Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 1.10.2024
Treking > Naše vrcholy > Kempa (571 m n. m.), nejvyšší vrch v Jablunkovská brázdě stojí u Bukovce

Kempa (571 m n. m.), nejvyšší vrch v Jablunkovská brázdě stojí u Bukovce

Kempa a starosta Bukovce na vrcholu, Jablunkovská brázda

15.4.2010 | Ivan Zajíček

Je paradoxem, že Kempu (571 m) jsem jako nejvyšší bod celku Jablunkovské brázdy navštívil z nejvyšší vrcholů Západních Beskyd úplně poslední. Poprvé se tak stalo v dubnu 2010, i když jsem v okolí byl mnohokrát a v Písku u Olzy dokonce na dovolené s rodiči již v roce 1951.

Pohled směrem do Polska

Tehdy jsem ovšem nevěděl, že se nacházím v jakési Jablunkovské brázdě a že nějaká Kempa existuje, což jsem konec konců nevěděl ještě ani před pár lety. Pouze jsem registroval označení rozcestníku - "Za Kempou", když jsem v průběhu posledních třiceti let kráčel častokrát z Hrčavy na Gírovou či naopak. Bližší mi byla asi pražská Kampa u Vltavy a hospoda U stoleté báby s plzeňským mokem, jenž se ovšem nachází v Pražské plošině, náležící Brdské oblasti Poberounské soustavy.

Jablunkovská brázda je jeden z šesti dalších známějších celků Západních Beskyd (Hostýnsko - vsetínská hornatina, Rožnovská brázda, Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy, Jablunkovské mezihoří), jenž spolu s Jihomoravskými Karpaty (Mikulovská vrchovina), Středomoravskými Karpaty (Ždánický les, Litenčická pahorkatina, Chřiby, Kyjovská pahorkatina), Slovensko - moravskými Karpaty (Vizovická vrchovina, Bílé Karpaty, Javorníky) a Západobeskydským podhůří (Podbeskydská pahorkatina) náleží k Vnějším Západním Karpatům.

Takže jsem vylezl konečně na poslední patnáctý nejvyšší vrchol těchto celků. Na oslavu by se v tomto případě hodilo třeba V Písku mezi Jablunkovem a Bukovcem Karpatské brandy, bratři Slováci ho nyní vyrábí ve značkové nové kvalitě (dříve to byl dvouhvězdičkový destilát typu "poručík"), ale u nás na Ostravsku není k dostání. Taky se dělá likér zvaný Karpatská horká, ale to je sladké lepidlo.

Rozlohou nevelká, avšak malebná Jablunkovská brázda se svými 74 km2 sousedí na jihu s Jablunkovským mezihořím (26 km2) s nejvyšší Gírovou (840 m), na severu se Slezskými Beskydami (54 km2) s nejvyšší Velkou Čantoryjí (995 m), na západě s Moravskoslezskými Beskydami (633 km2) s nejvyšší Lysou horou (1 323 m) a na severovýchodě s Podbeskydskou pahorkatinou (1 508 km2) s nejvyšší Ondřejnickou Skalkou (964 m).

A má hned v Západních Beskydech dva primáty - je nejnižší a dá se až nahoru vyjet na lyžích na lyžařském vleku, což je primát možná všech 94 nejvyšších vrcholů geomorfologických celků, protože až úplně nahoru snad nikde jinde šlepr nejede. Zde nepočítám sedačkovou lanovku, kde "mizí" styk lyží se sněhem. Ale ani tam nekončí horní stanice úplně na vrcholu. Jako na Sněžce, Klínovci či Velké Javořině. I když na Lysé hoře tomu dříve takto bylo skoro také.

Kempa na turistické mapě


Počátkem dubna jsem tedy vyrazil s cílem "dobytí Kempy" z vesnice Bukovec, kdy jsem popojíždědlo zanechal kousek od kostela u obchodu a asi po 200 metrech směrem na jihovýchod odbočil mezi domky polní cestou na tento kopec. Je vlastně zakončením celé Jablunkovské brázdy cca 1,5 km od hranice s Polskem. Kopec je holý, je na něm horní stanice lyžařského vleku, kdy lyžařská sjezdovka areálu KEMPALAND směřuje na severovýchod k silnici, která vede již na hraniční přechod s Polskem v obci Jasnowice, nedaleko pěšího přechodu v Hrčavě do další obce Jaworzynka.

Na kopci je také pár dřevěných hospodářských budov a na východě ještě pár stavení, které se nacházejí stále v katastru Bukovce, který se tak stal nejvýchodnější obcí v České republice. Dříve však byla za nejvýchodnější obec považována Hrčava, která je odtud kousek přes kopec na jihu.

