28.10.1990. Hardeggská vyhlídka

Most přes řeku Dyji u Hardeggu (Hardegger Thayabrücke)

V Hardeggu se nachází jeden ze tří hraničních přechodů na území bilaterálního Národního parku Podyjí-Thayatal. Je jím čtyřdílný příhradový most s nosností 6 t přes hraniční řeku Dyji spojující Rakousko s Moravou. Stojí tu na třech kamenných pilířích od roku 1874. Celnice na obou stranách byly zřízeny po ustálení hranice po I. světové válce.

V druhé půli 30. let minulého století bylo v rámci výstavby opevnění na hranici s nacistickým Německem a záhy anektovaným Rakouskem i podél Dyje u Hardeggu vybudováno několik lehkých železobetonových objektů vzor 37 (tzv. řopíky), bunkr (řopík typu E) se nalézá také těsně nad českou celnicí. Most sloužil nepřetržitě až do konce II. světové války. Padesátá léta odřízla naši zemi od sousedů vybudováním "železné opony", v jejímž hrozivém stínu obyvatelé Hardeggu půl století v nejistotě žili.

Most

V roce 1968 se objevilo jisté úsilí o otevření přechodu, na což se však muselo počkat celých 22 let do 12. dubna 1990, kdy byl po opravě mostu znovuotevřen hraniční přechod Čížov - Hardegg pro pěší a cyklisty. Na tento slavný okamžik upomíná i památník v podobě špičatého kamene s vetknutou deskou. Most u splavu poskytuje krásný výhled na městečko. V současnosti zeje celnice prázdnotou, pohraničníci místo ponižujícího šacování nebohých turistů někde za rohem smysluplněji patrně pokuřují a hrají karty, tedy přechod je volně otevřen, což je výdobytek našeho vstupu do schengenského prostoru na konci minulého roku.

Po mostě je nazváno i nedaleké pohostinství Gasthaus Thayabrücke, jež z dálky sice láká až magnetizuje velmi pěkným dřevěným proskleným exteriérem, z blízky však odrazuje pro většinu běžných českých turistů o něco vyššími cenami (gulášovka s pečivem přes 3 €). Hostinec Thayabrücke je i nejvýraznějším pozůstatkem na přítomnost údajných pekelných sil přímo v Hardeggu. Jednalo se původně o mlýn, jehož přední část vlastníci přebudovali na pohostinství a v zadní až do roku 1930 fungovala továrnička zpracovávající perleť.

Prvním majitelem byl prý mlynář Eckhard, který stál jednou před problémem, jak vyměnit hřídel v mlýnském kole. Dlouho se mu to nedařilo, tak poslal pacholky a děvečky do kostela se pomodlit, aby se dílo konečně podařilo. Mlynář mezitím nasadil hřídel pomocí druhého kola a chasa po svém příchodu z bohoslužby našla vše hotovo. Mlynářův náhlý um v ní vyvolal dojem, že se jednalo o dílo ďábla. Od té doby se tak nezaslouženě říkalo mlýnu Čertův mlýn.

Od mostu na Hauptplatz

Hrad

Již z mostu a samozřejmě velmi přehledně z Hardeggské vyhlídky jsme si mohli povšimnout pozůstatků městského opevnění. Hardegg byl ve středověku, nejpozději ke konci 13. století, obehnán rozsáhlými hradbami, jejichž součástí byla i dnes keři zarostlá Spálená věž (možná nepřesný překlad, Brandlesturm) nedaleko bývalého koupaliště (Altes Bad) u Dyje a na druhé straně na počátku stoupání šíje hradního vrchu zrekonstruovaná Městská nebo Hodinová věž (Uhrturm) ze 14. století.

Ještě o něco dále až na konci obce se po stranách cesty směrem na Felling zachovaly nárožní pilíře v místě někdejší železem pobité a zpevněné Městské nebo Železné brány (Eisernes Tor).

V Hardeggu se dlouho vzpomínalo na veselý prodej železných vrat Městské brány. O vrata projevili zájem v nedalekém Vranově a vezla je tam sama hlava města, starosta spolu s jedním radním. Dobrý obchod se už tenkrát musel vydatně zapít a tak i oba představitelé Hardeggu ve Vranově jedli a pili až celý zisk prohýřili. Domů nedovezli nic krom dvou bolavých hlav, zatímco vrata zdobí zámek ve Vranově dodnes.

Sesutí zbylého oblouku Městské brány, která zůstala stát, prý způsobil omylem na hardeggském předměstí bydlící loupežník Waller, jenž nedaleko kácel strom a kmen spadl na bránu. Tak zbyly jen ony pilíře.

Stavení, Hardegg

Ale vraťme se zpět k Dyji na opačný konec městečka. Za mostem se ocitneme na Hlavní ulici (Hauptstraße). Tlačí-li nás čas a chceme-li rychle stihnout prohlídku hradu pak můžeme využít od bývalého mlýna (jak zmíněno dnes pohostinství Gasthaus Thayabrücke) zkratky ulicí Mlýnská stezka (Mühlweg), kterou se dá rychle vystoupat téměř až k první hradní bráně.

Při dostatku času je vhodné setrvat na Hauptstraße. Nejen dům č.p. 13 má velmi pěkný portál a dřevěná vrata, po levé ruce zase narazíme na rumpál studny s ozdobným dřevěným krytem zakončený stříškou s vázičkou. Nápis "Kein Trinkwasser" však varuje před doplněním zásob vody z tohoto zdroje. Zleva se s Hlavní ulicí stýká i romantická Doktorská ulička (Doktorgasse), druhá možná zkratka k hradu.

Hauptstraße probíhá paralelně s tokem řeky Dyje a na svém konci se nenápadně a volně napojuje na centrální podlouhlé a přibližně trojúhelníkovité náměstíčko, Hlavní náměstí (Hauptplatz), na styku tří ulic. Pozornost tu na rohu s Rybářskou uličkou (Fischergasse) poutá žlutá barva fasády památkově chráněné budovy č.p. 68 s průčelím zakončeným trojúhelníkovitým štítem s jehlany po bocích. V domě sídlila radnice, poté knihovna a dnes patří kulturnímu centru s galerií (Kulturpunkt Hardegg), která o sobě hrdě prohlašuje, že je nejmenší galerií v nejmenším městě Rakouska.

Z náměstí k hradu

Rovně z mini náměstí dojdeme po Lázeňské uličce (Bad Gasse) ke zmíněným starým říčním lázním (Altes Bad) v blízkosti soutoku potoku Fugnitz s Dyjí nedaleko čtyřboké zarostlé Spálené věže (Brandlesturm). Směrem doleva z náměstí můžeme pokračovat přímo vzhůru k hradu nebo kousek výše odbočit doprava.

Zvolíme-li tuto druhou jmenovanou možnost, připravíme si hezký zážitek výstupem po strmém krytém schodišti na severovýchodní terasu hřbitůvku pod hradem, kde se tyčí věž s barokní střechou u jednolodní budovy duchovního centra obce, farního kostela sv. Víta z první poloviny 13. století, jehož podzemí sloužilo jako hrobka pro pány z Hardeggu.

Hrad

Nynější vzhled svatyně s pozdně románskými základy je dán barokními úpravami z poloviny 18. století. Interiér kostela je možno shlédnout při mši a snad také po dohodě s místním farářem či kostelníkem mimo bohoslužbu (tel. +43 294 982 84).

Pod kostelem stojí kruhová zděná stavba o průměru 7,5 m a výšce 13 m, románský karner (kostnice) z roku 1160, upravovaný i později v 15. století. Karner, stavěný vždy v blízkosti kostela, je budova poměrně chmurného určení, do její spodní části byly ukládány kosti vykopané na hřbitově a ve vrchním části se sloužily zádušní mše za mrtvé, obě etáže měly zpravidla samostatný vchod.

Pokud vám je podobná mimořádně zajímavá památka povědomá z výprav po Slovensku (Banská Štiavnica, Kremnica…), Moravě (Vranov nad Dyjí, Moravské Budějovice…) či Maďarsku (Pápoc, Ják…), pak je Vaše tušení správné. Karnery byly sice zhusta budovány především v Rakousku, odtud však potřebu jejich výstavby šířili při kolonizaci ve středověku německy hovořící osadníci do okolních zemí. Na farním hřbitově v Hardeggu se nachází i památkově chráněný pomník (Grabdenkmal Joseph König). Výčet hardeggských památek uzavírá socha sv. Jana Nepomuckého před hradem.

Hardegg Pohled na Hardegg

Od kostela pokračujeme Kostelní uličkou (Kirchengasse) ku hradu buď po Hradní ulici (Burgstraße) nebo úzkou Starou uličkou (Alte Gasse) až k rekonstruované Hodinové věži na skalnatém pahorku. Vysoká štíhlá čtyřboká kamenná stavba je zakončená bíle natřeným pásem s okénkem nad ciferníkem, kryje ji došková střecha ve tvaru komolého jehlanu, na střechu navíc nasedá malá dřevěná zvonička. K věži je přilepen malý domek a na plácku před ním k odpočinku vybízí stolek se dvěma lavičkami. Usedněme nyní na lavičku pod Hodinovou věží a vyčkejme zde na druhé pokračování našeho vyprávění o Hardeggu.

Další informace a významné odkazy

Hardegg s hradem
Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist