Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 26.6.2024
Treking > Horolezectví > Dom (4 545 m), výstup na horu - impozantního ledového obra v Alpách

Dom (4 545 m), výstup na horu - impozantního ledového obra v Alpách

Dom jako aklimatizační hora pro Mont Blanc, výstupová trasa

21.7.2010 | Zbyněk Jiroušek

Znalec si po přečtení poklepe na čelo. Nejvyšší hora Švýcarska Dom (4 545 m) není nic pro začátečníky, obzvlášť když se v okolí nabízejí "snadné" nízké čtyřky (Bischhorn, Breithorn). Nicméně o Dom jsem snil už pět let a ve svých dvaapadesáti nejsem začátečníkem. Pro šťouraly - Dufourspitze patří aj Italům.

Alpy v podvečer

Údolí Mattertal, které ukončuje hora snů nad Zermattem (ano myslím Matterhorn) je samo o sobě krásné, divoké a hlavně neskutečně hluboké, sevřené z obou stran strmými srázy různých hornů, přičemž na západní straně dominuje sněhová pyramida Weisshornu (4 505 m) a na východní straně ve skupině Mischabel právě firnový Dom. I když vypadá majestátně, jako katedrála, nemá prý jeho název s církevní stavbou co dělat, vznikl prý prozaicky - byl tak po pojmenován po nějakém švýcarském zeměměřiči, jehož křestní jméno bylo Domherrn.

Jako východisko volíme klasiku - osadu Randa, něco pod 1 439 m, kde je příjemný kemp Attermezzen, (za osadou směrem na Tasch nalevo). V samotné Randě se dá parkovat pouze v placeném podzemním stání u železniční stanice SBB. V kempu můžete nechat i auto bez stanu (po dobu výstupu). Výstup je dobré naplánovat raději na tři dny, trhači to možná za dva zvládnou, ale převýšení je brutální. Z Randy od kostela stále stoupáme (absence rovných "odpočinkových" míst) prvních brutálních 1 500 m na chatu Domhütte (2 940 m).

Nad hranicí lesa je nutné překonat téměř kolmý skalní práh. Exponovaná místa jsou však zajištěna (lana, řetězy, žebříčky). Pozor, první voda je až těsně pod chatou, na úmorný výstup za teplého počasí mějte cca 2 l na osobu. Máme i stany, chata je soukromá (velmi příjemná obsluha), přednost se dává klientům, kteří na ní nejen spí, ale i večeří a snídají. Jelikož mému platu vedoucího stále schází nějakých 100 € k dosažení mi-nimální mzdy německé uklízečky, zdá se nám 40 € za dvě noci bez jídla dost (sleva na Alpenverein průkaz na soukromých chatách neplatí). Místa s kamennými ohrádkami na stany jsou o 150 výškových metrů dále na moréně ledovce. Vodu z chaty sebou nevláčíme, na začátku července jsou na moréně velké zbytky sněhu, který je pod povrchem bílý.

Závěr hřebene Festigrat

Ráno na druhých 1 500 m vstáváme brzy - ve 2:00 a o hodinu později vyrážíme. Výhoda stanování je jeho poloha nad zlomem ledovce Festigletcher, takže moc nebloudíme za světla čelovek v suťovisku, ale po pár krocích jsme na firnu. Nasazujeme mačky a vážeme se na lano. Trhliny jsou viditelné a většinou dobře překročitelné (typu A) a není jich mnoho.

Cesta je chozena po levém kraji ledovce a stále mírně stoupá pod skalnaté sedlo Festijoch (3 742 m). Lezení do sedla je sice jen II. UIAA, ale je to hnusnej kamenolom. Nic moc nedrží pohromadě a je třeba si dávat pozor na případné (bezohledné) lezce nad hlavou. Některá místa jsou fixně zajištěna, paradoxně však ne ta nejexponovanější.

Dom od našeho bivaku

Původní plán byl normální cesta, jenže v sedle vidíme vyšláplý hřeben Festigrat, firn je zmrzlý a dost drží, tak děláme změnu a volíme těžší variantu - je i kratší. Ale pozor, není to zas tak jednoduché, sklon místy 50°. Skalnatý hřeben se naštěstí dá podcházet zleva po dobrém firnu, ovšem místy je třeba zasekávat cepín i zobákem a dobře zakopávat přední hroty.

Hřeben jdeme nenavázaní. Je statisticky dokázáno (Schubert), že jeden padající téměř vždy strhne celé tříčlenné lanové družstvo. Samozřejmě je možné použít jištění vývrtkami, ale postup by se neúnosně prodlužoval. Aklimatizace není dostatečná, tak každý prožíváme své chvilky krizí.