Starosta obce Bukovec - Petr Jalowiczor

Na vrcholku potkávám trojici sympatických mladých lidí, kteří se s požitkem rozhlížejí po okolí a řeší nějaký problém. Dávám se s nimi do řeči a po představení zjišťuji, že jeden z nich je starosta obce Bukovce - pan Petr Jalowiczor, který mi vypráví o nejvýchodnějším bodě ČR a vysvětluje, kterak se Bukovec vlastně stal nejvýchodnější obcí.

Oba se shodujeme na tom, že i když Hrčava o své prvenství přišla, je obec vyšší a má také svou zvláštnost - Trojmezí, kde se dotýkají hranice České republiky, Slovenska a Polska. Na památku nečekaného střetnutí mimo zdi obecního úřadu jsem si ho s jeho svolením na vrcholu Kempy vyfotografoval a mám dobrý pocit, že osud Bukovce je v dobrých rukou.

Moravskoslezské Beskydy z Kempy

To je moc a moc dobře, zdejší srdeční a pracovití lidé z pod hor si to určitě zaslouží. Nikdy to neměli lehké. A také již zcela neplatí - "Tam na wschodzie w každym dómke polám ludzie samogónke". To v překladu místního nářečí s názvem "po našimu" znamená - "Na východě v každém domku pálí lidé samohonku". I když domácí voňavá "vařonka" se v Jablunkovské brázdě občas objeví i dnes.

Kdysi jsem její větší množství vypil v roce 1972 na tzv. "Gulašpartyji" třineckých ocelářů v Nýdku, na kterou mě pozval tehdejší tamější mistr martinských pecí - můj dobrý přítel a spolužák z VŠB J.Š. alias Šulejkin (1946). Vařonka mu za dobu jeho působnosti v Třinci dala zdravý hutnický základ a dnes je význačný úspěšný vědec v oblasti vad odlitků v rámci lehce nahlodaného ocelářského průmyslu České republiky. Tehdy jsme však ve vařonce pod Velkou Čantoryjí nenalezli vady, nýbrž klady a bylo nám blbě až následující dny. V současnosti ale dáváme oba přednost pěnivému moku.

Starosta s nadšením vypráví, jak se budoval tento areál KEMPALAND, jenž mimo sjezdovky o délce 600 metrů s převýšením 120 metrů nabízí i v létě mnohé aktivity - terénní káry, trampolíny či lukostřelbu. Součástí areálu je parkoviště i venkovní posezení s občerstvením. Loučíme se, on mi s úsměvem dává svou vizitku a upozorňuje mě na www.kempaland.cz, já mu pro změnu slibuji, že se o Kempě pokusím něco načmárat a pošlu mu to i s jeho fotkou na úřad do Bukovce.

Ještě se chvíli kochám nádhernými výhledy, na severu se dme blízký hřeben Slezských Beskyd, naproti na západě Velký Polom, Kozubová, Ostrý a Javorový s vysílačem v Moravskoslezských Beskydech. Mezi Velkým Polomem a Kozubovou vykukuje špice bílé Lysé hory, která zde z dálky vyhlíží jako špička Sněžky odněkud od Luční boudy. Na polské straně je vidět mohutná Baraní gora a vrchol osamocené Ochodzité s vysílačem nad vesnicí Koniakow.

Vyrážím dále beze značky pastvinami na východ a při překračování drátěné ohrady pro dobytek si trhám na zadku své skoro nové trekové kalhoty, takže žena Maruška bude mít zase práci navíc. Bude muset nití zašíti díru na řiti a přitom klidná býti a neklíti…! Cesta vede loukami stále na východ, až narážím konečně na zelenou značku v místě "Za Kempou", jenž směřuje od hraničního přechodu okolo nejvýchodnějšího bodu republiky přes Sušanský vrch (618 m) na rozcestí s názvem "Na Dílku", kde se napojuje na značku z Hrčavy na Gírovou.

Holá Kempa od Komorovského Grúně

Dávám řeč s šedivým domorodcem, který se svou čipernou babičkou sedí na lavičce a vyhřívá se na sluníčku v zahradě své horské samoty jako starý kocour. Ten však vyjadřuje o významnosti nejvýchodnějšího cípu republiky pochybnosti. Asi pochází z Hrčavy. Ale pak se shodujeme na tom, že poslední domky těsně u hranice s Polskem ještě náleží do katastru Bukovce. Hranice v těchto místech vytváří jakýsi zaoblený výběžek na východ a "Vo tom to je…!". V dalším stavení u lesa je na zahradě plno zvířat, asi pět obrovských štěkajících psů, šest malých kůzlátek a několik koček. U cesty zase plno žlutého podbělu. Nádhera!

Komorovský Grúň

Rozcestí "Na Dílku" poněkud utlumilo horskou idylu a euforii z tohoto konce světa. Zdevastované odpočívadlo, prohnilé dřevěné lavice, plno láhví i plechovek, nedopitá plastová láhev vína pochybných kvalit - zkrátka spoušť v tak krásném koutě Západních Beskyd na východě republiky. Ty skutečné Východní Beskydy začínají až v Nízkých Beskydech nedaleko Dukelského průsmyku.

Zřejmě je to zde "země nikoho", je to do Hrčavy a do Bukovce asi stejně daleko. Odskočil jsem si pak na jednu malou "šoférskou desítku" do Hrčavy a stejnou cestou zpět jsem se vrátil na rozcestí pod Komorovským Grúněm, na kterém stojí vysílač, jenž spíše hyzdí než krášlí krajinu. Několik dalších, pro změnu "Groňů", je v okolí hranice na polské straně hned několik.

Další cesta vedla na pohostinnou chatu Gírovou, výhledy z vrcholu byly díky polojasnému počasí příznivé - v dálce vylézal zasněžený Velký Rozsutec v Malé Fatře a na východě Vysoké Tatry. Cestu zpět do Bukovce jsem zvolil opět přes Komorovský Grúň a částečně po betonových panelech v poli sestoupil po červené značce k autu. Celý tento okruh měřil asi patnáct kilometrů, jednalo se tedy spíše o horskou procházku.

Protože úsek cesty mezi Třincem a Jablunkovem je díky výstavbě nové dálnice v současné době zcela "přecpaný" (postával a poskakoval jsem po něm na jedničku cestou tam asi 40 minut), rozhodl jsem se návrátiti se do vlasti přes Polsko. Kousek se vracím směrem na Jablunkov, odbočuji doprava na východ, míjím onen areál KEMPALAND s posledními zbytky sněhu a brzy stojím na hranici, kde je odbočka k nejvýchodnějšímu bodu "české hroudy".

Směr nejvýchodnější bod ČR

Jedu přes Jasnowice a Istebnou - rodiště slavného polského horolezce Jerzyho Kukuczky (1948 - 1989), přemožitele všech 14 osmitisícovek, jenž tragicky zahynul na Lhotse (přeseklé lano kamenem). Dále projíždím přes honosná podhorská i lázeňská střediska Wislu a Ustroň (rekreační a lázeňské domy nezvyklých rozměrů XXL - nikde na světe jsem neviděl nic tak obrovského), odkud znám zkratku do Horní Lištné u Třince.

Dýmy kouřících Třineckých železáren v již Třinecké brázdě celku Podbeskydské pahorkatiny v Západobeskydském podhůří mne jako bývalého hutníka přátelsky vítají a dávají tušit, že kyslíková ocelárna taví o sto šest. Takže jede i koksovna, vysoké pece, kontilití a válcovny. To je na jedné straně dobře (je hospodářská krize jak v lize!), ale ortodoxním ekologům by se to asi moc nelíbilo.

A tak jsem ukončil svou nenáročnou pouť s cílem navštívit nejvyšší bod Jablunkovské brázdy. Vylezl jsem na něj bez lana, cepínu i bez kyslíkového přístroje. Adrenalin chyběl. Ale pravda - viděl jsem toho dost - okolní hory, lyžařský vlek až na vrchol, samotného sympatického s tarostu Bukovce, nejvýchodnější část naší země a také Lysou horu, Rozsutec i Vysoké Tatry. A roztomilá kůzlátka na samotě mezi Bukovcem a Hrčavou připomínala, že teprve nedávno na začátku dubna byly letošní Velikonoce.

Netypická Gírová z Bukovce

Nepořádek na rozcestí "Na Dílku" zase to, že je pořád co vylepšovat - možná by to mohli uklidit žáci obou nedalekých vesnic třeba při budoucím Dni Země… A jejich tátové či strýcové by při této příležitosti třeba slíbili, že flašky a plechovky od piva nebudou házet na zem! Tak jako si včera nejmocnější pánové naší planety Obama a Medvěděv v matičce Praze přislíbili, že nebudou házet "na Zemi na zem" jaderné hlavice. Takže se máme jako vždy na co těšit!

Treking.cz - diskuze
Reklama
Výběr článků
Hory Kolem vodopádů Stříbrného potoka na nejvyšší vrchol Rychlebských hor - Smrk (1 125 m)
Hory Pulčínské skály, kolébka trampingu na Valašsku
Hory Čertovy skály, čertovský výtvor u Lidečka
Reklama
Populární treky
1. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
3. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist