Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 8.1.2014
Treking > Cykloturistika > Opět ty nešastné cyklostezky na sousedním Slovensku

Opět ty nešastné cyklostezky na sousedním Slovensku

Otevřený kritický dopis redakci

13.6.2008 | Juraj Hlatký, predseda Slovenského cykloklubu, správca Matúšovho krážovstva

Vážený pán šéfredaktor!

Poznáme sa spolu už pomerne dlhú dobu, organizovali sme i niekožko spoločných akcií. Hlboko si vážim Vᚠčasopis, príspevky o Slovensku majú v ňom svoje pevné miesto a v časopiseckej branži patria k najlepším a najkrajším.

Karpatiatour, ilustrační foto

Až teraz sa mi dostalo do ruky číslo 2/2008. Po jeho bežnom vzhliadnutí som sa nadchol tým, aký priestor je tu venovaný Slovensku. Po začítaní však mám dve výhrady - menšiu a väčšiu. Menšia sa týka článku źubovnianska vrchovina. Sú tu použité dve ilustračné fotky źubovnianskeho hradu. Hrad sa však zásadne zmenil svoj imidž tým, že má zastrešenú vežu, takže vyzerá úplne inak. Možno je to maličkos, ale k zastrešeniu veže došlo myslím pred 4 - 5 rokmi. V niektorej oblasti sa počas takej dlhej doby veža zmení, otázne je pre čitateža, či aj použitý text a údaje sú staré takú dobu. To však bola maličkos.

Zásadnú pripomienku mám k celému článku "Kros-Kras - cez Slovenský kras na bicykli". V úvode článku je správne spomínané, že Slovenský kras je národným parkom a dokonca biosférickou rezerváciou. Na území národného parku je povolený pohyb iba po značených cyklotrasách a cestách uvedených v štatúte národného parku. Pohyb cyklistov v chránených územiach upravuje i slovenský prísny zákon o ochrane prírody. V neposlednom rade pohyb v lesnom prostredí upravil i nový lesný zákon (od septembra 2007). Samotný článok všetky tieto zákony ignoruje.

Ilustrační foto, Starohorské vrchy

Ako Slovenský cykloklub (SCK) prostredníctvom našej pobočky SCK Slovenský kras so sídlom v Gemerskej Hôrke sa snažíme na báze dodržiavania platných slovenských zákonov legalizova a znači cyklotrasy na území bývalej CHKO a teraz NP Slovenský kras. Vďaka vzájomnej spolupráci a korektným vzahom bola v Slovenskom krase povolená a vyznačená Cyklomagistrála Slovenký kras v dĺžke 210 km. Úseky tejto trasy sa sporadicky a anonymne spomínajú v publikovanom článku.

Dobre sa píše, kadiaž by to bolo lepšie alebo krajšie trasu vies, ale trasa vznikla po rokovaní medzi nami, ochranou prírody a vlastníkmi nehnutežností a zariadení, kadiaž vedie. Spája krásnu prírodu a pamiatky oblasti. Okrem tejto trasy vďaka ďalšej spolupráci s vedením NP sa podarilo vyznači v 2 etapách ďalšie cyklotrasy v NP a jeho okolí. Musím však podotknú, že viaceré nami navrhované cyklotrasy povolené neboli, práve kvôli ochrane prírody! Takže súčasná sie je výsledkom medzi chcie a môc a vzájomnej tolerancie zúčastnených strán. Kvôli predstave, proces povožovania, značenia a údržby trás na území NP trvá už 10 rokov.

Treba si uvedomi, že Slovensko je riadnym členom Európskej únie. Stava ho do polohy banánového štátu, v ktorom netreba dodržiava platné zákony asi nie je najlepším príkladom. Neviem si predstavi publikovanie obdobného článku v národnom parku na území Českej republiky, alebo Rakúska, kde by a nabádalo k porušovaniu statusov národných parkov, ako i platných zákonov daného štátu a k bicyklovaniu krížom - krážom národným parkom.

A to sme sa ešte nedotkli problematiky vlastníckych vzahov, dávno skončila (i na Slovensku) doba, kedy patrilo všetko všetkým a nikomu. Navyše takýto článok citežne poškodil miestnych žudí, ktorí sa snažia dlhé roky o legalizáciu siete cyklotrás na území bývalej CHKO a dnešného národného parku. Určite im nepomohol v ďalšom rozširovaní siete cyklotrás, ako i pohžadu orgánov ochrany prírody na problematiku cyklo v danom území. Najhoršie sa mi píšu posledné vety, začínam si pripada, že naša mravenčia, nepríčetne dlhá a náročná práca býva zbytočná, niekto ju dokáže vyrieši tak rýchlo, žahko a bez problémov… Máme u nás také porekadlo, že papier znesie všetko…

Reakce šéfredaktora

Ilustrační foto, Tyrolsko

Ahoj Juro. Dovolím si, tak jak tomu bylo v minulosti použít tykání. Také věřím, že i přes tento kritický dopis a nesouhlasné stanovisko k článku spolu ještě nějakou tu akci spoluzorganizujeme.

K první výtce. Autorka článku o źubovnianské vrchovině patří k naším kmenovým a troufám si tvrdit, že i nejlepším autorům. Soudím tak podle příznivých reakcí čtenářů. Na źubovnianském hradě jsem byl fotit, pokud se nepletu, před třemi lety, kdy jsem připravoval textové a foto podklady pro turistické mapy fy Shocart. A hrad byl v podobě, jak zachycují fotografie článku. Myslím si, že tato skutečnost nemůže shodit úplně celý článek, který je věnován především turistice a turistickým možnostem v popisovaném pohoří.

Pokud jde o druhou výtku, pak tu považuji za trochu neadekvátní. Opravdu, ani mezi řádky, jsem nenalezl náznak toho, že bychom ze Slovenska dělali banánovou republiku. Článek jsme nepsali my v redakci, ale autor podepsaný pod článekm, mimochodem také Slovák. A určitě ani autor nic podobného nenapsal a napsat nechtěl. My jen zveřejnili akci, cyklotúru, kterou jsme považovali za zajímavou. Přiznám se, že mě vůbec nenapadlo, že se autor dopustil něčeho protiprávního. Nebylo to patrné ani z textu a ani z fotografií. Autor se pohyboval po zpevněných komunikacích či cestách, z nichž některé sice zpevněné nebyly, ale očividně se po nich pohybovala auta. Skutečně jsem nepátral v mapě, zda-li se autor článku pohyboval po cyklostezce a nebo ne.

Pokud bych u článku narazil na zcela flagrantní porušování zákonů, či na to, že se autor pohyboval zcela mimo cesty, jak je to bohužel občas vidět, pak bych podobný článek nikdy, a ještě jednou zdůrazňuji že NIKDY! nezveřejnil. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že nechápu, proč by se cyklista nemohl pohybovat po polní či lesní cestě vyježděné auty. Někdy mám pocit, že dnešní cyklotrasy dělají z lidí nesoudné "blbečky", kteří se neumějí orientovat podle mapy a ani v terénu. Ztratím značku, jsem ztracen a musím volat záchranáře…

Ne, ne, už už cítím, jak mi někdo podsouvá tvrzení, že jsem zastáncem libovolného ježdění po krajině. Ne to rozhodně ne. Nikoho s koly neposílám na hřebeny Fatry, Nízkých Tater, ani Starohorských vrchů, jak zachycuje druhý obrázek, který jsem pořídil vloni v květnu. A ani na hřebeny zmíněných Krkonoš.

Právě naopak, proti takovýmto aktivitám, a již cyklistů, motoristů či "ofroudistů" tvrdě brojíme, což dokazuje řada článků, které jsem spolu s kolegou Alešem Kučerou publikoval na tomto webu a nebo na stránkách www.karpaty.net. Přehled článků je připojen na konci této reakce. Zákony, které dávají smysl respektuji, ty, jejichž význam je mi utajen, nikoliv. Ono přece v loňském roce na Slovensku proběhla hodně bouřlivá debata o tom, co je a co není lesní cesta…

My v redakci ochranu přírody podporujeme, opak nám může podsouvat jen člověk ne zcela obeznámen s tím co děláme. Jsme proti tomu, aby se udělovaly výjimky novodobé "šlechtě", jako je tomu například na Donovaloch, kde se kvůli nezřízené výstavbě posouvaly hranice národního parku, jsme proti těžbě v přírodních rezervacích s nejvyšším stupněm ochrany, jsme také proti divoké cykloturistice či "offroudismu" a prohánění se křížem krážem krajinou mimo stezek a cest…

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Ach tie nešťastmé štátne lesy! (KarolM, 27.04.2010, 14:22 )
Cesty cez národný park Slovenský kras sú poriadne rozryté kolesami ťažkých áut. Na Silickej planine v oblasti chaty Rakyta prebieha mohutná ťažba. Robia ju Štátne lesy SR, o ťažbe informujú oznamom: - V súvislosti s výchovou a obnovou porastov vykonávame na tejto lesnej ceste intenzívny odvoz dreva. Dbajte preto na zvýšenú opatrnosť - Je evidentné, že plastový oznam umiestnený na strome nie je unikátny ale univerzálny. Zdá sa, že najväčšou hrozbou národných parkov a lesov Slovenska sú samotné štátne lesy ((: Ostáva dúfať, že sa to raz zmení!
Tak doufám, (-OB-, 27.04.2010, 17:02 )
že se lesní cesty do prázdnin "samy uklidí", protože bych se v krasu nerad brodil po kolena v blátě. A nejen v krasu, stejné problémy trápí i řadu dalších hor. Bohužel.
Vyjadrenie (Vladimír Kováč, 24.07.2008, 14:08 )
VYJADRENIE K reakcii na článok Kros ? kras , uverejnenom v časopise Treking č.2/2008. Reakciu napísal pán Hlatký dňa 13. 6. 2008, ktorý je predsedom slovenského cykloklubu a správcom Matušového krá?ovstva. Je uverejnená na na www. treking.cz/cyklistika/cyklostezky.htm Pán predseda, tú spomínanú trasu prechodu Kros-kras ve?mi dobre poznám. Išiel som ju obrazne povedané 100 krát. Ide ozaj po spevnených cestách, kde cyklista nemá šancu ani púpavu skrivi. Karol Mizla nie je nejaký puberák, ktorý nabáda k jazde krížom ? krážom. Ochrana prírody je jeho srdcová záležitos. Je dobre známy ako autor mnohých článkov o cyklistických a lyžiarskych túrach v rôznych kútoch Slovenska a tieto články pravidelne uverejňuje v Krásach Slovenska. Preto mi ten útok na Karola Mizlu vadí a prekvapujú ma aj poznámky o banánovej republike a súkromných pozemkoch(čo akosi neviem pochopi prečo). To sa asi snažíte obháji to čo nie je celkom dobre v princípe. Tiež spomínate, že ste dlhé roky dojednávali cyklotrasy s ochranármi, čo vám verím, ale žia? tie trasy, ktoré ste dojednali vedú väčšinou po auto cestách pod planinou, nie sú vôbec zaujímavé a aj preto ich cyklisti ignorujú. Totiž nikdy nemôžu by tak krásne ako logicky vedená ?centrálna os - cez srdce? ktoré umožňujú spozna kraj. A takou je aj uvedená trasa v Kros-kras. Neviem nájs jeden rozumný dôvod prečo autá s tonami dreva na spevnenej ceste môžu premáva a cyklisti nie, aj ke? je to v národnom parku. Neviem to pochopi, ale jedno viem určite, že to od ochranárov chce nové myslenie. Stále totiž pretrváva názor, že cykloturisti sú akýsi gauneri, ktorí jazdia po kvetoch, lámu stromčeky, z rámu bicykla im sná? vyteká ortu a vôbec, všemožne škodia prírode ako sa len dá. Cykloturisti nie sú hrozbou pre prírodu a ?udí, a bicykel nie je deštrukčný nástroj, je to súčas životného štýlu. Sú predlženou rukou turistiky. žia? ?udia si nás väčšinou mýlia a hádžu do jedného vreca s pretekármi, ktorí pochopite?ne jazdia rýchlo, stavajú si v teréne lávky a skoky. Ich jazda po vyznačených okruhoch ozaj zanechá stopy v lese. Toto my ale nie sme! . Myslím si, že národný park je pre ?udí a nie pre dinosaurov, ktorí po nás prídu o 500 rokov. Preto tam kam môže is traktor(ktorý zváža drevo), môže ís aj cyklista. V podobnej pozícii ako Silická plánina sú aj Zádielská dolina a Glacká cesta v Slovenskom raji. čítam články o cyklistoch ale aj o turistoch, ktorí navštívili národné parky vo svete. Vždy to mohli, dokonca mohli aj kempova, samozrejme za určitý poplatok a s určitými obmedzeniami. Ale mohli! Je to predsa pre ?udí. U nás nie, ale paradoxne ke? túto trasu Kros- kras prejdem na starej škode 105, nikto si to nevšimne ? takých tam chodí spústa(a z nich ozaj vyteká olej). Myslím, že aj ochranári, ale aj my ? návštevníci národných parkov , ale vlastne všetci ?udia, by sme sa mali na prírodu díva optikou, ktorou sa díval bývalý federálny, dnes už nebohý minister životného prostredia Vavroušek ? ?trvalo udržate?ný vzah?. Spomínam si na zlé časy košického horolezectva. Vtedy, ešte za hlbokého komunizmu, nám ochranári zakázali horolezeckú činnos v Zádielskej doline na základe nového zákona o ochrane prírody. Zádielska dolina bola pre košických horolezcov nie len kolískou ale aj rodinným krbom. Nevedeli sme si predstavi, že sa toho klenotu a srdcovej záležitosti máme vzda. Bola to výzva do boja, nasledovali schôdze, rokovania a obhliadky skalných útvarov priamo v teréne. Až konečne po dlhšej dobe sme dospeli k vzájomnej dohode, ktorá bola aj pre nás aj pre ochranárov prijate?ná. V tom čase bol predsedom Mestského horolezeckého zväzu Róbert Kubín ? úžasná morálna a horolezecká autorita na Slovensku. Keby nie, možno by dodnes horolezci obdivovali skalné útvary iba zdola, z cesty. Vtedy svojím neohrozeným a aktívnym prístupom k tejto problematike, zanechal budúcim generáciám krásny odkaz ? V Zádielskej doline môžete liez, síce s obmedzeniami, ale môžete. Preto snívam o chvíli, ke? raz príde na Silickú planinu indián, priloží ucho k zemi a nepovie Audi quatro, ale CYKLISTA a nezabudne doda - v?aka jednaniam rozumných ?udí. Júl 2008 Vlado Kováč
?ubovniansky hrad (-OB-, 06.07.2008, 09:17 )
Tak aby bylo připomínkám k ?ubovnianskému hradu učiněno zadost, přidal jsem na net článek o hradu s aktuálními fotkami z prvního prázdninového víkendu.
?ubovniansky hrad (Theo, 27.06.2008, 13:00 )
Dobrý den. Chtěl bych jen něco podotknout k zobrazování renovovaných památek. Slavný kastelolog M.Plaček (mimo jiné) spoluautor skvělé nové knihy Slovenské hrady (nakl. Libri, 2007) v tomto díle uvádí zcela záměrně úplně stará vyobrazení ?ubovnianskeho hradu - z roku 1770, z 19. stol, a dvakrát z poloviny 20. stol. Je to záměr odborníka "hradologa",který by se také mohl pokoušet o jakousi aktuálnost, nicméně ta je marná, protože (často až puristické) úpravy chátrajících památek (by zhusta potřebné a chvályhodné) mnohdy stírají původní vzhled staveb a znesnadňují