Náš cíl časně ráno s Měsícem a Venuší

Hřeben nás pomalu dovede do nevýrazného sedélka Gabel, z leva se připojuje normálka a na vrchol zbývá cca 100 výškových metrů. Přesto jsme zvažovali sestup. Musím upozornit, že návrat z Festigratu je spíše teoretický a nalezete-li do něj, je lépe počítat s tím, že se vracet nemůžete. Nakonec jsme ho "parchanta" dali, když nás potrápil. Výstup z Gabelu je už jenom o psychice. Rozhled z vrcholu (docela malé místo tak pro 6 lidí) je fantastický a my měli krásný počasí. Pozor na převěje. Návrat klasikou přes ledovec Hohberggletscher je úmornou šlapačkou, i když z kopce.

Po poledni však začíná sníh na ledovci být měkký. Cesta vede velkým obloukem a ve spodní části je zleva ohrožena pádem séraků velkých jak baráky. Cesta byla zrovna zasypána několik dní starou lavinkou. Do sedla Festijoch se mírně stoupá. V sedle jsou dvě možnosti. Skupinka s 50 m lanem může slanit rovnou ze sedla na ledovec Festigletcher, někdy při více lidech je to zdlouhavé.

Weisshorn Hora hor - Matterhorn

Druhá možnost je stejnou cestou výstupu po skále slézt. Jde to hůř než nahoru, otázkou je zda je lépe slézat s mačkami nebo je sundat. Opět pozor na kolegy pod sebou. Přilby nutné. Cesta zpět ke stanům už je bez-problémová. Sestup druhý den ráno do Randy je opět zničující (přední stehenní a kolena), teleskopky spíš překážejí. Po sestupu do Randy máme za sebou převýšení 6 212 m v obou směrech během tří dnů!

A ten Mont Blanc? Po úspěšném výstupu přes Aguille du Gouter 2005 a částečně úspěšném přes Aguilles Grises (italská normálka, skončili jsme pod Vallotkou kvůli bouřce) 2006, jsme chtěli zkusit tu všude popisovanou (Wikipedia, Francouzské hory - Mirago) tzv. nejlehčí výstupovku přes chatu Grand Mulets. Musím říct, že údaje z těchto zdrojů aktuálně nejsou pravdivé, ale zavádějící. Celkově se přikláníme ke konstatování českého horského vůdce pana Viktora Kořízka, že tato cesta je v současnosti skutečně až smrtelně nebezpečná.

La Jonction - no comment

Od mezistanice na Aguille du Plan vede nejprve přes zasutěný ledovec Pélerins, ten je poměrně bezpečný, ale slézání na něj a vylézání na druhé straně je opět silně nestabilní kamenolom. Spodní část ledovce Bossons ještě ujde, ale v místě spojení (francouzsky příhodně La Jonction) s ledovcem Taconaz začíná pravé himálajské vzrůšo. Žádné, opakuji žádné žebříky položené přes četné trhliny v sezóně, zajišťující podle průvodců přístup na Muletku nehledejte - nejsou. Čeká vás klasická kličkovaná přes trhliny po sněhových mostech.

Našli jsme v šířce cca 200 m jediné průchodné místo (bez slaňování a následného výstupu - každý měl jen jeden cepín). A to jsme odhadovali, že v takhle horkém počasí onen most vydrží tak týden. Celou 68 místnou chatu jsme měli pro sebe. Chatař opravdu milej, s narvaným Gouterem a jeho personálem nesrovnatelné. Problém je, že touhle cestou po minulých horkých létech už téměř nikdo nechodí a chata je využívána hlavně od března skialpinisty. Takže cesta není vyšlapána! Také je nutné vzít v úvahu převýšení 3 051 - 4 810 m a nutnost vyrazit nejpozději ve 2:00 s čelovkami, nevyšlapaným terénem, přes asi 10 trhlin.

Večerní pohoda na Grand Mulet

Výstup je totiž doporučeno vést po hraně Dôme de Go?ter do sedla Col du Dôme pod Vallotkou a přes Grand a Petit Plateau pod séraky visícími z Dôme de Gouter až sestupovat. Na rozdíl od švýcarského Domu jsou ale velké jak čtyřpatrové paneláky. K tomu všemu večer na terase Muletky, ve třech tisících siesta ve slipech, z Aguille du Midi padá lavina, oba ledovce pod skálou Grand Mulets hrají svoji pochodovou, padají kameny, padají ledy, sluncem rozehřátý firn nemá šanci v noci zmrznout - podtrženo a sečteno, v téhle prádelně by se do této cesty pustil jen sebevrah, šílenec nebo východní Němec (bývalý). Cestou zpět máme o něco větší problém přejít La Jonction, a to uběhlo jen 30 hodin. Sám chatař nám řekl, že za týden "zazimuje" chatu a vrátí se začátkem března 2011.

Takže závěr - v horkém počasí bych nemohl nikomu cestu doporučit (pomyslel jsem při tom, že i kameny v Grand Couloir na klasice od Tete Rousse si musí hrát s turisty na honěnou), pravda je, že kromě obrovského převýšení a celkové délky túry nevypadala linie výstupu od Muletky technicky obtížně. Možná ještě v červnu, než udeří tropy, kdy je spojení ještě zasypané sněhem a séraky v noci přimrznou, se s dobrou aklimatizací o tuto cestu někdy pokusíme. Ovšem za podmínky, že objektivní nebezpečí cesty nedosáhne neúnosné míry, jako tomu bylo v prvním týdnu července horkého léta 2010.

Mont Blanc Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Alpenverien (Jarda, 01.09.2010, 13:54 )
Na chatě slevu na alpenverien dávají, byl jsem tam začátkem července a dostali jsme ji. Chata je i ve ąvýcarském alpském klubu (SAC(.
Nejsem ą»oural, ale.. (Ivan Zajíček, 23.07.2010, 09:51 )
Velmi dobrý článek, drsná ledovcová tůra, která mi bohuľel jiľ jen připomněla Möncha či Wildspitzci, nebo Breithorn, kteří jsou mnohem snaľąí. Přesto bych titul Monte Rose tak snadno neodebíral, to by pak nebyla nejvyąąí hora ČR Sněľka, ale Studniční hora, nejvyąąí hora Polska by nebyly Rysy a Německa Zugspitze. Ale to jen tak, určitě je to nejvyąąí hora na samotném území ©výcarska. Samotný Dom jsem pozoroval zezdola , měl jsem respekt...!
článek (Jarda, 22.07.2010, 17:45 )
ahoj,necekal jsem ze najdu clanek z nasi vypravy,poslu ho ostatnim aby si dokazali udelat predstavu o docela obtizne ceste,ale sem rad ze si to napsal,dobry clanek. Jarda
Ano v podstatě..... (Jerry, 27.07.2010, 12:04 )
nejvyąąí čistokrevnou horou Čech je Studna, dnes bohuľel nepřístupná a MB je nejvyąąí horou Evropy....humor je koření ľivota ne? Jinak ale protějąí Weisshorn budil jeątě větąí respekt neľ samotný Dom. Taky je o třídu těľąí.
Jardo... (Jerry, 27.07.2010, 12:14 )
do Trekingu sem tam píąu uľ asi sedm let. Asi bys tady někde naąel i reportáľ z Kavkazu 2003, v tiątěné časopise moľná nějaký Slovensko v zimě (sněľnice), Brentu, Adamello, Presanellu...a uľ si nepamatuju co vąechno. Psát mě baví a podělit se s ostatními o zkuąenosti? Také je sháním, kdyľ jedu někam, kde jsem nebyl. A díky oběma přispěvatelům za pochvalu.


Další související články:

+ Bishorn (4 159 m), Walliské Alpy
+ Les Ecrins (4 102 m), Dauphinéské Alpy
+ Piz Bernina (4 049 m), Východní Alpy
+ Strahlhorn (4 190 m), Walliské Alpy
+ Výstup na Mont Blanc (4 807 m), Savojské Alpy
+ Hřebenovka na Mont Blanc
+ Grandes Jorasses (4 207 m)
+ Monte Rosa, Walliské Alpy
+ Matterhorn, královna Alp
Reklama
Výběr článků
Hory Hnilecké vrchy a Knola, přechod neznámého pohoří Slovenska
Hory Známe vítěze VI. ročníku autorské soutěže Treking s Tilakem
Hory Nový zámok - dominanta Banské Štiavnice
Populární treky
1. Karpattreky Trek z Malé Fatry do pohoří Žiar, Fatransko-turčanský Karpattrek (2)
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Dvoudenní trek na Černou horu a Stoh dolinou Černého Čeremoše na pomezí Ukrajiny a Rumunska
4. České hory Dvoudenní přechod hlavního hřebene Hrubého Jeseníku
5. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Reklama
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist