Slowiński park narodowy

Jak jsem již psal v jednom z minulých článků, Polsko nejsou jen hory a poté nudná rovina, která končí ve studeném Baltu. Jedním z důkazů je celosvětový unikát - pohyblivé písečné duny u města Łeba, kam jsem se letos vydal na krátkou návštěvu.

Na konci června jsem měl v plánu konečně navštívit tuto přírodní zajímavost a protože předpověď počasí vyznívá příznivě, odjíždíme vstříc horám, abychom se druhý den ocitli u moře. Jako cestovní prostředek jsme použili vlak a tak se jedno dopoledne vydáváme směr Tanvald, kde přesedáme na naší jedinou ozubnicovou železnici, mířící do pohraniční zastávky Harrachov. Tam již čeká polský motorák, který nás zaveze do Szklarske Poręby.

Tento úsek trati do Polska byl od roku 1945 mimo provoz a přestože zde byly po roce 1989 velké snahy o obnovení provozu, povedlo se to, i díky měšci z EU, až nyní. Našim turistům se zpřístupnila polská část Krkonoš a Jizerských hor a otevřely se tak nové možnosti plánování do té doby těžko realizovatelných turistických a běžeckých tras. Ve Szklarske Porębě máme čas na přestup, navštěvujeme tedy vyhlídkovou skálu nad nádražím s pěkným pohledem na panoráma části Krkonoš, jemuž dominuje Szrenica.

Po nástupu do vlaku se doslova plazíme do Jelenie Gory. Stav kolejí je v katastrofálním stavu, kdyby to šlo, daly by se za jízdy i sbírat houby. "Již" za hodinu vystupujeme v cílové stanici a čas do odjezdu nočního vlaku do Gdynie vyplňujeme prohlídkou města. Na cestu v noci jsme si koupili lehátkové příplatky, jsou sice dražší (cca 320 Kč za jednoho), ale za pohodlnější spaní to stojí. Rychlost je opět rovna spíše lokálce do Ostravice, ale z okna je na co koukat, panorama Krkonoš z opačné strany je úplně jiné a i Sněžka vypadá impozantněji.

Ráno přestupujeme v přístavním městě Gdynia do rychlíku směr Łeba. Vlak sem jezdí pouze od 23.6 do 31.8., mimo uvedenou dobu je nutné z města Lębork použít autobus, který má stanoviště hned vedle vlakového nádraží. Čekání na něj ale není třeba litovat, město sice bylo válkou poškozeno, ale některé památky zůstaly zachovány a nachází se zde jedna ze 17 dochovaných Bismarckových věží na polském území.

Již ve vlaku nabízí lidé ubytování v soukromí, stejně tak se děje i na peróně po příjezdu. Problém je, že v sezóně všichni preferují ubytování na týden a sehnat ubytování na jednu noc, je docela problém. Zkoušíme nejdříve dom turisty PTTK kousek od nádraží, ale je zcela zaplněn. Pátráme dál a máme štěstí, v jedné rohové restauraci se ubytováváme za 60 PLN na noc v poměrně luxusním pokoji s vlastním sociálním zařízením.

Dlouho se nezdržujeme a jdeme navštívit to, kvůli čemu tady jsme - pohyblivé duny (wydmy ruchome). Tento vzácný přírodní úkaz se začal vytvářet před více jak 5 000 lety a v současnosti duny pokryly plochu 6 km² a dosáhly výše až 42 m. Za 2. světové války zde nacvičovali nacističtí vojáci boj v Africe a v roce 1967 byly oblast vyhlášena národním parkem pod názvem Slowiński park narodowy. V roce 1977 jí byl udělen statut Světové přírodní rezervace UNESCO.

Samotné duny jsou vzdálené od města 7,5 km, ale ve stínu borovic jde o celkem příjemnou procházku, nebýt toho, že se jde po asfaltu a betonu. Ti, kteří nejsou zvyklí chodit, si můžou půjčit kolo (rower), např. na kraji města za 25 PLN na den, což je slušná cena. Další možnost je jet do vesničky Rąbka autem, kde je hlídané parkoviště a dále ekologickým vláčkem (zde nazývaný melex), jehož provoz zajišťuje místní firma.