práci stavebním historikům a archeologům (např. moravský Helfštýn). Netvrdím, že je to případ tohoto hradu (,i přes to, že střecha věže v 18. století vypadal dosti jinak), ale zobrazování památek bez střech a různých nových příkras je více autentické, by ne aktuální a co je důležitější? Myslím, že to první i přes potřebu podávat v turistických časopisech aktuální informace, jejich těžiště však spatřuji v něčem zcela jiném (otevírací doby,vstupné, www odkazy,občerstvení, přístup, kontakty atd.). Vždy mnohé turistické časopisy (vzpomeňme Krásy Slovenska) své články o současných památkách záměrně bohatě doprovázejí ( i pouze) starými pohlednicemi a fotkami. Hezký den přeje všem Theo.
Přesný název knihy (Theo, 27.06.2008, 13:07 )
Ještě doplňuji přesný název knihy - Bóna M., Plaček M.(2007): Encyklopedie slovenských hradů. Libri.Praha.
Ochrana prirody v SR (Simek, 18.06.2008, 23:33 )
Tak nazor p. Hlatkeho ma doslova dorazil. Pokial toto bude zmysel ochrany prirody a pojde to takto dalej, tak je len otazkou casu, kedy zacne niekto "verejne" nabadat k porusovaniu tychto nezmyselnych a pre beznych ludi nepochopitelnych zakazov, prikazov a podobnych nezmyslov. Neviem, neviem, ale ochrana prirody na Slovensku sa mina ucinku a je to tu vsetko akosi naruby. Ja tiez mam rad situacie, ked vas zastavia na "zaprdenej S120" a pytaju od vas pokutu. Je to vrchol, nehoraznost. Presviedca ma o tom aj situacia so zatvaranim chodnikov v TANAPe. Niet k tomu viac co dodat, ale je to smutne a divne
k fotografii Lubovnianská vrchovina (Jana Waldhauserová, 16.06.2008, 17:58 )
Tuto fotografii jsem pořídila v roce 2000 či 2001 při mé první návštěvě pohoří a tehdy se zastřešení věže teprve připravovalo. Když jsem tu bylo později v roce 2007, byla již věž zastřešená, ale nebylo příliš dobré počasí a nefotografovala jsem, tudíž jsem pro ilustraci neměla jinou novější fotku. Navíc se mi zdál původní vzhled zříceniny bez zastřešené věže romantičtější, i když pro záchranu věže je nový stav jistě důležitý. Jinak u článku chybí nedopatřením redakce popisky některých fotek - například Jarabinského prielomu, panorama Vysokých skalek a Pienin ze sedla Razdiel, Vysoké Tatry z Obidzy, ale myslím si, že kdo článek četl, i tak zjistil, co zobrazují, takže bych v tom neviděla problém.
Obhajoba Kros Krasu (Peter Hošala, 16.06.2008, 08:30 )
Nedá mi nereagova na článok pána Hlatkého-správcu " Matúšovho krá?ovstva". Myslím, že banánovú republiku robia zo slovenska práve takéto typy úradníkov, ktorí vyvýjajú dlhoročnú mravenčiu činnos ukytí niekde v kancelárii, len aby si nikoho mocného nepohnevali. Výsledky síce nevidno, aspoň u nás na východe, ale to predsa nieje dôležité. To si rovno možu založi stranu " Mírneho pokroku v mezích zákona"! Je tragédiou Slovenska že na ňom žijú Slováci. Nerád to píšem, ale často mám pocit že slušní ?udia sa u nás dostali na čiernu listinu, najlepšie by bolo aby chodili kanálmi. Treba uvo?ni miesto rozdrapencom na džípoch a štvorkolkách. Autora článku Kros Kras dobre poznám a radím ho k slušným ?u?om, má rád prírodu a cit pre spravodlivos. To že sa snaží propagova naše, najmä východné Slovensko publikovaním svojich článkov považujem za ve?kú vec, ktorú robí pre nás cyklistov. Myslím že takéto aktivity sú u nás ve?mi zriedkavé. Aj to že články uverejňuje český časopis je príznačné. Trasu som viackrát prešiel na bicykli a môžem potvrdi že je celá vedená po lesných cestách. Priatelia z iných častí Slovenska boli prekvapení ke? videli fotky, ihne? sa zaujímali kde to je. Pripájam sa k názoru že to treba vyznači ako cyklotrasu a rád pri tom pomôžem.
