Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Více…
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 13.11.2018 , svátek má
Bude vás zajímat
Bude vás zajímat
Reklama
Treking > Druhy oblaků, tvary mraků

Druhy oblaků, tvary mraků

Tvary a odrůdy oblačnosti, charakteristiky a tabulka oblaků, vznik a vývoj

14.2.2011 | Otakar Brandos

Druhů a tvarů oblačnosti je doslova nepřeberné množství. Jejich klasifikace je uvedena v níže připojené tabulce. Oblaka mají nejen různé tvary, ale také různé barvy a dosahují různých výšek. Podle druhů oblačnosti, které se na obloze právě nacházejí, se dá docela dobře odhadovat i další vývoj počasí.

Oblačnost má různé podoby

Klasifikace oblačnosti je poměrně složitá. Oblaka se řadí do celkem 10 klasifikačních tříd, které meteorologové nazývají druhy. Názvy oblačnosti (mraků) vycházejí z latiny, skládáním povolených kombinací názvů pak dosáhneme konečného názvu oblaku. To samé pochopitelně platí pro názvy v češtině.

Klasifikace oblačnosti byla kodifikována v roce 1965 v Ženevě na základě mezinárodní úmluvy Světové meteorologické organizace. Zavedená systematika tak umožňuje naprosto jednoznačný a nezaměnitelný popis oblaku.

Druhy oblačnosti

Význam latinských výrazů používaných při pojmenovávání oblačnosti

  • Cirrus = řasa
  • Cirro = řasový
  • Altus = vyvýšený
  • Stratus = sloha
  • Strato = slohový
  • Cumulus = kupa
  • Cumulo = kupovitý
  • Nimbus = déšť
  • Nimbo = dešťový

Podoba oblaku je dána nejen charakterem, ale také rozměry oblaku a množstvím částic, ze kterých se oblačnost skládá. Zabarvení oblačnosti je ovlivňováno nejen výškou Slunce nad obzorem, ale také polohou pozorovacího staniviště, znečisštěním atmosféry a řadou dalších faktorů.

Oblačností rozumíme celkové množství mraků, které v daném okamžiku pokrývají oblohu. Pro řadu účelů byla obloha na osm částí a bylo zavedeno pojmenování vyjadřující pokrytí oblohy oblačnosti právě v oněch osminách:

  • Jasno - 0 až 1/8
  • Skoro jasno - 2/8
  • Malá oblačnost - 3/8
  • Polojasno - 4/8
  • Oblačno - 5/8 až 6/8
  • Skoro zataženo - 7/8
  • Zataženo - 8/8

Popis základních typů oblaků

Cirrus (Ci)

Cirry mívají obvykle tvar vláken či svazků vláken bílé barvy, které jen poměrně málo zeslabují sluneční svit. Cirry jsou tvořeny výhradně ledovými krystalky a vodní srážky z tohoto typu oblačnosti nevypadávají. Cirry se obvykle nacházejí ve výškách 5 - 12 km.

Cirrocumulus (Cc)

Oblačnost typu cirrocumulus je tvořena výhradně ledovými krystalky, které se nacházejí poměrně vysoko v atmosféře. Cirrocumulus má obvykle podobu jednotlivých obláčků či chomáčků bez viditelného stínu, které bývají obvykle uspořádány do typických řad. Ani z tohoto typu oblačnosti vodní srážky nevypadávají. Cirrokumuly se obvykle nacházejí ve výškách 6 - 8 km.

Cirrostratus (Cs)

Ciroostratus představuje bílý oblačný a závoj, který citelně tlumí sluneční a nebo měsíční svit a dodává obloze mléčné zabarvení. Tento typ oblačnosti, tvořený ledovými krystalky, mívá podobu jemné vláknité struktury. Tento typ oblačnosti, jenž má na svědomí tzv. halové jevy kolem Slunce a Měsíce a obvykle bývá předzvěstí blížící se teplé fronty. Srážky z tohoto typu oblačnosti nevypadávají. Cirrostraty se nacházejí ve výškách 4,5 - 9 km.

Altocumulus (Ac)

Jedná se o vrstvu jasně bílých až tmavošedých nepravidelných kup připomínajících valouny. Tyto kupy bývají uspořádány do řad. Některé části této oblačnosti bývají dobře prosvitné pro Slunce i Měsíc a může kolem těchto nebeských objektů vytvářet halové jevy. Altokumuly se nacházejí ve výškách 1,5 - 7 km.

Altostratus (As)

Oblačnost typu altostratus má vláknitou strukturu a obvykle světle šedou barvu. Slunce přes tento typ oblačnosti může slabě prosvítat. Z oblačnosti typu altostratus, která je tvořena vodními kapkami i ledovými krystalky, mohou vypadávat slabé srážky v podobě deště a nebo sněžení. Oblačnost typu altostratus se obvykle nachází ve výškách 2 - 6 km.

Nimbostratus (Ns)

Oblačnost typu nimbostratus má podobu jednolité a obvykle tmavošedé vrstvy. Nimbostratus je tak vzorem pro výraz "deka" při popisu oblačnosti na obloze. Nimbostratus dosahuje velké vertikální členitosti a díky tomu je složen jak z vodních kapek, tak z ledových krystalků. Základna tohoto typu oblačnosti může dosahovat až k zemi. Pravděpodobně tento typ oblačnosti v kombinaci s porouchaným výškoměrem měl na svědomí havárii Migu, v němž se zabil v roce 1968 J. A. Gagarin. Z tohoto typu oblačnosti vodní srážky vypadávat nemusí. Pokud ale z něj začne pršet, mívají srážky dlouhodobý charakter. Nimbostraty se nacházejí ve výškách 0,5 - 6 km.

Stratocumulus (Sc)

Tento typ mraků lze popsat jako vrstvu světlých až tmavěšedých drobných oblačných kup, které obvykle nemají ostré okraje a bývají uspořádány do řad a nebo skupin. Tato oblačnost je tvořena výhradně vodními kapkami. Oblačnost typu stratokumulus se nachází obvykle ve výškách 0,5 - 2,5 km.

Stratus (St)

Oblačnost typu stratus lze popsat jako jednotvárnou šeď… Jedná se o jednotvárnou vrstvu oblačnosti neurčitých tvarů. Srážky z tohoto typu oblačnosti vypadávají jen výjimečně a to pouze v podobě drobného mrholení. Vertikálně jde o poměrně slabou vrstvu oblačnosti. Oblačnost typu stratus se objevuje ve výškách 0,5 - 2 km.

Cumulus (Cu)

Oblačnost typu cumulus je tvořena jednotlivými izolovanými kupami, které bývají husté a vyvinuté do výšky. Jejich základna je téměř vodorovná a jejich kopulovitý vrchol má ostré obrysy. Vznik této oblačností je spojen s termickou turbulencí. Cumulus dosahuje různých tvarů, krajinářskými fotografy určitě nejoblíbenější oblačností je oblačnost cumulus humilis. Jedná se o uspořádané řady kup, které dodávají snímkům krajiny na plastičnosti. Kumuly se objevují ve výškách 0,5 - 3 km.

Cumulonimbus (Cb)

Cumulonimbus můžeme obvykle spojit s tzv. oblačností vertikálního vývoje. Tato oblačnost vzniká obvykle v teplých obdobích roku a je nejčastěji spojována s bouřkami. Jedná se o mohutné oblaky, které mají velké vertikální rozpětí. Mají obvykle tvar kup a věží, které se velice rychle vyvíjejí. Jejich kupovité vrcholky mohou dosahovat až do stratosféry. Z kumulonimbů, které jsou tvořeny vodními kapkami i ledovými krystalky, mohou vypadávat silné srážky. Ať již v podobě deště a nebo sněžení, občas se objevují i kroupy. Kumulonimby se mohou rozkládat ve velkém vertikálním rozpětí od 0,5 do 13 km, v tropech vrcholky těchto bouřkových mraků mohou vystoupat až do 15 km!