Pokud budete cestovat vláčkem již z Łeby, bude nutné v Rąbce přestoupit a u pokladny zaplatit za vstup do NP 6 Zl. Bohužel jako doklad neslouží třeba pohlednice ale jen malá účtenka z pokladny, škoda. Za 5,5 km dlouhou a celkem nudnou cestu k dunám zaplatíte Zl PLN, pokud pojedete o 2 km blíže k muzeu odpalovacích ramp raket během 2. světové války, zaplatíte 12 Zl.

Samotné muzeum nestojí celkem za nic, takže dávat za vstupné 14 Zl se nevyplatí. Jako poslední možnost je využít lodní dopravy z Łeby po jezeře Łebsko, které je sice třetím největším jezerem v Polsku, ale díky posouvání písečných dun a zarůstání vegetací se zmenšuje. Lodě pokračují dále do vesnice Kluki, kde je skanzen domů potomků slovanského kmene Słowińců, jež je zajímavý tím, že domy nebyly odnikud dovezeny, ale stojí na svých původních místech.

My se vydali na cestu pěšky, cesta ve stínu borovic utíkala celkem rychle, ale na úzké cestě si pěší, cyklisté a vláčky docela překáželi. Konečně přicházíme k výše zmiňovanému muzeu, kde odbočujeme na černou turistickou značku, která se po necelém kilometru napojuje na zelenou značku a pokračuje podél moře k dunám. Písek je jemný a od sluníčka příjemně teplý, takže pokračujeme dále bosi, od moře fouká příjemný vítr a lidí zde ještě naštěstí není tolik, aby narušovali tuto velmi pěknou scenérii.

Po dvou kilometrech přicházíme k dunám a musíme říct, že vypadají vskutku ohromně. Nejvyšší bod ve výšce 42 m vypadá impozantně a při pohledu z něj si připadáme jak na Sahaře. Oceňujeme, že zde nejsme v plné sezóně, takže je zde poloprázdno a návštěvníci zde nepůsobí nijak rušivě. Neustále se posunující masa písku (jedná se o cca 2 - 10 m za rok), zabijí vše živé, mrtvé pahýly stromů vyčnívají z písku jako memento.

Po prohlídce přicházíme na točnu vláčků a rozhodujeme se, že se necháme na zpátky do Rąbky svézt a ušetříme tím čas. Před odjezdem si všímáme stojanů na kola, která jsou zdarma pro ty, co si půjčí kola od stejné firmy, jíž patří vláčky a za 5 Zl pro ostatní. Vzhledem k tomu, že za půjčení kola chce firma 40 Zl na den a ještě je půjčují až v Rąbce, nevyplatí se to.

Po příchodu do Łeby jdeme povečeřet smaženou rybu do jednoho z četných místních podniků. Za menu v podobě ryby, hranolek a přílohy dáte asi 14 - 16 Zl. Městečko žije čilým ruchem, jdeme se podívat k moři na západ slunce a divíme se, jak se může ještě někdo koupat, docela foukal vítr a Balt, jak je známo, nijak závratnou teplotou obdarován není.

Další den se vydáváme na cestu do přímořského města Darlówo se zachovalým historickým jádrem, nejzachovalejším gotickým hradem v Pomořansku a unikátní 12stěnnou kaplí Sv. Gertrudy a v pátek navštěvujeme města Kołobrzeg a Świdwin. V těchto zmiňovaných lze nalézt skromné památky z červených cihel, tak typických pro hanzovní města, byť osvobozovací boje Rudé armády s nacisty většinu historických památek poslaly do propadliště dějin.

Další informace"

• www.pkp.pl - vyhledávač jízdních řádů polských železnic
• www.autobusowyrozkladjazdy.pl - jízdní řády autobusů v celém Polsku
• www.leba.eu - městský portál se spoustou informací, ubytovacími možnostmi atd.
• www.leba-kurort.pl - ubytovací možnosti
• www.slowinskipn.pl - stránky NP
• www.wydmy-leba.pl - stránky provozovatele vláčků v NP a půjčovny kol, mapa, ceny apod.
• www.prognoza.pogody.pl - předpověď počasí pro Polsko