Cykloturistika a elektrokola

Elektrokola se stala hitem doby, loňský veletrh Eurobika byl jednoznačně v jejich znamení. V současné době již je jich na trhu spousta, nabízí je jak některé kamenné prodejny, tak také mnoho internetových obchodů.

Řada cyklistů a cykloturistů o nich nechce ani slyšet, některé ale možná napadne, že by nemuselo být špatné, zbavit se části námahy (týká se to zejména těch starších a méně výkonných). Podívejme se tedy na to, co trh nabízí, jaké jsou možnosti, jaké způsoby pohonu se používají. Nebudeme se zde zabývat koly, u nichž je elektromotor jediným zdrojem energie sloužícím k jízdě (to jsou spíš elektroskůtry), ale pouze koly, u nichž elektromotor slouží jen jako přídavný zdroj energie - základním zdrojem energie je stále šlapání.

Elektromotor je určen jen k podpoře, třeba při jízdě do většího stoupání nebo při silném protivětru. Hovoříme tedy o asistovaném šlapání. Způsobů aktivace elektropohonu je více, lze je ale rozdělit do dvou základních skupin podle toho, jak je elektromotor aktivován. Jednou možností je, že je snímačem rychlosti (speed sensor) sledována frekvence šlapání, druhou možností je snímání síly, kterou cyklista působí na pohonný mechanismus (pedelec TQR).

V prvním případě jsou obvykle využívány jen dva stavy napájení elektromotoru, který je buď vypnut, nebo zapnut, v druhém případě je řízení motoru plynulé, závislé na okamžitém zatížení. Jízda je v tomto případě plynulejší a motor je aktivován jen, když to cyklista aktuálně potřebuje. Míru podpory lze obvykle nastavit.

Handicapem elektrokol je vedle ceny jejich vysoká hmotnost. Ta je dána nejen hmotností vlastní pohonné jednotky, ale také hmotností zdroje elektrické energie - akumulátoru. Akumulátor je Achillovou patou všech elektrokol - dosud nebyl vynalezen zdroj umožňující uchovávat větší množství energie při nízké hmotnosti. Hmotnost většiny elektrokol je proto většinou 20 kg a více. To představuje problém jak při jejich transportu, třeba vlakem nebo autem, tak i v provozu. Každé kilo hmotnosti totiž znamená více energie potřebné k pohybu, ať už se čerpá z elektromotoru, nebo z nohou cyklisty.

Většina současných elektrokol proto pro sportovní využití, jakým je cykloturistika, příliš vhodná není. Tomu také odpovídá vybavení - většina z nich je vybavena jen sedmi nebo osmi převodovými stupni (a to i u mnohých, která dodavatelé a prodejci deklarují jako horská), jen malá část nabídky současného trhu je vybavena kombinací zadního a předního řazení, a i v tomto případě jsou většinou s cílem udržení nízké ceny používány komponenty nižších řad, nabízející nejčastěji 21 nebo 24 převodů.

Motor je u většiny elektrokol umístěn v náboji předního nebo zadního kola. To představuje handicap například při defektu pneumatiky, kdy je nutné vyjmout kolo. Kolo jetotiž ve většině případů upevněno pomocí matic, které je nutno povolit, je tedy nutné s sebou vozit patřičné nástroje. Samořejmě je také nutné odpojit přívod od motoru. Tento problém odpadá, jestliže motor působí na středové složení.

Dojezd elektrokol závisí na více faktorech. Záleží na tom, kolik energie vynaloží sám cyklista, a jak často a s jakým výkonem bude požadovat podporu od elektropohonu, dále jaká je kapacita použitého akumulátoru a v jakém terénu se cyklista pohybuje. Většinou se jedná o dojezd 50 - 80 km. Někteří výrobci místo dojezdu uvádějí dobu, po níž může být elektropohon aktivován. Jakmile dojde energie v akumulátoru, musí cyklista pokračovat vlastní silou - a každé kilo navíc se pak výrazně pocítí.

Zajímavým modelem je skládací kolo Dahon Espresso, vybavené elektropohonem. Jde totiž sice o kolo skládací, které je ale díky své konstrukci plnohodnotným horským kolem. Možnost skládání usnadňuje transport a ocení jej tak především ti, kdo kolo potřebují často převážet.

Z nabídky elektrokol na trhu výrazně vybočují kola rakouské firmy Gruber, především díky jejich podstatně nižší hmotnosti (viz přehled v tabulce). Pohonná jednotka je u nich umístěna v sedlové trubce rámu, akumulátor je pak v podsedlové brašně běžného typu. Cena těchto kol je sice citelně vyšší než u ostatních elektrokol, nicméně i tak se jistě najdou zájemci, ochotní za jejich mimořádné vlastnosti zaplatit. Kolo tímto systémem vybavené se totiž na první pohled (ale ani hmotností) vůbec neliší od běžného kola, cyklista také díky dobře fungující volnoběžce nepocítí žádný odpor při šlapání při vypnutém elektropohonu. Bohužel se ale v České republice nenašel prodejce, zájemci proto musí zamířit do Rakouska, Německa nebo Polska.

V následující tabulce jsou uvedeny modely, které je podle našeho názoru možné považovat za použitelné pro cykloturistiku - vybírali jsme kola disponující většinou trojpřevodníkem, minimálně s 18 převodovými stupni. Výčet samozřejmě není vyčerpávající, nabídka na trhu se neustále rozšiřuje.

Neděláme si nárok na neomylnost, názory se mohou různit. V tabulce jsou uvedeny hlavní hodnoty, charakterizující jednotlivé modely. Uvedené údaje jsou získány z webových stránek prodejců, kde si zájemci mohou vyhledat další parametry.

V nejbližší době plánujeme také uveřejnění testů kol, které se nám podaří k testování získat.