Noční svítící oblaka

Zvláštní skupinou "oblaků" jsou tzv. noční svítící oblaka, která bývají nejlépe pozorovatelná v jarních měsících. Tato "oblačnost" mívá podobu tenkého cirru modravé až stříbřité barvy, občas mohou mít ale i červené až oranžové zabarvení. Noční svítící oblaka však již nejsou záležitostí meteorologů, ale spíše astronomů. Nacházejí se totiž ve výškách mezi 75 až 90 km a s největší pravděpodobností jsou tvořeny částicemi tzv. komsického prachu, na nichž se rozptyluje sluneční záření.

Použitá literatura

[ 1 ] Meteorologický slovník výkladový a terminologický, Bednář J. a kol., Academia 1993
[ 2 ] Atlas oblaků, Petr Dvořák, 2001
[ 3 ] Klasifikace oblaků, Petr Skřehot 2004

Tabulka s klasifikací oblačnosti

Druh oblačnosti Tvar oblačnosti Odrůda oblačnosti Mateřské oblaky
Cirrus (řasa) Fibratus Intortus Cirrocumulus
Uncinus Radiatus Altocumulus
Spissatus Vertebratus Cumulonimbus
Castellanus Duplicatus
Floccus
Cirrocumulus (řasokupa) Stratiformis Undulatus
Lenticularis Lacunosus
Castellanus
Flocus
Cirrostratus (řasosloha) Fibratus Duplicatus Cirrocumulus
Nebulosus Undulatus Cumulonimbus
Altocumulus (vyvýšená kupa) Stratiformis Translucidus Cumulus
Lenticularis Perlucidus Cumulonimbus
Castellanus Opacus
Floccus Duplicatus
Undulatus
Radiatus
Lacunosus
Altostratus (vyvýšená sloha) Translucidus Altocumulus
Opacus Cumulonimbus
Duplicatus
Undulatus
Radiatus
Nimbostratus (dešťová sloha) Cumulus
Cumulonimbus
Stratocumulus (slohová kupa) Stratiformis Translucidus Altostratus
Lenticularis Perlucidus Nimbostratus
Castelanus Opacus Cumulus
Duplicatus Cumulonimbus
Undulatus
Radiatus
Lacunosus
Stratus (sloha) Nebulosus Opacus Nimbostratus
Fractus Translucidus Cumulus
Undulatus Cumulonimbus
Cumulus (kupa) Humilis Radiatus Altocumulus
Mediocris Stratocumulus
Congestus
Fractus
Cumulonimbus (dešťová kupa) Calvus Altocumulus
Capilatus Altostratus
Nimbostratus
Stratocumulus
Cumulus

Meteorologický slovník, vysvětlení základních pojmů v meteorologii.
[ Slovník základních meteorologických pojmů ]

Blesk: Jak a proč blesky a bouřka vznikají? Typy, napětí a elektrické proudy blesků

Blesk je charakterizován především elektrickými parametry. Jsou to elektrický náboj blesku (desítky až tisíce C), amplituda rázové složky blesku (obvykle 102 až 3×105 A u blesků CG+), strmost čela rázové složky blesku (103 až 109 A/s), doba trvání výboje (od 10-4 do …více

Reklama

Další související články:

+ Duha, jak ji málokdy vídáme
+ Vliv počasí na plánování horských túr, počasí na horách
+ Nejsilnější bouřky roku 2013. Přehled bouřek nejvyšší intenzity za rok 2013
+ Závětrný efekt, vzdušné proudění kolem orografických překážek
+ Brázda nízkého tlaku vzduchu, atmosférický tlakový útvar
+ Zvlněná fronta, studená a teplá zvlněná fronta
+ Okluzní fronta - co je to okluzní fronta, vliv na počasí
+ Tlaková výše neboli anticyklóna, oblast se zvýšeným tlakem vzduchu
+ Teplá fronta - co je to teplá fronta, vliv na počasí
+ Tlaková níže neboli cyklóna, Oblast se sníženým tlakem vzduchu
+ Arktická tlaková výše (anticyklóna); oblast vyššího tlaku nad Arktidou
+ Azorská tlaková výše (anticyklóna), kuchyně evropského počasí
+ Beaufortova stupnice rychlosti větru
Reklama, turistické trasy a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist