Na Brnčalku, přesněji na Chatu
pri Zelenom plese jsme dorazili 17.12.2009 v rámci akce pánská jízda - tekutý kapřík
s výšlapem na něco, nebo zdolání ženských horalek. Auto, které nás dopravilo do
Vysokých Tater za velkého přispění
řidiče Standy jsme nechali zaparkované u hotelu Hutník se souhlasem postarší šťabajzny
na recepci.
Na chatu jsme přišli již při čelovkách
okolo 21.15 hod. Dáváme nezbytný "jontový nápoj" a na kutě. Ráno 18.12.
jsme za ne moc ideálního počasí vyrazili přes zamrznuté Zelené pleso do
"žlebu". Překonali jsme asi šestimetrový ledopádek (docela mazec) a šlo se
zasněženou průrvou do věčné mlhy. Slunéčko svítilo až nahoře.
Po pátečním "juchání", kdy se vypilo asi 2 litry slivovice jsme
v sobotu po snídani vyrazili znovu do sedla. Konečně za pěkného počasí zdoláváme
i vytoužené Baranie rohy.
Po našem návratu na chatu, kde bylo tak 80 lidí z Polského filmového štábu, jsme
se lekli lidí, vrtulníku a terénních vozidel. Po tomto zjištění
(navíc mi někdo ukradl foťák), jsme znechuceně jeli raději domů.
Prohlédnout fotky k článku
Belianské Tatry v pozadí
Malá Studená dolina
Konečně na hřebeni
Ledopád
Výstup
Ledové plotny
Tatranský duch
Chata pri Zelenom plese
Vzhůru k nebi
Inverze, na obzoru Nízké Tatry
Jahňací štít a Belianské Tatry
Panorama Tater
Tož tak jsme se měli, ve zdraví dorazili domů k manželkám, které se bály, že
budou slavit svátky bez nás… Fotky a vzpomínky zbyly, na jaře - dáli Bůh a svolení
manželek, jedeme opět.
Tyger.sk