Slovenský kras (-OB-, 24.06.2008, 18:12 )
Cestou z Ukrsjiny, ze které jsem se právě vrátil, jsem se zastavil ve Slovenském krasu. A nikdo z domorodců nás nekamenoval, by zaregistrovali Treking :-)). Vidím tady několik reakcí, pokusím se ještě jednou pourgovat Juru Hlatkého o reakci na Vaše připomínky
reakcia autora (KarolM, 13.06.2008, 22:22 )
Celá cyklotúra KROS-KRAS (cez Slovenský kras) vedie výhradne cestami, po ktorých jazdia aj autá. V zmysle návštevného poriadku Národného parku Slovenský kras (?alej len NPNPSK) sa možno bicyklom pohybova po vyznačených cyklotrasách a iných miestach, určených prílohou č.3 tejto vyhlášky. Vyhláška však neuvádza, že pohybova sa možno LEN po vyznačených trasách, čo možno hodnoti ako právnu nedokonalos (pretože malo by plati: čo nie je zakázané, to je dovolené). Navyše: medzi inými miestami sú v NPNPSK uvedené aj všetky účelové komunikácie vedúce k viniciam a záhradám a chatovým osadám. Všetky cesty KROS-KRAS tieto parametre v podstate sp?ňajú...Teda nie je vôbec pravdou, že trasa KROS-KRAS vedie krížom krážom cez národný park, ako pán Hlatký uvádza, i ke? názov tento dojem môže evokova. Prejdením uvedenej trasy sa vôbec nenarušuje príroda. Na Slovensku máme značené cyklocesty v národných parkoch, vedúce po turistických chodníkoch (t.j. nie po cestách ako v tomto prípade) a v citlivejších oblastiach (napr. vo Vysokých Tatrách na Chatu pri Zelenom plese, na hrebeni Ve?kej Fatry v úseku Smrekovica-Ružomberok). Okrem iného, trasa KROS-KRAS je navrhovaná ako cyklotrasa aj v Genereli cyklotrás a cyklodopravy Košického samosprávneho kraja (kde Slovenský kras územne patrí) z 20.7.2005 na str.6 (http://kosice.regionet.sk/KSKWeb/Cinnosti/RegionalnyRozvoj/200572616148325.htm ). Po cestách KROS-KRAS-u však jazdia aj ažké autá a mechanizmy - toto je ozaj na zamyslenie a protest! Banánová republika?! Áno, Slovensko je v EÚ a ostáva veri, že nielen deiure. Slovensko má mimoriadne parametre, aby sa stalo turistickou ve?mocou. Cykloturistika môže k tomu značne prispie. KROS-KRAS by bol v ?starých? krajinách EÚ už dávno značenou cyklotrasou. (o tom som hlboko presvedčený) . V EÚ je však nepredstavite?né, aby vo vzácnych prírodných lokalitách sa pripravovala napr. ažba uránu (ako je to v prímestskom parku Jahodná pri Košiciach, a to napriek mohutnej občianskej petícii proti ažbe!). Toto je robenie Slovenska ako banánového štátu defacto aj deiure. časopis Treking venuje Slovensku mimoriadny priestor propagáciou jeho prírodných krás, zo Slovenska robí turistickú a nie banánovú krajinu. Tie pomyslené banány sú v rukách niektorých politikov a úradníkov, ktorí na jednej strane povo?ujú drancovanie krajiny vyššie spomenutou ažbou a na druhej strane neumožnia zdravý rozvoj turistického ruchu? A že článok poškodil miestnych ?udí?! Pokia? by to bola pravda, ve?mi by ma to mrzelo. Skôr som myslel, že sa tak spropagujú nevšedné turistické možnosti kraja (kde je takmer najvyššia nezamestnanos na Slovensku) a ekologická turistika, ktorá môže pomôc aj rozvoju lokálnej ekonomiky. A vôbec nechápem, prečo by článok mal zhorši pozíciu miestnych aktivistov pri budovaní cyklotrás. V EÚ by im takýto článok možno skôr pomohol ako inšpirácia? Záverom: na uvedený člínok KROS-KRAS by ma neprekvapila negatívna reakcia nejakého ?ochranára?. To, že negatívna reakcia je od predsedu cykloklubu ma však prekvapilo (a to ve?mi)? Karol Mizla, autor článku
Konečně názorová shoda :-)) (-OB-, 13.06.2008, 23:02 )
Děkuji autorovi za upřesnění a věcné vyjádření k uvedenému článku. Jsem rád, že se názorově shodujeme :-)). Těší mě to p to více, nebo autor je skutečně domácím cykloturistou a že potvrzuje i mou domněnku, že jsme domácí nijak nepoškodili. Do Slovenského krasu jezdím pravidelně, byl jsem tam snad 30× a zažil tam spoustu skvělého a spatřil mnoho nádherného. Určitě bych domácím, kteří se potýkají s mnoha problémy, škodit nechtěl.
cyklocesta slovenským krasom (Karol Sopko, 13.06.2008, 19:59 )
Pán Hlatký pochybujem že ste dostatočne pozorne čítal článok Karola Mizlu o cykloture cez slovenský kras. Túto trasu poznám ve?mi dobre a môžem vás ubezpeči,že po celej svojej d?žke vedie po spevnených štrkových,hlinených a miestami aj asfaltových cestách a nikde neprechádza cez súkromné pozemky,ktoré to deklarujú svojím označením. Pritom po väčšine týchto ciest bežne jazdia nákladné automobily zvážajúce drevo, alebo terénne autá po?ovníkov. Takže nechápem akým spôsobom naruší prírodu cyklista ktorý tade prejde na horskom bicykli. Skôr je to o tom ako podotkol aj p. Brandos, že zmysel majú iba zákony,ktoré majú logické opodstatnenie a zdvôvodnenie. Inak sa zákon stáva iba nástrojom pre buzeráciu slušných občanov. Milujem situácie ak ma v NP zastaví strážca prírody,ktorý vystúpi z terénneho auta,alebo rozheganého favoritu a chce mi da pokutu pretože idem na bicykli po tej istej ceste ako on. To sú otázky o ktorých by sa malo otvorene diskutova a konečne si ujasni či prírodné krásy Slovenska budú vo?ne prístupné čo najširšej verejnosti,alebo ich budeme uztvára pre nieko?kých vyvolených a prekrýva to ochranou prírody.
Také díky (-OB-, 13.06.2008, 23:06 )
Rovněž díky za podporu. Mám stejný názor - tam kde vede asfaltová cesta a vesele se tam pohybují auta či těžaři, není asi rozumného důvodu nepovolit cykloturistiku či turistiku. Bu?me rádi, že se u nás můžeme (mimo rezervací, NP atd.) volně pohybovat třeba po lesích. Jak nám to závidí například Američané (konkrétně Florida), kteří jsou ve svých městech doslova uvězněni, nebo za městem je vše privat a není kam jít?


Další související články:

+ TV Nova slibovala dobrý start aneb rallye na poloninách pokračuje
+ Kyjevští "bohatýři" alias džípisté pokořili Hoverlu
+ Blokáda Tiché a Kôprové doliny, přijeďte pomoci
+ Skútry na Babí hoře
+ Zlomyslnost a arogance motorkářů
+ Cyklotrasy a jejich současná podoba
Reklama
Témata našich článků…
Soumrak Radhoš Chata Barborka Soos Koberštejn Charbulák Paprsek Trosky Kaon Kaltenštejn Tesařík obecný Dachstein Házmburk Coulomb Velikonoce Higgsův boson Bouzov Aktuální počasí Ježek Elektron Nesmeky Keprník
Reklama
Populární treky
1. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
2. Ukrajinské Karpaty Přes Ploskou poloninu a údolím Černé Tisy do Jasině - dva dny sám v horách Zakarpatí
3. Karpattreky Beskydský Karpattrek (5), hřebenovka Kysuckých Beskyd
4. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
5. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | źubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Reklama
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist